Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Vše okolo hospodaření na statku
jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od jarda bon jovi »

Dnes jsem si uvědomil, že by to chtělo neco konkretního.


takže, skladování zeleniny má svoje limity, a o těch bych rád pojednal.O dlouhodobém skladování dýní jsem nikdy nečetl a nikdo jej nepraktikuje na nějaké konkretní úrovni.


Co se odrůad týče, tak samozřejmě moje opěvované tetsukabuta právě překročila ve zdraví a pohodě 14 měsíců skladování bez újmy. ohledně hnojení a výživy to je nejtolerantnější odrůda, která nám odpustí snad cokoli. I přehnojení, což je u dýní skladovací problém.Čím více živin, tím nám narostou větší plody s menším skladovacím potenciálem. nejkřiklavější jsou ty nejkvalitnější chutově, což jdsou muskate de provance, které jsou luxusní na kandování, sušení a zavařování do hruškového a jablečného moštu. stejně tak longue de nice, které jsou uživatelsky velice přívětivé, protože se oloupou jako cukera, ale semeníček mají jem maličký v jednom napuchlém konci válce.dobře se krájí rovnoměrné kousky potřebné k zavařování i kandování. obě odrůdy mají limit 6 měsíců. důležitý je  toto kskladovací schema,...sklidit v pěkném počasí před příchodem jakýchkoli mrazíků,které bývají fatální. Nechat je po sklizni povalovat se 10 i 14 dní, pokud nemrzne na sluníčku. V případě nebezpečí poklesu nočních teplot pod 5, sklidit domů.Přístřešek, kůlna, stodola, větraný sklad. Tam nechat 14 dnů a pak domů, do vytápěného obydlí.Na chodbu, na skříně v sednici , ložnici, kde se netopí na 35 stupnů.


Skladování a pěstování hokkaid se neliší, skrze slabší šlupku jsou choulostivější na znečištění a kontaminaci houbovými a virovými organismy. Hokkaido je uživatelsky příjemné, potřebuje k vyzrání více draslíku, než ostatní, takže přidáme dřevěnej popel. Osobně mu říkám polívková dýně, páč to je jeho účel. Nasekat, povařit a rozmixovat, nebo pasírovat do polévky, omáček a krémů. Rozvaří se nejrychleji ze všech dýní, proto je nevhodný pro zavařování. Člověk se zapomene a je to v troubě, Navíc má tenké stěny k nějakému zásadnějšímu efektu.Obsahuje nejméně karotenoidů ze všech mých dýní, má nejbledější dužninu.


Moje kriterium pěstování dýní je barva dužniny, tedy obsah karotenoidů.


Skladovat má smysl jen vyzrálá hokkaida, polovyzrálé longue denice a polovyzrálé muškate de provance.Půlka musí být oranžová, žlutá. pak při skladování dojde.Tetsukabutu je ukradený, jak bylo pěstovaný, nebo jak je vyzrálé. Je to nejlépe skladovatelná dýně na světě.


. Hokkaido nikdy nedojde. To zralé je, a má smysl jej skladovat, jináč jej musíme sežrat, pokud je nevybarvené.


.Jiné druhy dýní nepěstuju, anžto mi nemají , co nabídnout.Každý rok zkouším pár dalších odrůd, mezi nimi butternuty, různé staré a podivné, avšak tuhleten čtyřlístek se mi stal stabilní základnou.


Vlhko škodí uskladněným dýním stejně jako zima.A hlodavci taky, páč si ukoudsnou kousíček, ale odtud to začne ke konci, i když se stává, že kousanec zaschne a nic se nestane.


Mám však zkušenost, že z hubené půdy vyrostou menší kusy dýní, které lze nadstandartně skladovat. Hubenou půdou však myslím asitak nějaký standart, protože v těch měřítkách plavu.


Využití je hodně široké, moji přátelé umí vyrobit luxusní svíčkovou z dýně, já ji rád peču na olivovém oleji a dle chuti ji zbaštím tak, nebo rozmixuju do pyré, omáčky, polévky. nově jsem ji zařadil Do kořenící směsi, co si sám dělám  k ochucení i zahuštění. Děcka to rádi mlsají kandované a já zavařované v moštech.Samozřejmě, že kdo se s tím nechce skladovat, naseká to na kostky a vrazí do mrazáku, i když to je podle mne škoda. Syrové je syrové, dokud to jde.


Upřímně, nevím o zelenině, která je tak dobře skladovatelná po dobu celého roku.....zkouším u asi deseti tetsukabut, jak dlouho vlastně vydrží, když už mají přes rok. Ono jich ubývá, páč je rozdávám. jako raritu. Dokonce mne oslovili lidi, abych jim do nějakýho gersonova centra pěStoval dýně na džus.... no, nevím.....nechce se mi.




jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od jarda bon jovi »

Skladování kořenové zeleniny.


Pěstuju mrkev, petržel, pastinák, červenou řepu, tuřín, černou ředkev, občas černej kořen. Vše co nejpozději vyreju a dávám do sklepa, mám i krecht. Sklep musí být studený, v¨lhký, temný. U krechtu to je jedno, páč krechty jsou všechny stejně dobré. Potíž je v tom, že do krechtu nelezem z vytopené chodby v papučkách, jen tak si odskočit od plotny. A to je vlastně největší mínus krechtů, jináč  jsou nepřekonatelné.....až o něco půjde, dám to půl na půl.


Kořenovou zeleninu vyryju,  ukroutím natě, až na dva lístky srdíčka  nechám je oschnout. potom je v bedýnkách uložím do sklepa, na fošny podložené cihlama v zelinářských bedýnkách. Vydrží mi tak do června, kdy tahám první karotky.


Samozřejmě, že občas je nutno se v sklepě zapomenout a přebrat pár bedýnek, občas neco uhnije, něco nevydrží. nechávaL jsem mrkve ve vklhkém písku, ale, písek se musí kažůdej rok měnit a já Skladuju min 10 bedýnek mrkve, letos 18, 6 bedýnek červené řepy, 4 bedýnky tuřínu, 6 bedýnek celeru , a tak dokola, takže bych si musel udělat díru do sklepa, aby mi tam vlezl bagr.


Snažím se skladovat takové množství, které mi umožní jeho dostatek.vyrábím si i kořenící směls, z mrkve, celeru, petržele, cibule, porku. nastrouhat, nakrájet, posolit, vysušit, pomlít na zrnitost krupice a užívat po lžících k dochucení jídel.Taky mléčně kvasíme, letos chystáme i s tuřínem, což by měla být pecka.


kořenová zelenina potřebuje hluboce zpracovanou humozní půdu, a dostatek živin k tomu, abyste mohali živit nejen plodiny, ale i plevel. Pak vám to vyroste i v plevelu, jako nám, dokonce občas i biblických rozměrů.To je moc dobře, páč neznám nic lahodnějšího, než čestvou štávu z mrkve, občas naředěnou jablíčky, červenou řepou a celerem, kterej nemusím, ale žena tvrdí, že je zdravej.....Je obrovskej rozdíl, jestli se pižláte s mrkvičkama pro pět osob na štávu, nebo vezmete pár velikejch mrkví, sjedete je škrabkou a už to cpete do odštavnovače.Ono to jednoho přestane po půlhodině bavit......Takže, na velikosti záleží, ale ne všechny mrkve jsou veliké, takže ty normální k jídlu a ty malé pro havěť.


Celery máme standartní velikosti a červenou řepu setou natřikrát. Velké bulvy máme na kvašení, střední na spotřebu a menší na saláty zasyrovav. Úplně maličké darujem tchýním, ty je nakládají do láků.


Tuříny odrůdy dalibor a klony rostou tím více, čím hlubší mají půdu.A kupodivu, malé či veliké, mají stejnou chuť. podle hlav pomazaných to obsahuje cosi, co člověka udrží při životě...... ale my milujem tuřínovou polívku, takže o nic nejde. Petržel a pastinák klasicky, enem bacha na těhulky, způsobují překrvení pánevních orgánů.....Pokud je dobrá půda, nemusíte zavklažovat. Je to pevný pilíř naší obživy a vlastně kdykoli udělám jídlo tak, že něco, nebo všechno ze sklepa nasekám na kousky a povařím, zahustím či nezahustím, ochutím a je jídlo. Trochu libečku, majoránky, špetku květu, jíšku...S masem, bez masa, je to jídlo. Nemusím pro něj vytáhnout tu svoji tučnou zadnici z baráku.A to se počítá.....


Jo, pro uskladnění pozdní mrkve, pro konzum v sezoně ranné karotky.Rejte na celej rejč, tak budete mít dlouhé mrkve....



jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od jarda bon jovi »

pěstování a skladování koštálovin.


Tyto považuju za královny  podzimní a zimní výživy.Umožní nám překonat podzimní a zimní období bez ztáty kytičky, anžto obsahují nejvíce dobrot pro tělesnou schránku potřebných. Jsou náročné na hnojení, na vláhu i vápnění.


Pěstuju kapustu ve třech odrůdách, zelí ve dvou , kadeřávek ve dvou odrůdách, růžičkovou kapustu ve dvou a i když sem nepatří, mangold v červeném kultivaru.Tyto všechny věci mám doposud na záhonech, jen zelí na krouhání a spotřebované ranné chybí.kapustu hlávkovou rannou konzumujeme celý rok a pozdní kapusta je skladovatelná tři měsíce. zbytek nakrouhám a nacpu do mrazáku, páč ji mám rád velice. ve skladu v bedýnkách  uskladněná vydrží, záleží však na odrůdě a klimatu skladu.Do sklepa nevhodné.


Růžičkovou kapustu nesklízím naráz, ale průběžně, dle potřeby do jara. samozřejmě že to je o odrůdách, ale občas se najdou kousky, co opravdu vydrží do jara. Kadeřávek je samozřejmě rekordmanem, co se týká obsahem důležitých látek, ale i přezimování venku.  Je to naprosto nedoceněná zelenina, která dokáže z bramboračky udělat dobrůtku.


PilotPM
Příspěvky: 130
Registrován: 29 bře 2013 12:08

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od PilotPM »

Moc pěkný článek.


Jen se zeptám k těm dýním, jestli nemáš problém se vzájemným sprášením. My měli bezslupkovou dýni a pokud v okolí byla jiná odrůda, tak jsme tu bezslupkovost ztratili.


jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od jarda bon jovi »

takže, bezslupkou dýni myslíš dozajista dýni , co nemá slupky na semínkách, tedy tykev olejnou. Tady je problém ten, že když se ti spráší tykev olejná s okrasnou dýní, mohou být semínka z křížení vzešlá částečně jedovatá, což nikdo nemůže odhalit.  Totéž i dužnina dýní.  Zkoušel jsem semenařit dýně se zalepováním okvětních slístků a ručním opylováním a jde to, jen se na to musíš soustředit. Důležitě musím připomenout,že není ohrožena vla


stnost semínek sklízených, ale těch vypěstovaných v příští generaci.


V permalandu nabízejí kvalitní štýrskou dýni olejnou za symbolickou cenu, po dohodě s přáteli se podělíš a máš to fakt bez potíží za hubičku. Ta kvalita a jistota za to stojí. Jo , a bacha, mají tam i solor, což je velice kvalitní dýně hokkaido, dle mého jedna z nejlepších na světě.


Jen mi řekni, jak ty semínka čistíš od zbytků sdužniny a vláken?


PetrNJ
Příspěvky: 109
Registrován: 06 bře 2011 22:09

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od PetrNJ »

Jardo paráda,


to jsou super informace alá praxe, grafy nejsou potřeba :-) , protože mnohdy jsou zbytečné a mnohdy naprosto nic neřeší, ani nevylepší. Navíc, když člověk počítá s naprosto  přirozenou věcí a tím je občasné zplesnivění či zkažení něčeho uloženého ve sklepě, tak je vysmátý a vůbec ho netrápí jestli sklidí o  x % méně oproti průměru či ne. Je jednodušší prostě nedostatek či větší "úhyn"  (do určité míry) řešit vyšším množstvím výsadby a je to. Ono ani si nedokážu představit, že by bylo něco co se nikdy nekazí, poněvdaž pak by člověk nemohl ty vadné kusy vrátit na kompost a pak do půdy a ani by nepoznal zda to fakt je ještě OK ke snědku. A byl by navíc přerušen ten krásný tok energie zrodu a shnití.



Jinak zkus hokkaido i v bramborové kaši, moje z to myslím dělá z cca 30 % hokkaida a kaše je jak lusk :-) a já do toho narvu ještě zelenou cibulku a pak je to i pohledová krása.



Jardo a co semena, máš nějaký tip na jejich loupání ze slupek ?. Z těch hokkaid jsou extremně tvrdá či pevná i po běžně doporučených metodách zpracování.


jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od jarda bon jovi »

Mno, loupání semen... ano, tím jsem se zabýval. na s1lovensku to baštěj ve cvejlkým, že je osolí a upečou a pak louskají. Můj kazach, tedy muslim, co recykluje moje starý ovce  mi vyprávěl, jak v kazachstánu pečou semínka dýní a pak je rozdrtí v hmoždíři na prach, teda takovou drobivou pastu, jak jsem sám vyzkoušel a sypou to do jídel a jedí to samotné. Má to jinou chuť než semínka a jak jsem pátral, tak i ty slupky obsahují spoustu dobrot, jako je zinek, chrom, lecitin a fůru dalších. Takže, i když se semínkama nezabývám, mlel bych to naprach a ten baštil třebas  v chlebu. Rozhodně jsem zkejsnul na čištění semínek od teho bordela, kterým jsou prorostlý a přirostlý k dýni.Jsou to živiny s velikým potenciálem, tak netřeba je zavrhovat, enem, jak to čistit....


Uživatelský avatar
Magda
Příspěvky: 42
Registrován: 20 bře 2012 18:10

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od Magda »

Skvělé téma, díky, Jardo za důležité informace...


Já jsem letos naskladnila i hubbardy...tak uvidím, co vydrží...


Z dýně poslední dobou dělám všechno možné...placky, chleba a spoooustu dýňového pyré pro další zpracování - pyré pak přidávám do buchet, dnes byly na oběd dýňové noky se sýrovou omáčkou...


Kupodivu mi to zatím rodina baští a dokonce pochvaluje...


Dýni spatřuji jako jednu ze stěžejních potravin pro zimní období a v době krize si dokážu představit, že dýně bude spolu s obilovinou a bramborami základem jídelníčku...


Chvála dýním, bramborám, sudu zelí, pytli pšenici a několika lahvinkám hruškovice ve sklepě...zima může začít...:D


PilotPM
Příspěvky: 130
Registrován: 29 bře 2013 12:08

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od PilotPM »

Díky za tip.


Semena vybíráme ručně a dáme sušit na papír, neboť máme jednu, nebo dvě rostliny, žádné plantáže.
Ale letos byl nějaký divný rok, ani cuket jsme moc neměli, kterých je většinou tolik, že to nestačíme spotřebovávat.
 
jarda bon jovi říká:


V permalandu nabízejí kvalitní štýrskou dýni olejnou za symbolickou cenu, po dohodě s přáteli se podělíš a máš to fakt bez potíží za hubičku. Ta kvalita a jistota za to stojí. Jo , a bacha, mají tam i solor, což je velice kvalitní dýně hokkaido, dle mého jedna z nejlepších na světě.


Jen mi řekni, jak ty semínka čistíš od zbytků sdužniny a vláken?





PetrNJ
Příspěvky: 109
Registrován: 06 bře 2011 22:09

Re: Zkušenosti s výživou rostlin a skladováním

Příspěvek od PetrNJ »

Jo to o tom pražení vím, ale raději to nechám sušit na teplotě cca radiátoru. Jinak nevím, ale semena z dýně normálně vybírám resp. vyškrábu lžící, naběračkou či něčím podobným, dám je do vody a v ní to postupně a celkem rychle properu a vybírám ven cedníkem. Takže s tím není moc piplačka. Samozřejmě takto nezpracovávám hektar, ale zatím tak do 100-200 kg dyní (hlavně hokkaido, hruškové, špagetu, cukety) za zimu. 


Ale s tím namletím jedině na jemno, kvůli tvrdosti a houževnatosti, to zkusím. Dík za tip.


Pokud by ale někdo věděl jak dostat ty semena ven, bylo by to super. Když to mají v obchodech už naloupané (asi strojně) tak to nějakou rozumnou cestou musí přeci jít. Škoda, že taková fora občas nenavštěvuje nějaký technolog co se týče zpracování plodina ovoce :-) 


Odpovědět