Jiří Danihel to už řekl.
Zkusím ještě něco za sebe.
Omlouvám se, ale Tvoje příspěvky ve mě vzbuzují pocit, že by bylo potřeba ještě něco málo o PK pročíst a nastudovat. PK je princip, systém, způsob bytí, který používá osvědčené techniky a postupy ve vzájemném propojení, které nechává přirozené přírodní zákony a děje, aby část práce udělaly za nás. Pomáhá pochopit přirozené děje kolem nás. Nejde jen o soubor technik, ale o součinnost dějů a jednotlivých jejich prvků a vstupů..... Permakultura není v tom, že dělám to a tohle. Je to v tom, že si tohle zvolím, abych předešel tomuhle a využil tamtoho a podpořil tohle. Jsou lidé, kteří nezačlení do systému něco, co by neplnilo dvě, tři, či více funkcí. V 580m.n.m. pěstuju dýně tří druhů, v cca 6 odrůdách. Kameny, které lákají hmyz ke slunění akumulují sluneční teplo a v noci ho věnují dýním. Dýně se plazí po zamulčovaném pásu a dodatečně ho stíní, čímž dále brání vzcházení plevelů a mulč může lépe sloužit za potravu žížalám, které mi pomáhají načechrávat uježděnou zem pod TTP. Vedle, na plotě rostoucí fazol šarlatový má na větrném stanovišti lepší opylení, chrání dýně před příliš silným větrem a fixuje do půdy dusík. Nemá ukončený růst a tak neresorbuje navázaný dusík z půdy v takovém rozsahu, jako jiné bobovité plodiny. Když na podzim zmrzne, uvolní dusíkaté sloučeniny pro příští sezónu. Plus nadzemní hmota. Jinde kombinuju brambory a cukety. Cukety narostou a sníží proudění vzduchu přes plochu s brambory. Pěstuju na vyvýšených záhonech, které drží vodu a lépe se prohřívají. Lépe se opečovávají. Mám 1ha.
2 roky osázený stromy, napůl ovocnými, napůl lesními. Po čase neovocné a neleguminózy pokácím na otop a mulč. Do té doby pomohou tvořit větrolam pro zeleninové plochy a pro obilné políčko. Stále řeším prpblematiku exportu živin s prodanou úrodou. Tady je největší problém.
ATropa říká:
je to přeci jen "kultura" bez ambicí vstupovat na akciový trh. To je pochopitelné. Co je pro moje chápání uchopitelné hůř, je představa té udržitelnosti kultury. Na jedné straně čtu o hydroponii, projektu vzbuzujícím obdiv a na druhé straně o špaldě a plev zbavování, pomocí cepu, to je zase udržitelné asi jak horký brambor v dlani.
Nevím, kdyz si představím, že každý lepší zahrádkář se bude snažit být soběstačný, tak to shledám velmi neekonomické a neefektivní.
QNX projekt na 1000ha) ušetřenými penězi z neobdělávání bych odškodnila sousedy za újmu na zisku, kvůli šířícím se plevelům. I tak, nechat pole ladem více let, je těžko možné, dokud bude člověk součástí přírody, protože je mu vlastní přetvářet, měnit a zasahovat.
Co je pro premakulturu charakterističtější: "Člověk se nadělá, jen aby nemusel pracovat" nebo "Bez práce nejsou koláče"?
