Pravokořenné stromky - kde sehnat?

[Marek Parek]

Neon Proto Idealne seminka z jablicek, trnek, dřínu a ceho ja vim jeste vyset na podzim na zahon a cekat rok dva kde ti co vyleze, mezitim odplevelovat .. Pusobenim nizkych teplot (0-10 st. C po dobu min. 2 mesice) se odbouravaji inhibicni latky,  - stratifikace. Jinak seminka prelehaji a klici az dalsi rok. I tak ale budes cekat na ovoce 8 10 12 let na to abys pak zjistil ze to neni to prave pokud to teda nechces na podnoze. U peckovin je potom moznost sireni ruznych viru pokud nejsou seminka viruprosta. Osobne zadna seminka nenutim ke kliceni ale v neketrych mistech sadu proste jen nesecu travu, po par letech tam je takovych odkopku a semenacku hodne. Hodne stesti

[Martin Gross]

Kdo chce mít zdravé stromy, určitě se sem tam nějakému šmiknutí nevyhne. Za leta prořízky jsem ale zjistil, že v případě prořezávání stromů, víc, než jinde, platí, že méně je více. Pokud bych 100%ně neřezal, tak mám asi po hrušni, kterou mi zlomil sníh, když jí nasněžilo před lety do neopadaného listí. Zarovnání zlomených větví, větví, které se o sebe třou, větví s rakovinou a tak dále, tady asi i já do budoucna zasahovat budu.Krom toho ale budu zkoušet pěstovat i na vlastních kořenech. Věřím tomu, že klady převáží nedostatky. Už teď, dva roky po výsadbě se to osvědčuje. Nějaký vtipálek mi sundal pletivo od jabloně a zajíček se napapinkal. 30cm od země se skrz sníh nedostal. Mít tam podnož,  a ne ušlechtilou část, asi bych byl hooodně na.....ej. Podnož vážně beru, jako cosi implantovaného. Každá odrůda kdysi vyklíčila z nějakého semínka a měla vlastní kořeny. I na nich měla ucházející plody. Tak jako tak každá jabloň, třešeň, hrušeň mají tendenci vyhánět terminál. Pokud se založí koruna, je těch terminálů pět a víc. U hrušní je tahle tendence, hnát nahoru snad nejsilnější.

Pokud jakákoliv odrůda kdysi měla kořeny, proč by je nemohla mít zas? U šampiona už to znám, u průsvitného letního to poznám brzy. Žasnu, co dělá na svých kořenech topaz. U třešní to asi chvíli potrvá. koření nad krčkem dost nerady. Zkouším kordii a nějakou rannou. (ta moje skleróza....)  Například domácí švestku znám jen jako pravokořennou a teprve v cca 18ti letech jsem zaznamenal, že se někde také roubuje na něco jiného. Kdysi bylo pravokořenných stromů přehršel. Hlavně u švestek a slivoní. z výmladků - stromky bez práce.

Semenáče beru, jako znovunastolení ztracené biodiverzity. Pokud někde najdu jabloň, bez nejmenších známek roubování, na místě, kde by ji nikdo se zdravým rozumem nesadil, okousanou od zajíců, s plody I.A. kvality, nikdo mě nezastaví, abych to taky nezkusil. Roubovaných mám taky mraky. Ale proč to nezkusit? Pročtěte si něco o starých odrůdách, jak vznikly. Před druhou světovou tu a tam někdo šlechtil. Ale před rokem 1900 vznikly téměř všechny odrůdy, jako "náhodný semenáč"....

[jarda bon jovi]

Ano, pravokořené opravdu rostou. Rostou hodně a rychle. Ovšem je třeba zdůraznit, že nepěstujeme les či dříví na otop, ale ovoce. A v zemi je konečné množství živin, takže když vyroste hodně dříví, o to méně ovoce. Pak přichází střídavá plodnost, což není nic jiného, než vyčerpání půdy. U malého stromu s mělkými kořeny lze hnojit, u velikého stromu již hnojit nelze.

U velikého stromu lze jen obtížně prosvětlit korunu tak, aby slunce svítilo všude stejně a ovoce bylo podobně jakostní. Navíc se špatně češe. Při vysoké hladině spodních vod si u pravokořenné jabloně ani nevrzneme, páč se kořeny namočí a strom rodit nebude. Je třeba si všímat starých stromů, že byli všechny roubovány. Ne snad proto, že by se ti naši předkové nudili, nebo byli masochisti, ale výhradně z pragmatických důvodů. Chtěli ovoce.¨

Zpravokořeněním dosáhneme stejných užitných vlastností, jako u podnože semenáč. ani o chlup víc, ani o chlup míň.

Ovšem je řeč o semenáči té které odrůdy, což není až tak terno.Polovina moderních odrůd není schopno fungovat bez specifické podnoži.

Chce to vzít auto, zajet do holovousů a tam to mají in natura...

veni vidi vici.

 

 

 

 

 

 

Kdo chce mít zdravé stromy, určitě se sem tam nějakému šmiknutí nevyhne. Za leta prořízky jsem ale zjistil, že v případě prořezávání stromů, víc, než jinde, platí, že méně je více. Pokud bych 100%ně neřezal, tak mám asi po hrušni, kterou mi zlomil sníh, když jí nasněžilo před lety do neopadaného listí. Zarovnání zlomených větví, větví, které se o sebe třou, větví s rakovinou a tak dále, tady asi i já do budoucna zasahovat budu.Krom toho ale budu zkoušet pěstovat i na vlastních kořenech. Věřím tomu, že klady převáží nedostatky. Už teď, dva roky po výsadbě se to osvědčuje. Nějaký vtipálek mi sundal pletivo od jabloně a zajíček se napapinkal. 30cm od země se skrz sníh nedostal. Mít tam podnož,  a ne ušlechtilou část, asi bych byl hooodně na.....ej. Podnož vážně beru, jako cosi implantovaného. Každá odrůda kdysi vyklíčila z nějakého semínka a měla vlastní kořeny. I na nich měla ucházející plody. Tak jako tak každá jabloň, třešeň, hrušeň mají tendenci vyhánět terminál. Pokud se založí koruna, je těch terminálů pět a víc. U hrušní je tahle tendence, hnát nahoru snad nejsilnější.

Pokud jakákoliv odrůda kdysi měla kořeny, proč by je nemohla mít zas? U šampiona už to znám, u průsvitného letního to poznám brzy. Žasnu, co dělá na svých kořenech topaz. U třešní to asi chvíli potrvá. koření nad krčkem dost nerady. Zkouším kordii a nějakou rannou. (ta moje skleróza....)  Například domácí švestku znám jen jako pravokořennou a teprve v cca 18ti letech jsem zaznamenal, že se někde také roubuje na něco jiného. Kdysi bylo pravokořenných stromů přehršel. Hlavně u švestek a slivoní. z výmladků - stromky bez práce.

Semenáče beru, jako znovunastolení ztracené biodiverzity. Pokud někde najdu jabloň, bez nejmenších známek roubování, na místě, kde by ji nikdo se zdravým rozumem nesadil, okousanou od zajíců, s plody I.A. kvality, nikdo mě nezastaví, abych to taky nezkusil. Roubovaných mám taky mraky. Ale proč to nezkusit? Pročtěte si něco o starých odrůdách, jak vznikly. Před druhou světovou tu a tam někdo šlechtil. Ale před rokem 1900 vznikly téměř všechny odrůdy, jako "náhodný semenáč"....

[QNX]

Také nezapomínejte, že vegetativně množený stromek neudělá stejný kořenový systém jako semenáč. Výsledek tedy nebudou stejný jako u semenáče! Dá se to trochu vylepšit pomocí speciální zpravokořeňovací techniky, ale není to všemocné. Stromek roubovaný na semenáči může dát výsledky lepší právě díky poctivému generativnímu kořenovému systému. Další výhody roubování tady už zmínil JBJ.

Mám vysazené zpravokořeněné stromy, ale beru to jako experiment a netroufnul bych si to lidem doporučovat na kurzech. Dávám přednost osvědčeným řešením ........experimenty si raději dělám sám a za vlastní peníze s rizikem možných chyb. Doporučovat nejisté postupy ostatním, to není moc fér. Už se mi do rukou dostalo pár designů, kde byla zpravokořeněná jabloň na malinké zahrádce, to je teď taková ekozahradní móda .......... když si to podle toho někdo vysadí, tak bude chudák. Nejdřív se bude pár let radovat jak mu to pěkně roste a nakonec ten strom asi stejně pokácí a bude bez úrody .....začne zase od začátku a bude čekat na novou úrodu další roky. Přece jenom je rozdíl v tom co můžete vysadit na zahrádku 1000m2 a v tom co snese zahrádka 150 000m2

[Martin Gross]

OK. Pokud budu mít jen pár metrů bude lepší jít do zeleniny a bylinek, než plochu zastínit stromem. O tom žádná. Podle mě zásadní, jak chápeme pojem "řezat stromy" Soused má letitý malináč. Pod ním si zasadil plot ze stříhaných smrků a rok co rok na jaře a na podzim pečlivě vyhrabe stařinu a veškeré "smetí" co se pod strom zatoulá. Letos (dnes) opět ořezal celou jabloň na "palmetu" nebo co je to za styl. Vlků na tom roste, že by to vystačilo na půl zimy do kamen, plodů na dva koše (kbelíky), Strom je ubohej. opižlanej a vymlazuje jak o život. Ostuda. Nechat ten strom, aby si udělal z vlků plodonosné dřevo, prosvětlovat po dvou, třech větvích za rok, bylo by jablek na metráky. Samosebou taky by to chtělo i nějaké hnojení, vyhodit smrky....... 

Až budou mít moje pravokořenné odrůdy stáří, jaké pamatuji u dědových roubovanců (nepočítám, že by je měl na specifických podnožích - prostě vykopl pláňku a na to rouboval), budu moci povědět, zda i já "veni vidi..."Do Holovous to mám z ruky. Genetika není moje silná stránka. Budu zkoušet a učit se z nezdarů a užívat si povedených pokusů. Kdo nechce, nemusí. Nebudu roubovat na myrobalám. Je mi líto tak úžasného ovoce pro slivoně, které se určitě zvládnou množit kořenovými výmladky. Jediný důvod vidím snad u vysokokmenů u dřevin, které by jinak tolik nenarostly- pokud budu sázet srnkám pod nos.

Nové odrůdy se objevovaly stále i v době, v níž, dle výše zmíněných záznamů, se již roubovalo. Evidentně se našlo několik bláznů, co včas nenaroubovali. Zaplaťpánbůh, neboť by jinak nevznikl nonetit - náhodný semenáč.... Moje nejoblíbenější jablko.

[QNX]

Martin Gross: nemusíš tam dát jenom zeleninu a bylinky, ale můžeš použít právě stromky roubované na zakrsajících podnožích, využívat přísné tvary, nebo třeba sloupovité odrůdy jabloní, které toho moc nezastíní. Ovocný stromek můžeš dát třeba i na balkon ........ale určitě se tam nebude hodit pravokořenný strom nebo semenáč. Prostě možností je spousta a mělo by se volit podle místa a požadavků ....... bohužel ta móda pravokořenných stromů jde často proti zdravému rozumu. Dokonce i to nadšení pro staré odrůdy není vždy opodstatněné a moderní rezistentní odrůdy jsou často lepší volbou. Tohle je právě příklad, kdy ideologie zanesená do PK designu jde proti samotnému PK designu.

Jinak s tím řezem ........ to je jasné, že se to musí dělat správně, ale není možné zavrhovat řez na základě nějakého odstrašujícího příkladu. Na jednom nejmenovaném kurzu jsem se právě s takovou drsnou propagandou setkal. Na jedné fotce mizerně ořezané stromy bez listí a vyfocené za šera. Taková ponurá depresivní atmosféra. Na druhé fotce krásně zelený strom bez řezu vyfocený v době vegetace a za dobrého osvětlení. To je pak jasné, že člověk bez zkušeností získá dojem, že řezat je špatné a neřezat je dobré. Jenže dělat PK design jenom  na základě emocí a propagandy, to není dobrá cesta.

Chtělo by to nějakou ukázkovou zahradu, kde budou vedle sebe názorně předvedené jednotlivé možnosti. Různé druhy řezu/neřezu, různé podnože/nepodnože, závlaha/nezávlaha, hnojení/nehnojení, různé odrůdy, výsadba pod terén/zároveň/nad terén, různá hustota výsadby atd. atd.  a od každého hned několik stromů. To by byla nádhera.

[jarda bon jovi]

Ano, pláňkový semenáč je jedna z nejlepších podnoží. Ovšem PLÁŇKOVÝ SEMENÁČ. K tomu řezu.... Z knih o řezu by se dal postavit chrám, ve všech platí umírněné a rozumné,  vždy opatrně a s rozmyslem. Bez řezu si umím představit třešeň....I nestor ekologických ovocnářů pan Plíšek u Hořic má třešeň ponechanou bez řezu a není to nikterak ošklivý strom. I do slivoní se po zapěstování korunky v prvních třech letech už zbytečně neřeže, leda se zahustí koruna, tak se vytáhne haluz či dvě a fertig. Pokud nechceš řezat jabloně, jedině rubín, který u nás platí již leta za nejchutnější jablko.Ovšem, jako vždy po řádném zapěstování korunky kosterními větvemi. Hrušky se taky nemusí řezat niikterak o život. Občas šmikneš něco, co ti zdravý rozum poradí. Radikální zmlazování starých stromů je proces, co trvá 5 let. 80 let to roste a my to chceme mít za rok vyšmikaný jak ruzyňskou palmetu....

Vstah kořenů ke koruně je to, co je třeba ctít. 

Chceš li ukázku, mám stromy, co nebyly 50 let řezané. mám i stromy, co byly řezané v uplynulých 50ti letech. nejsou vedle sebe.až ke mně přijedeš, vokážu ti to.mám i třešně více než sto let staré, neuvěřitelně chutné, zdravé, odolné, ale nedaří se mi je roubovat....a stromy odcházejí.
 

OK. Pokud budu mít jen pár metrů bude lepší jít do zeleniny a bylinek, než plochu zastínit stromem. O tom žádná. Podle mě zásadní, jak chápeme pojem "řezat stromy" Soused má letitý malináč. Pod ním si zasadil plot ze stříhaných smrků a rok co rok na jaře a na podzim pečlivě vyhrabe stařinu a veškeré "smetí" co se pod strom zatoulá. Letos (dnes) opět ořezal celou jabloň na "palmetu" nebo co je to za styl. Vlků na tom roste, že by to vystačilo na půl zimy do kamen, plodů na dva koše (kbelíky), Strom je ubohej. opižlanej a vymlazuje jak o život. Ostuda. Nechat ten strom, aby si udělal z vlků plodonosné dřevo, prosvětlovat po dvou, třech větvích za rok, bylo by jablek na metráky. Samosebou taky by to chtělo i nějaké hnojení, vyhodit smrky....... 

Až budou mít moje pravokořenné odrůdy stáří, jaké pamatuji u dědových roubovanců (nepočítám, že by je měl na specifických podnožích - prostě vykopl pláňku a na to rouboval), budu moci povědět, zda i já "veni vidi..."Do Holovous to mám z ruky. Genetika není moje silná stránka. Budu zkoušet a učit se z nezdarů a užívat si povedených pokusů. Kdo nechce, nemusí. Nebudu roubovat na myrobalám. Je mi líto tak úžasného ovoce pro slivoně, které se určitě zvládnou množit kořenovými výmladky. Jediný důvod vidím snad u vysokokmenů u dřevin, které by jinak tolik nenarostly- pokud budu sázet srnkám pod nos.

Nové odrůdy se objevovaly stále i v době, v níž, dle výše zmíněných záznamů, se již roubovalo. Evidentně se našlo několik bláznů, co včas nenaroubovali. Zaplaťpánbůh, neboť by jinak nevznikl nonetit - náhodný semenáč.... Moje nejoblíbenější jablko.

[Martin Gross]

U dřevin celkově je téměř pravidlo, že vegetativně se lépe množí mladé organismy. U starých stromů to bývá marnost nad marnost. Alespoň u ovocných.

[Petra Stejskalová]

Martin Gross: Jak velká marnost nad marnost? Úplná marnost, nebo spíš marnost, nebo někdy tak a někdy tak? Totiž proč se na to roubování ptám: máme trosku Pottova jablka, která je tak akorát na zátop, ale jeden chlapík ze sousedství mi nasadil brouka do hlavy, co prý se nepokusit aspoň vzít rouby... Kdyby byla pravděpodobnost úspěchu někde kolem čtyřiceti procent standardního (mladého) roubování, sehnala bych si napřesrok někoho, kdo to umí. Jinak je ovšem nejvyšší čas pro podříznutí toho Pottova pahýlu :-) 

[QNX]

Petra Stejskalová: Martin přehání. Třeba vegetativní množení jabloní není zase tak velký problém, když se použije správná technika, tak to jde.
V případě roubování je úspěšnost velká. Když jsem naposledy rouboval, tak jsem měl úspěšnost asi 97% .......a dělám to mizerně, dělám to jednou za pár let a v ruce to nemám.
Andrey92: výhony nejsou množení.