Sanča: Domníváš se, že tady jsou lidé schopní navrhnout větší celky nebo někoho takového znáš? Pokud někoho znáš, tak bych tě chtěl poprosit o kontakty. Měl bych pro něj práci.
JBJ: ale nedělej, že ti to není jasné. Tomu nevěřím :-) Kde se berou živiny a energie pro rostliny rostoucí na louce ti určitě jasné je.
JBJ snad ví a ja som vyčítal tu prekvapujúce hodnoty obnovy živín, napr.:
Pro získání představy o množství uvolněných živin si dovolím citovat: "V širokém průměru lze z literárních podkladů odhadnout, že se v našich podmínkách ročně zvětráváním uvolní na 1 ha až 3 kg P, 12 kg K, 48 kg Ca a 13 kg Mg" (Urban 2003).
Do bilance živin na straně vstupů je možné započítat i mokrou a suchou atmosférickou depozici. Urban (2003) uvádí, že "výsledky z dvacetiletého pozorování ACHP Kroměříž ze stanoviště v Holešově, kde na 1 ha za rok v průměru spadne: 7 kg dusičnanového N, 13 kg amonného N, 5 kg P, 8 kg K, 31 kg Ca, 15 kg Mg". Obdobně Balík uvádí v aktiva dusíku v ČR (1985) v položce atmosférický spad 26 kg N na ha a rok v součtu za suchý i mokrý spad.
Čo znamená, že pri permakultúrnom hospodárení musíme teda zobrať do úvahy iba tieto, resp. miestne-príslušné hodnoty prirodzenej obnovy živín v pôde. Z toho nám výjde po prepočte a započítaní všetkých rizík, aké množstvo živín si môžeme dovoliť exportovať, aby sme nenarušili rovnováhu a nedostali sa do "dlhu".
Dobry den,
je tak to by me moc zajimalo. Doufam, ze QNX si to nebude syslit pro sebe. ;-)
Bebe, myslim, ze ten prirozeny prirustek latek o kterem pises v predchozi odpovedi je zanedbatelny, pokud se bavime o jednom hektaru.
Osobne mam pro to nasledujici 3 vysvetleni:
1) Slunce - dodava energie ze ktere se fotosyntezou vytvori ze "vzduchu" a vody slozitejsi latky. To co JBJ neposeka (napriklad korinky) se po nejake dobe vrati pude ve forme zivin.
2) Ty zasoby zivin tam jsou jiz hodne dlouho z dob, kdy tam po tisice let byly lesy a z opadanych listu a spadlych stromu vznikla ta hmota. Z toho pohledu 60 let nehnojeni nema zas tak velky dopad, pokud ta hmota mela tisicovky let na vzniknuti
3) Asi tam pod zemi zije spousta organismu, ktere poziraji ty jednodusi latky a premenuji je ve slozitejsi a postupne navraci zpet po skonceni sve zivotni drahy
Ale netroufam si rict co z toho a nebo jestli neco jineho je spravna odpoved.
Ale fakt by me to zajimalo, jestli kdyz necham louku ladem a budu ji pouze kosit a seno odvazet, jestli se kvalita pudy zlepsuje nebo zhorsuje. Tipnul bych si spis ze zhorsuje.
Hezky den.
Jardis
Bebe: to není tak úplně pravda. Neznám přesná čísla, ale nemalá část atmosferické depozice pochází z lidské činnosti. Jak poklesne dostupnost zdrojů, poklesne průmyslová aktivita a poklesne i atmosferická depozice živin. Pokud chceš počítat trvale udržitelné vstupy živin, tak budou ještě o něco menší.
Jaroslav Holoubek: Tak koukám, že tady je to také na pěkný domácí úkol :-) Mělo by ti stačit pár hodin studia a hned ti bude jasné co se v té půdě vlastně děje.
Neboj, nebudu si to syslit pro sebe. Na co přijdu o to se dělím.
Jaroslav Holoubek: Zdroj.
Z jednodušších složitější - to dovedou téměř výlučně rostliny.
qnx.... Je to tak,chápu výživu extenzivní louky, ale extenzita květnaté louky a její stabilita mi občas připomíná myšlenky permakultury, která půjde taky obtížně dělat intenzívně. Stejně tak zintenzivnění produkce na té permalouce by ji totálně zničilo, páč nastupují konkurenti, co vytlačí skromné druhy. Ta rovnováha je tak křehká, že se naruší i pastvou.....
Bohužel, pak nastupují ekoteroristé a nařizují režim užívání a pozemky se nechávají ladem a celá kontinuita se bortí jako celý ekosystém louky.....Je smutné, že jsem toho svědkem.
Sám jsem vyzkoušel přirozenou sukcesi v praxi a bylo to kouzlo... Ta příroda umí fakt zázraky, jen jí do teho nesmíme moc žgryndat.
Extenzivní louka je mým základem, z nějž vzchází moje perpetum mobile.....
je to přeci jen "kultura" bez ambicí vstupovat na akciový trh. To je pochopitelné. Co je pro moje chápání uchopitelné hůř, je představa té udržitelnosti kultury. Na jedné straně čtu o hydroponii, projektu vzbuzujícím obdiv a na druhé straně o špaldě a plev zbavování, pomocí cepu, to je zase udržitelné asi jak horký brambor v dlani.
Nevím, kdyz si představím, že každý lepší zahrádkář se bude snažit být soběstačný, tak to shledám velmi neekonomické a neefektivní.
QNX projekt na 1000ha) ušetřenými penězi z neobdělávání bych odškodnila sousedy za újmu na zisku, kvůli šířícím se plevelům. I tak, nechat pole ladem více let, je těžko možné, dokud bude člověk součástí přírody, protože je mu vlastní přetvářet, měnit a zasahovat.
Co je pro premakulturu charakterističtější: "Člověk se nadělá, jen aby nemusel pracovat" nebo "Bez práce nejsou koláče"?
Ekologické zemědělství je jeden z mnoha nesmyslů z hlav politiků. Tedy ne, že bych byl proti hospodaření zdravým a čistým způsobem, ale kolik je mezi těmi ekozemědělci přírodovědců? Ekologie je věda, ne způsob hospodaření. A navíc, jak už tu bylo řečeno, těžko to může být ekologické, když podmínky toho hospodaření určili zase politici. Hospodaření je třeba chápat jako celý proces od nákupu vstupních surovin, materiálů a nářadí, přes pracovní síly a spolupracující firmy až po prodej výsledných produktů spotřebitelům. Když na jihu Evropy někdo pěstuje papriky, okurky nebo brokolici bez umělých hnojiv, pesticidů, fungicidů a herbicidů, je ta zelenina snad i zdravější, než ta práškovaná. Ale když na farmu jezdí zaměstnanci a brigádníci na skůtrech nebo v autech a úrodu pak veze kamion přes půl Evropy k nám, pak to u mne není ani eko ani bio, ale názorná ukázka šílených nápadů politiků, kteří to tak rádi podporují a vymýšlejí. Eko by bylo, kdybychom je vyhnali s vidlemi a cepy v rukou jako za bratra Žižky.
Permakulturní hospodaření není o hobby životě nebo zenových zahrádkách, ale o udržitelnosti. Tedy dle mého názoru vyšší level než eko nebo bio, kdy nejde jen o čistotu produkce, ale o uzavřený proces, který zná jedinou dotaci a to je sluneční záření. To jediné smíme připustit jako příspěvek zvenčí, protože bez sluneční energie bychom tu stejně nemohli žít. Z procesu musíme vypustit všechny vstupy, které z něho nepochází. Každý prvek nebo látka má svůj koloběh. Není podstatné, že některé "zastávky" koloběhů jsou mimo náš pozemek. Ale co odtud odneseme, musí se sem zase vrátit, byť v jiné formě. Formu ovšem musíme udržovat u našeho pozemku tak, aby se nenávratně nezměnil v něco, co nás neuživí nebo nám dokonce může škodit. A protože v přírodě je vše propojeno, naše chyby mohou být osudné i našim sousedům. Proto než si založíte zahrádku a postavíte svou zeměloď nebo jinou stylovou stavbu, dobře uvažujte, jestli tím nezpůsobíte zavlečení nepůvodních invazivních druhů do ekosystému, který se tím možná navždy změní. Jestli není lepší koupit a zrekonstruovat starší stavbu či zříceninu (tedy stavět tam, kde už něco stálo). Jak se váš pozemek asi bude v zamýšlené podobě chovat, když přijde průtrž mračen nebo vichřice. Atd.
JBJ: Ten zázrak s perpetuum travou mi připomněl, že bych si po dlouhých letech mohl přesadit svoje kytky domácí. Zeleninku si za oknem piplám, ale ibišky, brambořík a jiné starousedlice dostávají už léta jen vodu a občas nový sestřih. Až odhrnu keramzit, nejspíš zjistím, že je už dávno pěstuji hydroponicky.:-)
ATropa: až pořídíš 1000ha, tak třeba zjistíš, že moc sousedů nemáš :-)
hydroponie a cep ......... nezahazoval bych ani jedno.
Ta poslední otázka ........ asi nějaký kříženec obou možností.
