Bezorebné pěstování obilí

Vše o pěstování obilnin, luštěnin
Uživatelský avatar
PermaWeb
Příspěvky: 823
Registrován: 08 bře 2010 11:20

Bezorebné pěstování obilí

Příspěvek od PermaWeb »

Uloženo uživatelem Tomáš Svoboda 19.Říjen.2010 v 20:35


Máte někdo praktické zkušenosti?


Hystám se tuto metodu v nejbližší době vyzkoušet na cca 0,5 ha. Uvítám proto jakoukoli vaši zkušenost či odkaz na někoho, kdo s tím zkušenost má. Díky.


Uživatelský avatar
PermaWeb
Příspěvky: 823
Registrován: 08 bře 2010 11:20

Re: Bezorebné pěstování obilí

Příspěvek od PermaWeb »


Obsah přenesen z diskuzní nástěnky:





Komentář přidal(a) Pavel Rais dne 5.Listopad.2010 v 8:22

Tomáši, zkus něco zjistit od Káti z biozahrady Mrkev.Kontakt: facebook.com/katka.mrkev.horackova





Komentář přidal(a) Martin Gross dne 16.Listopad.2010 v 18:52

Mrkev- Pokud to není jen shoda jmen, tak mám od nich osivo

"bonfilského obilí" pro bezorebné pěstění. Letos mám část vysetu. Na

Gengelu je v nabídce, stejně, jako žito křibice. Po skouknutí Seppovy

knížky o Krameterhofu budu shánět jeho "sibiřské žito". Podle mé

zkušenosti je pšenice, odrůd, které nabízí Mrkev i přes jejich

nenáročnost, přeci jen trochu náročnější, než křibice, nebo zmíněné

sibiřské žito. Na úrodném pozemku u domu mi odrůda "victoria" roste va

výbornou. Tatáž odrůda na bývalé louce, po odstranění drnu neroste skoro

vůbec. Může to být i značným utužením "políčka" v předchozích letech

projíždějícími traktory. Ale spíše bude větší díl viny na nedostatku

humusu a živin. Jinak u domu, na kvalitní půdě od výsevu v srpnu udělala

victoria trsy o cca deseti výhoncích. Podsev bílého jetele (jetel

plazivý) bude na tuty nutný, možná by se hodilo vysetý jetel lehce

"poprášit" jemnou slámou (řezankou), nebo by stačila i slabounká

vrstvička slámy z balíků. (ta je taky dost nadrobno), nebo narychlo

dodat dusík v jiné přijatelné formě. (posekaná zelená tráva, nebo

podobně. Osobně se pokouším střádat veškeré živiny. Tak kupř. na malou

chodím jen na některá místa na pozemku....



Tímto bych se chtěl zároveň zeptat, zda někdo nemáte zdroj na sibiřské žito. Přeju zdar pěstování.





Martin.





Komentář přidal(a) Zuzana Saifrová dne 16.Listopad.2010 v 19:53

Ahoj Martino, ty Br´do, to je bezva, že jsi tady. Konečně

zase někdo rozumný a nenafoukaný. Děkuji za obsáhlý, láskyplný výklad.

Sibiřské žito, pokusím se shánět a když bude, rozdělím se. Jak se má náš

páreček ? A co dětičky a manželka ? Nezapomeň pěstovat, budu na jaře

potřebovat zase nějaké sazeničky. Hlavně kustovnici. Moc se těším a

přeji vše dobré. ;-) zuzka





Komentář přidal(a) Zuzana Saifrová dne 16.Listopad.2010 v 19:55

Promiň , samozřejmě myslím - Martine ! Omlouvám se a opravuji. zuzka





Komentář přidal(a) QNX dne 16.Listopad.2010 v 21:59

Martin: Jsem rád, že se někdo pustil do experimentování ve

větším měřítku, díky za informaci. Co si představuješ pod pojmem "lehce

poprášit" ? Když to převedeš na nějaké konkrétní jednotky, např tuny na

hektar nebo kg na m2 ? Předpokládáš, že živiny budeš dodávat v této

podobě každý rok? Takto chceš doplňovat export živin z pozemku? Možná by

bylo dobré vzít kalkulačku a udělat si jednoduchou bilanci toku živin.






Komentář přidal(a) Martin Gross dne 17.Listopad.2010 v 19:43

:-) U slámy byc nešel do kg/m ctver. Jde mi jen o to, aby se

udělal "prazáklad" vrstvičky, která by nejprve pomohla v růstu

plazivému jeteli. Poprášit tak, aby skoro neprosvítala půda. A aby měl

světlo klíčící jetel plazivý. Ten díky nižšímu odpařování lépe poroste

(ale nesmí být slámou zasypán úplně :-)), jeho plazivé stonky brzy

převezmou funkci slaměného poprašku a zastíní povrch. O to dříve by měl

jetel začít pumpovat dusíček do hlíny a já se svou ureou zamířím např do

lesa....





Komentář přidal(a) QNX dne 17.Listopad.2010 v 23:03

Martin Gross: aha, takže jenom podpora jetele v začátku.

Dobře, když se ti podaří udělat pěkný pokryv půdy z jetele a v tom

nějaké to žito ......... máš nějaký plán jak to hnojit? Jetel ti

zafixuje dostatek dusíku, to bude OK, ale jak tam doplníš třeba fosfor?

Nebo jsi smířený s tím, že si to pole bude muset vystačit s tím co na

něm "samo vznikne" ........ to znamená smířený s úrodou o velikosti

pouhého zlomku výnosu konvenčního zemědělce? Jak budeš potlačovat

plevele? Když jsme kdysi dávno pěstovali křibici, tak jetel růstu

plevelů zabránit nedokázal. To je asi největší problém bezorebného

pěstování bez použití chemie. V každém případě se těším na informace o

výsledku.





Komentář přidal(a) Martin Gross dne 18.Listopad.2010 v 22:15

Díky, informace rád dodám.





Komentář přidal(a) QNX dne 18.Listopad.2010 v 23:21

Martin Gross: zajímal jsi se o dřívější metody pěstování

křibice? Ta metoda byla dost vzdálená bezorebnému pěstování jak si ho

většina lidí představuje dnes. V dnešní době už je v původní podobě

nerealizovatelná. Vycházíš při pokusech z nějakého ověřeného systému,

nebo to je experiment?





Komentář přidal(a) Martin Gross dne 19.Listopad.2010 v 16:00

Jde o bonfillsovu metodu, upravený fukuokův systém. Navíc

totéž doporučuje i Sepp Holzer, s plevelem teprve uvidím. napadá mě

mulčovat nejvíce zaplevelená místa. Navíc u starších odrůd je většinou

vysoká sláma, kterou dnes už nevidno. Například "sibiřské žito" z

Krameterhofu s cca 2m výšky sotvaco zadusí.

Stopro souhlasím s tím, že vypalovat kdekoliv velké plochy pro pěstění

svatojánského žita je dnes nemožné. Tady je možnost použít žito pro

ozelenění nových terénních prvků. Třeba s podsevem, nebo podsadbou

něčeho dalšího. Pro menší plochy by mě napadal třeba fazol, nebo třeba

léčivá bobovitá jestřabina, nebo, co koho napadne. Já třeba plánuju na

první plochy po terasování a dalších úpravách právě staré odrůdy žita,

pak jestřabinu, a do mulče z tohoto zasadit napříště třeba dýni. a pokud

to kvalita půdy dovolí, tak něco na způsob indiánských "tří sester" s

nahrazením kukuřice něčím méně náročným na teplo. Počítám, že první roky

na pozemku strávím hlavně experimentováním a to i v oblasti - nakrmit

srnky a zajíce, aby se o moje výsadby zajímali jen co nejvíce okrajově

-. Například na zimu chystám na sníh klást šťavnaté osikové větve (dokud

nebudu mít jebloně a třešně) aby moje ovocné keře a stromy devastovali

ne na 100%, ale dejme tomu, tak na 50%. Zkusím nasázet topinambury na

nechráněná místa, aby se srnky v létě zaměřily na tyhle lístečky, místo

listí mých slivoní a třešní, jabloní atd. V 550 m.n.m. bude potřeba

spousta experimentování.


Uživatelský avatar
PermaWeb
Příspěvky: 823
Registrován: 08 bře 2010 11:20

Re: Bezorebné pěstování obilí

Příspěvek od PermaWeb »


Komentář přidal(a) QNX dne 19.Listopad.2010 v 17:58

Martin Gross: Snad to vyjde, přeji hodně sil, trpělivosti a

štěstí. Naše křibice dosahovala těch cca 2m také, ale například pcháč

oset si z toho vůbec nic nedělal a do svých 1,5m si bez nejmenších

problémů dorostl také ........ a v hojné míře, potvůrka jedna šikovná.

Mulčování použít nešlo, protože pcháč je mnohem víc"mulčiodolný" než

žito. Přítomnost ostnitého pcháče pak byla velice nepříjemnou

záležitostí při ruční sklizni a dalším zpracování. Je to problém i při

sklizni mechanizované. Tvůj plán s "ozeleněním nových terénních prvků"

bude možná ideálním plánem i pro pěstování pcháče. Alespoň v našich

podmínkách jsou právě podobně narušené plochy pro pcháč ideální. Na

druhou stranu, když pcháč takovou plochu kolonizuje, tak při květu je to

celkem estetické a dokonce i krásně voní :-)

Na Seppa si dej bacha :-) on má velice zajímavou obchodní strategii, kterou výborně dokumentuje tato věta:

"his rare strain of grain contains 12 times the goodness of

conventionally grown grain and as a result fetches a price 100 times

higher"

Když jsem psal o nerealizovatelnosti původních postupů v dnešní době,

tak jsem nenarážel pouze na vypalování. Jde i problém s využíváním

lesních pozemků pro pěstování žita a problém s lesní pastvou (která

sloužila jako metoda potlačení plísně sněžné).

Když zmiňuješ "tři sestry" máš v plánu při bezorebném pěstování používat

i osmiletý úhor jako se používá(používal) u tří sester? Pokud ano, tak

by to byla zároveň odpověď i na mou (nezodpovězenou) otázku ohledně

zajišťování živin ...... ale nebyla by to moc optimistická odpověď:-(






Komentář přidal(a) Martin Gross dne 19.Listopad.2010 v 21:56

Na 1ha by se sneslo i těch 8 let. Ale myslím, že zkusím

nahradit mulčováním z posečených ploch (ten osmiletý úhor, počítám, s

kosou nekalkuloval) a spolus bobovitými i nebobovitými leguminózami by

to podle mě nemusel být až tak pekelnej problém. - Tady mám na mysli

jednakdusík z hlízek, jednak mulčování jejich natěmi. Zkouším

jestřabinu, rakytník, olši, vlčí bob, a hlošiny. Se Seppem jsem se

osobně neviděl. Mám jeho knihu, viděl jsem několik jeho videí a mám své

osobní zkušenosti s pěstováním a chovem v podmínkách, srovnatelných,

alespoň přibližně s jeho. Tedy: pokud nebereme výměru. Podle mě je Sepp v

první řadě obchodník. A pokud mu vynese publikování, tak publikuje. Ale

zároveň si dovedu představit, že ho živé štiky a čerstvé ovoce a

zelenina, ráno utržená, dovedla uživit v oblasti, kde je podle mě dost

profi kuchařů, kteří tohle dovedou ocenit. O biovepřovém nemluvě. Pak

píše o chovu jaků, zubrů a bizonů. Bere zisk z jakékoliv strany, která

se naskytne. Příroda netrpí, on přikoupí další hektary a pokud je

neosází smrkovou plantáží, je podle mě všechno OK.





Komentář přidal(a) QNX dne 19.Listopad.2010 v 23:12

Martin Gross: Samozřejmě je možné nahradit transport živin

na časové ose transportem v prostoru. Pokud na ten 1ha posekáš roční

produkci biomasy z 8 ha, tak tím (tak nějak hodně zhruba) nahradíš ten 8

letý úhor. To je opravdu řešitelné. Co se dusíkáčů v polykultuře týká,

tak už jsem to na několika místech vysvětloval. Podívej se na ten ČB

obrázek zde:

http://www.sobestacnost.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtop...

Když si ho pozorně prohlédneš, tak zjistíš, že v polykultuře typu "tři

sestry" půdu o dusík moc neobohatíš! Skoro všechen dusík skončí v

semenech, které sklidíš a z pozemku odneseš. To není špatně, ale musí se

s tím počítat.

Postup Seppa je OK, uznávám ho jako odborníka na PK a ještě víc jako

geniálního podnikatele ....... jenom je třeba ve správném kontextu

chápat možnosti jeho pěstování. Pokud výpěstek prodá za 100násobek ceny,

tak i při pouhé 1/50 výnosu konvenčního zemědělce vydělá 2x víc peněz

(když to hodně zjednoduším) .......... a jeho genialita spočívá právě v

tom, že tu produkci dokáže za 100 násobnou cenu prodat :-)





Komentář přidal(a) Martin Gross dne 21.Listopad.2010 v 16:42

Možná je tenhle pesimismus na místě. Možná se to povede

aspoň trošku. Dovolím si nepodlehnout škarohlídství a pustím se do toho.

Když už se leguminózy neosvědčí, určitě půjde obilí. Soudím tak proto,

že celá evropská civilizace vyrostla na obilí a to bez selektivních

herbicidů, pesticidů a jen s jednoradličným pluhem za krávu. Nemyslím,

že mi to někdo vymluví, Sorry, QNX, zkus to jinde.





Komentář přidal(a) Martin Gross dne 21.Listopad.2010 v 17:02

0,5ha je kus země. Tady to asi nepůjde bez vysetí jetele.

Jak bezorebně získat nezaplevelených 0,5ha je pro mě trošku záhada.

mulčováním - to spolkne dost materiálu. Jinak nevím. Tady vidím největší

potíž. Možná bych já osobně zkusil přibírat ar za arem, menší plochy se

snáz mulčují. Sám asi napříště zkusím pšenici vysít do zamulčovaných

cca 10m čtverečných. Letos jsem zkusil čtyři varianty výsevu a příští

léto uvidím, jak úspěšně. Oproti tomu křibice na vylehlé ploše po pvc

koberci vzešla skvěle a vypadá docela vitálně. Pokrýt PVC, nebo jiným

takovým materiálem 0,5ha je ale také dost náročné na materiál. A jeho

uskladnění.... Jeví se mi, že pšenice, jakýchkoliv odrůd je náročnější

na živiny, než křibice.





Komentář přidal(a) QNX dne 21.Listopad.2010 v 17:06

Martin Gross: já se tě nesnažím odradit, jen se do toho dej.

Se zájmem podobné pokusy sleduji a jsem vděčný za každou informaci o

výsledku. Špatně jsi to pochopil, to není pesimismus a škarohlídství, je

to pouze realistický přístup.

Jenom pro upřesnění .........do současného rozměru vyrostla celá

evropská civilizace právě díky herbicidům, pesticidům, průmyslovým

hnojivům, fosilním palivům a devastaci životního prostředí. To je

samozřejmě špatně a je potřeba s tím něco udělat.

Bezorebné pěstování může být jednou z možných cest. Zpracování půdy je

energeticky náročný proces a proto je možné vypozorovat snahu o jeho

omezení (a v některých případech i úplné vynechání) i u konvenčních

zemědělců. Není to pouze "permakulturní vynález". V žádném případě

nejsem proti bezorebnému pěstování. Tím co jsem napsal jsem se snažil

pouze něco naznačit. Bylo by chybou předpokládat, že konvenční zemědělci

jsou úplní blbci co orají, stříkají a hnojí pouze z lásky k chemii a

jízdě v traktoru. Orba je nákladný proces a kdyby byla zbytečná, tak ji

ti zemědělci rádi vynechají ........ ale oni ji nevynechávají! Proto

není špatné vědět co tou orbou sledují. Pokud si dáš práci a přijdeš na

to, tak pak automaticky dojdeš k otázce že orbu nemůžeš pouze vynechat,

ale musíš její funkce nějak nahradit. Tak hodně štěstí :-)

BTW: V tom výpočtu co jsem zde uvedl mám chybu, ale on to stejně asi nikdo nečetl, tak o nic nejde :-)





Komentář přidal(a) QNX dne 21.Listopad.2010 v 17:18

Martin Gross: Pokrýt 0,5 ha pomocí PVC ? Tak to už vůbec

nechápu. PVC je "hodná" chemie, kterou může permakulturník používat v

neomezeném množstí? To už bych ten pozemek raději zoral.





Komentář přidal(a) Martin Gross dne 21.Listopad.2010 v 18:19

Orej, orej. PVC se ve světě vyrobilo tolik, že se bude

zneškodňovat ještě pár desetiletí, možná staletí. NEVÍM z čeho je ten

kovral, nebo co je to za koberec, co mi zůstal ležet u chatky. Organické

materiály na likvidaci trávníku nejsou vhodné, neb se rozkládají. Obilí

by po zamulčování mohlo být přehnojené a mohlo by poléhat. Proto jsem

zkusil jen tímhle kobercem zahubit několik druhů trav, abych tam vysel

jeden, mnou požadovaný druh obilí. Máš pro vyrobený plast lepší využití,

než ho před odvezením do sběru, ještě nějak krátkodobě použít k něčemu

užitečnému?



QNX: "Martin Gross: Pokrýt 0,5 ha pomocí PVC ? Tak to už vůbec nechápu." Tak se nauč číst. Je to tam úplně jinak



Ad předchozí reakce: Dnešní nadužívání herbicidů je zapříčiněno nízkou

slámou obilí. 30 -40cm vysoké obilí přeroste totálně cokoliv. Současné

zemědělství považuje slámu za nutné zlo. Dříve se používala sláma na

desítky možných věcí. Pokud by se dnes ve velkém pěstovalo obilí o výšce

1,5m, nevidím mnoho důvodů použít po orbě herbicid. Třeba i díky

zmíněným pcháčům, kteří by v takovém poli taky mohly plnit určitou roli.



Sorry, ale na tohle nemám čas.





Komentář přidal(a) QNX dne 21.Listopad.2010 v 18:36

Martin Gross: obilí už nechám, ale na to PVC ještě

zareaguju. Já chápu, když je někdo radikální a prostě na pozemku nechce

používat žádnou chemii. To je v pořádku. Naopak vůbec nechápu, že někdo

na jedné straně bojuje proti postřikům a hnojivům, ale na druhé straně

si stejné nebo často i horší chemikálie klidně dá na vlastní zahradu

......... třeba v podobě PVC podlahové krytiny. Právě PVC obsahuje

jedovaté chemie docela dost. Neznám pro vyrobené škodlivé chemikálie

horší použití, než si je dát na vlastní zahrádku, kde se pokouším o

pěstování potravin. PVC je průmyslový výrobek a proto za jeho

nejvhodnější použití považuji jeho průmyslové zneškodnění za

kontrolovaných podmínek. Tak se může stát zajímavou surovinou pro nějaký

užitečný výrobek.





Komentář přidal(a) Martin Gross dne 21.Listopad.2010 v 19:11

V chemii nejsem příliš zdatný. Vím, že se z měkčeného

polivinylchloridu louhují ftaláty. Proto se PVC - pravému PVC snažím

vyhnout. Bohužel, jako mnoho dalších obyvatel ČR jsem se naučil mnoha

výrobkům z plastu říkat souhrnně pévécé. Vím, že mnoho nepříliš zdravých

složek má i mnoho jiných ropných produktů. Jako například tkané a

svařované koberce ze silonových, nebo jakých vláken. Ten jsem se chystal

vydrhnout na louce vodou a kartáčem, popřípadě nechat propláchnout od

prachu deštěm. tam nějaký čas zůstal ležet a vyholil trávník. Snažím se

vyhýbat ropným produktům, nicméně omezené finance mi nedovolují nákup

tolika kubíků lisované slámy, kolik bych na to, či ono potřeboval. Navíc

to, o čem jsem výše (v tomhle případě - níže) psal, je jednorázové

rozložení neprůsvitného materiálu (PVC - lidově nesprávně "lino" je pro

toto použití i nevhodné, protože by pod ním všechno hnilo a plesnivělo).

A pokud mimo zakládání PK pozemku musím ještě i do zaměstnání, zkusím i

některá neortodoxní řešení. Těším se na moment, až mi můj pozemek

dovolí zaměstnání méně náročné na čas a budu moci hospodařit skutečně

bez vstupů. V PK je častým tématem využití ojetých pneumatik. tady,

myslím si, je ve hře mnohem víc "chuťovek" z říše chemie.



Použití polymerů bych už pro tuto diskusi raději uzavřel. Existuje více

možností, jak připravit plochu pro osetí. Já zkusil několik variant a

toto mělo úspěch. za 6 měsíců zbyly jen oddenky třezalky, které opět

obrazily. Myslím si, že jsme se příliš vzdálili od tématu, o které tu

jde.


Uživatelský avatar
PermaWeb
Příspěvky: 823
Registrován: 08 bře 2010 11:20

Re: Bezorebné pěstování obilí

Příspěvek od PermaWeb »


Komentář přidal(a) QNX dne 21.Listopad.2010 v 19:45

Martin Gross: Ono to tak úplně od tématu není. Zajištění a

udržení pozemku v "bezplevelném" stavu je pro úspěch bezorebného

pěstování velice důležité. Každý vážný zájemce tento problém bude muset

řešit a pokud chce uspět tak i vyřešit ..... a je dobré znát nevýhody

konkrétních metod. PVC je v každém případě nevhodné a já bych si na

zahradu nedal ani koberec z PAD, PES ....... Zahrada není (nemá být)

skládkou nepotřebného odpadu. Samozřejmě bych si zahradu nezamořil ani

hromadou pneumatik. Není žádný rozumný důvod ke skládkování pneumatik na

zahradě. Pneumatiky jsou velice dobře recyklovatelným odpadem a dělají

se z nich velice zajímavé výrobky. Doba, kdy pneumatika byla obtížným

odpadem je už dávno pryč, teď je to cenná surovina. Permakultura by si

toho měla všimnout a přestat bezmyšlenkovitě kopírovat nápady z doby

před 20-30 lety.





Komentář přidal(a) Miloš dne 22.Listopad.2010 v 18:09

Pro Martina: Držím ti všechny palce, ať se Ti podaří najít

způsob jak bezorebně pěstovat obilí. Sám zatím nemám možnost podobně

experimentovat, ale jak to půjde, jdu do toho. A zkušenosti co nejvíce

rozšířit, je to důležité. Z každé slepé uličky se cestička vždy najde -

pro toho kdo hledá :-).

Pro QNX: Sleduji diskusi, ano je třeba být v realitě. Ale vnímám, Tvůj

způsob jako velmi agresivní ničící energii a dílo Martina . MUSÍM Ti to

napsat, upozornit Tě. Však přece sám moc dobře víš, že permakultura je o

spojování a kombinaci různých myšlenek a postupů, o pozitivním hledání

řešení, o navrhování a hledání možného...Systém koloběhu prvků v

klasicky obdělávané poničené půdě je úplně jiný než v půdě živé,

obdělávané v souladu s životem v ní probíhajícím. Vždyť to přece víš ,

ne? Přeji mnoho zdaru a prosím o etický permakulturní přístup. Děkuji.






Komentář přidal(a) QNX dne 22.Listopad.2010 v 20:09

Miloš: Tomu co jsi napsal vůbec nerozumím. Když chceš něco

pěstovat, tak otázky "jak budeš potlačovat plevel" a "jak budeš

zajišťovat výživu rostlin" jsou snad naprostou samozřejmostí (a těch

otázek je mnohem víc, třeba k nim časem dojdeme). Nadšení je pěkná věc,

ale k dosažení úspěchu nestačí. To, že tyto otázky položím nemá s

agresivitou nic společného. Není to ani ničení něčí energie, je to

přesný opak. To, že si budoucí pěstitel na tyto otázky předem odpoví, to

znamená, že si později spoustu energie a času ušetří.

Z iluze chleba neupečeš.

Přeji mnoho zdaru a poctivý přístup :-)





Komentář přidal(a) Zuzana Saifrová dne 22.Listopad.2010 v 21:47

qnx : Musím se přidat a podpořit Miloše a Martina. Oba dobře

znám, jsou to chytří, klidní a mirUmilovní kluci. Nejsou hádaví ani

agresivní. Nemáš ani odvahu se odhalit, napsat své pravé jméno a každému

kritizuješ jeho myšlenky, jeho práci.... Hledej problém v sobě, ne v

druhých. V každé větě ti chybí pokora, láska před sebou samým, před

ostatními... Chováš se jako chytrý, sečtělý mozek bez SRDCE... Poctivý ?

Odhal se a bu´d poctivý a LÁSKYPLNÝ, MOC PROSÍM..... ZUZANA SAIFROVÁ






Komentář přidal(a) QNX dne 22.Listopad.2010 v 23:04

Zuzana Saifrová: Nechápu co to má společného s bezorebným

pěstováním. To je naprosto mimo téma. Miloše ani Martina neznám, ale

věřím, že jsou to klidní a mírumilovní klici, že nejsou hádaví ani

agresivní. Věřím i tomu, že jsou šikovní a schopní a že mohou zvládnout i

bezorebné pěstování. Naopak v tvém případě už si začínám být jistý, že

hádavá jsi. Byl jsem od tebe napedený už ve dvou tématech, pokaždé díky

nějaké tvé utkvělé představě, že se nemám odvahu odhalit ...... přitom

tu je odkaz na mé stránky na kterých mám uvedené i své jméno a na

kterých je představená moje práce. Zveřejnil jsem o sobě mnohem víc

informací než ty. Chápu, že tvé jednání motivuje uražená ješitnost

(Zuzana měla zájem o spolupráci v ZC, ale když se jí má žena zeptala na

pár otázek tak se urazila a začala trucovat. Přitom stačilo odpovědět

"nevím, ale chtěla bych to zjistit". Sám musím takto odpovídat velice

často a nestydím se za to.) , ale to stejně nemá v tématu o pěstování co

dělat.



Takže znovu, řešíme problém jak bezorebně pěstovat obilí, toto téma není

o lásce, není o pokoře, není ani o té poctivosti ........... ale dobrá

použiju tvůj slovník, třeba ti to lépe dojde ....

Právě od té pokory je dobré začít. Když už se považuješ za

permakulturního designéra, tak bys mohla vědět, že půda není supermarket

ze kterého můžeš stále jenom odvážet zboží a ono se tam zase "samo"

doplní. O půdou je potřeba s láskou pečovat. K půdě je potřeba se chovat

poctivě. Když si z ní něco vezmu, tak jí zase na oplátku musím něco

dát. Proto jsem se ptal tebe i tady kluků jak chtějí řešit výživu

rostlin. Opravdu nechápu, co vás na té otázce tak dráždí. Co se týká té

druhé otázky ......... příroda si s půdou samozřejmě poradí a pojem

plevel vlastně vůbec nezná. Problém je tak trochu v tom, že příroda

neuvažuje tak antropocentricky jako ty, ale "uvažuje" ekocentricky a

můžu tě ubezpečit, že přírodě je celkem jedno, jestli zemřeš hlady nebo

ne. Ty samozřejmě hlady nezemřeš, protože si zajdeš do toho supermarketu

kde zázračně vzniká jídlo (které samozřejmě vůbec nepochází od těch

hnusných konvenčních zemědělců, není stříkané a hnojené, není vyrobené

za pomoci strojů, fosilních paliv a destrukce přírody). Příroda netrvá

na tom, že na tvém pozemku musí růst žito, ale spokojí se i s tím

bodlákem.



Proto se ptám: Jak chcete zajistit výživu rostlin .........pokud ji v

odpovídajícím množství nezajistíte, tak něco vyroste, ale výnos bude

pouhým zlomkem výnosu konvenčního zemědělství. Dovedu si představit, že

vám malý výnos vadit nebude ........... takže pro zajištění stejného

množství potravin vykácíme ty poslední lesy co máme a uděláme z nich

pole? Zvětšíme rozlohu orné půdy třeba 5X ............ ale to budeme asi

muset vyhladit obyvatelstvo nějakého sousedního státu, protože v ČR tak

velkou plochu nemáme. Kde je potom ta PK etika?



Prosím, zdržte se osobních útoků a věnujte se tématu. Děkuji





Komentář přidal(a) Martin Gross dne 22.Listopad.2010 v 23:29

Výživu půdy (ne rostlin) zajistím vodou, sluncem a časem.

Kol kolem pole porostou keře a stromy a jejich listí dodá živiny z

hloubek. Pokud budeme hovořit o uzavřeném koloběhu živin, pak je

nasnadě, že to co sbaštím, neskončí v potoce pod vsí, ale na zahradě.

Dusíkáčů se nevzdám. I kdyby byla účinnost 10%, bude to muset stačit. Je

tu ještě voda a houby. Jedno ke druhému a třetímu (většina slámy

zůstane na poli) by mohlo dát dostatek pro méně hladové staré odrůdy. A

pokud ne, Erare humanum est.


Uživatelský avatar
PermaWeb
Příspěvky: 823
Registrován: 08 bře 2010 11:20

Re: Bezorebné pěstování obilí

Příspěvek od PermaWeb »


Komentář přidal(a) QNX dne 22.Listopad.2010 v 23:42

Martin Gross: Je nesmyslné slovíčkaření řešit zda je to

výživa půdy nebo rostlin. Je to propojený systém a jedno bez druhého

nemá šanci. Mohl bych postupně reagovat na jednotlivé části vět, ale

možná bude lepší, když si uděláš chvilku času a přečteš si některé

články věnované půdě, živinám a pěstování z této adresy:

http://agrice.blog.cz/

AgriCE si dal dost práce a v článcích předkládá přehledné tabulky a

výpočty vycházející z ověřených dat. Pokud je tvůj zájem o trvale

udržitelné zemědělství opravdu vážný, určitě to stojí za prostudování.

Pokud dáváš přednost iluzím a hraní si na "permakulturu", tak to raději

nečti. ......... no, ale možná jenom "nemáš čas".





Komentář přidal(a) Miloš dne 23.Listopad.2010 v 0:33

QNX: Musím přiznat, že chléb z iluzí jsem pekl, s kamarádkou

od sousedů, to mi bylo tak 5-6 let....chutnal dobře, pokud se pamatuji.

Je mi trochu líto vzájemného napadání, asi jsem to napsal ne právě

srozumitelně. Takže druhý pokus. Martin experimentuje, zkouší...hledá,

neví....já také hledám a nevím. Otázka výživy rostlin a koloběhu prvků v

půdě je velmi složitá. Ale řešení existuje a nemusím nutně rozebrat

přesně na gram koloběh všech prvků. Stačí pozorovat jak je to zařízeno v

přírodě a rozumě vše zkombinovat, vyzkoušet a znovu pozorovat....s

nadšením a srdcem, bez něho je vše minimálně polomrtvé. Skutečně, jaké

máš zkušenosti s koloběhem prvků v klasicky obdělávané půdě? Syn studuje

zemědělku, malinko o tom přehled mám a jsem i chemik. Právě proto je

jasné, že v živé neničené půdě probíhá celý život a tudíž i koloběhy

úplně jiným způsobem, s jinou matematikou. Samozřejmně, nic se neztratí a

nic nevznikne jen tak samo, co odeberu, měl bych nějak nahradit. Chce

se mi napsat, že1+1=2, ale v živé přírodě tohle nikdy neplatí, to je

vyjádření mrtvého stavu bez působení času. Takže to je moje realistické

uvažování. Pozoruji přírodu. Fakta, realita... ve fyzice nukleárních

částic pokus s výskytem částic dopadne podle očekávání toho, kdo pokus

provede, aneb skeptikovi to funguje přesně jak předpokládá ...realita

nebo iluze? Pouze přístup a přijetí více rovin života. Stálé studium,

stálý pohyb. Vyjadřuji se už dost jasně? A o tom, že nevinná otázka

vyslovená v určitý čas a s určitým stavem mysli člověka dokáže druhému

doslova "vyčistit rybník", to každý zkušený šaman natož čaroděj dobře

ovládá. Právě pro cit, že se toto děje v Tvé diskusi s Martinem, jsem se

zapojil a chci Tě na to upozornit. Ne zatratit, zařadit mezi hlupáky

nebo podobně.....to ne. Mnoho věcí děláme podvědomě, nevíme o tom. Ty i

já, většina. Možná Tě upozornuji necitlivě, pak mne prosím omluv. Moc

rád bych, kdyby jsi o tom přemýšlel.... permakultura je o vztazích

rostlin , ale přece i o mezilidských vztazích. I o vztazích mezi členy

skupiny Bezorebné pěstování obilí.

Zuzka: Ty cítíš srdcem, jednáš srdcem....a Tvoje srdce určitě nepřijímá

obchoďáky, konvenční ničení přírody,...ani zanášení ničících programů

nevíry do mysli lidí podobně uvažujících. Proto tak jednáš. Tak to

cítím.

Nyní jsme všichni na současném systému hospodaření závislí více nebo

méně,.... to je realita současná. A aby to bylo jinak, pro to budeš

dělat vše co je v tvých silách. Upřímně. Tak Tě znám, Zuzko :-).

A jsem v klidu, jestli máme nějaké iluze, začnou padat asi velice brzo.





Komentář přidal(a) QNX dne 23.Listopad.2010 v 1:32

Miloš: Určitě nemusíme rozebírat koloběh prvků na gramy.

Jenom se snažím upozornit, že s tím "nadšeným přístupem bez potřebných

znalostí" nám to může "ulítnout" i o tuny. Když si ty příspěvky přečteš

znovu, tak já jsem nikoho nenapadal, nikoho jsem se nesnažil odradit

.......... pouze jsem se ptal. Snažím se zjistit jak věci fungují, proto

se ptám velice často. Někdy to mohou být nepříjemné otázky, jindy zase

otázky velice prosté a nenápadné, ale k nim patřící nepříjemné odpovědi

(které nikdo z nás nechce slyšet). Někteří jedinci to špatně snáší

(např. Zuzka :-), jiní se ty otázky snaží ignorovat a vyhýbat se jim. Ty

jsi zareagoval poněkud podrážděně ........ asi z obavy, že bych mohl

Martina od jeho pokusů odradit. Já se toho nebojím. Pokud se někdo chce

úspěšně věnovat udržitelnému zemědělství, tak musí být připravený na

řešení problémů. Na své cestě jich potká mnoho a většinou budou mnohem

závažnější než otázka někde na internetu. Pokud by Martin byl tak velký

slaboch (a tomu nevěřím), že by ho dokázalo odradit pár otázek, tak by

jeho šance na úspěch byla stejně nulová.



No, vraťme se k té půdě. Máš pravdu, že je dobré pozorovat jak je to

zařízené v přírodě. Můžeš uvést nějaký příklad přírodního ekosystému

který má tak velkou produkci potravin jako konvenčně obdělávané pole?

Prostě i přírodní ekosystém má omezené možnosti. Jakmile ho začneš

využívat nad únosnou míru (což všichni děláme) tak nutně musí docházet k

jeho degradaci. Argument s časem neplatí. Čas bylo možné používat jako

"zdroj živin" dříve, když bylo dost plochy, která se mohla nechat ležet

ladem. Pokud máš omezenou plochu (a to dnes máme) tak není možné z pole

odvážet víc živin než se jich tam přirozeně za JEDINÝ rok stihne

doplnit.

Pokud máš štěstí a máš hodně úrodnou půdu, tak ji můžeš vyčerpávat

relativně dlouho, ale na chudé půdě je její vyčerpání znát za pár let

(ověřeno praxí na našem pozemku). Tady je to PERMAweb .... tak

předpokládám, že tato destruktivní cesta zde není považovaná za

správnou. Za správnou by měla být považována nějaká PERMAcesta, která

zajistí dlouhodobé zachování úrodnosti půdy. Pro zajištění dlouhodobé

úrodnosti půdy určitě neuškodí, když každý pěstitel získá alespoň hrubou

představu o tom kolik živin mu mohou zajistit N2fix rostliny, kolik

může spadnout z atmosféry, kolik se uvolní zvětráváním hornin, kolik

můžeme vrátit např. důsledným hospodařením s odpady.......... je to

práce a není to snadné, ale IMHO je to v úplném souladu, s tím, že "PK

je systém náročný na informace, zkušenosti a kvalitní design". Zuzka se

pokusila o urážku "Chováš se jako chytrý, sečtělý mozek bez SRDCE", ale

sama je chycená v pasti "chování se srdcem, ale bez .... no, dejme tomu

bez dostatečných znalostí" Já jsem se neurazil, tak doufám, že se také

neurazíte a začnete vedle srdce používat i mozek ......... no, to zní

moc drsně ......... prostě si někdy i na chvilku sednete, vezmete si

odbornou knihu, tužku a papír a podíváte se, jestli je ta krásná

představa realizovatelná nebo ne. Pro lenochy je dobrá i ta

zkoncentrovaná forma na AgriCEho webu. Můžete se tam pokusit najít chyby

a ta tvrzení vyvrátit, ale použijte na to podložené argumenty a ne

emoce.

Na nikoho z vás se nezlobím, také jsem dlouhou dobu podléhal podobným

iluzím ........ a jak píše Miloš, ty iluze začnou padat brzo........ až

nepříjemně brzo. S tou iluzí je svět krásný, ale pravdivý svět má také

něco do sebe :-)





Komentář přidal(a) RADIM BUFFALO TOBIAS dne 23.Listopad.2010 v 8:34

to jste, sakra, tak fanatičtí permakulturní anarchisti, že se tak hádáte...???!!!


Uživatelský avatar
PermaWeb
Příspěvky: 823
Registrován: 08 bře 2010 11:20

Re: Bezorebné pěstování obilí

Příspěvek od PermaWeb »


Komentář přidal(a) QNX dne 23.Listopad.2010 v 10:15

RADIM BUFFALO TOBIAS: Neboj, však se s Martinem a Milošem

dohodneme a Zuzka třeba pochopí, že tady je téma o bezorebném pěstování a

založí si nějaké vhodnější téma (třeba by se to mohlo jmenovat "osobní

útoky", nebo "hřiště pro uražené"). Jakmile dojde k pěstování, tak bude

hned jasné, že vyřešení potlačování plevele je náš společný zájem

........... a po pár letech pěstování, až začne být jasné, že úrodnost

půdy klesá, tak můžeme společně hledat řešení jak tomu zabránit. Je to

pouze otázka času.



Vlastně bych se ještě mohl zeptat .......... znáte někoho, kdo delší

dobu bezorebně pěstuje obilí na nějaké větší ploše (ne pouhých pár m2)?

Já jsem na větší bezorebné políčko narazil pouze u Seppa Holzera, ale

výnos by dost malý a celé to bylo prorostlé vším možným

..............vůbec netuším, jak by se to dalo sklidit, ale mám

podezření, že to Sepp ani sklízet nechtěl. Máte někdo podrobnější

informace?





Komentář přidal(a) RADIM BUFFALO TOBIAS dne 23.Listopad.2010 v 11:39

já se vám divím...jako politici - paraziti ve vládě...!!! na

ně se ještě žádný herbicid nevynalezl...a zamulčováni jsou jistě dost z

nepřímých úplatků a různých střetu zájmů...





Komentář přidal(a) QNX dne 23.Listopad.2010 v 14:10

Ještě k poznámka k tématu: U nás na foru se bezorebné

pěstování řešilo letos v létě a vložil jsem tam kus zajímavého textu,

kde je popsán jeden experiment. Pokud máte zájem, je to zde:

http://www.sobestacnost.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtop...

Všimněte si tam jedné věty : "The mainstream experimenters would use any

chemicals they thought necessary, but the nature of the system itself

has meant that both pesticide sprays and artificial nitrogen have been

drastically reduced, though phosphate and potash fertilisers are used as normal." V dalším textu se píše ještě o přihnojení dusíkem

v jarních měsících, protože v té době ještě není dostupný N2Fix dusík

od jetele.......... a v tom textu je spousta dalších užitečných

podrobností. V jiném příspěvku stejného tématu je i obrázek znázorňující

pokles výnosů na bezorebném pozemku ve srovnání s pozemkem oraným v

průběhu několika let. Docela dobře to souhlasí i s naší vlastní

zkušeností.



RADIM BUFFALO TOBIAS: nezlob a bezorebně pěstuj :-)





Komentář přidal(a) Martin Gross dne 23.Listopad.2010 v 21:33

Napadl mě zdroj pro dodání, resp. transport živin.






Uživatelský avatar
PermaWeb
Příspěvky: 823
Registrován: 08 bře 2010 11:20

Re: Bezorebné pěstování obilí

Příspěvek od PermaWeb »


Komentář přidal(a) QNX dne 23.Listopad.2010 v 23:33

Martin Gross: Jsou to fešandy a užitečné .............. ale

co budou transportovat? Odkud? Kam? Dovedu si představit transport živin

např. v této podobě:

Těžba surovin (fosfáty, minerály obsahující draslík, zemní plyn, ropa)

To všechno se bude za pomoci fosilních paliv přepravovat, přetvářet do

podoby průmyslových hnojiv, znovu transportovat ........ konvenční

zemědělec z toho za pomoci fosilních paliv a další chemie vypěstuje

zrní, to se bude znovu transportovat, to si koupíš ty, budeš ho znovu

transportovat, pak ho dáš sežrat kačenám a ty ho dotransportují na místo

určení. ............ Pokud bude těch kačen hodně, tak se ti takto

povede na pole nějaké ty živiny přetransportovat.

Nebo máš jiný plán?

Možná, kdyby se ti podařilo postavit trochu větší holubník, něco jako je popsané zde:

http://agrice.blog.cz/1002/historicke-stavby-iii

To by byl permakulturní zdroj hnojiva jedna báseň :-)





Komentář přidal(a) RADIM BUFFALO TOBIAS dne 24.Listopad.2010 v 9:31

hádkodiskuse jako u fanatických anarchistů či komunistické

mládeže...k těm holubníkům...španělský venkov je poset podobnými

stavbami či jejich zbytky z adobe - palomares...pokuď je mi známo, mnoho

holubářů neví co s holubincema...stačí se poptat na nějaké chovatelské

burze ve svém okolí...





Komentář přidal(a) QNX dne 24.Listopad.2010 v 17:22

RADIM BUFFALO TOBIAS: Že bych zašel na chovatelskou burzu a

tam se zeptal: "Pane holubář, prosím Vás, nemáte náhodou na prodej

několik tisíc holubů?" To je zajímavá představa :-) Holuby jsem nikdy

nechoval, tak nevím. Když si pořídím třeba 5000ks holubů a nebudu je

krmit. Kolik jich přežije první zimu (podhorská oblast se spoustou sněhu

po několik měsíců, města daleko)? Možná bych se ještě mohl zeptat

.......... neodletí někam jinam za lepším? Třeba do toho města? No, ale

pokud někdo vlastní šikovný kostel někde ve městě, tak by živiny mohl

těžit na jeho půdě :-)





Komentář přidal(a) Honza a Lenka Pospíšilovi dne 2.Prosinec.2010 v 10:05

No, nějak se nám to zvrtlo, koukám. Co?

Nemyslíte, že to o čem mluvíte je tak trochu nekonstruktivní? Nejsem

žádný fenomén, ale některé věci, o kterých se bavíte považuji za

bezpředmětné.

Bezorebné pěstování mě zajímá, protože je to šetření energie a práce a

hlavně nenarušuje přirozenou strukturu půdy. To, jak to funguje pro mně

neni až tak důležité jak to, že to funguje.

Máme nějaké, sice malé, zkušenosti s tímto pěstováním. Měli jsme

políčko, cca 6 m2, bylo zryto a oseto jetelem plazivým a na Jana jsme do

něj zasely špaldu z obchodu. Špalda vyrostla a bylo na další setí.

Můj pohled, a opravte mě, jestli je to jinak. Plevele

(ruderály-rostliny, které jako první vyrážejí na povrch) rostou tam, kde

je obnažená půda. Příroda se tak chrání, aby nedocházelo k přílišné

ztrátě vlhkosti. Při bezkrevném pěstování se tyto ruderály nahradí

Jetelem plazivým, který jednak rychle vzejde a druhak je poměrně dost

agresivní, takže vytlačí ostatní rostliny z plochy nebo je značně omezí.

Kořeny má poměrně plitko pod povrchem, takže pokud použijeme obilovinu,

která má hluboké kořeny (i do několika desítek metrů- špalda), tak

nedochází k újmě. Agresivnější je snad jenom pír, který se rozmnožuje

vegetativně, takže jetel vytlačí. Ochrana proti němu je tak možná Randup

jednorázově a větší rozloha pole, které se na začátku přeorá, vyhráňuje

a dobře vyčistí. Jetel udrží v půdě vodu a dodává, pokud si pamatuju,

mimo jiné dusík. Fukuoka o nějakém velkém hnojení pokud si dobře

pamatuju nemluvil. Snad možná rozhození kompostu do jetele bych viděl.

Mulčovámí bych neviděl jako vhodné, snad jen na začátku, protože omezí

růst jetele. Proto se mulčuje, aby pod tím nic nerostlo, ne? No a potom

už je nastolen nějaký cyklus. Občas je asi třeba dosít jetel a na Jana

do vzrostlé špaldy zasít novou na příští rok. Hlavně to nebude

udržitelné hned. Jak se říká: „Hned se ani pes nevysere.“. Trpělivost

přináší růže. Výnos nebude hned velký, bude se asi zvyšovat úměrně

nastolování rovnováhy v takto vytvořeném ekosystému. A může mi někdo

říct, proč potřebujeme velké výnosy? Nestačí, když v jedné naší obilce

bude desetkrát víc živin a čistějších než v té koupené?





Komentář přidal(a) QNX dne 2.Prosinec.2010 v 11:28

Honza a Lenka Pospíšilovi: Máte naprostou pravdu .........

teoreticky je to opravdu snadné. Na podrobnosti reagovat nebudu, už jsem

se ke všem vyjádřil (něco zde, něco jinde na netu). Odpovím pouze na

jednu otázku (vlastně na dvě). To je tak zásadní věc, že ji budu

opakovat třeba stokrát.

"A může mi někdo říct, proč potřebujeme velké výnosy? Nestačí, když v

jedné naší obilce bude desetkrát víc živin a čistějších než v té

koupené?"



Výnos potřebujeme pouze z jediného důvodu, aby bylo možné nakrmit těch 7

000 000 000 lidí. Pokud toto není cílem a spokojíme se s přežitím pouze

malé části lidstva, tak bude dostatečný i výnos menší. Vzhledem k tomu,

že i v dnešní době umírá a trpí hladem dost velká část populace, tak

například při výnosu 1/10 (současného výnosu) bude muset být populace

zredukována o více než 90%.

Pouze pro dokreslení toho co by nás čekalo. Za druhé světové války

populace ROSTLA ........ takže ta redukce by musela být mnohem

drastičtější než "pohodová WW2".

Co se druhé části otázky týká ....... 10x víc živin je nesmysl. To tam

nikdy nebude a být nemůže. Doporučuji prostudování obsahu živin v zrnu a

případně i nějakou z mnoha studií porovnávajících obsah živin v "EKO" a

konvenčně produkovaném zrnu. Jenom letmé nahlédnutí do těchto dat dá

jasmou představu, že 10x víc živin není možné. Není možné ani 2x víc!

Reálně dosažitelný rozdíl v řádech jednotek procent je celkem

nepodstatný. Dokonce ani Sepp Holzer netvrdí, že jeho "zázračné" zrno má

10x víc živin. On tvrdí, že má 12x víc "GOODNESS" To je neměřitelné a

tedy nenapadnutelné, ale s výživnou hodnotou to má pramálo

společného.Otázka "čistoty" je také velice diskutabilní. Například při

pěstování obilí ve fusariozních oblastech (chladnější a vlhčí oblasti)

může být příčinou i dost nepříjemného toxikologického znečištění.

Fusarium je druh houby, která napadá obilí (konveční zemědělec proti ní

bojuje chemicky) a tato houba zároveň produkuje velice jedovaté

mykotoxiny (jsou mutagenní, genotoxické a karcinogenní). Jen pro

představu jaké následky může přinést ona "Čistota". Při jednom

masivnějším napadení obilí v Rusku v roce 1936 (neznám podrobnosti, ale s

největší pravděpodobností to bylo "čisté, chemicky neošetřené obilí")

došlo k tak velké otravě, že se o tom psalo jako o epidemii ......a

úmrtnost byla slušných 60%. Bude to opravdu "čisté" když se v tom díky

absenci ochrany proti napadení houbou budou vyskytovat toxiny od

přeborníků v jedovatosti jako je Fusarium? Probíhal (probíhá?) i výzkum

využití těchto "dobrot a čistot" jako bojových otravných látek.

Abych předešel dalšímu nepochopení a dezinterpretací.

To co jsem napsal nemá niko odradit od pěstování. Pojďme hledat metody

jak pěstovat šetrně k životnímu prostředí, s rozumným výnosem,

přijatelnou pracností, dobrou kvalitou ... jak zajistit dostatečnou

výživu, jak omezovat výskyt nežádoucích plevelů, škůdců a

chorob.......... Nadšení je dobrá věc, ale samotné nadšení nestačí.

Pojďme raději odvést kus poctivé práce, bude to lepší než pouhé

"natírání našich supermarketových životů nazeleno"





Komentář přidal(a) bobek dne 2.Prosinec.2010 v 11:57

Ahoj Honzo a Lenko Pospíšilovi,

Zkuste si celou debatu na dané téma přečíst ještě jednou, skoro vše o

čem píšete se tu už řešilo. Bezorebné pěstování není perpetum mobile.



Píšete o tom, že špalda koření do hloubky až desítek metrů. Můžete mi prosím říct z jakého zdroje máte tuto informaci ?

Roundup v permakultuře, no comment ...



Neříkám že permakulturník se má honit za velkými výnosy, to ani nejde

ale určitě musí sklidit o poznání víc než zasel, jinak mu nezbyde než se

jít najíst do jinde zmiňovaného supermarketu. Nebo ať svému pozemku

říká přírodní zahrada a udělá ji tak krásnou a zajímavou, že tam bude

moct vybírat vstupné. Myslíte že Seppa Holzera živí jeho dvoumetrové

žito ? No ale aby nám za vybrané vstupné někdo prodal jídlo ... proto se

musí v konvenčním zemědělství dosahovat co nejvyšších výnosů ...


Uživatelský avatar
PermaWeb
Příspěvky: 823
Registrován: 08 bře 2010 11:20

Re: Bezorebné pěstování obilí

Příspěvek od PermaWeb »


Komentář přidal(a) Martin Gross dne 2.Prosinec.2010 v 12:10

QNX: Nakousl jsi mykotoxiny. Jsou věci, jako námel přenosné v

osivu, nebo se přenášejí jen na jednotlivé obilky?





Komentář přidal(a) QNX dne 2.Prosinec.2010 v 12:13

bobek: Hurá, konečně to někdo chápe :-)





Komentář přidal(a) QNX dne 2.Prosinec.2010 v 13:06

Martin Groos: Vzhledem k povaze rozmnožovacího cyklu je přenos osivem možný.

To co vyroste v klasu (tvrdý tmavý útvar) je sklerocium, tedy klidové

stadium houby. Když si sklerocia přineseš na pole v osivu, tak z něho

mohou vyrůst plodnice ......... z těch se uvolní spory a ty slouží k

dalšímu šíření. Při našem experimentu s pěstováním křibice se vyskytl i

námel .........mohl by to být další problém. Ergotamin a ergotoxin z

námele jsou jedovaté a taková otrava v dřívějších dobách (před nástupem

chemie, čištění osiva a pod.) občas také dosahovala epidemických

rozměrů. Otrava je to celkem nepříjemná :-( Na druhou stranu z námele je

možné vytrábět LSD a tím zlepšit ekonomiku alternativních pěstitelských

postupů :-) ......... po odhalení této činosti je dokonce i zajištěna

pravidelná strava (vězeňská) ........ námel tedy paradoxně může výživu

takového pěstitele zajistit po dobu i několika let po první sklizni :-)






Komentář přidal(a) Honza a Lenka Pospíšilovi dne 2.Prosinec.2010 v 13:13

Omlouvám se, jestli jsem špatně četl. Na můj vkus je tu dost

napjatá atmosféra. Bohužel jsme lidé, kteří se nekoukají jen na hmotné a

vědecké poznatky a zkušenosti, ale i na ty duchovní. Těch se ale, řekli

by jste, nikdo nenají. Čím hlouběji do věcí pronikáme, tím víc

zjišťujeme, že nám věda předkládá mnohdy polopravdy ba i lži.






Komentář přidal(a) QNX dne 2.Prosinec.2010 v 13:31

Honza a Lenka: Napjatá atmosféra ........ mnohem víc stojí

za povšimnutí "napjatý stav světa" tady nejde o nic menšího než o

přežití. Pokud bude výsledkem napjaté atmosféry i napjatá snaha o řešní

problému, tak to bude jedině dobře.

Co se duchovní stránky týká ......... s plným žaludkem to jde lépe. Když

člověk bojuje o přežití tak jde duchovno stranou. Duchovno ano, ale na

pořádných základech ......... ne jako iluzorní stavba co se díky absenci

základů zhroutí při prvním setkání s realitou.

Chyba není na straně vědy ....... je na straně lidí!





Komentář přidal(a) bobek dne 2.Prosinec.2010 v 13:35

Atmosféra opravdu nebyla nic moc ale snad už se to lepší.

Věda samozřejmě není neomylná ale má metody umožňující omyly postupně

eliminovat a stále hlouběji poznávat přírodní zákony. Ty polopravdy ba i

lži nepředkládá věda ale lidé od kterých si necháváme namluvit že

hovoří ve jménu vědy. Nic ve zlém ale to že špalda zakořeňuje do hloubky

desítek metrů máš od kterého vědce ? Nebo že s tím desetinásobkem živin

...





Komentář přidal(a) Eltariel dne 2.Prosinec.2010 v 14:07




Na fotce je křibice asi z roku 2002 nebo 2003 a asi tak 2měsíce před sklizní.

S námel jsme potíže měli a jeho výskyt vzrůstal. Pcháč komplikoval další

využívání slámy a získání zrna. Sice jsme nakonec problém s bodlákem

jakž takž ručně vyřešili( byla to malá plocha), ale za cenu ,že nezbyl

čas na jinou práci. Námel se v malém také dá vysbírat, ale za cenu času,

který pak schází jinde. Pěstovali jsme "jarou rež", vysoké žito

vysévané zjara, která měla být co se týče námelu odolnější. Nám se tam

neukázal, ale nepěstovali jsme ho více let.



Co se týče atmosféry: kdyby se tu lidé vyjadřovali k věci tak zde

probíhá diskuze taková jaká má být. Problém nastává tehdy pokud si někdo

má potřebu své soukromé věci řešit mezi nezúčastněnými lidmi.


Uživatelský avatar
Standa Markéta Šimonek
Příspěvky: 2
Registrován: 25 zář 2010 21:58

Re: Bezorebné pěstování obilí

Příspěvek od Standa Markéta Šimonek »

Zdravím, tak jsem si pozorně přečetl diskusi a musím říct, že mi po věcné, mezilidské i duchovní stránce přišla zajímavá. :-) Ač jsem v PK naprostý zelenáč, tak jsem si říkal, že v přírodě obilí bezorebně roste, jen v malé koncentraci a v různých odrůdách. Nemusím být zemědělec ani přírodověc, abych vypozoroval, že příroda je stovřena jako něco velmi pestrého a rozmanitého a k tomuto bodu se tak nějak přirozeně neustále vrací. Pokud chci na nějakém konkrétním poli/území pěstovat jednu konkrétní plodinu, tak tento rovnovážný stav porušuji. To je třeba mít na paměti. Udržení této rovnováhy mě bude stát dost sil, které se vydají třeba oráním a manuálním vytrháváním plevele.

Je fakt, že ve středověku se tu žilo bez strojů a chemie, ale taky na našem území žilo asi jen 1,5-2 mil. lidí. Je fakt, že hodně míst zemědělsky využíváno nebylo, ale většinou to bylo proto, že se to prostě nevyplatilo, nebo to lidé tenkrát neuměli a nebo proto, že to tak prostě nemá být. Mělo by to zůstat rozmanité.


Pokud by chtěl někdo žít na 100 procent permakulturně a v souladu s přírodou, musel by se nejspíš hodně přiblížit ke zvířatům - ti nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí, ale taky stráví celý den tím, že hledají potravu, přirozeně hnojí tam, kde zbaští, netopí si v bytech ale otužují se, jen málokdy zažijí co to znamená se "přežrat" a vůbec ten život nemají z našeho dnešního pohledu moc konfortní.

Také nechci nikoho odradit od hledání nových cest vpřed, jen podotýkám, že pokud asi budu chtít mít něco dobrého na jednom místě bez orání, tak mě to bude stát fůru sil/energie nejspíš jinde. Třeba manuálním plevelením, třeba dodáváním živin odjinud. Koláče bez práce nebudou (aspoň ne dlouho) - už i proto, že i práce je často požehnáním.
Standa


Uživatelský avatar
JiriS
Příspěvky: 8
Registrován: 24 říj 2010 18:02

Re: Bezorebné pěstování obilí

Příspěvek od JiriS »

Ahoj Stando, myslím, žes to řekl velice výstižně a nemám co bych dodal, snad jen amen. 

Odpovědět