Permakulturní vinohrad

Ovocné stromy, staré odrůdy, obnova ovocného sadu
Odpovědět
Uživatelský avatar
Honza H.
Příspěvky: 43
Registrován: 18 pro 2017 10:41

Permakulturní vinohrad

Příspěvek od Honza H. »

Zdravím členy permaWebu a zejména jeho ovocnářské sekce..


Nevím, zda jsem se zařadil do té správné skupiny na tomto fóru, ale jako asi jeden z prvních průkopníků aplikace permakulturních principů na vinohradnictví mám nejblíže k pěstitelům ovoce.
Předem chci podotknout, že jak ve vinohradnictví, tak v PK jsem úplným nováčkem, ale to myslím není na škodu. Dosud jsem se nesetkal s podobně smýšlejícím vinohradníkem / vinařem, a proto jsem vstoupil na tento web, abych mohl s vámi diskutovat některé své plány, praktiky apod., protože spousta z nich, které jsou s úspěchem aplikovatelné na ovocné stromy, by bylo možné aplikovat i na vinohrad. Před 3 lety jsem začal vysazovat vinohrad a od počátku jsem měl v plánu jej vést v režimu bez chemických hnojiv a systémových postřiků a herbicidů, protože jsem (narozdíl od většiny vinařů, se kterými jsem to diskutoval) přesvědčen, že to lze.


Nechci hned svůj první příspěvek zahltit informacemi o svém PK designu vinohradu - takže jen ve zkratce:
- Jižní Morava, 300 m nm., jižní svah, mimo vinohradnickou oblast.
- 700 keřů révy, několika odrůd, vše nové PIWI odrůdy - dosud bez nutnosti jakýchkoli postřiků.

- Hustý spon, 10 000 keřů / ha.

- Bez kultivace půdy, meziřadí oseto směsí trav/bobovitých, příkmenný pás mulčovaný tkanou textilí / štěpkou / slámou.

- Kapková závlaha jen u nové výsadby (jako letos, kdy květen - červenec 0 mm srážek).

- Hnojení pouze vlastním vermikompostem

- polykultura - ve vinohradu rostou i ovocné stromy a keře, do příkmenného pásu postupně přisazovány bylinky jako "živý mulč".

- volný chov drůbeže (slepice, husy) v meziřadí..


Ačkoliv jsem ani na zahraničních webech nenarazil na jediné vinařství aplikující PK, myslím si, že vinohrad je pro PK jako stvořený.. Uvidím co ukáže budoucnost.
Zatím jediný problém, se kterým jsem se setkal, je prorůstání pýru z meziřadí do zmulčovaného příkmenného pásu. Proto chci - jakmile to bude možné - přejít ze slamnatého mulče na ozeleněný příkmenný pás (nízko vzrůstné trvalky - bilynky..


Rád z vaší strany přijmu jakékoli nápady či podněty - jistě máte spoustu zkušeností.
Honza


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Permakulturní vinohrad

Příspěvek od QNX »

Neporadím ti, nemám vinohrad, takže vinohradům nerozumím. Jen se zeptám. 1) Když tam máš pýr v založeném porostu, tedy s velice omezenou možností mechanických zásahů (navíc se chceš obejít bez kultivace půdy), jak se ho z bavíš bez použití chemie?


2) Jakým způsobem získáváš vermikompost v dostatečném množství a jaká je vlastně celková plocha tvého vinohradu?


Uživatelský avatar
Honza H.
Příspěvky: 43
Registrován: 18 pro 2017 10:41

Re: Permakulturní vinohrad

Příspěvek od Honza H. »





QNX říká:

Neporadím ti, nemám vinohrad, takže vinohradům nerozumím. Jen se zeptám. 1) Když tam máš pýr v založeném porostu, tedy s velice omezenou možností mechanických zásahů (navíc se chceš obejít bez kultivace půdy), jak se ho z bavíš bez použití chemie?


2) Jakým způsobem získáváš vermikompost v dostatečném množství a jaká je vlastně celková plocha tvého vinohradu?






Je mi jasné, že na vinohradníka tady nenarazím :-)), ale ono tak nezálěží jakou plodinu člověk pěstuje, PK principy jsou myslím přenosné..
1) pýr je u mne velký problém a boj s ním pomocí kultivace je podle mě nemožné vyhrát - maximálně udržovat remízu za velkého fyzického vypětí. Jakmile je v travním porostu v meziřadí usazen, prorůstá oddenky i pod mulč v příkmenném pásu. Zatím to řeším mechanickým vytrháváním pýru z mulče, ale to není v dlouhodobém horizontu udržitelné. Časem, jakmile budou keře dobře zakořeněné (tj. v 3.-4. roce) prohlásím podestýlání keřů štěpkou/slámou za neefektivní a do příkmenného pásu vysadím v pásu trvalky - oregano, meduňku, šalvěj, levanduli, tymián, yzop apod. - jakožto "zelený mulč", který by neměl dát prostor pýru v příkmenném pásu růst. Snad.
Zároveň se budu snažit nadále obohacovat drn v meziřadí dosíváním vičence, jetele, úročníku a dalších bobovitých trvalek ve snaze potlačit výskyt pýru v drnu. Nikde jsem se nedočetl, zda pýr postupem času z např. lučního ekosystému jakožto plevel vymizí či se alespoň jeho výskyt zmenší na minimum. Předpokládám, že pýr, jakožto každý slušně vychovaný plevel je pouze dočasným návštěvníkem, osidlujícím čerstvě zkultivovanou půdu, ale v dlouhodobém horizontu je sukcesí dalších bylin z trvalého porostu vytlačen.. Uvidíme.

2) můj vinohrad má asi 700 keřů, plocha je 7 arů.
Vermikompost si vyrábím druhým rokem - mám na okraji vinohradu vyhloubenou jámu cca 1,5 x 3 metry velkou, cca 1 metr hlubokou, přepaženou na 2 oddíly. Zaplňuji po celou jednu sezonu (od jara do jara) vždy jeden oddíl. Jen odpad ze zahrady a kuchyně by k naplnění nestačil, čili se snažím shánět biomasu kde se dá. Např. tento podzim jsem doplnil jámu po okraj vrstvami koňského hnoje z místního statku (zadarmo respektive za protislužbu) a spadaného listí od pracovní čety, co má na starosti úklid ve vsi (zadarmo). Občas dovezou i štěpku, když drtí větve z ořezu veřejné zeleně. Dále od letošního roku mám vedle jámy kurník, čili při vyklízení kurníku házím slamnatou podestýlku se slepičinci přímo do kompostové jámy. V průběhu příštího roku bych chtěl využívat posekanou trávu také od místní úklidové čety. Výhoda je, že je to poměrně velké množství biomasy a zadarmo. Taktéž mám stálý zdroj starého pečiva atd. atd. Poté nechám žížaly od jara do podzimu dělat svou práci. Jak postupně spotřebovávají všechen materiál v jednom oddílu, přesunou se do druhého, který se již od jara zaplňuje novým materiálem. Na podzim je vermikompost v prvním oddílu hotov, bez žížal. Takto bych chtěl každoročně získat 1-2 kubíky vermikompostu, což by mělo bohatě stačit k přihnojování jak vinohradu, tak zahrady. Ono je třeba si uvědomit, že za sezonu se z vinohradu zas tolik biomasy pryč neodveze - listí opadá a zůstane, ostříhané réví podrtím ve štěpkovači a buď zkompostuju či použiji zpět jako mulč ve vinohradu. Výlisky z hroznů se také zkompostují, čili jediné, co se z vinohradu reálně odveze pryč je mošt - a to je z velké části voda + cukr. Tudíž ztráty živin (dusíkaté látky, minerály) z vinohradu jsou v reálu minimální a každoroční dohnojování by vzásadě nebylo nutné. Pokud je ale vinohrad využíván komplexně, např. také jako pastvina pro husy, jsou ztráty živin a dusíku z vinohradu samozřejmě vyšší a je nutno toto kompenzovat.
Přihnojování vermikompostem t.č. neberu jako hnojení révy jako takové (pozemek byl pohnojen velkým množstvím kompostu před výsadbou), ale jako zlepšování biologické aktivity a zvyšování podílu humusu v půdě.. A do budoucna bych chtěl používat vermikompostového čaje k postřiku. Ale to už je jiná kapitola..
H.

Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Permakulturní vinohrad

Příspěvek od QNX »

Honza H: Pýr se kultivací dá docela dobře potlačit, ale to nejde použít v trvalém porostu. Jeho konkureční schopnost je velká a navíc je to alelopat, takže bych moc nespoléhal na to, že ho vytlačí nějaké mírumilovné trvalky. Snad ještě opačně by to fungovalo, tedy tak, že v zapojeném porostu bez pýru by to odolávalo zaplevelení. Pokud to už zaplevelené je, tak bych si vsadil spíš na ten pýr. Obzvlášť na úrodné  půdě.


vermikompost ........ už rozumím, tomu já říkám jenom kompost :-)


Uživatelský avatar
Honza H.
Příspěvky: 43
Registrován: 18 pro 2017 10:41

Re: Permakulturní vinohrad

Příspěvek od Honza H. »

To, že je pýr potvora, jsem poznal - ale pořád se nemůžu vyrovnat s myšlenkou, že proti němu nic jiného než kultivace není. Nemám ambice jej vymýtit, ale potlačit jej na nejnižší možnou míru. Zas tak rezistentní ale být nemůže, to by přece musely být pýru plné louky.. Takže zatím to budu zkoušet tím dosevem a uvidíme. Ještě mě napadla solarizace, ale ani ta by nebyla 100 %. Jediné čeho jsem si všiml že pomáhá, je nechat na porostu pýru ležet několik měsíců dřevo, klády apod, pod nimi to myši pěkně rozhrabou a oddenky vyžerou. Na takové místo lze pak vyset požadované osivo a celkem pěkně se to ujme.. 



Ano, vermikompost je druh kompostu. 


Uživatelský avatar
Tomáš Svoboda
Příspěvky: 94
Registrován: 09 bře 2010 19:41

Re: Permakulturní vinohrad

Příspěvek od Tomáš Svoboda »

Honza H.: Bylinky na pýr asi platit nebudou. Spíše je pýr převálcuje. V louce pýr není trvalý, protože louka je chudá na živiny, které má pýr rád. Z louky se pýr vytratí pravidelným sečením a odvážením posečené trávy pryč. Naopak hnojením pýr podpoříš.


Na menší ploše se dá pýru zbavit mulčováním, kdy pýr, po průniku mulčem, opět dostaneš pod mulč pomocí kopáče (jednoduše mulč kopáčem přizvedneš a položíš zpět). Nejsilnější je pýr v době, kdy vzchází (to má ostrý tips jak špendlík).


Na větší ploše bych vyzkoušel pýr odstranit např. pomocí horké páry, kterou používají na odstranění plevele některá města. Ale zkušenosti s ní nemám, jak funguje na pýr.


Další možnost, kterou bych doporučil, je tam pýr ponechat a pravidelně mulčovat posečenou trávou z meziřadí. Pýr má mělké kořeny, a tak révě po zakořenění konkurovat nebude.


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Permakulturní vinohrad

Příspěvek od QNX »

Tomáš Svoboda: Pomocí horké páry nezničíš oddenky. To nebude fungovat. Pýr révě konkurovat bude a jak jsem psal, je to dokonce  alelopat.


Uživatelský avatar
Honza H.
Příspěvky: 43
Registrován: 18 pro 2017 10:41

Re: Permakulturní vinohrad

Příspěvek od Honza H. »





Tomáš Svoboda říká:

Honza H.: Bylinky na pýr asi platit nebudou. Spíše je pýr převálcuje. V louce pýr není trvalý, protože louka je chudá na živiny, které má pýr rád. Z louky se pýr vytratí pravidelným sečením a odvážením posečené trávy pryč. Naopak hnojením pýr podpoříš.


Na menší ploše se dá pýru zbavit mulčováním, kdy pýr, po průniku mulčem, opět dostaneš pod mulč pomocí kopáče (jednoduše mulč kopáčem přizvedneš a položíš zpět). Nejsilnější je pýr v době, kdy vzchází (to má ostrý tips jak špendlík).


Na větší ploše bych vyzkoušel pýr odstranit např. pomocí horké páry, kterou používají na odstranění plevele některá města. Ale zkušenosti s ní nemám, jak funguje na pýr.


Další možnost, kterou bych doporučil, je tam pýr ponechat a pravidelně mulčovat posečenou trávou z meziřadí. Pýr má mělké kořeny, a tak révě po zakořenění konkurovat nebude.






Chlapi, díky moc za Vaše názory.
Vzásadě se s nimi plně ztotožňuji. Část vinohradu, která je mulčovaná štěpkou., je na tom hůř - tam je štěpka velmi prorostlá. Tu část, kde mulčuji slámou, ošetřuji během sezony jednou měsíčně ploskořezem. Zboku jej zasunu pod slámu a kultivuji pod slámou povrch. vrstvu půdy, která je kyprá, čímž výhonky pýru částečně přerušuji, částečně zatáhnu prorůstající listy pod mulč - to celkem funguje dobře. Ale ve štěpce toto praktikovat moc nelze. Každopádně ve své naivitě začátečníka jsem do mulče vkládal přemrštěné naděje, s agresivitou pýru jse nepočítal. Už primárně jsem ale měl v plánu mulčovat jen první roky- než réva zakoření - a pak jsem chtěl příkmenný pás osít jetelem plazivým a výběžkatou kostřavou červenou - nízký vzrůst, malá spotřeba vody, bez nutnosti sečení. Tuto myšlenku postupně také opouštím - než jetel vzejde, pýr nejspíš ovládne prostor.
Proto pracuji s náhradními verzemi - ke kmínku každého keře zasadit předpěstovanou trvalku (krom výše uvedených jsem uvažoval třeba o kostivalu), která bude obrůstat kmínek ze všech stran.- Při následném kosení pomocí strunové sekačky by tvořili jakousi pomlsnou ochranu před strunou. Prostě v okruhu 10-20 cm od kmínku poroste něco jiného než tráva a já nebudu nucen jít se strunou až nadoraz ke kmínku a zmírním tak riziko poškození kmínku révy.
Dále pracuji s verzí kterou Tomáši zmiňuješ - mulčovat příkmenný pás biomasou, pýr-nepýr. Nastýlat tam posekanou trávu, seno, slámu, kompost - přímo na porost. Nyní ošetřuji meziřadí pomocí mulčovače Dakr, ale myšlenka je místo mulčovacího nástavce koupit bubnovou sekačku, která by posekanou trávu házela do příkmenného pásu.
Prakticky to nyní vidím tak, že na jaře tu část, kde je štěpka silně prorostlá pýrem (což je tříletá, již celkem vzrostlá výsadba) "odmulčuju", tj. rozhrabu štěpku do meztiřadí a příkmenný pás motykou zkultivuji. Udělám pokus - část oseju jetelem, část osadím trvalkami a v případě jejich neúspěchu budu provádět metodu "Chop and drop" trávou z meziřadí.
Tu část, kde je sláma (jednoletá a dvouletá výsadba) budu nadále mulčovat slámou, ta tvoří lepší barieru než štěpka a dá se jednoduše ošeřovat ploskořezem.
No a další možnost, kterou plánuju, je chov husí.. Rozdělit vinohrad na 3-4 díly a střídavě tam pást husy.. Loni jsem měl 3 husy na zkoušku - pasou se a révu nepoškozují. Dále mám v plánu v meziřadí tahat duck-tractor s kachnama pižmovkama - ale to asi nevyřeší problém s pýrem v příkmenném pásu.. Možností je vícero - vyzkouším.

Uživatelský avatar
Honza H.
Příspěvky: 43
Registrován: 18 pro 2017 10:41

Re: Permakulturní vinohrad

Příspěvek od Honza H. »

Jo, a ještě mě napadlo - občas zherbicidovat příkmenný pás kontaktním bio-herbicidem (roztok organické kyseliny + smáčedla..)


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Permakulturní vinohrad

Příspěvek od QNX »

Honza H. : Myslím, že to moc fungovat nebude. On by ten postup měl být opačný. Nejdřív odplevelit a pak sázet trvalky. Jak zasadíš trvalky do zapleveleného, tak už je to těžký boj s velice nejistým výsledkem. Na malé ploše se to nějak dá, ale na větších plochách ......... no, uvidíš.


Odpovědět