Permakulturní vs. ekologické hospodářství

[jarda bon jovi]

Ano, souhlasím s tebou, avšak my nic nového nevymyslíme. A kdyby, bylo by to fatální právě pro tu armádu lenochů a lemplů, na které musíme všichni doplácet. Nevěřím tomu, že by se lidé znovu dopustili současné chyby  kryptootrokářské společnosti. Lidi už nebudou chtít, aby za ně rozhodoval ouřada.A pokud mi nemá kolemjdooucí co nabídnout, čím by  mne či moje splečenství obohatil, bude muset pokračovat někam jinam,  kde ho rádi a s úsměvem budou živit. já mám tvrdej chleba a proto flákači všeho druhu sklízejí pouze moje opovržení. Je to naprosto přirozené. Bůh stvoříl koně do tahu a člověka k práci.

No dobře, páč jsem sedlák obrozenec, rád se od tebe dozvím, jak jinak by měl přemýšlet majitel pozemků....I dnes jsou lidé svobodní, méně svobodní a zcela nesvobodní.....V našem smyslu chápání jsem nadmíru svobodný, avšak v státněorganizačním kontextu skorosvobodný. Můžu rozhodovat o všem kolem mne. Co budu dělat a kdy, kde a kdy budu, co kde budu pěstovat a jak s technikou či zvířaty a přírdou kolem. Vezměmež v potaz průměrného jedince, jenž tráví 8 až 10 hoodin v práci, bydlí v kvyrtýře a zbývá mu denně 8 hodin na spánek, dvě hodny na přijímání  potravy a vyměšování, hodinka manželských povinností, hodinka nemanželských, hodinka mimopracovních povinností a hodinka hygieny a četby.kde je prostor pro nějaký růst, nebo úlety....

Každej děláme, co nám vyyhovuje, božínku, tak to může dělat každej...... Nedělejte něco, co vás nebaví. Dělejte jen to,  co vás baví...

Budete se telit celý dny , jako já.Nádhernej podzim, sbíráme ovoce, lisujem mošty a lemtáme je jak o žiVot, občas se porveme o kliku od záchodu, jináč fakt doporučuju. Nežijte co nechcete, žijte jen co chcete.... Nejde to??? za to já nemůžu.

 

 

QNX JBJ: Nemám žádná pravidla, ale hledám je. Usilovne je hledám, protože vím jistě, že s tema starejma zažranejma až pod kůži to v budoucnu nebude lepší a staré problémy se vrátí. Hledám je pomocí lidí, kteří jsou inteligentní a umí přemýšlet. A to jste kupříkladu vy dva QNX a JBJ. Hrajete podle svých pravidel a vidíte svou spojitost se vší přírodou, nejenom s tou na svém pozemku, s celou zemí, nejenom s tou, kterou máte zapsanou na katastru a se zvířaty na dvorku, ale i v lesích a rostlinami totéž. . Nevidíte však svou spojitost s lidma. Možná cítíte spojitost s rodinou a nanejvýš lidma, se kterými spolupracujete, případne i lidma podobne smýšlejícími. Nevidíte však spojitost s ostatníma a už vůbec ne se všemi. JBJ kupříkladu nevidí svou spojitost s ouřadama a jinejma darmožrouty a budižkničemy, ona tam však je. Ne však v té souvislosti, že by je snad musel všechny živit. Naopak, už se teší na dobu, kdy bude moci zavést své vlastní pořádky jakožto vlastník pozemků a tak zatočit s tema neřádama. Ale stane se ješte neco, s čím možná také počítá, ale na co se až tak moc neteší a to by bylo dobré vyřešit. Je totiž zbytečná stráta času dělat chyby, které dělali naši předci, protože sice dělali mnoho věcí dobře, ale přemýšleli povětšine taky jenom vrámci svých pozemků. Takže pokud vlastníci pozemků nezačnou přemýšlet jinak, než dosud, žádná lepší budoucnost nás jako lidstvo nečeká. Možná, že je samé chvíli ano, ale zcela jistě ne nadlouho. A nevyřeší to ani permakultura, protože tam nemáme zapracovaný rovnako svobodný lidi. Někdo bude svobodnejší víc, někdo méně a někdo vůbec. Takže to fungovat stejně nebude.

[QNX]

Tady nedaleko v muzeu je pěkná fotka, která se jmenuje "Konec chleba a začátek kamení" Ja na ní skupinka lidí co táhnou pluh někde v kopcích ............ ten pluh bych s nima táhnul, ale jen proto, aby jsme si opatřili chléb pro sebe. Odmítám ten pluh táhnout aby se nažral někdo kdo se jenom fláká. Bebe: máš pravdu, že necítím spojitost se všema, ale jenom s těma co jsou ochotní se mnou táhnout pluh. Není v naší moci všem být ku pomoci. Můžu udělat dobrý skutek a rozdělit se i s někým kdo ten pluh táhnout nemůže .........ale nebudu se dělit s někým kdo táhnout může, ale nechce. Bez práce nejsou koláče. Pokud si někdo myslí, že ano ..........tak ať ty koláče hledá o dům dál.

[Eltariel]

Z mé strany také troška zkušeností z posledních prožitých dnů. Ti, co touží slovem, slovo však nepodpoří činem,svých snů ani svobody nedosáhnou, pokud nepřijmou to , co je jim předkládáno životem , osudem...

Avšak o svobodu těch , kteří přijímají vše , co život přináší, se není potřeba strachovat....ti kráčí ke svobodě s otevřenou náručí...a i kdyby o tom nepřemýšleli, jednají tvořivě v duchu jak nejlépe dovedou. I kdybych měla stovky hektarů, mohla by nastat situace , která by otřásla mou svobodou uvnitř (na ) mých pozemcích. Řeknu-li to jinak: mámli respekt ke své bunce ve svém těle je to jako mít respekt ke stromu na mém pozemku (Zemi), ke zvířeti žijícím na mém pozemku (Zemi)... pak je respekt přirozeně všude a ve všem - v duchu : co nechci aby ostatní činili mě nekonám já jim. A to je tak jednoduché a přitom pro lidi neuvěřitelně složité. Připadá mi , že jen toto uvést v praxi postačí k tomu, aby vznikla funkční společnost. Tam se lidé potkají v srdcích bez ohledu na vyznání , barvu pleti nebo sociální poměry....těm všem , ale bude jasné , že bez práce nejsou koláče a pečení holubi do huby sami nevletí, bude jim naprosto přirozené přidat svou trošku ke společnému dílu, protože našli respekt k sobě samým, k té jednotlivé bunce v jejich tělech, v tělech této Země.

Je radost pozorovat lidi , kteří se již ted setkávají v srdcích , když řeší třeba dost složitou životní situaci  a život je nauči řešit situace tvořivě (jinak to snad ani nejde abych došla ke svým snům). Naproti tomu je vidět jak lenoši nebo možná jen lidé zvyklí na svůj komfort, upřednostnující své potřeby, jistoty, a vyžadující svůj komfort... nejsou schopni vyvinout tvořivou energii...nakonec právě oni jsou zklamaní. A ti co museli obětovat jsou vlastně obdarovaní, i když by se zdálo, že přišli o cenné. A nakonec ten , kdo nenajde ty koláče u QNXe nebo u JBJ , bude hledat tak dlouho až mu nic jiného nezbyde než to postupně přijmout , přehodnotit a prostě se začít podílet na tom všem a nakonec si vysloužit i tu kůrku chleba :-)

Stejně lamentováním nic nevyřešíme, jen nerespektujeme.  A v tom to právě je. Svoboda přichází s respektem k jednotlivé bunce, k jednotlivému člověku ....a je jedno jaká ta bunka je a je jedno jaký ten člověk je , stačí , že jen je. Tak nás život učí být tolerantní , šlechetný , etický a spravedlivý....učí nás pokoře k sobě samým. A jednoho dne to nejenže všichni pochopíme , ale uvedeme to i v praxi.

A proto hurá za krizi , za hlad .....kolaps.....a kdo netáhne za provaz jedním směrem ted , přidá se později až mu to docvaká....všechno má svůj čas a své tempo....

[Bebe]

JBJ: Říkáš, že nic nevymyslíme, jenomže pak taky říkáš: Každej děláme, co nám vyyhovuje, božínku, tak to může dělat každej...... Nedělejte něco, co vás nebaví. Dělejte jen to,  co vás baví... A není to snad to, co nutne potřebujem? Potřebujem, aby se každý zamyslel, proč vlastne dělá práci, kterou dělá. Jestli je to skutečne to, co dělat chce. A jestli ne, pak by měl hledat a ptát se, co chci a taky jestli a jak je to prospěšné lidem. A začít prospíval lidem i sobě. A jak toho dosáhnout? Ti lidé jsou zmatení, nemají odvahu a chybí jím vůle něco takového udělat a pak se taky bojí, jestli se uživí. Oni potřebují pomoc, nebo spíš podporu. Tu jim může dát jenom ten, kdo našel i v dnešní době cestu k sobě samému. Cože to vlastne potřebují? Pochopení a soucit. Nemusíš je živit, ale tohle jim snad můžeš dát i ty, ne? Pokud však budou všude sklízet jenom pohrdání a opovržení, pak těmi lempli a lenochy zůstanou, anebo se z nich stane ješte něco horšího. A pak je tady ještě jedna věc. Každý, kdo chtěl v životě něčeho dosáhnout, musel mít víru. Musel vidět sebe jako úspěšného, ne takového, jakým byl, ale takového, jaký by mohl a chtěl být. Proto i my musíme ty lidi vidět ne, takové jací jsou, nebo jak se nám jeví, ale tak, jací by mohli být. Neodsuzujme je, že to sami nechtějí. Všichni to v hloubi své duše chtějí. Když máme víru, proč si ji nechávat jenom pro sebe, proč jí neobdarovat jiné?

QNX:Když někomu rukou podáváš chleba, taky mu podávaš nadéji. Nerozdávej milodary. To raději nerozdávej nic.  Když u tebe zaklepe na dveře někdo kvůli jídlu, máš příležitost si s ním třeba pohovořit. Nevěřím, že si myslíš, že nemáš na lidi vliv. Máš a velikej. A když jenom u jednoho probudíš chuť k životu a úctu k sobě samému, bude to i k tvému prospěchu. A nebo ho odeženeš ode dveří, ať jde o dům dál, to je taky možnost. Tam mu možná dají milodar. To je ale hodne málo.

[QNX]

Bebe: Lidí je cca 7 000 000 000, většinu z nich nikdy nepotkám, většinu z těch co potkám jenom minu. S většinou z těch co jenom neminu mám tak málo společného, že stejně žádný hlubší kontak nevznikne .........zůstane jenom malinkatý zlomek lidí a i z toho zlomku si musím hodně vybírat, abych mohl racionálně využívat své zdroje.  Někdo si prostě nezaslouží mou pozornost, můj čas a moje zdroje, stejně jako já si nezasloužím pozornost, čas a zdroje někoho jiného. Pokud chceš něco dělat, tak se musíš zaměřovat a soustředit, musíš si dokázat správně vybrat. Když budu pomáhat všem, nepomůžu nikomu a když budu podporovat všechny, nepodpořím nikoho.

Nebo ty snad máš dojem, že je povinností každého matematika obcházet základní školy a prvňákům tam vysvětlovat integrály a derivace? Byla by to ztráta času. Každý z těch prvňáků na sobě nejdřív musí pěkných pár let makat, než to vysvětlování dostane smysl. Někdo se na tu úroveň nedostane nikdy a integrály a derivace se nenaučí. Část lidí se to sice naučí na nějakou zkoušku, ale v praktickém životě to používat nebudou a brzo zapomenou (bohužel i můj případ) ........jenom malá část se to naučí a bude to používat ......a z ještě menší část bude pokračovat k ještě složitějším oblastem matematiky.  Já tedy neříkám nic jiného, než "Nemá smysl vyučovat prvňáky integrálům" Tohle platí pro matematiku i pro permakulturu. Když chceme někoho něco naučit, tak si musíme své žáky správně vybrat. Když se chceme něco naučit, tak si musíme vybrat správné učitele a navíc ještě ve správném pořadí. Ty nesprávné žáky musíme ode dveří odehnat a poslat ke dveřím jiným. Musíme také doufat, že nesprávní učitelé odeženou nás a dokonce i dofat, že správní učitelé v nesprávný čas nás odeženou také.

[Bebe]

QNX: Mohu já snad za to, že je tolik lidí? Řekl jsem snad, že je něco tvou povinností, nebo abys někoho něco učil, nebo snad abys vůbec něco dělal? Ne. V tom ostatním máš samozřejmně pravdu, ale stále hledáš nejaké kličky a výmluvy, jenom, abys nemusel mněnit svůj postoj k lidem. Kvůli mně ho ani neměň, já to nepotřebuju. Mohl bys ho mněnit kvůli sobě. A proč? Protože pak bys možná mohl kromně jiného přijmout představu a snad i navrhovat permakutlurní projekty i s lidma a pro lidi, jací skutečne jsou, ne jací se Ti jeví s poza hranic Tvých pozemků.

[Jiří Danihel]

Každý živý tvor byl evolucí vybaven nějakými zbraněmi, které mu umožňují lovit (dolovat, louskat...) potravu a na druhé straně chránit vlastní život před ostatními tvory. Když naši předchůdci slezli ze stromů, stal se jejich zbraní rozum, který nahradil dlouhé trojky a drápy různými kusy nářadí a zbraní, které již nejsou součástí našeho těla. Podobně srst byla nahrazena oblečením. Rozum je ovšem zbraní dvojsečnou. Na jednu stranu přináší užitek, na druhou umožnil člověku rozvíjet vlastnosti jako je lenost, chamtivost, nenasytnost ve smyslu jídla i majetku. Ne nadarmo patří tyto vlastnosti mezi biblické hříchy.

Permakulturu chápu jako způsob života a filozofii, která člověka vede k použití rozumu takovým způsobem, aby byl schopen přežít na této planetě bez zvířecích zbraní a přitom nepoužíval rozum jako zbraň hromadného ničení, jak se to děje u konzumní společnosti. Člověk by pravděpodobně neslézal ze stromu, kdyby se tam měl vracet. Takže asi není nic špatného na naší snaze využívat rozum k ulehčení našich činností. Jen jej asi nepoužíváme dost a tak se chováme jako sloni v porcelánu. Chytíme se poznatku, že spálením hořlaviny vzniká teplo, které lze přeměnit na práci a už nepřemýšlíme o následcích. Nemáme dost silnou vůli dotáhnout ten nápad do konce. A když nám chodí parní stroj, jsme příliš líní na to, abychom ho zavrhli a přemýšleli, jak tu sílu vyrobit, aniž bychom postupně spálili celou planetu. Parní stroj tak mohl vytlačit jen jiný druh pohonu, který nám přinesl ještě větší pohodlí a výkon.

S každým dalším vynálezem si člověk připadal víc a víc jako nadřazený druh. A tak si začal přizpůsobovat planetu svému pojetí dokonalosti. Rozum stále více používal k otázkám typu: "Jak udělat tohle?", ale otázkou: "Co to způsobí?" se nezatěžoval. Tak např. vybíjíme pavouky, protože pavučina v domácnosti je známkou nepořádné hospodyňky. A následné přemnožení much vyřešíme insekticidem ve spreji, který nepozorovaně likviduje mnohem víc, než jen mouchy. Nebo alespoň mucholapkou na lustru, která je patrně estetickým hitem, zatímco pavučina v koutě byt hyzdí. Vadilo nám skřehotání žab u rybníka a bláto, když jsme se v něm koupali. Teď máme vykachlíkované akvaparky, kde řvou tisíce lidí, kteří se sem sjíždějí z různých vzdálených míst na smrdutých a rachotících samohybech. Ale od žab je klid a místo do bláta šlápneme nanejvýš na střepy z láhve, skrývající se pod vrstvou obalů z čokoládových tyčinek nebo cigaret.

Akvapark už v našem městě máme cca 20 let, ale ještě jsem tam nebyl. Já chci ten rybník, žáby, pulce, co se vyhřívají v mělké tůňce u pěšiny, kudy jsme chodívali na zahradu. A užovky, slepýše, mloky, vážky a vodoměrky a bláto, které tak krásně hladí chodidla a ryby, co mi cucaly palec u nohy. Luční kytky a motýly, cvrčky, kobylky... To všechno tam bývalo a už není. Jen beton, tobogány, parkoviště a tlačenice. A ještě se za to platí. Lidstvo muselo zešílet.

Permakultura je pro lidi, kteří dokážou myslet na víc, než davy na takovém koupališti. Pro lidi, kterým nejde o zisk, pohodlí, zabíjení času nebo kulturu stavěnou na zvrhlých představách o dokonalém světě. Pro ty, kteří v přírodě vidí fascinující, dokonalý stroj a vnímají, jak ostatní do jeho ozubených koleček sypou písek a zalévají je do betonu. Jako by ničili orloj a chlubili se objevem slunečních hodin. Na to jsme snad rozum nedostali.

Svobodu nevidím v oplocení pozemku, ale jako nepřímou úměru naší závislosti na hmotných statcích. Čím více toho vlastníme, tím více toho musíme hlídat a bránit. Jak snadno se dokážeme přestěhovat, tak jsme svobodní. I zvířata mají svá teritoria. Pachová stopa jim řekne: Tady je jezevcovo. A všichni, kteří pro jezevce znamenají nevítané hosty hned ví, že budou muset jít jinam nebo se porvat s jezevcem. Neuhájit vlastní teritorium znamená pro spoustu živočichů smrt. Pro člověka jen tehdy, nemá-li v okolí přátele, kteří ho v těžkých časech podrží. Ať už si slovo "přítel" vykládají bulvární úchylové jak chtějí. Nejsvobodnější je tedy dle mého názoru ten, kdo si dokáže získat přátele, kamkoli se hne a vlastní jen to, co si může vzít s sebou.

[QNX]

Bebe: navrhuju PK projekty "s lidma a pro lidi, jací skutečně jsou"  ........jenom si vybírám s kým a pro koho je dělám. To je zcela v souladu s tím co jsem psal.

Jiří Danihel: S většinou souhlasím, ale nesouhlasím s tím, že "Jak snadno se dokážeme přestěhovat, tak jsme svobodní." Ano, můžeš si svobodně cestovat s kreditkou po světě, bydlet v hotelu a jíst v restauraci ........ale o tuhle pseudosvobodu každý nestojí. Někteří lidé dávají přednost spojení s půdou a ti se nikam stěhovat nebudou chtít.

[jarda bon jovi]

To jo, cigáni s maringotkamy opravdu  byli svobodní. Já mám rád svůj domov, statek a hospodářství. Moje motto je:

kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.

Nedá se srovnávat úhel pohledu bezzemka a sedláka. Ne že by někdo byl lepší, nebo horší, ale nejde srovnávat nesrovnatelné. Jako nám nikdy nemůže porozumět japonský tradicionalista a my jemu. Jsou to odlišné světy nejen strukturou, ale i filozofií. Takže, jsou věci možné a nemožné.....Jak se můžeme přestěhovat s kořeny??A co jsme bez kořenů........

 

[QNX]

Přesně tak. Už ve škole nám učitelka říkala "nezlobte, nebo vás přesadím!" ..... přesazovat někoho s kořenama, to je trest a ne svoboda.