Jak cítit energie?

[Petra Stejskalová]

Myslím, tedy jsem zdravý skeptik... :-)

[Patrik Stach]

Hlavně že slouží to zdravíčko ;-)

[Richard Ruibar]

Problém je, že ti predátoři vůbec nemusí dorazit, pokud v tom místním ekosystému v minulé sezoně došlo k vyhubení jejich potravy.

Je to docela zajímavý problém, který se řeší soustavou diferenciálních rovnic. Ale jde to popsat i jasně stručně lidsky :-) Lišky a zajíci. Když je lišek hodně, sežerou všechny zajíce. Pak je zajíců málo a lišky začnou vymírat hlady. Jak jich ubude, tak zajícům ubudou predátoři a přemnoží se. Je hodně zajíců na málo lišek = lišky mají hodně potravy a proto se přemnoží atd atd. Mám zato, že absolutní rovnováha typu: x lišek a y zajíců zůstane vždy zachováno neexistuje. Vždy to osciluje. Problém je v tom, že když do toho zasáhne člověk, tak se to rozkmitá víc a pak jsou z toho ty invaze škůdců. Pokud by člověk nezasahoval, pak by se jen střídala léta s větším nebo menším počtem mšic, ale příroda by je udržela na uzdě.

Myslím si, že cílem permakulturistu by mělo být přiblížit stav své zahrádky co nejblíže k rovnováze. Což je stav, který vymyslela příroda nebo chcete-li Bůh a pak je duchovním předpokladem zdravého materiálního života.

Problém je, že takový vztah blízký rovnováze se těžko dosahuje na malém území. Někde jsem četl, že minimální plocha, na které lze vyvinout rovnovážný ekologický systém je jeden hektar. Zde jsou počátky hnutí nás jednohektarníků (anastazistů = rodových statkářů a osadníků :-).

Pokud máte zahrádku malou. Nebo pokud ji máte v kolonii, kde většina ostatních hubí část ekosystému (škůdce), pak se obávám, že Vaše šance na úspěch jsou velmi malé.

Obecně platí, že je lepší moc nezasahovat a nechat přírodu ať si poradí. To už ale platí v tom stavu blízkém rovnováze. Jak ho docílit ze stavu velmi nerovnovážného to je otázka. Vidím jen jednu cestu - postupnými krůčky se snažit to zlepšit. Tzn. nepomohly afrikány? Zkusit něco jiného a dalšího a dalšího. Ale také přemýšlet proč tam jsou. Ze začátku možná v omezeném množství i tu chemii (osobně se jí zatím vyhýbám s vyjímkou pilatek, ale už i na ně mám něco vymyšleno). A nezapomínat na to, že ekosystém nejsou jen rostlinky, ale například i drůbež (slepice bych ale raději do zahrádky nepouštěl :-))

[Patrik Stach]

Richarde, plně souhlasím. Jenže moje zahrada má 210 metrů a je na ní všechno nové. Pokud o to nebudu alespoň v počátcích pečovat, pak o to přijdu. Věřím ale, že i tak se úspěch dostaví. Hnízdí u nás kosi, při vyvedení jejich mladých jsem byl osobně. Objevili se střevlíci a kovaříci. V zemi je víc žížal než země samotné a úhor vzrůstá. Jen sem tam se napase škůdce. Mšice, lalokonosci. Abych vybudoval alespoň zdání rovnováhy, musím zasahovat.

[Richard Ruibar]

Samozřejmě, já také zatím ještě hodně zasahuju :-) Zasahovat málo je cíl. Kterého jsem zatím bohužel nedosáhl. Jsem také začátečník, tedy v permakultuře. Klasicky jsem zahradničil už i dřív.

[Petra Stejskalová]

Vidíte, pánové, a to já zase zasahuju. Nezasahovala jsem třicet let a výsledky byly fakt nejedlé :-) Se zasahování a nezasahováním se to má stejně jako se vším ostatním, výsledky obou extrémů nakonec vyjdou nastejno: nejedlá nezahrada :-)

[Patrik Stach]

Extrém je vždy smrtonosný.

[vladimir broucek]

Také si myslím, že k permakultuře duchovno patří. Duchovnem míním cit pro okolí, vnímavost k tomu co se děje, žij a nech žít. , snaha přiblížit se harmonii. O tom by to přece hlavně mělo být. Nu a pokud je vnímání dobré tak permakulturník časem zjistí, že zahradu neutváří jen on ale že jeho zahrada je i součástí jiného ne moc viditelného světa astrálních přírodních bytostí.Konat tak aby zahrada byla i báječným místem pro život nejen jemu a mnoha rostlinám a živočichům v optimální rovnováze, ale i pro tyto astrální bytosti je asi vyšší škola permakultury řekl bych. Pokud je někdo vnímavý jako dubový pařez, tak mu to permakulturničení asi moc nepůjde. A mít dobré vnímání bez lásky ke všem životním formám je asi nemožné. A duchovno by přece mělo být hlavně o rozvíjení lásky v sobě, ze sebe k okolí a permakultura je totéž z trochu jiného zorného úhlu, takže to k sobě patří.Nu a co se týče těch důkazů tak také patřím mezi lidi, kteří si raději takříkajíc sáhnou než jen slepě věří. Jenže být schopen si sáhnout na jiný svět nejde hned a je třeba tuto schopnpst rozvíjet, což zabere jistou dobu. Pokud chce nekdo umět číst a psát, tak holt se to musí učit. Stačí si jen vzpomenout na první třídu. A stále jsou státy kde se to všechny děti neučí a pokud to ten dotyčný chce umět,tak nezbývá než se to učit v dospělosti. Žádný učený z nebe nespadl.I schopnost vnímání by se dala učit ve školách, ale na to naše společnost ještě nedozrála.Takže mnozí skeptici jsou skeptiky jen proto že nejsou ochotni obětovat zjemění svého vnímání pár let práce na sobě jako ti, kteří to pro získání důkazů byli ochotni podstoupit. Všichni mají tu možnost sáhnout si, jen nebýt líný.je to stejné jako se učit psát, bez práce a cviku to nejde. Ale prosím vás, na to negativní v žádném případě nesahejte. Já to z neznalosti kdysi udělal a je to děs, fakt to nepodcenujte.

[QNX]

Richard Ruibar: Pokud jsi někde četl, že minimální plocha k dosažení ekologické rovnováhy je jeden hektar, tak to nebylo z pera někoho, kdo by se tomu skutečně věnoval, ale asi to bylo jenom přání nějakého pomateného anakulturníka. Vytvořit ostrůvek s úplnou ekologickou rovnováhou na jediném hektaru je nesmysl. Opakovaně tuto nesmyslnou představu anakulturníků kritizuji.  Záleží na konkrétním organismu, ale často se jedná o desítky, stovky, tisíce hektarů (někdy to samé v km2), které jsou k dosažení rovnováhy potřeba. Představa izolavané zahrádky (a  1 ha je pořád ještě jenom zahrádka) jako kompletního vyváženého ekosystému je nesmyslná ............ a proto jsou někdy nutné ty lidské zásahy.

K tomu duchovnu ............ duchovno pokládám za vnitřní záležitost a internetové debaty o duchovnu za tu mentální onanii. Duchovní život by se měl žít a nemělo by se o něm nesmyslně tlachat. Je to oblast, která jde za hranice možností  slova a jakákoliv snaha nacpat duchovno do slovních popisů je předem odsouzena k neúspěchu.

[Patrik Stach]

QNX: Diskutovat se má o všem, přece. Jak jinak si předáte myšlenky, inspiraci, jak se dozvíte o nových směrech, literatuře... Jistě, pokud jste evangelizován násilím (roumějte demagogií), pak je to špatné. Ale pokud se někdo (a já myslím, že zdravý skeptik) v záhlaví zeptá, jak cítit energii ze stromů, když ji přece všichni cítili, jen on ne, pak je to dobré. Pídí se po pravdě (ať už to pro něj znamená cokoliv) a nakonec se mu sešly názory ze všech stran. I zemité, i oblačné. Výsledný obraz si udělá sám, nebo si aspoň odnese asociaci "mšice-levandule-afrikán-nikotin-pirimor-škvor". I to je dobré :)