Hlubší zamyšlení

Diskuse, které nebyly zařazeny do kategorie.
othon
Příspěvky: 18
Registrován: 28 úno 2020 17:06

Hlubší zamyšlení

Příspěvek od othon »

Strašidla pochodují městy! Není to vůbec nevinná zábava!

V posledních letech k nám ze západu přichází další nové obohacení. Svátek Halloween a s ním související průvody nejrozličnějších čarodějnic a čertů. A čím jsou tyto masky hrůzostrašnější a děsivější, tím lépe! Tím je větší legrace!

Ale je to opravdu jen legrace a nic víc? Asi docela ne, protože na druhé straně se ozývají různí jednotlivci, ale také různé církve, kteří s těmito průvody nesouhlasí a sepisují petice, aby je městské, nebo obecní úřady nepovolily. Vidí v nich totiž propagaci zla a temných sil.

To se samozřejmě modernímu, ateistickému a materialistickému člověku s jeho snahou užít si dosyta nejrozličnějších zábav jeví jako nepochopitelný závan středověku. Jeví se mu to jako zkostnatělá a prudérní ztráta smyslu pro humor.

Ale protože materialisté a ateisté vnímají všechny věci pouze povrchně, z jejich prvoplánově materialistického hlediska, podívejme se na danou problematiku trochu hlouběji a ukažme si, co se ve skutečnosti skrývá pod navenek prezentovaným povrchem dobré zábavy.

Všechny pochody a průvody bez výjimky jsou vždy určitým poselstvím a prezentují nějakou myšlenku. Vysílají nějaký signál. Například socialistické prvomájové průvody byly vyjádřením radosti a spokojenosti ze života pod vedením komunistické strany. Ukrajinské pochody neonacistů jsou otevřeným přihlášením se k Stepanu Banderovi a k nenávisti vůči všemu ruskému. Dále zde máme známé duhové pochody komunity LGBTI, upozorňující na existenci jinak sexuálně orientovaných osob a na jejich práva. Dále máme například pochody za život, jejichž účastníci se snaží o mnohem intenzivnější ochranu života už před narozením. A můžeme sem zařadit také různá ekologická protestní shromáždění, inspirované aktivistkou Gretou Thunberg a podobně.

Co však je určitým společným jmenovatelem všech těchto protestních shromáždění, průvodů a pochodů? Jejich účastníci říkají společnosti asi toto: "Jsme tady a máme takovýto názor. Dáváme o sobě vědět a třeba s námi počítat."

No a přesně to samé platí také v případě různých průvodů čertů a strašidel. Že je to jen humor, zábava a žert, je totiž pouze pohádku pro povrchní a prvoplánové. Naopak, povrchnost a prvoplánovost lidí, kteří příliš neuvažují, je dokonale využita k tomu, aby bylo ve společnosti prezentováno to, o co ve skutečnosti pod zástěrkou zábavy jde. A jde o manifestaci temných sil, které dávají společnosti na známost: "Jsme tady a máme své hodnoty! Dáváme o sobě vědět a třeba s námi počítat!" A podobně, jako při pochodech neonacistů, také zde je aktuální skrytý podtext, vyjádřen slovy:" My jsme ti, kteří jsou vyvolení, aby si podmanili společnost!"

Průvody čertů a strašidel, tedy všechno jednoznačně negativních bytostí, jsou reálným svědectvím naší doby, která svou plytkosti myšlení, amorálností, duševní prázdnotou, nectnostmi a nezřízeností vášní navazuje kontakt se sobě stejnorodými, nízkými úrovněmi univerza. A bytosti z těchto nízkých úrovní pochodují v hrůzostrašných průvodech po našich městech a vesnicích, reprezentujíc temné síly, které se rozpínají po naší planetě, aby ji zcela ovládly.

Taková je tedy žel naše moderní civilizace, která inklinuje k nízkosti a temnotě, protože sama je takovou. Vždyť si jen zkusme položit otázku, proč se například v našich městech a vesnicích neorganizují pochody andělů a různých světlých bytostí, které by představovaly ctnosti? Vždyť přece kromě našemu pozemskému oku neviditelných, temných a nízkých úrovní, zalidněných nejrůznějšími hrůzy plnými bytostmi, existují také vysoké a vznešené úrovně, obývané nádhernými, ušlechtilými a ctnostnými bytostmi. Proč našemu světu není blíže toto směřování? Proč nebere inspiraci odtud? Proč neorganizujeme průvody tohoto druhu a tvůrci kostýmů a masek se ve své inspiraci nenapájejí do těchto úrovní?

Proto, že vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá! Neboť převažující nízkost v duších nachází sympatie a stejnorodé spojení s odpovídajícími, nízkými jemnohmotnými úrovněmi univerza.

No a je zcela samozřejmé, že tento trend a toto propojení se bytostně příčí lidem, kteří si ještě zachovali alespoň určitou míru ušlechtilosti a soudnosti. Tito lidé mnohdy ne vědomě, ale podvědomě tuší, o co tu jde, a staví se proti tomu. Stavějí se proti rozpínavosti temnoty, ovládající duše lidí. Stavějí se proti prezentaci její moci a touze po expanzi, prostřednictvím pochodů padlých, nízkých a ohyzdných bytostí.

A když jsme si už objasnili, co všechno se skrývá za touto zdánlivě nevinnou zábavou, zkusme se ještě zamyslet nad tím, kde se něco takového, jako jsou čerti vůbec vzalo?

Každému je jasné, že nejde o bytosti z našeho světa, čili z naší hrubé hmotnosti. Kromě hrubé hmotnosti však existují také různé úrovně jemné hmotnosti, kam odcházejí lidské duše po smrti fyzického těla.

Každý ví, že lidé jsou buď dobří, nebo zlí. Zlo naše duše zatěžuje a dobro naše duše povznáší. Podle míry dobra a zla má tedy každá duše po odložení fyzického těla určitou tíhu. Čím je ušlechtilejší a lepší, tím je tíha menší, a čím je duše zkaženější a negativnější, tím je tíha větší.

A tak, na základě zákona duchovní tíže, klesají duše zatížené nízkostí do nízkých úrovní jemné hmotnosti a naopak, duše, nadlehčené ušlechtilostí stoupají do vysokých úrovní jemné hmotnosti. Tam se dále zušlechťují v konání dobra a v ctnostech, aby nakonec, po dosažení lidské dokonalosti, mohly vstoupit z jemné hmotnosti do věčného, duchovního království nebeského.

K pochopení, odkud pocházejí čerti třeba vědět, že čím je duše zkaženější a nižší, tím ohyzdnější vnější formu dostává. A naopak, čím je duše ctnostnější a lepší, tím je její vnější forma ušlechtilejší a krásnější.

Potvrzení fungování této zákonitosti můžeme najít už tady na zemi, když například někdo enormním způsobem holduje alkoholu a jeho neřest časem začíná být viditelná také na jeho vnějším vzhledu. A podobně je to i s drogami. No a po naší smrti, ve světě jemné hmotnosti, se tato zákonitost mnohokrát znásobuje.

To znamená, že jakákoliv neřest a nízkost se mnohem viditelněji odráží na vzhledu duševního, jemnohmotného těla každého jednotlivce. Čím je tedy někdo horší, tím ohyzdnější a odpudivější podobu má jeho jemnohmotné tělo. A jde to až tak daleko, že lidé ztrácejí svou lidskou podobu a stávají se z nich polo zvířecí a polo lidské, strašidelné a ohyzdné bytosti.

Čerti tedy nejsou žádný nový a zvláštní druh. Čerti jsou ve skutečnosti lidé, nelidsky znetvořeni vlastní nízkostí.

Tentýž princip však platí také v pozitivním slova smyslu, protože jemnohmotné těla lidí ušlechtilých, čestných, spravedlivých, dobrých a laskavých nabývají ušlechtilé a vznešené formy, podobající se formám andělským.

Takže aby nám bylo všem jasno, čerti jsou ve skutečnosti nízké, padlé a ubohé lidské duše, nacházející se v nízkých úrovních jemné hmotnosti. Sem se kontaktovat, sem se orientovat, odsud se inspirovat a na náš svět přinášet průvody těchto nízkých, nešťastných, znetvořených a nejrůznějšími neřestmi zatížených bytostí, není rozhodně nic pozitivního. Je to jen ubohé a politováníhodné spojování se s nízkostí. Není to nic pozitivní, na co by se měli lidé orientovat.

Lidé by se měli orientovat spíše opačným směrem. Ne tedy dolů, ale nahoru! Ne do nížin, ale do výšin! Tam, ve vysokých úrovních jemné hmotnosti, přebývají ušlechtilé a ctnostné lidské duše, jejichž ušlechtilá vnější duševní forma je výsledkem jejich života v souladu s principy dobra, lásky, spravedlnosti a ušlechtilosti. Tím směrem by bylo žádoucí se orientovat a inspirovat!

Ne tedy do nížin, ale k výšinám máme upírat svůj zrak! Odtud máme čerpat a přinášet to sem dolů k nám na zemi, aby se naše planeta stávala stále lepší, a ne stále horší.

othon
Příspěvky: 18
Registrován: 28 úno 2020 17:06

Re: Hlubší zamyšlení

Příspěvek od othon »

Výchova koronavirem k tomu, co je správné


Pokud se člověk pozorně dívá kolem sebe a trochu hlouběji uvažuje nad tím co vidí, je mu stále jasnější, že za vším, co se děje v souvislosti s koronavirovou krizí je mnohem víc, než se na první pohled zdá. Je totiž za tím vidět mistrovský tah šachového velmistra, který hraje partii s někým, o několik kategorii slabším. Tento šachový velmistr ví zcela přesně, co jeho tah vyvolá a jak bude muset v odezvě reagovat jeho soupeř.

Koronavirus je tahem šachového Velmistra na šachovnici planety Země, který donutil soupeře, čili lidstvo, udělat přesně takovou sérii protitahů, jaké byly jeho záměrem. Vyšší Moc donutila lidstvo provést přesně taková opatření, jaká byla jejím záměrem. Tato opatření a jejich důsledky mají totiž duchovně pozitivní účinek. Pozitivní účinek z hlediska kritérií a požadavků vyšší Moci! Čili z hlediska toho, co je pro lidstvo skutečně dobré. Dobré ve smyslu jeho posunu k lepšímu a morálnějšímu. Tuto hodnotu v sobě skutečně nesou mnohá opatření, které musely národy nutně provést v reakci na koronavirový tah šachového Velmistra.

No a my si nyní tyto pozitiva zkusme probrat jedno po druhém. Zároveň si však uvědomme, že v nich jde o něco, co je od nás požadováno vyšší Mocí. A to nejen dočasně, během koronavirové krize, ale trvalo! To znamená, že pokud nezačneme trvalo usměrňovat náš osobní život a společenské dění tímto naznačeným směrem a budeme mít tendenci vrátit se do stavu před krizí, bude následovat další tah šachového Velmistra, který nás bude znovu nutit chovat se a jednat tak, jak on požaduje.

Dosud totiž všechno, co se dělo na zemi určovali lidé. Ale nastává doba, kdy iniciativu začíná přebírat Vůle vyšší Moci, která bude svými tahy vynucovat a usměrňovat další vývoj na zemi.

Pojďme tedy k pozitivům koronavirové krize, na které je třeba hledět z výše uvedeného hlediska.

Pozitivum první: Zavření barů, hospod a heren.

Proč? Upřímně si přiznejme, že tato místa jsou doupětem nízkosti a závislostí, které mají na svědomí množství zničených životů a rozvrácených rodin. Navštěvování těchto míst nedělá lidi lepšími, ale horšími. Neposouvá je výše, ale v drtivé většině je sráží níže.

Pozitivum druhé: Zavření divadel a jiných masových kulturních akcí. Třeba koncertů a podobně.

Proč? Protože kultura, jejíž původní úkolem je pozvedat, zušlechťovat a vychovávat se zpronevěřila svému vznešenému poslání a dělá pravý opak. Například divadelní produkce dneška je plná dekadence, nemravnosti a vulgárnosti. Je to jen samoúčelné hrabání se v nejrozličnějších zápletkách, bez ambice dělat diváka lepším a cíleně ho směřovat k vyšším a ušlechtilejším hodnotám. Moderní divadelní tvůrci donekonečna a do dokonalosti cizelují vnější formu, ale vůbec jim nevadí, že hře fatálně chybí hodnotnější obsah a ušlechtilejší ideál.

A pokud máme říci pár slov ke koncertům, třeba rockovým, metalových a podobně, tak ty jsou téměř vždy spojeny s alkoholem, drogami a mravní nevázaností.

Pozitivum třetí: Zavření hokejových a fotbalových stadionů, jakož také eliminace všech ostatních masových sportovních aktivit.

Proč? Protože sportovní zápasy s velkým množstvím diváků se staly jakýmisi novodobými gladiátorskými zápasy, na které chodí fanoušci ventilovat své frustrace z práce, z rodinného života a ze svého hodnotově nenaplněného bytí. Proto jsou tribuny mnohých sportovních akcí plné agresivity, hulvátství a vulgarismů. Rozhodně to není prostředí, do kterého je vhodné vodit menší děti.

Pozitivum čtvrté: Uzavření obchodů v neděli. /tenhle bod je aktuální na Slovensku/

Proč? Protože neděle je den sváteční, který je třeba světit. V době vrcholu koronavirové krize, kdy byly všechny obchody zavřeny, jenom potraviny otevřeny, byla potřeba volné neděle materialisticky zdůvodněna tak, že maximálně vytížení zaměstnanci potravin si alespoň jeden den v týdnu potřebují odpočinout, a zároveň je potřeba v tento den vydezinfikovat prodejnu.

Mimořádně dobrou zprávou však je, že některé z obchodních společnosti chtějí pokračovat v tomto trendu také po krizi. Jde přesně o ten krok a to poučení, které si z toho bylo třeba vzít. Je to ukázkový příklad toho, jakým způsobem bychom se měli poučit a přeorientovat také ve všech ostatních případech, protože je to směr, ke kterému nás tlačí tah v úvodu zmíněného, šachového Velmistra.

Pozitivum páté: Zavřené kostely.

Proč? Protože lidé si zvykli na pohodlnou formální víru, při které jim stačí vnější dodržování církevních předpisů a tradic. Víru, při které člověk vše přijímá bez nějakého hlubšího uvažování.

Pokud je ale lidem tato vnější formální opora vzata, nezbývá jim nic jiného, než převzít veškerou duchovní iniciativu osobně. Osobně, s plnou duchovní zodpovědností za sebe a svou vlastní spásu.

Vyšší Moc nám totiž zavřením kostelů dává na vědomí, že člověk ve skutečnosti nepotřebuje ke spojení se Stvořitelem žádný spojovací mezičlánek. Že k Nejvyššímu má hledat cestu každý osobně, a toto naše osobní úsilí o svou spásu je něčím, co za nás nemůže udělat nikdo jiný. Už se totiž konečně máme stát samostatnými a dospělými duchovními osobnostmi, které se postaví na vlastní nohy, a v opoře vlastního cítění, myšlení a uvažování se vydají na cestu k Nejvyššímu a ke své spáse.

Pozitivum šesté: Nucené volno a uzavření lidi do domácího prostředí.

Proč? Protože život lidí dneška je ustavičný shon. Je nahánění se za povinnostmi, penězi a uspokojováním svých nikdy nekončících materiálních potřeb.

Téměř nikdo neuvažuje o hlubších souvislostech bytí a skutečném smyslu vlastního života. Každý se jen bezmyšlenkovitě honí, aby měl stále více. Nebo, aby vůbec přežil, protože ti "šikovnější" si dokázali nahrabat tolik, že na těch méně šikovných se už v takové míře nedostává. Bezohlednost, chamtivost, egoismus, nenasytnost a bezbřehý konzum vládnou světu a ničí lidi i přírodu.

Lidstvo však bylo zastaveno! Bylo zahnáno do ústraní a dostalo příležitost zamyslet se. Zamyslet se nad tím, zda jsou tyto hodnoty hodné člověka. Zda člověk není přece jen více, než matérie, a zda by proto neměl hledat také jiné hodnoty, než materiální. Hodnoty ducha, dobra, skromnosti, ohleduplnosti, spravedlnosti, čestnosti a ušlechtilosti. Zda pak když zemře, tak jako mnohé oběti koronavirové krize, od něj nebudou požadovány právě tyto hodnoty. A zda právě jejich nedostatek neotravuje a neznehodnocuje život lidí už tady na zemi, a po smrti je nepřivede do duchovní zkázy.

O tom všem jsme dostali příležitost uvažovat. To vše jsme dostali příležitost přehodnotit. A to všechno jsme dostali příležitost změnit. Dostali jsme příležitost hodnotově se obrodit a změnit sebe sama i celou společnost. To je odpovídající protitah, který od nás očekává šachový Velmistr, totožný s vyšší Mocí. Pokud ho však neuděláme, bude táhnout opět On a dopad jeho dalšího tahu na nás bude ještě drtivější.

Pozitivum sedmé: Zavřené školy.

Proč? Protože školy se staly pouze místem jednostranného rozumového vymývání mozků. Protože ve školách se rozvíjí jen rozumová složka osobnosti dítěte, zatímco rovnocenný rozvoj jeho citové složky je zanedbáván. Předměty, jako je výtvarná výchova, hudební výchova, nebo třeba budování vztahu k přírodě, které mají schopnost stimulovat a rozvíjet citový rozměr osobnosti, jsou odsouvány na okraj. Jsou považovány za zbytečné a existují úvahy o jejich zrušení.

Školský systém dneška vychovává jednostranně zmrzačené osobnosti, které jsou sice rozumově zdatné, ale citově, to jest morálně nestabilní a tápající. A proto se nabyté rozumové znalosti, s výrazným deficitem citovosti a morálky, stávají lidstvu více kletbou, než požehnáním.

Koronavirus zavřel školy na jaře, kdy se příroda v kráse probouzí do nového cyklu. A právě kontakt s přírodou a navazování užšího vztahu s ní, se může svým stimulováním citovosti, stát pro dnešní počítačovou mládež opěrným pilířem v budování potřebného protipólu vůči školní, rozumově racionální jednostrannosti.

Pozitivum osmé: Útlum průmyslové výroby.

Proč? Myslíte si, že je normální mít každý půlrok nový mobil a každý druhý rok nové auto? A takovýmto způsobem přistupovat ke všem předmětem naší spotřeby? Myslíte si, že je normální ničit kvůli podobnému stylu života vzduch, vodu a drancovat zem a přírodu?

Člověk nesmí žít na úkor možností naší planety a na úkor jejího drancování! Člověk má žít v rámci jejích možností a v souladu a harmonii s přírodou! Člověk má být skromný a nemá být arogantním pánem, ale dobrým správcem, protože jednou bude muset skládat účet do rukou pravého Majitele země za to, jak hospodařil. A každý, kdo hospodařil sobecky, marnotratně a špatně, bude vypuzen z této země a zbaven práva žít dál ve stvoření, protože se ho nenaučil moudře a s láskou spravovat, ale ho jen ničil.

Učme se proto být skromní! Učme se být ohleduplnější vůči přírodě, vůči vodě, vzduchu i zvířatům, protože ne jen nám a našim potřebám patří tento svět.

Pozitivum deváté: Zastavení cestování.

Proč? Neboť cestování po světě v takové míře, jak bylo donedávna zažité, je jenom marnotratná manýra, jejímž prostřednictvím se v rámci turistického průmyslu přesouvá každoročně po celém světě obrovské množství lidí, což je v rámci automobilové, autobusové, a zejména letecké dopravy, velkou emisní zátěží pro přírodu. I proto byla letecká doprava jediným tahem šachového Velmistra okamžitě položena na kolena.

Každoroční přemísťování obrovského množství lidí z jednoho konce světa na druhý v rámci turistického ruchu, i v rámci migrace a za větším ekonomickým prospěchem, je nesprávné také z jiného hlediska. Z hlediska osudového určení vyšší Moci, na jehož základě se rodíme přesně na tom kousku země, kde je naše místo. Ono a jeho bezprostřední okolí představuje nejoptimálnější podmínky pro náš celkový tělesný, duševní i duchovní vývoj. Není tedy vůbec náhoda, kam jsme se narodili, a toto osudové určení vyšší Moci bychom měli respektovat kvůli svému vlastnímu dobru.

Pozitivum desáté: Zavření a střežení hranic mezi státy.

Proč? Protože každý národ a stát je mimo jiné vymezen také svými hranicemi. A hlídané hranice jsou bariérou a ochranu před zlými vnějšími vlivy přesně tak, jako když si třeba na noc zamykáme dveře svých bytů, abychom se chránili a nebyli vydání komukoliv a čemukoliv napospas.

Co dodat na závěr? Mnozí se těší, že se konečně všechno restartuje a vrátí zpět do starých kolejí. Je určitě dobré těšit se z toho, že koronavirová krize je na ústupu a brzy pomine.

Ale pozor! Nový restart by měl být v něčem zásadním úplně jiný! Měl by být spojen s novým poznáním, pochopením a porozuměním tomu, k čemu nás prostřednictvím této krize dotlačil jediný tah šachového Velmistra. Ním nám totiž ukázal, jakým způsobem by měly věci fungovat lépe a morálněji. Všechny výše zmíněné oblasti života společnosti by se tedy měly hodnotově posunout na vyšší úroveň, než to bylo před tím.

Znamená to tedy, že lidé by už neměli být stejní jako před koronavirovou krizí, ale měli by duchovní a morální ponaučení z ní vnést do svých životů. Měli by ho vnést do svého myšlení, do svého jednání a do své životní hodnotové orientace. Záměrem Božího šachového Velmistra je, abychom právě toto učinili a dospěli k takovémuto hodnotovému obrození.

Celý svět si měl možnost uvědomit, co tento Velmistr dokáže. A celý svět by se měl zachvět úzkostí před tím, kdyby kvůli našemu ignorantskému návratu ke starému způsobu života muselo dojít k dalším šachovým tahům vyšší Moci. Ale již pravděpodobně s mnohem dalekosáhlejšími a bolestnějšími dopady, které nás budou učit a tlačit ke správnému životu na zemi i ve stvoření.

othon
Příspěvky: 18
Registrován: 28 úno 2020 17:06

Re: Hlubší zamyšlení

Příspěvek od othon »

Jak emancipace ponižuje ženské pokolení?

Žena není jen vzhledem, ale také podstatou svého vnitřního nastavení úplné jiná, než muž. Je jemnější a citlivější. A právě v tom je její síla a velikost, protože prostřednictvím své jemnosti a citlivosti je schopna vnímat realitu mnohem jemnějšího charakteru, než dokáže muž.

A proto je také schopna mnohem intenzivněji vnímat i nejzásadnější sílu, která proudí univerzem. Sílu Páně, která celé univerzum udržuje, živí a pohání. A i když je proudění této síly lidem neviditelné, ve svém vše pronikajícím působení není síly zásadnější a podstatnější.

No a nejdůležitějším posláním žen je vejít do kontaktu s touto silou. Kvůli tomu obdržely od Stvořitele svou jemnost a citlivost. A pak, po dosažení kontaktu, mají přesně tak, jako síla Páně, nenápadně a neviditelně působit na vše kolem sebe a povznášet to nahoru.

Nebo jinak vyjádřeno, hlavním posláním ženy je spojování se Světlem. A pak, když sama stojí v síle Světla, má vše kolem sebe k Světlu povznášet. Ve stejné skrytosti, neviditelnosti a nenápadnosti, jako to dělá Světlá síla samotná. Toto je hlavním posláním ženy! To je její určení! Kvůli tomu byla obdarována! Pro to má všechny předpoklady! Vše ostatní v jejím životě má být až druhořadé!

O ženském pokolení se zvykne říkat, že je slabé. Pravdou však je, že ačkoliv jsou muži silnější fyzicky, ženy jsou silnější duševně! A to právě tím, že přes jemnost svého cítění jsou schopny získat kontakt se skrytou, neviditelnou a nenápadnou, ale s nejvyšší a nejpronikavěji působící silou, jaká ve stvoření vůbec existuje. Toto spojení dělá ženu velkou a silnou. Dělá ji duševně mnohem silnější, než je muž. A to jí dává právo usměrňovat vše stávající směrem ke Světlu. Dává jí to právo vést muže, rodinu a celou civilizaci.

Minulé generace tyto skutečnosti tušily a vyjádřily je například ve známém úsloví: "Muž je hlavou rodiny, ale žena je krkem, který hlavou otáčí". Jde opravdu o výstižné vyjádření, protože mužský princip představuje to vnější a viditelné, v podobě hlavy, avšak ženský princip představuje to skryté a nenápadné, co hlavou otáčí a směřuje ji tam, kam třeba. Stejně nenápadně, jako působí v univerzu Boží síla, má tedy působit také žena. Nenápadně má směřovat všechno tam, kde je třeba. Čili ke Světlu a k Stvořiteli.

Správné pochopení emancipace spočívá v uznání ženského a mužského principu jako rovnocenných. Spočívá v uznání absolutní rovnosti mezi mužským, vnějším, viditelným, fyzickým a materiálním působením, a mezi ženským, nenápadným, jemným a pomáhajícím působením, směřujícím vše ke Světlu, k Dobru, k Harmonii a k Stvořiteli.

Správně pochopená emancipace má spočívat v pochopení, že žena, která je silnější duševně, má vést duševně, a muž, který je silnější tělesně, má vést fyzicky, materiálně a viditelně. Tímto způsobem se mají muži a ženy vzájemně doplňovat a vytvářet harmonii. Nikdo nemá být nadřazený a nikdo podřízený, protože každý má svůj vlastní okruh působení. Emancipace má tedy po správnosti znamenat uznání těchto dvou druhů působení, jako zcela rovnocenných.

Žel, vše bylo ale zkrouceno a pokřiveno, protože žena nedokázala ocenit velikost svého daru, který se jí zdál pro svou jemnost, nenápadnost a neviditelnost nedostatečným. Žena pošlapala po svém poslání být spojovacím článkem Světla a vše nenápadně usměrňovat ke Světlu. Namísto toho začala stále více sahat po viditelném, aktivním, vnějším a fyzickém druhu působení. Stále více vzrůstající materialismus totiž začal považovat pouze takovýto druh působení za jediný správný a společensky potřebný. V tomto smyslu bylo potom překrouceno také chápání emancipace. Emancipace v současnosti znamená, že žena má mít právo být ve všem takovou, jako je muž. Že jí mají být dostupné všechny druhy aktivních mužských činností a povolání, a že má pracovat a vydělávat stejně, jako muž.

To skutečné, pravé, ženské a jemné však bylo takovýmto pokřiveným vnímáním emancipace pošlapáno a diskriminováno. A tak se ideálem moderní emancipované ženy stala mužatka, neboli ženská bytost, ve všem se co nejvíce podobající muži. Toto však není emancipace, ale naopak, její výsměch! Je to negace pravého vnitřního založení ženy a jejího pravého působení. Současné chápání emancipace je proto cosi, co ve svém omylu nemůže přinést nic dobrého.

Žena má být ženou a muž mužem! Žena se má realizovat v typických ženských povoláních a muž zase v typicky mužských povoláních, protože každý z nich má k tomu své vlastní vnitřní předpoklady a schopnosti.

Materialismus však bez absolutního porozumění tuto přirozenost zcela přehlíží a vytváří něco absurdního a nepřirozeného. Něco, co katastrofálním způsobem deformuje vnitřní podstatu žen, které se snaží být moderním způsobem emancipované. Tímto způsobem totiž ztrácejí vnitřní oporu samé v sobě a neplní si své pravé ženské poslání. Ženy hrubnou a šlapou po jemnosti svých citů a své osobnosti. Tím se stále více ztrácí jejich schopnost spojování se silou Světla, a náš svět se stává stále více materialistickým. Hrubé, materialistické a ateistické ženy rodí a vychovávají materialistické a ateistické děti, a kvůli tomuto ženskému selhání se naše civilizace stává stále více dutou a prázdnou. Stává se molochem na hliněných nohách, kterému chybí pravá vnitřní hodnotová opora.

Vše, co v současnosti vytváříme, je proto jen povrchové a vnějškové. Je to mrtvé, protože je to bez ducha! Je to ubohé, neplnohodnotné, a proto odsouzeno k zániku! K zániku, který na naší planetě postihl již mnohé národy a civilizace. K zániku, který je prorokován také našemu modernímu světu. A to všechno proto, že v našem univerzu nelze dlouhodobě přežít bez spojení s jemnou, neviditelnou, ale vše pronikající a vše při životě udržující silou Nejvyššího. To, co toto spojení má, přežije a bude prosperovat. To však, co toto spojení nemá, bude vystavováno neustálým krizovým situacím, a nakonec dospěje k zániku. Takto jednoduše to funguje.

No a nejposvátnějším posláním ženského rodu je zabezpečovat toto životodárné spojení. Posláním ženského rodu je spojovat se s jemným prouděním síly Boží ve stvoření, a v podpoře této nejvznešenější síly vést vše stávající ke Světlu, k Výšinám, k Dobru a ke Stvořiteli.

Toto dokáže jedině žena! Aniž by musela řečnit, kázat, nebo nějak jinak viditelně působit. Dokáže to pouze svým tichým a nenápadným osobním vlivem, pokud je spojena se Světlem. Právě takovéto ženy potřebuje náš svět jako sůl! Naopak, současné moderní a emancipované ženy jsou jeho neštěstím, protože ho odřezávají od Světla, a tím ho směřují do záhuby.

ooOoo

Jedině nefalšované, nejčistší ženství může probudit a vést muže k velkým skutkům! Nic jiného.

ABD-RU-SHIN

othon
Příspěvky: 18
Registrován: 28 úno 2020 17:06

Re: Hlubší zamyšlení

Příspěvek od othon »

Nejdůležitější věc při koronavirových opatřeních chybí!

Když v minulých dobách čelili naši předkové pandemiím velkého rozsahu, přistupovali k ním úplně jiným způsobem, než my dnes. Viděli v nich totiž v první řadě podnět k pokání. Viděli v nich výstražně zvednutý prst Boží, upozorňující je na to, že dělají něco špatně. Že žijí nesprávně a že to je třeba změnit.

Každé pokání však začíná sebereflexí. Sebereflexí ve vztahu k tomu, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a duchovních zákonitostí. Naši předkové se snažili v první řadě znát právě tohle! Právě v tomto se snažili zjednat nápravu! To bylo jejich "proti krizové" opatření číslo jedna!

My se sice také ptáme, co jsme udělali špatně, ale ne z hlediska mravních a duchovních souvislostí, ale jen tak, jako vždy z hlediska materiálního. Mluví se například o čínských mokrých trzích a o katastrofální hygieně, která tam vládne, jako o možné příčině vzniku koronavíru Covid-19. Existují různé konspirační úvahy, které říkají že jde o uměle vyrobený virus, a samozřejmě, existují ještě mnohé další teorie.

Nicméně základní otázka, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a respektování duchovních zákonitostí, když jsme nuceni něco podobného prožívat, taková otázka nikde nezaznívá. Takovou otázku si lidé dneška vůbec nekladou. Taková otázka je pro ně bezpředmětná a nemá žádný význam. Z hlediska moderního člověka 21. století by bylo vysloveně směšné, kdyby něco podobného zaznělo na setkáních krizového štábu.

Ale právě tato otázka a odpověď na ni je tím nejdůležitějším, co bychom měli vědět, a co by mělo všude zaznívat. Právě naše sebereflexe ve vztahu k tomu, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a respektování duchovních zákonitosti ve vztahu k příčinám vzniku koronavirové krize je ta nejzásadnější. Právě její pochopení a náprava těchto věcí je tím, k čemu jsme ve skutečnosti krizí tlačeni.

Neboť ve skutečnosti se za všemi možnými a potenciálními materiálními příčinami skrývá prvotní příčina, kterou je překračování mravních a duchovních zákonů Toho, bez něhož Vůle v našem univerzu ani jediný lísteček ze stromu nespadne.

No a my se nyní pokusme ze symboliky vnějšího dění, souvisejícího s koronavirovou krizí vydedukovat a poznat, k čemu konkrétnímu nás jejím prostřednictvím tlačí a usměrňuje Vůle Vyšší Moci.

Dříve ale, než začneme, bychom si měli uvědomit, že to, co se kolem nás děje, není vůbec náhodné. Je to vždy zákonité, podléhající zákonu příčiny a důsledku. A vždy to v sobě nese určitou symboliku.

No a právě řeč symboliky představuje hlubší rozměr, který zvenčí, na základě vnějších dějů a situací, proniká do nitra a poukazuje na vnitřní děje. Jeho cílem je upozornit na skryté, vnitřní a skutečné souvislosti vnějších dějů.

Neboť vše kolem nás má rozměr vnější a viditelný, jakož také rozměr vnitřní, neviditelný, ale zásadní. A právě skrytý vnitřní rozměr je tím klíčovým, co určuje charakter vnějších dějů a událostí. Jaký je tedy charakter a podstata toho vnitřního, takový je na základě něj charakter i podstata toho vnějšího.

Jak se to projevuje a co to znamená v souvislosti s koronavirem?

Koronavirus klade na nás všech z vnějšího hlediska zvýšené nároky na hygienu a čistou. A to ve formě zvýšené hygieny rukou, jakož také ve formě ochrany před zvenčí přicházejícím rizikem infekce prostřednictvím nošení ochranné roušky.

Čistota a ochrana! Pokud symbolicky zvnitřňíme tyto dva podněty, které na nás zvenčí klade koronavirus, dostaneme požadavek čistoty a ochrany našeho nitra. To vnější je totiž, jak jsme si řekli, odkazem na to vnitřní a je jeho symbolikou. Je odkazem a symbolikou toho vnitřního, o které jde především!

A právě to vnitřní máme držet v mnohem větší čistotě a ochraňovat to před všemi negativními vlivy. Právě k tomu nás ve skutečnosti zvenku směrem dovnitř tlačí koronavirus! To se nám snaží říct! To je záměrem a cílem Vyšší Moci, stojící za ním!

Lidská bytost se má konečně začít mnohem intenzivněji snažit o čistotu vlastního nitra a o jeho ochranu před všemi zlými, nečistými a negativními vnějšími vlivy. Máme se už konečně začít více snažit o čistotu své mysli, o čistou svých emocí, svých pohnutek, svého chtění, své vůle a svého srdce.

Tlak koronavirové krize nás směřuje k hygieně našeho vnitřního života a k ochraně této hygieny, protože za všemi jejími možnými potenciálními materiálními příčinami stojí jediná prvotní příčina, spočívající ve Vůli Vyšší Moci, která tlačí na lidstvo, aby se stalo mravnější, morálnější a duchovnější.

Vnější symbolika koronavirové krize nás směřuje k vnitřní práci na sobě! K životní nezbytnosti vnitřní práce na sobě, spočívající v zachovávání čistoty našeho nitra a v trvalé ochraně této čistoty! To se v současnosti stává základní podmínkou přežití ve stvoření!

Jedině ten, kdo toto pochopí a začne to v sobě také vnitřně realizovat, jedině ten bude v bezpečí během současné krize i během dalších událostí, které budou přicházet. Jen toto může lidem poskytnout záruku bezpečí! Jen tehdy, když se budeme snažit o čistou našeho nitra a o jeho ochranu před všemi nečistými a negativními vlivy, jen tehdy uděláme pro sebe maximum! K tomuto nás tlačí současné dění, o jehož nejvnitřnějším duchovním rozměru lidé nic nevědí a nechtějí nic vědět.

Protože všechna slova, vybízející lidi k duchovnímu obrození, čili k tomu, aby se stali lepšími, čistšími, spravedlivějšími a duchovnějšími se ukázala být jako kontraproduktivní, nadešel čas činů. Už ne slova, ale reálné dění nás bude bolestivě přesvědčovat a tlačit k tomu, abychom se stali v první řadě vnitřně, a potom i navenek lepšími, spravedlivějšími a duchovnějšími. A tento tlak událostí a vnějšího dění se bude stupňovat do takové míry, že lidé budou donuceni vstoupit do svého nitra a udělat si v něm konečně pořádek. Udělat si v něm pořádek, očistit ho a už potom trvale dbát o jeho čistotu a trvale ji ochraňovat.

Jedině takový lidé budou chráněni! Ostatní budou nechránění a vydání všemu zlému napospas, i kdyby měli roušku čtyřiadvacet hodin denně a úzkostlivě dodržovali všechny hygienické požadavky. Budou nechránění, protože nechtěli pochopit, že v konečném důsledku a v první řadě jde především o hygienu a čistotu jejich nitra a o její ochranu. Jde o čistou jejich mysli, čistotu jejich chtění, jejich vůle, jejich pohnutek, jejich přání, jejich emocí a jejich cítění. Pokud toto nemají jsou nečistí tak, jako kdyby si vůbec nikdy neumývali ruky a nenosili žádnou ochrannou roušku. A proto si je to nečisté nakonec najde a zničí je.

Jen ten, kdo usiluje o čistotu a ušlechtilost vlastního nitra a snaží se ji trvale chránit, jen ten může ochránit své bytí před zkázou. Kdo ale takové úsilí nevyvine, ten ve velkém začínajícím očistném procesu našeho stvoření své bytí nezachrání, protože jeho vnitřní nečistota ho nakonec dožene do neštěstí.

Aby k tomu nemuselo dojít, třeba mít nestále na paměti toto zásadní ponaučení: Udržujte krb svých myšlenek čistý, protože jedině to je cesta k míru a ke štěstí.

To ale znamená, že pokud krb svých myšlenek z jakýchkoliv důvodů čistý mít nebudeme, půjdeme cestou katastrof a neštěstí.

Pokud tedy koronavirovou krizi i její tlak směrem zvenku dovnitř správně pochopíme, a vnitřně zrealizujeme, může se nám stát cestou k míru a štěstí. Pokud však její tlak vnitřně správně nepochopíme a nezrealizujeme, stane se nám cestou k neštěstí a zkáze.

Závěr: Vedle všech hygienických opatření myslete také na čistotu vlastního nitra.

http://vaznost-doby.bloger.cz/ ve spolupráci s M.Š.

othon
Příspěvky: 18
Registrován: 28 úno 2020 17:06

Re: Hlubší zamyšlení

Příspěvek od othon »

Proč jsme v takovéto situaci? A jak se z ní dostat?

To, co prožíváme v současnosti nemá, z globálního hlediska na naší planetě obdoby. Říká se, že takové výzvě svět nečelil od druhé světové války. Ať si to chceme přiznat nebo ne, kolem nás probíhá něco výjimečného, o čem se bude ještě dlouho mluvit. Něco, co na dlouhé období poznamená národy země. Něco, co vstoupí do historie a čeho jsme právě my přímými účastníky.

Ve všední každodennosti života o tom mnozí vůbec takto nepřemýšlejí. A už vůbec nepřemýšlejí o základních hybných silách tohoto dění a o jeho nejhlubší vnitřní příčinnosti. Proto je ani jen nenapadne, že jeho podstata je duchovní. Že žijeme v době soudu, předpovězené proroky. A že tento soud spočívá v prožívání důsledků všeho našeho nesprávného minulého jednání.

Lidstvo je souzeno neomylnými zákony Páně a soud spočívá ve vyvození důsledků. Ve vyvození důsledků z toho, jak jsme žili, jak jsme uvažovali a jaké hodnoty jsme preferovali. A tyto důsledky na nás nyní dopadají jako trest Boží.

Ale Pán nás netrestá! Trestáme se my sami prostřednictvím jeho zákonů, ve kterých nerespektování a ignorování jsme si sami pro sebe svůj trest utkali. Celkem konkrétně jde o Zákon zpětného účinku. Jeho prostřednictvím musí lidstvo v soudu sklidit všechny neblahé důsledky svého chování.

A protože tato problematika je mimořádně vážná, podívejme se na ni podrobněji. V první řadě bude však třeba podívat se především do našeho vlastního nitra, protože to, co teď navenek reálně prožíváme, je jen vnějším zviditelněním vnitřních dějů, které jsme dlouhodobě nosili a skrývali v sobě. A to hluboko v nás usazené a formované se nakonec projevilo navenek. A protože to nebylo dobré, projevilo se to negativně. Dá se tedy říci, že to, co lidstvo i jednotlivci dlouhodobě seli ve svém vnitřním naladění, ve svých myšlenkách, pocitech a citech, i ve své hodnotové orientaci, právě to teď všichni navenek reálně žijeme a jsme nuceni prožívat na vlastní kůži.

Jak to funguje? Pokud se podíváme na základní strukturu našeho vnitřního života, můžeme v ní najít dva základní rozhodující činitele. Můžeme v ní najít dva základní prvky, nebo dvě naše vnitřní "já". Jedno vyšší a jedno nižší.

Tím nižším je naše rozumově materiální "já" a tím vyšším je naše citově duchovní "já". Takto to bylo dáno Stvořitelem a v tomto smyslu, čili právě v tomto hierarchickém členění měli lidé se svými dvěma vnitřními "já" zacházet. To vyšší mělo vést a to nižší mělo poslouchat a naplňovat jeho pokyny. Tímto způsobem by se vše vyvíjelo správně a náš svět by nikdy nedospěl do toho stavu, v jakém se dnes nachází.

My jsme však žel nerespektovali správnou hierarchii svých dvou vnitřních "já", a veškerou svou pozornost, péči, zájem a důraz jsme věnovali jedině svému nižšímu, rozumově, racionálně, materiálnímu "já". S tímto "já" jsme se plně vnitřně ztotožnili a začali jsme ho ve svém nitru považovat za klíčové.

Ba co víc, začali jsme ho považovat za jediné, takže jsme nakonec zapomněli, že v našem nitru se skrývá ještě nějaké jiné, vyšší, duchovně citové "já". Proto lidé naplňovali hlavně potřeby svého nižšího "já" a ignorovali potřeby svého vyššího "já".

Potřebami našeho nižšího rozumového "já" je především materiální zabezpečení, materiální prospěch a materiální užívání si. Pro naši civilizaci se tak staly rozhodující jen hodnoty rozumově materiální. Hodnoty duchovně citové byly ignorovány a odsunuty stranou. Hodnoty svědomí, cti, morálky, mravnosti, spravedlnosti, čistoty, lidskosti a duchovnosti začaly být podřízeny hodnotám materie a konzumu. To vyšší a ušlechtilejší v nás v podobě našeho citově duchovního "já", které mělo vést a mravně korigovat chování nižšího, rozumového "já" bylo odsunuto stranou a jakoby uvrženo do vězení.

Tímto způsobem se však nižší rozumové "já" bez morální korekce vyšším duchovním "já" zcela vymklo kontrole. Lidé, plně ztotožněni se svým nižším rozumovým "já", které přestalo být usměrňováno něčím vyšším, se jakoby odtrhli z řetězu, a ve své snaze o naplňování hmotných žádostí začali stále více sklouzávat k bezohlednosti, sobectví, chamtivosti, nespravedlnosti, zvrácenosti a mnohým jiným podobným věcem.

Lidé se stali žalářníky svého vyššího, citově duchovního "já", které uvěznili za mřížemi vlastních, nikdy nekončících materiálních potřeb. A za těmito mřížemi jejich duch chřadne, hladoví a hyne. Nedostává se mu naplnění jeho potřeby rozvíjení lásky, spravedlnosti, čestnosti, čistoty, dobra, mravnosti ušlechtilosti a poznání a naplňování Vůle Stvořitele.

Takový je dlouhodobý vnitřní stav lidstva. A tento stav se stále stupňoval, až začal dosahovat svého vrcholu. Začal dosahovat maximálního ztotožnění se lidí se svým nižším, rozumově materiálním "já" a maximálního oddálení od svého vyššího, duchovně citového "já".

Avšak to, co v sobě dlouhodobě vnitřně neseme a skrýváme má tendenci postupně přerůst také navenek. Má tendenci zhmotnit se! Má tendenci také navenek, na vlastní kůži dát lidem prožít to, co nosí ve svém nitru a jací vnitřně jsou.

A proto se vnější poměry žalářníků vlastního ducha začaly postupně měnit k tomu, aby byli také oni sami uvrženi do žaláře. Konkrétně se to ve fyzickém světě začalo dít tak, že se začala vytvářet určitá světová elita. Elita nejvíce rozumově zdatných. Elita nejbohatších a nejmocnějších, ale také nejvíce vzdálených všeho duchovního. Elita, která ve své racionálně materiální zvrácenosti nakonec dospěla k temné vizi a k temnému cíli. Je jím absolutní světovláda s úplným podmaněním, zotročením a zdecimováním lidstva na takzvanou zlatou miliardu.

A tato elita jde pomalu, krok za krokem za svým cílem. Je tak bohatá, že si dokáže koupit téměř všechny hlavní média a jejich prostřednictvím formuje vědomí obyvatelstva požadovaným směrem. Média obhajují kroky, prováděné světovými elitami jako něco, co má sloužit ku prospěchu lidí, ale ve skutečnosti to slouží především ke prospěchu elity, a je to vždy jen další krok na cestě k dosažení jejího cíle, definovaného jako Nový světový řád (NWO).

No a tady se už dostáváme k naší nejaktuálnější současnosti. Ke koronavirové pandemii. Je sporné, zda je koronavirus přírodního původu, nebo byl uměle vyroben. Každopádně však přišel světovládné elitě velmi vhod, protože právě na pozadí dnešní pandemie začíná zrychlenými kroky postupovat ke svému cíli. Všimněme si, že všechny národy země jsou pod záminkou boje proti pandemii postupně zbavovány nejrozličnějších práv a svobod. Lidé jsou neustále kontrolováni. Omezuje se pohyb na hranicích a domácí vězení i práce z domova se stávají realitou. Život společnosti byl zredukován jen na to nejnutnější. V obyvatelstvu je médii neustále vyvoláván strach a jako na spasení se čeká na vakcínu.

Nicméně v takzvaných konspiračních kruzích se říká, že právě k tomuto bodu mělo všechno dojít. Že v lidech měl být záměrně vyvolán panický strach před něčím, na základě čehož obyvatelstvo vděčně a dobrovolně přistoupí k vakcinaci. Existují však podezření, že právě prostřednictvím vakcíny chce elita omezit plodnost lidstva, a tím začít s jeho redukcí na zmíněnou, zlatou miliardu. Jiná teorie zase říká, že vakcína zasáhne lidskou DNA takovým způsobem, že z nás vytvoří snadno ovladatelné lidské hybridy. Že naše DNA bude změněna a my přestaneme být lidmi. Staneme se jen poslušnými biorobotmi v rukou elity, plnícími její přání.

Finále zotročení lidstva nastává! Náš tupý materialismus a naše nepatřičné vyzvedávání nižšího rozumového "já" nás dovedly až k tomuto bodu. A došlo k tomu proto, abychom pochopili, co takový posun vnitřní hierarchie přináší. Abychom poznali, k čemu to vede. Abychom pod hrozbou ztráty podstaty naší lidskosti poznali fatální omyl, spočívající v nesprávném vyzvedávání našeho rozumově racionálního "já" nad našeho ducha.

Události dospěli až sem proto, že Vládce univerza nás prostřednictvím svého Zákona zpětného účinku nechává prožívat důsledky našeho vlastního jednání a myšlení, které se pro nás nyní staly soudem. Co jsme seli, to sklízíme! Protože jsme odepřeli darovat svobodu a volnost svému vlastnímu duchu, ani my sami si nezasloužíme být svobodní! Protože jsme spoutali vlastního ducha, zasloužili jsme si, abychom také my sami byli spoutáni! Civilizace s uvězněným duchem se sama stává jedním velkým vězením! To není žádná fikce, ale skutečnost, která se odehrává před našima očima, a kterou jsme nyní nuceni prožívat na vlastní kůži.

Zásadní otázka zní, co s tím udělat a jak se z toho dostat?

Zde nepomohou pouze protesty! Zde nepomůže pouze vzpírání se různým vládním nařízením, prosazovaným pod taktovkou světovládných elit. Zde nepomůže pouze občanská neposlušnost! To vše je dobré, ale nedostatečné! Rozhodujícím faktorem je však jedině nutná změna toho vnitřního, kvůli čemuž jsme se do takové situace dostali. Rozhodujícím faktorem je povýšení našeho vnitřního, duchovně citového "já" na místo, které mu náleží! Na piedestal naší osobnosti! Naše duchovně citové "já" a s ním související hodnoty se pro nás musí stát prvořadé! Máme se stát lidmi ducha a citu! Lidmi, jejichž lidskost i celé jejich bytí stojí na hodnotách, jako je spravedlnost, čestnost, ohleduplnost, nezištnost, skromnost, láska, mravnost, čistota, dobro a úcta k Stvořiteli i k jeho Vůli! Jedině takto vnitřně hodnotově orientovaný člověk je duchovně svobodný, a proto si zaslouží také vnější svobodu! A v nezbytném účinku Hospodinova zákona zpětného působení pak i sklidí vnější svobodu jako důsledek vlastní, dobré a správné setby. Jen duchovně svobodní lidé si zaslouží žít v pravé a skutečné svobodě! A té se jim také dostane! Žalářníci vlastního ducha však budou uvrženi do žaláře! Budou v něm vězněni, zbaveni vlastního lidství a nakonec zahubeni!

Jak tedy obstát v dnešní době?

Jedině tak, že se ztotožníme s vlastním duchem a jeho hodnotami! Jedině tak se staneme lidmi ducha a jedině lidem ducha, plně ztotožněným se svým vyšším, duchovně citovým "já", se od Vládce univerza dostane v dnešní době tolik podpory a pomoci, aby mohli obstát v těžkých očistných bouřích, zapříčiněných otroky lidského nižšího, rozumově materiálního "já" a jeho nízkými, materiálně konzumními hodnotami.

othon
Příspěvky: 18
Registrován: 28 úno 2020 17:06

Re: Hlubší zamyšlení

Příspěvek od othon »

Vakcína! Moje osobní legitimní pochybnosti

Z veřejnoprávního rozhlasu jsem se dozvěděl pro mě osobně dost znepokojivou informaci, že průměrný čas vývoje vakcíny je dvanáct let. A všechny vakcíny, kterými má být očkováno téměř celé lidstvo byly vyvinuty za rok. Média však hovoří o jejich absolutní bezpečnosti a na důkaz toho se dávají mnozí politici demonstrativně očkovat před kamerami.

V protikladu se všemi tvrzeními médií však prostá lidová moudrost naopak říká, že práce kvapná je málo platná.

Kdo má tedy pravdu? Úsloví našich předků, nebo současní vědci a politici, prosazující vakcinaci i přes její enormně urychlený vývoj?

Vezměme si třeba příklad zaměstnaného člověka, který musí za dvanáct pracovních dní vykonat určitý objem práce. A představme si, že by tuto práci měl udělat za jediný den. Je to možné? A pokud ano, pak v jaké kvalitě? A žel, podle mě to bude velmi podobné také s vývojem vakcíny a z jeho urychlením z dvanácti let na jeden.

A jelikož jde o věci dost znepokojující, začal jsem v tomto směru trošku intenzivněji pátrat a narazil jsem na následující skutečnosti. Vakcíny proti pandemii byly vyvíjeny v obrovských superpočítačích, v nichž byly simulovány možné reakce lidského organismu na tuto látku, a zároveň všechny možné vedlejší účinky. Dělá se to tak vždy, avšak dvanáct let se pak preparát testuje na dobrovolnících, aby se v reálu zjistilo a eliminovalo co nejvíce nežádoucích účinků. Aby se vychytaly vedlejší účinky krátkodobé, ale také dlouhodobé, protože nový preparát vám sice může krátkodobě pomoci, ale pokud o pět nebo deset let budete mít velmi závažné zdravotní důsledky, nebude to pro vás asi velká výhra.

Dlouhodobá i krátkodobá fáze zkoumání nežádoucích vedlejších účinků však při vývoji současných vakcín úplně odpadla. Testy, které byly provedeny na dobrovolnících jsou z hlediska potřebného dlouhodobého testování zcela bezvýznamné. Současné vakcíny proti koronaviru tedy stojí jen na počítačové simulaci, přičemž jejich proklamovaná bezpečnost se opírá jen o v reálu nepotvrzený předpoklad. Vakcína proto podobá pouťovému překvapení, takzvané kočce v pytli, z něhož nevíte co se nakonec během dalších let vyklube. Může se tak stát, že vám sice vakcína v jedné věci pomůže, ale v dalších pěti vám uškodí. V konečném důsledku však zůstává na zvážení každého z nás, zda bude důvěřovat vědcům a jejich heroickému úsilí, ve kterém stihli za jeden rok to, co normálně trvá dvanáct let, nebo zda bude naopak důvěřovat ověřené moudrosti našich předků, která tvrdí, že práce kvapná je málo platná.

Celá věc je však povážlivá o to víc, že nejde o vakcínu z řady standardních vakcín, jaké byly dosud, ale o zcela nový typ vakcíny takzvané třetí generace. Jde tedy o něco, co tu ještě dosud v boji proti virům nebylo použito. To znamená, že v takovém případě by logicky měla být doba testování vakcíny před jejím reálným použitím ještě mnohem delší, než standardních dvanáct let.

A při podrobnějším zkoumání dané problematiky se objevily také jiné znepokojující skutečnosti. A sice, podrobné analýzy záběrů propagačního očkování zdravotníků, politiků a různých významných osobností.

Důkladná analýza některých těchto záběrů totiž dokázala, že to nebylo opravdu! Že to bylo jen jakože! Že byly použity různé finty, jako jsou jehly, zasouvající se při tlaku do svalu dovnitř, ale vypadá to, jakoby pronikaly do těla. Nebo byly použity takzvané divadelní či filmové injekce, při kterých to také vypadá velmi věrohodně, ale ve skutečnosti je to jen jakože. Ve skutečnosti je to podvod!

Závěr je následující: pokud politici mluví o potřebě očkování co největšího počtu obyvatel, je to jedna věc, ale pokud to mají podstoupit oni sami, je to druhá věc. Jde o přístup, vyjádřený našimi předky rčením: Z cizího krev neteče! Z toho všeho vyplývá, že kdo má informace, ten se do očkování příliš nehrne.

A proto žel, ve vztahu ke všem těmto skutečnostem vyznívají mnohé, navenek pěkně znějící fráze o pomoci těm nejzranitelnějším, třeba starým lidem v různých sociálních zařízeních, jako určité pokrytectví. Právě pro jejich zranitelnost a jejich snadnou ovlivnitelnost jim totiž všem bude plošně aplikována vakcína, aniž by se jich někdo na něco ptal.

Současný volný přístup k informacím nám tedy umožňuje dostat se také k informacím, odhalujícím druhou, odvrácenou tvář vakcinace. A je na každém z nás, zda je bude zkoumat, nebo ne. Člověk může tyto věci ignorovat, může se z nich vysmát a mohou mu být lhostejné. Každý z nás se však sám za sebe a ve vztahu k sobě samému bude nucen rozhodnout, jak se on osobně k vakcinaci postaví. Zda se dá očkovat, nebo se nedá očkovat! Každý z nás půjde v tomto směru sám se svou vlastní kůží na trh, a pak jedině on sám ponese všechny důsledky svého vlastního rozhodnutí.

Úplně na závěr chci proto popřát nám všem, abychom se rozhodli správně. Abychom zvážili vše pro a proti, a to i na základě jiného druhu informací než jsou ty, které každodenně posloucháme z médií. Neboť zdraví má každý jen jedno!

othon
Příspěvky: 18
Registrován: 28 úno 2020 17:06

Re: Hlubší zamyšlení

Příspěvek od othon »

Pro pomoc lidem s nejtěžším průběhem nákazy! A nejen jim!

Zamysleli jste se nad tím, proč má u některých lidí covid nákaza lehký, až dokonce nepostřehnutelný průběh, avšak určité procento populace je vystaveno tomu nejtěžšímu průběhu? Uvažovali jste, proč mnozí z toho vyváznou bez újmy, někteří musí jít do nemocnice a někteří zemřou? Proč je tomu tak a co v každém z nás představuje spouštěcí moment nejtěžšího průběhu nákazy? Kdybychom totiž toto znali a mohli proti tomu podniknout odpovídající opatření, mohli bychom ovlivnit počet lidí hospitalizovaných v nemocnicích. A co je nejdůležitější, především počet lidí, kteří nákaze podlehnou. Takový spouštěcí moment musí existovat a také existuje, a my si o něm řekněme něco víc.

Tento spouštěcí mechanismus je duševní! Je to duševní a zcela specifické vnitřní rozpoložení, nebo vnitřní stav v jakém se někteří lidé nacházejí. A právě tento jejich vnitřní stav, čili jejich osobitý způsob vnímání a vidění reality je tím, co představuje určitou živnou půdu, o kterou se nákaza zachytí, pevně se v ní zakoření, vyroste a nakonec přinese své plody v podobě těžkého průběhu nemoci.

Náš způsob myšlení a vnitřního naladění tedy přestavuje jistý druh půdy, která je konfrontována s realitou koronavirové nákazy. V určité, pro toto semeno viru nevhodné vnitřní půdě prostě nedostane příležitost vyrůst a časem v ní zahyne. Nicméně v jiné, vhodné půdě najde připravené vynikající podmínky pro svůj růst, a proto v ní vyroste, rozvine se a nakonec může způsobit i smrt.

Lidé ale žel nevědí, že jde o princip, na jakém funguje převážná většina nemocí. Nemoci mají své duševní příčiny. Jde o již zmíněné, specifické vnitřní duševní naladění člověka. Ono představuje vhodnou půdu pro rozvinutí takové nebo jiné nemoci.

Kdo se hlouběji zajímá o věci duchovní ví o této skutečné a nejhlubší vnitřní příčinnosti. Proto při léčení nemoci postupuje tak, že jako každý jiný člověk léčí své tělo, to znamená že jde k lékaři, nebo se pokusí o nějaké alternativní léčení.

Zároveň však ví, že každá nemoc je jen vnější manifestací skrytého, vnitřního stavu disharmonie. Ví, že každá naše nemoc je jen důsledkem této vnitřní příčiny, a pokud se chceme opravdu vyléčit, musíme se léčit komplexně. To znamená, že musíme léčit jak tělo, tak i duši! Musíme tedy na jedné stráně řešit vnější důsledky, čili naši nemoc, a to prostřednictvím oficiální nebo alternativní medicíny, avšak na druhé straně musíme zároveň řešit skryté, vnitřní, duchovní příčiny, a to prostřednictvím změny našeho myšlení a našich vnitřních postojů.

Toto je komplexní a správný přístup k léčení, a každý kdo má o něj zájem, může v současnosti na internetu velmi snadno najít různé zdroje, objasňující duchovní příčiny nemocí. A to jednoduše tak, že si toto slovní spojení dá do vyhledávače. Tak může zjistit, čím se on osobně odklání od harmonie a jakým způsobem se má vedle tělesné léčby své nemoci duševně měnit, aby znovu dosáhl ztracenou vnitřní harmonii.

No a po tomto nezbytném úvodu se už dostáváme k našemu tématu, a to k nejtěžšímu průběhu koronavirové nákazy, zasahující plíce. Proto se nyní blíže podívejme na skryté, vnitřní, duševní příčiny nemocí, projevující se onemocněním, ba až selháním plic. Podívejme se na to, jaký docela konkrétní nesprávný vnitřní stav dává vzniknout tomuto typu chorob, a podívejme se i na to, jakým způsobem se máme vnitřně naladit a přeladit, abychom vnitřní příčinu plicních chorob v sobě eliminovali.

Specifikem vnitřního života lidí, náchylných k zápalu plic je nepřiměřené, příliš dlouho trvající hromadění něčeho negativního. Může jít o zoufalství, únavu a strach ze života, nebo o citové rány, kterým není dovoleno aby se zahojily. Může jít o pocity neschopnosti, nezvládání situací a beznaděje. Může jít o pocit, že si člověk nezaslouží žít naplno, protože plíce představují schopnost přijímat život. Nebo může jít také o podvědomou snahu omezovat svobodnou vůli jiných, čili o snahu nenechat druhých dýchat.

Jakým způsobem, nebo jakým vnitřním naladěním tento negativní stav napravit?

Měli bychom se snažit dát svému životu "šťávu". Měli bychom se zbavit lpění a obav, že něco uděláme špatně. Měli bychom začít žít naplno a radostně prožívat vše, co nám život nabízí. Měli bychom celý svůj život přijímat s radostí a láskou. Měli bychom odpustit.

Tyto důležité informace by měli znát a hluboce si uvědomit lidé s komplikovaným průběhem nákazy, ale samozřejmě také lidé zcela zdraví. A to proto, aby se dokázali vnitřně správně naladit, a tím eliminovat duševní příčinu, vytvářející možnost vzniku nejtěžších plicních komplikací prostřednictvím koronavirové nákazy. Můžeme se jim totiž vyhnout, pokud si dokážeme tyto věci včas uvědomit a vnitřně na sobě zapracovat. A to vše samozřejmě vedle normální léčby na koronavirus. Takový je správný komplexní přístup, který zvyšuje možnost úspěšného uzdravení. Ale zvlášť nutno podotknout, že rozhodně nejlepší ze všeho je prevence.

Tyto zásadní skutečnosti nejsou ale ani zdaleka vše, co by měli lidé vědět a co by si měli uvědomit, protože tyto skutečnosti mají také své další přesahy. Přesahy, spočívající v pochopení, že nejen nemoci, ale všechno vnější dění kolem nás má své skryté, vnitřní duchovní příčiny.

A to znamená, že i to, co v současnosti prožíváme v podobě pandemie musí mít nějakou svou hlubokou vnitřní příčinu, na jejímž základě jsme byli všichni uvrženi do neuvěřitelné nesvobody a do nejrůznějších omezení. To vše prožíváme proto, že přesně tak, jak se my dnes cítíme nesvobodní a omezování, se již delší dobu cítí náš duch. My lidé jsme totiž bytosti ducha, avšak existenci ducha a jeho potřeby dlouhodobě ignorujeme. Svého ducha jsme ve svém nitru uvrhli do vězení a do nesvobody, a nedopřejeme mu se rozvíjet, protože jsme se jednostranně zaměřili pouze na materii a na naplňování svých materiálních potřeb. Nic jiného nás nezajímalo. Nezajímal nás náš duch, uvězněný a zapomenutý kdesi v zastrčeném koutě našeho nitra. Nezajímala nás jeho nesvoboda, v níž chřadne a trpí.

A tento dlouhodobý chorobný stav materialistického lidstva se podobně, jako při každé nemoci, nakonec projevil také navenek. A tak se nesvoboda našeho ducha, uvězněného za mřížemi našich nekončících materiálních přání nakonec transformovala do vnější reality tak, že se my sami stáváme nesvobodní a omezování. Transformovala se do reality, ve které jsme my sami zbaveni svobody a uvrženi do vězení stejně, jako jsme to udělali a stále děláme vlastnímu duchu.

Nikdy nedělejte jiným to, co nechcete, aby jiní dělali vám!

Nikdy nezotročujme a nevězněme vlastního ducha, protože pak budeme také my sami vězněni a zotročení! Nikdy neberme svobodu a svobodný rozvoj vlastnímu duchu, protože pak budeme také my sami zbaveni svobody! Nikdy neomezujme a neutlačujme vlastního ducha, protože pak budeme také my sami utlačováni a omezování!

Ale protože lidé na toto všechno nedbali, protože upírali svobodný rozvoj a svobodu vlastnímu duchu, protože ho utlačovali a omezovali, přišlo na ně něco, co je samotné připravilo o svobodu a svobodný rozvoj, a co je samotné utlačuje a omezuje.

V současnosti proto navenek prožíváme přesně to, co jsme si vnitřně zaseli. A zvítězit nad pandemií se nám zatím nedaří proto, neboť vedle všeho toho testování a očkování nikoho ani jen nenapadne řešit souběžně s tím také skrytou, duchovní příčinu daného stavu. A pokud i časem prostřednictvím očkování potlačíme pandemii, avšak bez pochopení a odstranění skutečných, vnitřních příčin tohoto stavu, to vnitřně neřešené a nevyřešené časem propukne ještě silnějším a drtivější způsobem.

V současnosti totiž žijeme v přelomové době, která nás bude tlačit k duchovní svobodě. A my buď začneme konečně hledět na potřeby našeho ducha, nebo jej budeme chtít i nadále držet v nesvobodě, za co však dopadne nevídaná nesvoboda na nás samotné. A dopadne na nás až tak, že nás zcela zotročí a možná nakonec také zahubí.

Co je to tedy svoboda ducha a co znamená?

Je to vroucnost citu, postavena nad chladnou rozumovou racionalitu.

Je to spravedlnost, láska, úcta a dobro, projevované vůči každému člověku bez rozdílu.

Je to čistota a ušlechtilost mysli i těla.

Je to ohleduplnost a soucit s lidmi i s přírodou.

Je to skromnost, jednoduchost a materiální nenáročnost.

Je to poznání a naplňování skutečného duchovního smyslu našeho bytí, kterým je návrat do duchovní říše, nacházející se v blízkosti Stvořitele.

Je to snaha pomáhat lidem a myslet na jiné víc, než na sebe.

Je to snaha poznávat a naplňovat Vůli Stvořitele, co je projevem pravé lásky k Němu.

Toto vše je projevem svobody ducha, která je v současnosti od nás všech vyžadována, protože jen ona jediná má schopnost vyléčit dnešní nemocný svět a dát mu pravou svobodu.

othon
Příspěvky: 18
Registrován: 28 úno 2020 17:06

Re: Hlubší zamyšlení

Příspěvek od othon »

Tajemství čísel odhaluje vážnost doby!

V číslech bývá zakódováno poselství. Skrývá se v nich osud a předurčení. Třeba jen určitou vnímavost na to, abychom jejich tajemství odhalili. Na důkaz toho si nyní odhalme číselné předurčení, hovořící o nesmírné vážnosti současné doby. A to hlavně z toho důvodu, že lidstvo tuto vážnost nevnímá a nepoznává. A proto ani nedokáže zaujmout správný postoj vůči tomu, co se děje, a vyvodit z toho vůči sobě potřebnou duchovní zodpovědnost.

Kdo zažil něžnou revoluci v roce 1989 ví, že výlohy obchodů a všechny možné i nemožné veřejné prostory byly olepeny nejrůznějšími výzvami a hesly. A ze všech mi dosud navíc utkvěl v paměti právě leták, velmi zajímavým způsobem odhalující symboliku čísel. Byl na něm datum 1968 a hned vedle něj datum 1989. Pointa spočívala v tom, že když napíšete na papír rok 1968 a pak jej obrátíte naopak, poslední dvojčíslí 68 se změní na 89.

Jaká se v tom skrývá symbolika a jaké je z toho možné vyvodit předurčení vzhledem k současné době?

Rok 1968 byl rokem, ve kterém se Češi a Slováci pokusili získat svobodu. Pokusili se o zásadní reformu tehdejšího socialismu. Pojmenovali ji socialismem s lidskou tváří a toto dění bylo také označováno jako pražská jar, co naznačuje, že mělo jít o začátek něčeho zcela nového a svěžího.

Všichni však víme jak to skončilo a jak byla touha lidí po svobodě tvrdě potlačena hrubou silou. Po potlačení reformního úsilí v roce 1968 nastal čas takzvané "normalizace", čili opětovného upevňování toho starého. V tomto období si komunisté vyřizovali účty s každým, kdo se aktivně účastnil revolučních událostí roku 1968 a byl s nimi spojen.

Nicméně toto datum bylo osudové a představovalo předurčení! Předurčení ke svobodě, které se mělo skutečně naplnit v roce 1989. Ve dvojčíslí 68 se totiž skrývalo dvojčíslí 89 a osudové předurčení, zakódováno v tomto datu se nakonec naplnilo v podobě sametové revoluce, která přinesla Česku i Slovensku svobodu, jako naplnění a vítězné završení roku 1968. Tyto skutečnosti ukazují, že proti tomu, co je osudově předurčeno nezmůže nic žádná hrubá síla, ani žádná vojenská moc. To, co je osudově předurčeno a osudem vloženo do poselství čísel se stane!

A teď pozor! Tentýž princip platí také v souvislosti s rokem 2012. Všichni víme, co tento rok znamenal a co bylo v souvislosti s ním předpovězeno. Tento rok byl spojován s koncem světa. Nebo přesněji řečeno, s koncem starého světa a se začátkem nového světa, protože v něm mělo dojít k zahájení procesu transformace starého materialistického lidstva na lidstvo nové a duchovní. Hodně se také mluvilo o dávném Mayském kalendáři, protože také v něm se rok 2012 uvádí jako rok zásadního průlomu.

Ale tento rok prošel a nic se nestalo! Všechno šlo tak jako dosud a ti, kteří mluvili o roku 2012 jako o roce zásadní duchovní proměny byli obrácení na posměch. A naivní lidičky si mysleli, že to půjde po starém donekonečna. Netušili však, že rok 2012 v sobě opravdu nesl zásadní osudové předurčení stejně jako rok 1968.

A tak nadešel rok 2021. V jeho závěrečném dvojčíslí je také v obráceném pořadí ukryto číslo 12. A to, co bylo předpovězeno nejrůznějšími proroky se naplnilo tak neuvěřitelným způsobem, jaký nikdo nepředpokládal. Náš svět zasáhla pandemie dosud nevídaných a přímo apokalyptických rozměrů. Na důkaz toho, že se v současnosti skutečně děje něco maximálním způsobem výjimečné si uveďme jeden příklad. V roce 2021 si v USA uctili památku všech dosavadních obětí covid pandemie. Bylo jich 500 000! Současná pandemie stála tedy USA více životů, než jich ztratily dohromady v první světové válce, ve druhé světové válce i během války ve Vietnamu. Tyto skutečnosti jsou jasným důkazem toho, že dávné apokalyptické předpovědi, hovořící o osudovém roce 2012 měly pravdu.

A měly pravdu v tom smyslu, že nás nabádaly k duchovní přeměně a k duchovnímu obrození, protože kolem roku 2012 zasáhne naše univerzum zesílené záření Světla Páně, které ho bude posouvat na vyšší vývojový stupeň. Pokud však nebudeme v tomto čase na dostatečné duchovní úrovni, musí dojít ke kolizi nedostatečně duchovně vyvinutého lidstva a tlaku Světla, vyžadujícího patřičné duchovní obrození. A tato kolize se musí změnit na katastrofu! Na katastrofu ne pro Stvořitele, ale pro lidstvo!

Celý tento děj probíhá tak, že zvýšené záření Světla posílí a dožene do plodů vše, co se v lidech skrývá. I to dobré, i to špatné. V případě dobra budou tyto plody dobré a požehnané, ovšem v případě zla budou trpké a bolestné. Vše, co lidstvo i jednotlivci v sobě skrývali se viditelně ukáže a odhalí svou tvář.

A tak se i opravdu stalo a míra naší skutečné vnitřní hodnoty se ukázala také navenek. Obraz na covid nemocného lidstva je obrazem duchovně nemocné a duchovní hodnoty ignorující civilizace. Její duchovní nedostatečnost způsobila, že se duchovně nedostateční lidé dostali na vrchol světového společenství a na pozadí pandemie chtějí realizovat své zvrácené cíle. Obyvatelstvo je omezováno a zbavováno svobody. Je ustavičně testováno a očkováno jako pokusné myši. Lidé ztrácejí svobodu, práci, živobytí a cítí se být oběťmi.

Pravda je však taková, že nejsou žádnými oběťmi poměrů, nebo politiků, protože oni sami svou duchovní ignorancí pomáhali tyto poměry vytvářet a tyto politiky si vybrali. Svět onemocněl, protože je již dlouhodobě vnitřně nemocný a zvýšený tlak Světla nám pouze ukázal toto vnitřně vnější propojení. Ukázal nám, jací vnitřně jsme a jaké ovoce to přináší.

Naše univerzum vstupuje do nové fáze a to, co je duchovně nedostatečné a nemocné v něm nebude mít více místa. Čas mezi lety 2012 a 2021 bylo třeba vnímat jako poslední lhůtu čekání na dobrovolnou duchovní proměnu. Ale žel, tento čas nebyl správně využit a vážnost roku 2012 byla bagatelizována a zesměšněna bujaře veselými řečmi o dalším nesplněném konci světa. Ale když poslední lhůta pro změnu opět prošla zcela bezvýsledně, udeřilo osudové určení roku 2012 s plnou silou v roce 2021. A to až v takové míře, že se celé lidstvo zachvělo!

Cesta ven z této krize stojí pouze na našem duchovním obrození. Neboť pokud se pod tlakem Světla ukázala v plné nahotě choroba našeho nitra v podobě pandemie, stejně intenzivně se také pod tlakem Světla může ukázat naše duchovní obrození a náš návrat k pravým a věčným duchovním hodnotám. K hodnotám lásky, cti, dobra, spravedlnosti, čistoty a úcty ke Stvořiteli a k jeho Vůli, postavenými nad všechno ostatní. Postavenými nad to materiální, které bylo pro nás dosud prvořadé.

Náš svět po roce 2012, respektive po roce 2021 nebude již nikdy takový jako předtím. Od této chvíle bude totiž systematicky tlačen k duchovní proměně. A my to buď budeme respektovat a život na zemi nádherně rozkvete, nebo to budeme ignorovat a chorobný stav naší osobnosti, projevující se ignorováním věcí duchovních se bude projevovat chorobami, katastrofami, nebo společenskými a politickými kolizemi. Zvýšený tlak Světla bude vše urychleně hnát do svých plodů a my budeme podle plodů, které nám to přinese, na vlastní kůži a na vlastním prožívání poznávat správnost, nebo nesprávnost našeho chtění.

othon
Příspěvky: 18
Registrován: 28 úno 2020 17:06

Re: Hlubší zamyšlení

Příspěvek od othon »

Smutná a zbytečná smrt po první dávce vakcíny


Z určitých osobních důvodů se mě velmi hluboko dotkla náhlá a neočekávaná smrt známého slovenského rozhlasového moderátora Jula Viršíka. Dožil se pouze 56 let.

A celé je to o to smutnější, že jde o zbytečnou smrt, ke které nemuselo dojít. No a právě proto, aby k podobným úmrtím nedocházelo, vznikl tento text. Má být v něm ukázáno, jak se správně rozhodnout ohledně vakcinace. Dozvíte se, co musí být absolutně klíčové při našem rozhodování a čeho se je třeba nutně držet, abychom se rozhodli správně. Abychom se rozhodli úplně jiným způsobem, jak se rozhodl Julo Viršík, který byl oklamán a podveden odborníky, ale žel, také jeho vlastní slepou důvěrou ve vědecké poznání.

O takovémto druhu informací se nikde jinde nedozvíte, a to ani dokonce v církvích, kde by o tom přece měly něco vědět. Tento text má být pro všechny čtenáře určitým poučením ze smrti Jula Viršíka. Ten totiž již s největší pravděpodobností tam, na druhém břehu bytí došel k poznání svého omylu, a určitě by si přál, aby stejný omyl neudělali také jiní. Následující text tedy lze vnímat i jako jeho odkaz pro nás z druhého světa.

Julo Višík napsal na sociální síti dne 18.4. 2021 o očkování toto:

"Ušla se mi AstraZeneca a bylo to bez problémů, pokud nepočítám mírně zvýšenou teplotu, která se po chvíli vrátila do normálu. Těším se již na druhou dávku a doufám, že nás čeká lepší léto, než to minulé.

Věřím vědcům, věřím datům a věřím svému vzdělání. Jsem zvyklý číst s porozuměním, vybírám si zdroje a dbám i na svou informační hygienu".

A pak dodává:

"Dejte se prosím očkovat čímkoliv, čemu důvěřujete."

Žel, Julo Viršík již druhou dávku AstraZenecy nestihl, protože o několik týdnů nato zemřel na náhlou zástavu srdce. Stalo se tak navzdory jeho důvěře k vědcům, navzdory jeho důvěře v data i navzdory jeho důvěře ve vlastní inteligenci. Stalo se tak proto, že Julo Viršík nevěděl, že všechny jím jmenované věci, na které se při svém rozhodování spoléhal, nejsou vůbec dostačující. Nevěděl, že v každém z nás existuje ještě něco mnohem vyšší a zásadnější, než všechno ostatní, čeho se je třeba držet vždy při vážných životních rozhodnutích. Co je to?

Je to naše srdce!

Julo Višík zodpovědně zvažoval všechny činitele, pouze svého vlastního srdce se nezeptal! Kdyby tak ale udělal, jeho srdce by mu určitě dalo vědět, jak se má právě on osobně při tomto vážném rozhodování zachovat. Kdyby se Julo Viršík ptal hlasu svého srdce, vyslechl ho a řídil se jím, byl by dnes ještě mezi námi. Poslouchal však něco jiného a rozhodl se na základě něčeho jiného, a to ho zabilo!

V současné době jsme vystaveni masivní propagandě zaměřené na to, abychom se dali očkovat proti covidu. Doléhá na nás z televize, z rozhlasu i z poštovních stránek, plněných letáky o pozitivech očkování.

Všechny hlasy politiků a odborníků jsou však pouze hlasem rozumu! Jsou jen rozumově jednostranné! Ale člověk je bytostí mnohem komplexnější! Člověk je bytostí nejen rozumu, ale také srdce! A právě srdce nás dělá lidmi!

Pojem "srdce" je třeba vnímat pouze jako obrazný výraz pro pojem "cit". Pokud tedy říkáme, že bychom se měli řídit svým srdcem znamená to, že bychom se měli řídit svým citem. Nebo jinak řečeno, svou intuicí, která nám v každé situaci naznačuje, jak se je třeba zprávě rozhodnout. Jak se je třeba správně zachovat nejen z hlediska rozumově krátkodobého, ale také z hlediska duchovně dlouhodobého. Neboť cit a intuice reprezentují naši lidskou duchovní podstatu, a ta je schopna nahlížet mnohem, mnohem dál, než je toho schopen náš rozum.

My lidé jsme totiž bytostmi ducha, což znamená, že máme být také reálně v běžném životě bytostmi srdce, citu, intuice a svědomí. Především tyto činitele musí tvořit základ každého našeho rozhodování pokud chceme, abychom se rozhodli správně. Toto platí v současnosti zejména v souvislosti s očkováním proti covidu, při kterém jde mnoha lidem o jejich život.

Náš rozum musí být v tomto případě pouze doplňujícím činitelem a ne činitelem jediným a rozhodujícím. Jinak to skončí tragédií tak, jako v případě Jula Viršíka, který byl přesvědčen o tom, že při našem rozhodování stačí víra ve vědu a víra ve vzdělání. Že stačí číst s porozuměním, vybírat si zdroje a dbát na svou informační hygienu.

Jak se však žel ukázalo, nic z toho nestačí, pokud člověk nedbá hlasu svého srdce. Pokud neposlouchá hlas svého srdce, ba ani netuší, že tento hlas v něm existuje. Ale právě ním bychom se měli ve všem řídit.

Kdyby měl nešťastný Julo Viršík k dispozici tento typ informací a byl by je také využil, mohl tu být teď ještě mezi námi. Ale když se již stalo to, co se stalo a dopadlo to tak, jak to dopadlo, ať aspoň není jeho smrt zbytečná a poslouží mnoha dalším lidem k tomu, aby se z ní poučili, a při každém svém zásadním životem rozhodování se od nynějška ptali především hlasu vlastního srdce, projevujícího se citem, intuicí a svědomím.

V současnosti je mnoho lidí, kteří váhají, zda se mají dát očkovat, nebo ne. Jsou nerozhodní a nejasně v sobě cosi tuší, co jim nedovoluje plně se ztotožnit s jednostrannou propagandou našeho rozumového materialistického světa, přesvědčujícího všech o výhodách očkování a o jeho naprosté bezpečnosti. O tom, že je to lež vypovídá nešťastný osud Jula Viršíka. A proto chci varovat všechny ty, kteří mají v sobě nějaké nejasné tušení, že by věci mohly být také jinak, než se oficiálně tvrdí, ať nenechají své tušení, své cítění a hlas svého srdce přehlušit agresivním hlukem materialistické rozumové propagandy.

Jsme lidské bytosti, a proto jsme povinni řídit se ve všem hlasem svého srdce! Hlasem své intuice, svého tušení, svého citu a svého svědomí! Čili hlasem svého ducha! Ten jediný má totiž na zřeteli náš prospěch skutečný, dlouhodobý a trvalý, a ne jen prospěch krátkodobý, nabízený nám rozumem.

Tyto skutečnosti je však třeba chápat také v trochu širších souvislostech. Lidé na naší zemi i celkově ve stvoření žijí v určité škole života, a v této škole absolvují různé vyučovací lekce. Jednou z nich je také lekce správného rozhodování na základě hlasu našeho srdce, kterou jsme již dávno měli mít správně zvládnutou. Již dávno jsme se to měli naučit a již dávno se to pro nás mělo stát samozřejmostí.

Ale protože velká škola života se blíží k velké maturitní zkoušce, vyučovací lekce jsou stále tvrdší, přísnější a nekompromisnější. A v současnosti začínají být až tak tvrdé, že správné rozhodnutí na základě hlasu našeho srdce bude pro nás znamenat život a ignorování tohoto hlasu bude pro nás znamenat smrt. A i když snad ne smrt, bude to určitě něco, co na nás velmi těžko dopadne, abychom prostřednictvím našeho osobního prožití, nebo prostřednictvím prožívání našich nejbližších konečně pochopili a konečně se naučili, jak se je třeba správně rozhodovat, a jaké bolestné a tragické jsou důsledky toho, pokud se rozhodneme nesprávně.

Lidé si však nechtějí uvědomit, že žijeme v zásadní a klíčové době, jaké na zemi ještě nebylo, i když to, co se dnes kolem nás děje by mohlo každému otevřít oči. Velká škola života v našem stvoření se blíží k maturitě a my ji buď složíme a po jejím úspěšném absolvování postoupíme do vysoké školy života, nebo na celé čáře propadneme a do vysoké školy života se nekvalifikujeme.

No a jedním ze základních duchovních kvalifikačních předpokladů je schopnost správného rozhodování ve všech životních situacích na základě hlasu svého srdce. Nebo jinak řečeno, na základě hlasu našeho ducha, citu, intuice a svědomí. Současná doba postaví každého člověka před nezbytnost vážných životních rozhodnutí, a každý z nás sám za sebe bude muset ukázat, jak dokáže tuto lekci zvládat. Zda správně, nebo nesprávně. A správnost nebo nesprávnost svého rozhodnutí pocítíme okamžitě velmi zásadním způsobem na vlastní kůži. Ve velké škole života se totiž každý známkuje sám, a to prostřednictvím svého vlastního prožívání.

PS. Žijeme v zázračném stvoření, plném symboliky, jen je třeba tuto symboliku správně dešifrovat a číst. Julo Viršík zemřel na zástavu srdce. Zradilo ho jeho vlastní, zhrzené srdce, jehož názory a úsudkem pohrdl při svém rozhodování. V žádném případě proto nepodceňujme vnuknutí našeho srdce. Ptejme se na jeho názor, naslouchejme mu a řiďme se tím, co nám napovídá prostřednictvím citu.

PS. 2: Po napsání tohoto článku jsem na internetu narazil na oficiální prohlášení po provedení pitvy Jula Viršíka. Říká se v něm, že nezemřel na následky očkování. Že zemřel na ojedinělou srdeční vadu.

Je ale známo, že některé vakcíny způsobují zánět srdečního svalu zejména u mužů, což znamená, že jistým způsobem přece jen atakují právě srdce. Pokud měl Julo Viršík nějakou srdeční vadu, byl by bez očkování určitě ještě žil. Možná pět, nebo deset let. A možná i mnohem déle. Jednoznačně to tedy znamená, že kdyby se nedal očkovat, ještě by žil.

Milý pan Viršík, čest Vaší památce!

PS. 3: 24. května nečekaně zemřela dlouholetá novinářka Dáša Šebanová. 26. května ve věku 48 let zemřel bývalý sportovní komentátor Andrej Miklánek. Zemřeli nečekaně a náhle. A všichni tři, včetně Jula Viršíka, byli "očkování" experimentální vakcínou! Je to pouze náhoda?

othon
Příspěvky: 18
Registrován: 28 úno 2020 17:06

Re: Hlubší zamyšlení

Příspěvek od othon »

Fiasko v Afghánistánu! Poučení pro očkované i neočkované!

Existují události, které nám dokonale ukazují fungování vesmírných zákonitostí. A jednou z nich je i to, co se stalo v Afghánistánu, kde negramotní pastýři koz vyhnali ze své země vojáky nejmocnějších armád světa.

Pro USA to byla jedna z nejdražších válek. Stála dva biliony dolarů a ani po dvaceti letech nedokázaly zlomit odpor Talibanu. Válku však už nebyly schopni dále financovat a daly se na ústup. Taliban ovládl Afghánistán se závratnou rychlostí, protože Američany vycvičená, vyzbrojená a podporována vládní afghánská armáda se ze strachu úplně rozsypala a vzdala bez boje.

Když to viděl jeden z amerických válečných veteránů, který přišel v Afghánistánu o nohy trpce konstatoval, že smrt 2000 jeho spolubojovníků byla úplně zbytečná. A zbytečně byly promrhány i biliony, investovány USA do této války. Opět se tedy potvrdila pověstná slova o Afghánistánu, jako o hřbitově velmocí.

Jaké poučení však z toho plyne ve vztahu k současnému stupňování napětí ve společnosti mezi očkovanými a neočkovanými?

Poučení spočívá v odpovědi na otázku, jak bylo možné, že afghánští mudžahedíni dokázali vyhnat ze své země po zuby ozbrojené vojáky USA a NATO? V čem spočívala jejich převaha, před kterou musel západ nakonec přece jen kapitulovat?

Jejich převaha spočívala ve vnitřní síle přesvědčení! Afghánští povstalci bojovali v silném vnitřním přesvědčeni o oprávněnosti svého boje proti cizím okupantům a západní vojáci bojovali pro peníze. No a v přímém přenosu, před očima celého světa došlo k tomu, že síla přesvědčení zvítězila nad silou peněz. Došlo k tomu, že nepomohly ani peníze nejbohatších zemí světa a jejich vojáci, vyzbrojení nejmodernějšími zbraněmi museli nakonec utéci před přesvědčením bojovníků z jedné z nejchudších zemí.

Nechci v tomto článku nijak glorifikovat Taliban a ignorovat vše špatné, co ho doprovází. Chci pouze upozornit na všeplatný princip síly přesvědčení a na jeho obrovskou sílu, které není schopno téměř nic odolat, jak jsme se o tom měli možnost všichni přesvědčit.

Přesvědčení jako takové, v jeho čisté podobě, bez ohledu na všechno ostatní, je totiž něco, co pochází ze srdce. Co pochází z citu. Co má tedy podle míry své čistoty vždy určité spojení s duchem, čili s nejvnitřnější duchovní podstatou člověka.

A síla ducha je obrovská! Je tak obrovská, že před ní neobstojí ani vojska nejmodernějších armád světa.

Tolik Afghánistán, a nyní se z tohoto úhlu pohledu podívejme na současné rozdělení společnosti na očkované a neočkované, a s tím související a stále rostoucí polarizaci, přerůstající až do nenávisti. Přerůstající až do otevřeného přání smrti svým bližním tak, jak to surově vyjádřil známý slovenský komik Oliver Andrásy: "Ať zhebnou ti, co se nechtějí dát očkovat! Alespoň bude méně hlupáků!"

Neočkovaní jsou mnohými takzvanými osobnostmi nazýváni dezoláty, dobytkem, nebo hlupáky. V podobném duchu se nedávno vyjádřil také majitel "Sedity", vyrábějící cukrářské výrobky, za co si od neočkovaných vysloužil bojkot svých výrobků.

Neočkovaní jsou na každém kroku omezování a štváni jako divá zvěř. V očkovacích centrech a u obvodních lékařů se množí návrhy o vydání potvrzení o očkování bez očkování. Lidé se z hloubky duše nechtějí dát očkovat, ale jsou k tomu hrubě tlačeni. A proto zoufale hledají nějaké východisko. Je to podobné, jako v padesátých letech minulého století, kdy komunistický státní aparát znepříjemňoval životy těm, kteří měli jiný názor. Avšak v takovémto obrovském měřítku, když se tak děje téměř vůči polovině národa, tomu nebylo ani v stalinském socialismu v padesátých letech.

Taková je tedy dnes situace a my se nyní zkusme podívat hluboko pod povrch, na nejvnitřnější pohnutky očkovaných a neočkovaných.

U očkovaných je to strach! Strach z covidu a strach z toho, že přijdou o práci, nebo o jiné výhody, když se nedají očkovat. Oni sice mluví o odpovědnosti a o tom, že jejich záměrem je chránit sebe a své blízké, ale ve skutečnosti je to jen strach o sebe a své blízké. Strach je hybnou silou očkování a očkovaných! A právě z panického a živočišného strachu vyrůstá nenávist vůči všem, kteří nesdílejí stejný strach jako oni. Kteří nejsou s nimi na jedné lodi a nevezou se na vlně ochromujícího strachu.

Také současná vládní mašinérie koná ze strachu. Ze strachu, že bude opět zavřena ekonomika i ze strachu, že budou opět zaplněny nemocnice. Ale samozřejmě, také pro peníze a zisk vládě blízkých lidí, kteří skvěle vydělávají na distribuci testů a vakcín. Za obrovské peníze od státu na reklamu, šíří všechna hlavní média ustavičně jen strach.

A je mimořádně smutné, že tomuto strachu podlehli také věřící. Kde je jejich víra, že Pán je ochrání? Samozřejmě, při vší rozumné opatrnosti. Kde je síla jejich vnitřního přesvědčení v Boží ochranu a pomoc? Nitro mnoha věřících je proniknuto strachem, a proto věří už jen takzvaným vědcům, odborníkům, politikům a jejich vakcíně, protože jejich důvěra v Stvořitele je pryč, nebo ji ani nikdy vůbec neměli.

A jak je to u neočkovaných?

Ke svému postoji mají různé důvody, ale to, co je u nich dominantní je přesvědčení. Jsou přesvědčeni, že dát se očkovat je nesprávné. A za své přesvědčení jsou ochotni snášet znevažování, útoky, omezení, pronásledování a znepříjemňování života. Navzdory tomu všemu se však se nechtějí zdát svého přesvědčení.

A proto se někteří, jak již bylo zmíněno, snaží získat potvrzení o očkování bez očkování, co je protizákonné. Zde je však třeba zdůraznit, že je absolutní obludností a přečinem proti základním zákonům lidskosti, když se státní mašinérie snaží lidi nátlakově donutit dělat něco, co se příčí jejich nejvnitřnějšímu přesvědčení. V první řadě tedy porušuje zákon a ústavu samotná vláda, a odpovědí na to je nezákonnost ze strany občanů. Tím se však společnost dostává do kritického bodu, kdy se mohou občané, vyprovokováni protiprávností státu pokusit vzít právo do vlastních rukou.

A tak tedy v naší společnosti momentálně stojí proti sobě strach očkovaných a přesvědčení neočkovaných podobně, jako stáli v Afghánistánu placení žoldáci z USA a NATO proti přesvědčení mudžahedínů. Ale jedině živé a silné přesvědčení nese v sobě sílu vítězství, protože pochází z citu. Cit pochází z ducha a duch je vždy silnější než cokoliv jiného, protože je všemu nadřazený. Takto to funguje v našem univerzu! Je to zákonitost, která v něm platí, a proti ní nic nezmůže žádná pozemská síla. Jde o vesmírný princip vítězství, stojící za každým, kdo má silné přesvědčení.

Názory a postoje stoupenců očkování jsou podporovány státní mašinérií, penězi, médii i represivním policejním aparátem. Nicméně jejich základní hybnou silou je strach.

Strach však spoutává lidskou duši tak, že oslabuje imunitu organismu. Pokud se člověk bojí, je výrazně oslabena jeho odolnost vůči chorobám, protože strachem přichází o vnitřní sílu jim čelit. Ba dokonce strach přitahuje to, čeho se bojíme! Strachem paralyzována osobnost se stává neschopná jakéhokoliv odporu, a ve vědomí své vnitřní slabosti pak hledá vnější pomoc už jen ve vakcíně.

A proti tomuto strachu stojí přesvědčení neočkovaných! Je podporuje samotné univerzum, a proto jsou to oni, kteří se nesou na vlně vítězství!

Nikdo samozřejmě netvrdí, že to bude vítězství snadné, nebo rychlé. Je však ale třeba vědět a být si toho neustále vědom, že nezlomnost přesvědčení vítězství nakonec přece jen přináší, i kdyby proti němu stála jakákoliv pozemská moc. Důkaz toho, že to opravdu funguje, jsme měli možnost vidět v Afghánistánu.

Ba dokonce lze svým vnitřním přesvědčením čelit i samotnému covidu, protože náš organismus tímto způsobem zmobilizuje vlastní vitální síly, aby nás před ním ochránil, přičemž samozřejmě není třeba zapomínat ani na rozumnou vnější opatrnost.

Vesmír stojí na straně neočkovaných! A stojí za nimi proto, že mají přesvědčení a nemají strach! Vesmír stojí na straně odvahy! Vesmír nestojí na straně strachu a všeho toho, co od něj pochází! Takovou moc má síla přesvědčení, pocházející ze srdce, citu a ducha! Kdo ho má zvítězí, i když to možná nebude vítězství jednoduché.

A zcela na závěr, když už mluvíme přesvědčení a jeho síle, je ještě třeba vědět toto:

Čím čistší a správnější je přesvědčení, tím větší síla za ním stojí. Svět viděl, co dokázalo přesvědčení bojovníků Talibanu, přestože nebylo ani zcela čisté, ani zcela správné. Bylo to však každopádně přesvědčení a jejich protivníci, kteří ho neměli, a kteří měli jen nejmodernější výzbroj a kopu peněz, mu nebyli schopni dlouhodobě čelit a museli před ním utéci.

Existují však na zemi lidé, snažící se vědomě využívat sílu přesvědčení tím nejčistším a nejsprávnějším způsobem. Jsou totiž přesvědčeni, že na naší planetě jednou zvítězí Láska, Spravedlnost a Čistota. Že tu jednou zvítězí Vůle Boží! Že i na zemi bude jednou podobná harmonie a mír, jako je v nebi.

A přes toto nejčistší a nejdokonalejší přesvědčení lidí může proudit k zemi nejvyšší síla, jaká existuje. Vítězná síla velkého všemohoucího Boha! A tato síla, za pomoci silného přesvědčení lidí, přivede k vítězství nejušlechtilejší principy Lásky, Spravedlnosti a Dobra.

Tyto principy by sice zvítězili i tak, ale protože náš svět je od nich vzdálen, muselo by to přinést obrovské zhroucení téměř všeho, co bylo lidmi vybudováno na falešných principech.

Pravé přesvědčení, projevující se nevyhnutelně snahou již nyní žít a myslet podle vyšších principů, však může vybudovat široký most přes propast zničení, aby po něm mohli přejít do bezpečí nové doby všichni lidé, kteří se budou utíkat k Hospodinu a budou se snažit změnit k lepšímu v souladu s jeho Vůlí.

Žité a neochvějné přesvědčení ve vítězství Světla na zemi nám tedy může přinést nezbytné vítězství Světla formou, která nebude pro náš svět až tak zničující. Chvála proto každému, kdo v sobě živí toto přesvědčení a snaží se podle něj už teď žít, protože miliony lidí mu jednou budou vděčné za to, že se mohli zachránit.

***

"Amen, pravím vám: Jestliže budete mít víru jako hořčičné zrnko a řeknete této hoře:" Přejdi odsud tam! " - projde. A nic vám nebude nemožné."

Odpovědět