Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Vše okolo hospodaření na statku
yarga
Příspěvky: 15
Registrován: 02 dub 2013 15:06

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od yarga »

A nezkoušel jste to někdo takhle?


http://www.wikihow.com/Shell-Pumpkin-Seeds


 


Cyril
Příspěvky: 237
Registrován: 31 srp 2012 22:49

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od Cyril »

PetrNJ: Velká technologie na separaci semen z dyní existuje. Mimochodem, totéž na loupání slunečnice, lisování oleje z výše jmenovaných. Určitě se nějak průmyslově loupe i zelený hrášek, neboť si nedovedu představit ruční loupání a prodávat pixlu hrášku za cenu, která je v obchodech (leda by ho loupaly cvičené opice za banán denně). Řekl bych, že zde je pole neorané pro konstruktéry malých "lokálních" technologií. 

Ke skladování dyní: Velmi dobře skladovatelné jsou špagetové a olejové tykve. Docela dlouho vydrží i vyzrálé cukiny. Ještě dnes (listopad) mám ve sklepě několik ks špagetových z loňska. Jsou sice poněkud sušší, ale do polévky, vegetariánské sekané atd. jsou dobré. Olejové vydržely do léta, než byly všechny snězeny. Sklep, o kterém hovořím, je v suterénu rod. domu, relativně suchý a teplý (tedy nevhodný na skladování skoro všech ostatních plodin). V zimě nejde teplota pod 10-12 st. Lze se setkat s názorem, že olejové tykve se nehodí ke konzumaci, maje na mysli dužinu. Není to pravda, je dobrá na polévku, tzv. dyňové "zelí" atd. atd. Fakt je, že kdo pěstuje tytéž hlavně na semena, asi má nadbytek "mokré" hmoty. 

Semena dýní: Kromě semen z "olejovek" se nedají ta ostatní "jen tak" dost dobře jíst. Pokud se však opraží do světle hněda, tak kupodivu změknou a nasolené a mírně naolejované jsou dobré, i když stále poněkud tužší.

Zajímavost: Dyně, samozřejmě, nesnášejí mráz. Loni se mi stalo, že přišly mrazíky a neměl jsem dosud sklizeno vše. Plody dyní byly trochu "oškrklé" mrazem. Nu, sklidil jsem je a uložil, nic si od toho neslibuje. Ale tykve přežily a vydržely ve sklepě dlouho. Na těch omrzlách plochách se vytvořila jakási zkorkovatělá vrstvička. Samozřejmě hlubší promrznutí by plody znehodnotilo. Chci tím říci, že drobné, povrchové omrznutí nemusí být fatální. 

K jedovatosti dýní: Nikde jsem nenašel stať o tom, že by snad kříženci dyní byly jedovatí, nebo jen zdraví škodliví. Ze škodlivých látek se uvádí akorát v malém množství šťavelany, třísloviny, v semenech kyanid (nevím jaký). Ale uvedené látky se vyskytují i v jiných jedlých rostlinách (kapusta, čajovník, pecky meruněk, mandlí), takže to nebude problém. Též možnost alergických reakcí, ale ty mohou být prakticky na všechno (třeba na pšenici, mléko, jablka, ořechy).

Jarda bon jovi: Mohl bys uvést zdroj, odkud pochází informace o jedovatosti dyní? A ještě dotaz. Odkud máš osivo Tebou zmiňovaných tykví. Běžné semenářské a zahrádkářské prodejny, které znám, tyto nenabízejí (tetsukabuto, aj.)

Skladování zeleniny obecně: Je zajisté fajn mít dobrý sklep. Ale spousta lidí ho nemá. Zvláště dnes, kdy se sklepy u RD nedělají a staví se pouze na základové desce. Já sice sklep mám, ale je suchý a teplý (suterénní místnost na severní straně, suterén z větší části nad terénem). Zeleninu, která vyžaduje při skladování vlhko a chladno (mrkev, červená řepa, černá ředkav) skladuji v zednických kalfasech, bez písku, zakrytých igelitem. Je třeba hlídat, aby igelit nebyl na zelenině příliš těsně (pak by na něm srážela voda a zelenina by hnila) ani volně (zelenina by rychle vysychala). Prostě ponechat škvíry tak akorát. U mrkve je dobré před uskladněním otrhat špičky kořene (takový ten fous, v který se kořen dole zužuje), neboť tam často začíná hnít. Nechat zaschnout. Samozřejmě, odkroutit listy, ponechat malé srdéčko. Zeleninu v kalfasech přesouvám podle venkovní teploty mezi zahradním domkem (dokud nemrzne), mírně zaizolovaným zádveřím (kde teplota klesá pod nulu při cca -15 st.) a garáží. Tak se daří zeleninu uchovat do jara, než se začne významně oteplovat, cca konec března, duben. Pak už je, bohužel, se skladováním syrové zeleniny konec. Nejdéle vydrží v použitelném stavu červená řepa. 
Celer zasazuji do písku v jedné vrstvě, další postup je obdobný. Petržel se dlouhodobě skladovat nedá, neboť velmi rychle vysychá. Pěkné listy o celeru a petržele nevyhazovat, usušit a používat, nikoli v homeopatickém množství.

PetrNJ říká:


Jo to o tom pražení vím, ale raději to nechám sušit na teplotě cca radiátoru. Jinak nevím, ale semena z dýně normálně vybírám resp. vyškrábu lžící, naběračkou či něčím podobným, dám je do vody a v ní to postupně a celkem rychle properu a vybírám ven cedníkem. Takže s tím není moc piplačka. Samozřejmě takto nezpracovávám hektar, ale zatím tak do 100-200 kg dyní (hlavně hokkaido, hruškové, špagetu, cukety) za zimu. 


Ale s tím namletím jedině na jemno, kvůli tvrdosti a houževnatosti, to zkusím. Dík za tip.


Pokud by ale někdo věděl jak dostat ty semena ven, bylo by to super. Když to mají v obchodech už naloupané (asi strojně) tak to nějakou rozumnou cestou musí přeci jít. Škoda, že taková fora občas nenavštěvuje nějaký technolog co se týče zpracování plodina ovoce :-) 





Cyril
Příspěvky: 237
Registrován: 31 srp 2012 22:49

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od Cyril »

Asi bude klíčové to nadrcení semen válečkem před separací ve vodě. Škoda, že nejsou k dispozici žádné obrázky. (Lepší jednou vidět, než desetkrát slyšet).

yarga říká:


A nezkoušel jste to někdo takhle?


http://www.wikihow.com/Shell-Pumpkin-Seeds


 





Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od QNX »

Povzdechy nad absencí strojků pro loupání semen se tady občas opakují. Z technického hlediska není návrh a výroba takového zařízení žádný velký problém. ...... jenže je to stejně jako s tou PK knihovnou. Pár lidí by to sice chtělo, ale nikdo do toho není investovat svůj čas/peníze. Prostě na malou loupačku dýnových semen není dostatečná poptávka, aby ten vývoj někdo zainvestoval ze svého (s tím, že se mu to z prodeje vrátí). Neexistuje ani žádná spolupráce permakulturníků (aby se jich složilo víc na zaplacení konstruktéra, který by to navrhnul + výrobce, který by to udělal + odladění a vychytání problémů).


Přitom válcový loupač na dýňová semínka je funkční a ověřená technologie a ve velkém provedení se dá koupit. Vlastně by šlo jenom o zmenšení toho zařízení, protože 300kg semen za hodinu a stroj co zabere celou místnost by se nám asi moc nehodil.


Až bude zájemců o loupání dýňových semínek víc a až bude víc těch co jsou ochotní za takový strojek zaplatit, tak to někdo začne vyrábět. Je to především ekonomický problém, není to problém technický.


jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od jarda bon jovi »

strojek na semínka z dýně si pořídí 10 lidí v republice. tím to je dané.


cyril... semínka beru u kcb samen a permalandu. to první je mekka tykvožroutů.Hokkaido tam nehledejte, ten název je z českých hlav, jistě skrze obejití licencních poplatků.Já tvrdím, že omrznutí dýní je fatální a má valiv na uskladnění, ovšem zřejmě podle odrůdy, dýním škodí teploty pod 5 stupnů. Mráz zmrazí kondenzované kapičky vody na dýni a ty vypálí do slupky zpočátku neviditelnou jizvičku a ta je zrojem bakteriální kontaminace a konce. Pokud ti dýně přežijou mrazy, pak bys měl uvést odrůdu. Pokud to je špagetová a olejná, tomu věřím, kvalita dužniny je velice nízká a silná slupka.....


Jednou jem vezl do špitálu sousedovic kloučka, byl v komatu a mysleli jsme, že je mrtvej. Silná alergická reakce. nikdo netušil, co je příčinou. zrovínka byl u mne kamarád, co dělá na rozborech.  nechal si poslat vzorek krve a zjistil, že dse jedná o alergickou reakci na pyl okrasné dýně. A protože úředníci na zdravotních pojištovnách šetří, umírá v téhle zemi pár desítek dětí na nevysvětlitelnou alergickou reakci při kvetení dýní a zrovínka podobný vzorek dětí při kontaktu s plody okrasných, ještě jednou pro detailisty, OKRASNÝCH dýní. Já to vůbec nevěděl, až se stalo, co se stalo mi otevřelo oči. Slupka okrasných dýní obsahuje nějaké látky nejedovaté, ale toxické pro játra. Proto logicky kříženci s normálníma dýněma budou postiženy nějakým dílem Dědictví. Pro nedoslýchavé, pouze kříženci s okrasnou dýní. Avšak, i když budete supermanem, bez dětí, pak přirozené křížení dýní vytvoří z úžasné dýně zcela nepotřebného, i nechutného bastarda, tak, jak se to stalo mě. Nějaký heterozní efekt těžko hledati.A že se nedá nic na netu najít, nu, tomu bych i věřil. já tam taky prdlajs najdu. Když něco nutně potřebuju.


Suchý teplý sklep je opravdu pro dýně požehnáním. Já jich mám na chodbě a¨si 40 bedýnek...Naštěstí mám fakt dobrou chodbu.


Nu, o konzumaci tykve olejné jsem se pokoušel, ale ta kvalita dužniny je jaksi treife. ani barva, ani vůně, ani chutě, ani nějaká příjemný konzistence. Ale faktem zůstává, že přijdou doby, kdy bude tato dužnina vyhledávanou lahůdkou na stolech gurmánů, páč potraviny budou nad zlato.Z nutričního hlediska stačí pravidelně konzumovat kvalitní ldužninu, která obsahuje totéž, co semena, enem méně. Dužniny však sežereme mnohem více, než semínek, takže nula od nuly pojde. Ale semínka jsou lahůdkou a pečená, se slunečnicí  jsou mojím oblíbeným vánočním zobáním.


Uživatelský avatar
FSP
Příspěvky: 192
Registrován: 11 dub 2012 17:40

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od FSP »

... jen vložím a zase jdu ... :-)... tipy pro uskladnění...


http://www.youtube.com/watch?v=RF031R1TSeY


..... na tom kanále se dá najít i dost jiných zajímavých věcí,nebou jen tak pokoukat



Cyril
Příspěvky: 237
Registrován: 31 srp 2012 22:49

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od Cyril »

jarda bon jovi: Permaland, ano mám to. Česká firma - za kačky. KCB, Švýcaři, jak je to s placením? 


Mrazuvzdornost dyní: Když si můj text přečteš, nic takového tak nic takového jako mrazuvzdornost u tykví tam není. Dyně samozřejmě mrazuvzdorné nejsou.  Možná, že nerozumíš moravskému výrazu "oškrklé". Např. brambory mohou být mrazem jen oškrklé, tj. spálené jen kraje listů, .... až spálené totálně na tabák. Zmiňované dyně, přežily přízemní mrazík přesně, jak píši a po uložení ještě dlouho prosperovaly ve sklepě. Jednalo se pochopitelně jen o povrchové, mělké namrznutí. Šagetová, olejová, butternut ze SEMa Smržice, sweet dumpling - už nepamatuji od jaké firmy. 


K alergii na pyl okrasné dyně: Pyl mnoha rostlin je docela silným alergenem pro spoustu lidí. Že může být alergenem i pyl nějaké okrasné dyně je možné. Že děti umírají na alergické reakce v době kvetení dyní? Řekněme. Ale v době kvetení dyní kvete i spousta jiných rostlin. Dále je Tvůj text poněkud, nezlob se, zmatený. Látky nejedovaté, ale toxické pro játra? Nechápu. Dle takto postavené věty by taková muchomůrka zelená byla prakticky nejedovatá, ale silně toxická pro játra. No, nechme toho, zatím informaci o toxicitě pylu(?), slupek(?) okrasných dyní řadím do šuplíku "neověřená ani nevyvrácená tvrzení".


Ke kvalitě dužiny dyní. Nemám k dispozici nutriční hodnoty jednotlivých odrůd. Ač bych velice rád měl. Dosud marně pátrám. Před časem jsem na toto téma vznesl dotaz, nevíte někdo? 


Zužovat kvalitu jen na obsah karotenu je málo. Vitaminy, vláknina, sacharidy, bílkoviny.... I strukturou se každý typ dyní hodí na něco jiného. Hokkaida jsou jistě dobrá, ale těžko je např. orestovat narychlo s fazolkami a česnekm jako cukinu. Rozpadly by se na kaši. Kaši bych zase nedělal ze špagetovky, dyňové "zelí" určitě ne z hokkaida nebo butternutu. Na obalení a osmažení zase butternut, serpentine a podobné. Nejsladší dyně, kterou znám je sweet dumpling - do zeleninových salátů laděných do mírně do sladka (škoda, že ten dumpling není dvakrát větší). Do sekané zase ...


Jinak proti gustu žádný dišputát. Co komu chutná nebo ne, patří do kategorie nerozhodnutelných sporů. 




jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od jarda bon jovi »

Marja pano, jestli ten conc papíru ze soudního najdu, tak to sem stejně nemůžu pověsit, páč bych podělal kámoše. klidně tomu nevěř , fakt jsem chtěl upozornit na škodlivost okrasných dýní a jejich kříženců. není v tom nic osobního, ani proti bohu, ani proti černejm, bílejm, nebo buzerantům, opravdu ani proti náckům ne.Dokonce ani proti  masochistům nee.
A vysvětlovat rozdíl mezi toxinem a jedem bude muset někdo chetřejší, páč já to taky nevím, a ani v tom nevědění není nic osobního. ani proti bohu,. ale mohl jsem mlčet, nic nepsat a ušetřil bych si tuhlectu úpornost.


Dýně nejsou původní a u nás plně vyzraje jen velice málo z kvalitních odrůd. Je jich nádherný přehled na kcb samen a hodně jsem jich vyzkoušel. Nejdříve jsem ulít¨l na buternutech. Přesně do doby, než jsem jedl pyré z iron cupu, což je synonymum pro tetsukabuto. i když píšou f1, semenařil jem jej a drží si vlastnosti bez nějakých změn... pak jsem objevil longue denice a tu sladkou ovocnou chuť s zářivě oranžovou dužninou, hodně podobnou  mskate de provance, ovšem ta má jinou , ušlechtilou chuť. A protože mi doposud žádná jiná dýně nenabídla oranžovější dužninu, a lepší chutě, tak jsem zaparkoval zde. A obsah karoteneidů je pro mne důležité z terapeutického hlediska, páč děcka můžou baštit kandovanou dýni, ale u mrkve ohrnují rypák.A dokonce i gersonova terapie je na tom postavená, takže mi jsou ostatní nutrienty taknějak ukradené. Je to sobecké, je to tak. Pohledám rozbor toho buternutu, kdesi ho mám.


sladkýho tlouštíka jsem jedl, je to jako muškátovka, ale tlouštík se jako malá dýně lépe skladuje. Pro začátečníky bych doporučil keříčkové buternuty, ušetří místo a udělají 8 kousků na metru čtverečným.....Na kompoty to je však nuda....


Kdybys byl kus ode mne, nebo jel kolem, dal bych ti darem na košt  Od každé mé kus, abych tě obohatil o kulinářskou zkušenost. pak bys tvrdil jako já, tohle  a tamto je nuda, jako sviňa.... Ještě je jedna, jmenuje se vhite princess, nebo tak nějak a šeptá se o ní, že je nejchutnější dýní na světě, muším ji vyzkoušet.


Ale mladé longue denice jsou křehounké, dobroučké a voňavé, no, snad se to ani s ničím nedá srovnat. Zase butternuty na dětské přesnídávky vysokým obsahem sušiny dobře zahustí konzistenci...... Je to velký a bohatý svět.


 



jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od jarda bon jovi »

Ovocné sady a ovoce. Vzhledem ke skladování bude nejdůležitější jablko, po té hruška, a téměř neskladovatelné jsou peckoviny. Výsadna stromů je vždy podobná. Záleží na ploše  a záměru, ovšem je potřeba si uvědomit, že výživu pro strom dodáváme při sázení a málokdy pak ještě.Přihnojení zvrchu je obtížné a nepohodlné, protože vrstva hnoje pod korunou obtěžuje, o okopávání pod korunami toho bylo napsáno mnoho a zatím nikdo netuší, zdali to je přínosnější, nebo nikoli,.


Stromek tedy sázíme v drtivé většině na podzim, tedy ti nejlepší profesionálové sází pouze na podzim, páč se vyhnou jarním suchům.půdu pod stromek nadotujeme nějakou hnojivou hmotou, ti bezbožní přisypou npk.


Stromek vždy obalíme jakoukoli ochranou proti zvěři, přitlučeme kůl, může být dřevěný, nebo kus betonářské oceli. Ten je k tomu, aby vítr nelomcoval s rostlinou a nenarušoval důležité kořínky v mládí. Rovný růst je pouze vedlejším produktem. navíc, kůl vadí nadrženým srncům v jejich práci. Nejdůležitější po výsadbě jest zalití rostlin vodou, i když je podzim a mnohdy poletuje sníh.Stromky nezmrznou, ale uschnou. Za tímto účelem jest dobré a výhodné stromky před výsadbou namočit kořenama do vody na den, nebo dva. pak vysadit. delší namáčení je zbytečné a může být i škodlivé.


Nu, a pověsíme měděnou cedulku s vyraženou odrůdou a datumem sázení, protože si to těžko zapamatujem. Já letos vyhrál soutěž v ochutnávce jablek, a jako úplný idiot nevěděl, co to je za jablka. Sázel jsem to před 8 lety a na stromky v rohu sadu jsem zapoměl. Těm, co roubují poskytnu rouby těch nej jablíček...


Při výsadbě ještě zastřihněte poškozené a dlouhé kořeny, a pokud je přerostlá koruna, pak i tu, pokud nebudete zalévat při výsadbě. velkým obrostem  se uvede v nerovnováhu poměr kořenů a koruny, a i když to je podivné, tak se v zimě odpařuje voda i z větývek bez listí  a těch pár kořínků nestíhá doplnit vodu. pak najdeme stromek suchej, nebo uschne po vypučení.


Tedy k řezu při výsadbě...je to velice kontraverzní téma s mnoha odpůrci i příznivci. Klasický, ortodoxní ovocnář zvolí  na podzim při výsadbě zakrátí větve o pětinu až o třetinu, vždy za vnějším pupenem. Jarním řezem pak posílíme kořeny a zdraví stromku tím, že provede jarní řez. ten se provádí u slivoní od poupěte Do odkvětu, u jádrovin v únoru a březnu, za bezmrazého počasí, u třešní po předpokládané sklizni, skrze klejotok.


Samozřejmě, že se můžete zříct tohoto zmrzačování ovocných stromků a ponechat vše na přírodě. Vždy se dá korunka stromku použít jako pometlo na metení, nebo na pavučiny....


Dostáváme se k výběru odrůd k našemu účelu s přihlédnutím k stanovišti.


Sice převládá názor, že se rozeběhnout k sousedům, co jim jde. Ale ne vždy mají sousedi to, co my chceme. O jablka zde nepůjde, ty porostou všude. Takže podle prostorových možností vybereme podnož a odrůdu s kmenným tvarem.Šetří


lkům a svobodomyslným lze doporučit jednoletý šlechtěnec, špičák. Je to prut po roubování vyrostlý, mnohdy s mírným obrostem bez vyslepených oček, tzn, že větve budou chtít růst od shora až dolů. ty spodní očka tedy vyslepíme, vyloupneme, a když už jsou halouzky, tak uřízneme ostrým nožem, nebo dobrýma nůžkama....přesně tak, jak si to předkstavujeme a zbytek zakrátíme na požadovaný kmenný tvar. bývají o třetinu levnější, v případě dohody i mnohem levnější, já kupoval za 60kč kus.VŽDY je třeba mít cv hlavě velikost sadu, velikost stromu v dospělosti a podnož.


Jsou věci, co nejdou. nelze mít zákrsek na slabě vzrůstné podnoži třebas boskopského, nebo i jiných starých odrůd. dobrá podnož je vždy pláně, semenáč, nebo myrobalán, ptáčnice. pro malé pozemky jsou vhodnější slaběji vzrůstné podnože v zákrsku, páč jen tak lze udržet zajímavý sortiment odrůd.


Samozřejmě, že se dnes lidé zfanfrněli do starých odrůd... je to fajn, sám jsem jejich příznivcem a propagátorem, ovšem i novější odrůdy jsou dobré. Vlastně jsou nové odrůdy vždy křížencem těch starých, s heterozním efektem.Nic jiného tam nenajdeme, navíc málokldo tuší, co to je stará odrůda. Pokud ji nemají ve starých odrůdách u pešků, pak stará být nemůže..... Svazují nás domněnky a dogmata hlupáků.Nepěstujte něco, co vám nechutná, jen kvůli tomu, že to je in.


Vyšší polohy jsou zavádějící, páč já jezdil na chatu do 800 metrů, kde byla vinice a plantáž kiwi.Enem to bylo na opačné staně alp...Takže tímto odsuzuju zkušenosti zahraničních pěstitelů, páč jsou nepoužitelné, rozhodně ne v plném rozsahu.


O odrůdách tu zaznělo mnoho, jen bych vyzdvihnul švestku wangenheimovu, která dozrává ve všech polohách do fantastické vonavosti a je zapomínána....


Poslední o výsadbě stromků bude, že tráva či plevel v dlouhé, nekulturní formě dokáže mladému stromku ukrást tolik vláhy a živin, že bude živořit, až zajde.


Takže posekání kolem stromků je minimum, lépe namulčovat dvakrát ročně.


Těžko se zde mohu rozvášnit o odrůdách ovoce, páč jabloní mám 24 odrůd, z nichž to nejlepší bezejmenné, slivoní mám 16 odrůd a hrušek 12, třešní 8 a drobné ovoce nechci dělit podle odrůd, na to mi nezbývá místo na hard disku.


vtip je a vždy bude odrůdami posunout plodné období na co nejdelší časový úsek.





jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od jarda bon jovi »

A zde bych nadnesjl jeden z nejožehavějších problémů, kterým je plodnost stromů. Stává  se často, že strom jest neplodným. Prostě zde odrůda nešlape, není vhodná na náš kopec, na naše údolí. Většinou to jsou příšerné kecy a bohaputý blábo¨l, i od těch hodně starých osadníků s nejzahnojenějšíma gumákama. V drtivé většině je problém v opylovacích poměrech, tedy v opylovačích, protože ne každá odrůda jest samosprašná.Dokonce i tři odrůdy třešní nemusí znamenat úspěšné oplození. A protože jedno neposkvrněné početí máme jako lidstvo za sebou, na další si počkáme a tak musíme hledat opylovače, resp znát sprašnost té které odrůdy konkretního ovoce.Mnohé případy, kdy vyroste stromek a neplodí nám budiž hrozivým mementem, zvláště, když neznalý pantáta nastartuje sekyru a nebohý, krásně kvetoucí stromek podetne, aby pak zkoušel další desítku let štěstí a opakoval svoji chybu až do opotřebování sekyry a vlastní smrti. A když za ním přijde novic, a zeptá se jej na ten konkretní druh ovoce, tak se dozví, že to stojí za hovno. Jeden starý sadař, v dědině kozov, kousek od bouzova v osmdesáti letech netušil, proč mu některé jabloně vůbec neplodí a třešně, i když krásně kvetou, neurodí ani třešínku.


tedy, lidé, bděte.


Odpovědět