Permakulturní vinohrad

[Honza H.]

No, tím "rozhrabu štěpku do meziřadí a příkmenný pás motykou zkultivuji." jsem měl namysli, že ho i  odplevelím, v šířce 50-60 cm.. Tam by se trvalky mohli uchytit.. zpočátku budu kolem nich průběžně plet..

Každopádně díky za Vaše podněty.

Honza H. : Myslím, že to moc fungovat nebude. On by ten postup měl být opačný. Nejdřív odplevelit a pak sázet trvalky. Jak zasadíš trvalky do zapleveleného, tak už je to těžký boj s velice nejistým výsledkem. Na malé ploše se to nějak dá, ale na větších plochách ......... no, uvidíš.

. 

[QNX]

Honza H. Když ono u toho pýru stačí málo, aby se znovu rozrostl. Vlastně jen pár centimetrů oddenku. Zbavit se ho mechanickou kultivací, to je na delší dobu a stejně je to spíš potlačení, než 100% odstranění.  Nějaký ten ocet, ten mu také moc neublíží. On funguje hlavně v létě, na plném slunci a to bude problém. Navíc ten pýr má spoustu zásobních látek pod zemí, takže mu jenom spálíš listy (možná ani to ne) a on zase vyžene nové.  Ale dej vědět, jestli se ti to povede.

[Honza H.]

Takže to vidím takhle:
Ve tříletém vinohradu, kde je štěpka, přejdu na režim bez mulčování, vysadím jen ke kmínku již vzrostlou předpěstovanou trvalku za výše uvedeným účelem (a tu budu první rok okopávat, aby mohla dobře zakořenit bez konkurence pýru - pak děj se vůle Alláhova) a zbytek příkmenného pásu nechám zarůst.. Jde mi o to, abych si péči o příkmenný pás co nejvíce usnadnil. Meziřadí poseká mulčovač/bubnová sekačka a příkmenný pás struna. Pokud se trvalka neujme, tak u kmínku nastoupí kyselina. Sice jen dočasné řešení,ale spálí alespoň nadzemní část.. Zároveň budu zarostlý příkmenný pás nárazově "mulčovat" dodaným biolog. materiálem.. Pokud uvidím, že daný způsob ošetřování příkmenného pásu révě výrazně tlumí vitalitu, budu budet přejít na plnou kultivaci příkmenného pásu.

V mladší výsadbě zůstanu co nejdéle v režimu mulčování slámou - ta sice není až tak perma- jako např. dřevní štěpka - pochází z konvenčního zemědělství- ale dobře se nastýlá, tvoří celkem kompaktní vrstvu (v kulatém balíku je slisovaná do plátů) a dobře se pod ní ošetřuje půda ploskořezem bez nutnosti ohýbání hřbetu. Na tomto režimu budu fungovat co nejdéle, do plného zapěstování révového keře.
Zárověň snaha o obohacení meziřadí jinými trvalými rostlinami dosevem do krtinců, narušeného drnu apod. - viz výše. Už ne až tak za účelem potlačení pýru, jako spíš obohacení porostu.
Zároveň pastva husí - co neposeče kosa, vypase husa.

Prostě najít tu správnou úroveň péče tak, aby "cost - benefit ratio" byl pro mě co nejvýhodnější..

[Mike Dundee]

[Mike Dundee]

Přikládám sken stránky z knížky od Crawforda a jeho lesních zahrad:

- používá techniku kdy začíná s nějakou bujnou půdopokryvnou trvalkou, jejíž okolí (resp. užší pás) zamulčuje fólií a nechá ji zde 12 měsíců. To by mělo zlikvidovat většinu plevelů. Pak odstraní fólii a bujná trvalka obsadí tento pás a nedá šanci vyklíčit zbylým semenům plevelů.

Budu to zkoušet na jaře - zatím jsem kolem stromků a keřů udržoval jen bezplevelný kruh štěpky a toto jaro jsem do ní nasázel různé druhy půdopokryvných trvalek (asi 40 druhů, kolem jednoho strom vždy maximálně 4 druhy aby se to moc nemlelo...), některé nízké, jiné střední velikosti, budu experimentovat které jsou nejvhodnější. Pak hodlám postupně pomocí výše uvedené techniky v úzkých pásech rozšiřovat porost trvalek.

Vidím to jen na tu folii. Sice ne čistě permakulturní řešení, ale UV stabilní může vydržet celé roky. Kartony se po pár deštích  rozmočí a kde má člověk furt brát tolik štěpky? (o slámě s glyfosáty ani nemluvě) Takže chci maximum plochy udělat nízkoúdržbovou - z živého mulče. Akorát podle mě bude nutné vždy při novém položení fólie potřeba překrýt i malou část plochy trvalek, kam mohl z okraje podrůst kořeny plevel - např. ten nezdolný pýr (který mi právě pořád vrůstá do vnějšího okraje kola ze štěpky, který musím ručně odplevelovat). No ještě budu muset zaexperimentovat...

Pokud Honzo budeš nadále zveřejňovat své poznatky a zkušenosti, bude to fajn.

[QNX]

Mike Dundee: Štěpka funguje docela dobře, když se jí dá cca 15cm.  Tím se dá potlačit i pýr. Jenom při téhle vrstvě je na větších plochách spotřeba hodně velká. Alternativa je tkaná mulčovací folie, ta má mnohem delší životnost, než netkanky. Díky tomu ji můžeš několikrát posunout (když jedeš tu expanzi). Okraje dělají problémy, je dobré je minimalizovat (i když někteří zmatení permakulturníci budou plácat hlouposti o okrajových efektech a nutnosti okraje zvětšovat) a to prorůstání si ošetřit. Kořenová bariéra z folie, štěpky, nebo v podobě  cestiček, nějakých vhodných rostlin atd.

[Honza H.]

Ahoj Miku, díky za tip - zní to zajímavě - vyzkouším to.
Píšeš, že jsi vysázel 40 druhů - můžeš se prosím podělit jaké to byly a která se ti zatím jeví jako nejlepší co do rychlosti růstu a pokryvnosti? Nějaký plazivý suchomilnější Rubus by mohl být pro mne dobrá volba..
H

[Honza H.]

Jo, a taky jsem přemýšlel o neviditelném obrubníku - není to sice kdovíjak permakulturní záležitost, ale pro pýr by to mohlo fungovat dobře..

[Vlasatej]

Zdravím, nepochopil sem z textu jestli ten vinohrad teprve bude nebo už je. Nedokážu si představit zasázet 10000 sazenic bez předchozího rygolování a otočení půdy ( úrodnou dolů, neúrodnou zespod nahoru) . Bez tohoto bude vinohrad živořit.

Víno je liána a potřebuje velmi dobrou výživu ke kořenům. 

Bez kultivace - proč ne, plevele budou bujet, pýru se dá zbavit jedině pravidelnou kultivací nebo postřikem. Pokud Vám pýr nevadí.... S mulčováním vinohradu nemám zkušenost ale docela bych se bál rizika plísní.

Volný výběh slepic a hus do vinohradu  ? všechno rozhrabané, slepice si vyskočí pro bobulku i metr vysoko (stejně jako pro rybíz) a husy spolehlivě "oholí" kmínky révy až na dřevo - kambium jim chutná.

Jak si představujete sloupky a dráty? jak budete řezat? (bez řezu to vůbec nepůjde)

b.

[Honza H.]

Vlasatej: Ptáte se sice na věci, které nejsou předmětem této diskuze, nicméně z Vašeho příspěvku jsem pochopil, že s vinohradem máte zkušnosti a tak rád na Vaše dotazy odpovím.
1) vinohrad je již vysázený - postupně předloni, loni a letos
2) Vaše poznámka, že bez rigolování bude vinohrad živořit, není pravdivá - rigolování se provádí pouze na rovinách, na neurodných utužených půdách. Otočení metrového profilu je v případě úrodné půdy trestuhodné zvěrstvo. V mém případě byla provedena orba a hloubkové prokypření.

3) hnědozem na spraši, před výsadbou zapraven kompost v množství 100 tun / ha.

4) Strach z plísní není na místě. Zřejmě nerozlišujete mezi fytopatogenními plísněmi (oidium, peronospora) a saprofytickými, které rozkládají mrtvé dřevo. Napopak kultivace v příkmenném pásu podporuje např. peronosporu, jejíž oospory přezimují na povrchu půdy..

5) husy jsem měl ve vinohradu již letos, révy a mladých stromků si ani nevšimly. Uvidíme v budoucnu. Husy ani slepice nebudou mít samozřejmě v období zrání hroznů do vinohradu přístup. Jejich hrabání mně nevadí.

6) sloupky jsou akátové, dráty Bezinal, 3x posuvné dvojdrátí. Vedení klasika - rýnsko-hessenské, rovný tažeň.

Máte-li nějaké podněty k tématu péče o příkmenný pás bez nutnosti kultivace, budu velmi rád, pokud se o ně se mnou podělíte.
H.