Hrách i další lusková zelenina patří k těm nejméně náročným rostlinám, pokud jde o živiny v půdě. V permakultuře se řadí mezi rostliny třetí tratě. Nejenže nejsou náročné na živiny, ale naopak půdu o živiny obohacují. Žijí totiž v symbióze s hlízkovitými bakteriemi a ve spolupráci s nimi dodávají do půdy dusík, který berou ze vzduchu. Ale to ví asi každý, kdo se jen trochu o permakulturu zajímá...
Hrách se dá označit jako výživa pro půdu, ale je to především výživa pro člověka. Jako zelený hrášek přijde k chuti každému labužníkovi, vyzrálý pak poslouží jako hodnotný zdroj proteinů – bílkovin.
Hrách ve výživě
Mladý hrášek je zdrojem vitamínů, zejména vitamínu C, který představuje významný přírodní antioxidant. Prospěšné jsou také další antioxidanty, například karoteny.
Vyzrálý hrách obsahuje ve svém složení především bílkoviny, pyšní se obsahem lehce stravitelných bílkovin (až 25 % složení). I proto je hrách vyhledávanou potravinou pro sportovce. Je totiž obecně známo, že bílkoviny napomáhají budování svalové hmoty. V lidském těle toho však dělají mnohem více. Jsou jednou ze tří makroživin, který lidský organismus nezbytně potřebuje pro své fungování. Bílkoviny představují základní stavební jednotku všech tkání, jsou nezbytné pro výstavbu a regeneraci buněk, spolupodílí se na vytváření enzymů, hormonů, jsou součástí reakcí imunitního nebo nervového systému.
Pokud jde o bílkoviny, hrách se cení i pro obsah esenciálních aminokyselin, zejména lysinu. Naopak mu chybí aminokyselina methionin, která se hojně vyskytuje v obilovinách, proto se hrách s obilovinami výhodně kombinuje. Při přípravě hrachu přijdou vhod i bylinky, které napomáhají předcházet nadýmání jako nepříjemného projevu konzumace luštěnin.
Ve složení hrachu najdeme vedle bílkovin také cukry a vlákninu. Pro lidské zdraví nabízí i cenné minerální látky jako je draslík, fosfor, vápník, hořčík, měď anebo síra.
Účinky připisované hrachu
- je zdrojem rostlinných bílkovin, aminokyselin, vitamínů a minerálů
- díky obsahu vitamínů skupiny B je prospěšný pro nervový systém
- zlepšuje prokrvení, tím podporuje výživu a okysličení buněk
- posiluje obranyschopnost organismu
- má antioxidační účinky
Pěstování hrachu
Hrách setý (Pisum sativum) je popínavou rostlinou z čeledi bobovitých. Je to jednoletka, která se pěstovala již v mladší době kamenné. Pěstuje se zejména pro lusky obsahující dužnatá semena – hrášek. Hrách setý dnes představuje kulturní plodinu, která má předky v podobě divoké rostliny. Zatímco dříve měla zrna pěstovaného hrachu jen drobnou podobu, dnes je oblíbený zejména hrách velkozrnný. Ještě v 18. století byl hrách považovaný za prestižní pochoutku pouze pro vyšší vrstvy, později se zase stal pokrmem chudých.
Jeho výhodou je, že plodí velmi rychle, lze ho proto vyset i několikrát za sezónu. Drobnou nevýhodou je to, že při pěstování vyžaduje oporu.
- Pro nezralé lusky se pěstuje hrách cukrový a zejména hrách dřeňový, ten se využívá i pro výrobu škrobu.
- Známe i hrách polní, který má menší lusky a pěstuje se jako pícnina ke krmení hospodářských zvířat nebo jako zelené hnojení.
- Největší uplatnění má hrách obecný. Ten se pěstuje především pro vyzrálá semena žluté nebo zelené barvy. Jako žlutý nebo zelený hrách pak slouží ke kulinářským účelům.
Hrách má všestranné využití, zdaleka nejde jenom o hrachovou polévku či hrachovou kaši, snad nejoblíbenější hrachové pokrmy. Za zmínku stojí i hraška – směs hrachu a koření, která se využívá na obalování potravin, v kombinaci s obilovinami pak slouží jako veganská náhrada vajec. Hrách je dostupný i jako ryzí hrachový protein, který spadá do kategorie doplňků stravy, přesto nachází využití i jako kulinářská ingredience.