Mandelinka bramborová

Cyril · Příspěvek od **Cyril** » 05 črc 2013 06:50

Jaký prostředek zvolit proti mandelince bramborové? Jedná se mi o ošetření plochy cca 1 až 1,5 aru (brambory výhradně pro rodinnou spotřebu).

Nikdy jsme žádný přípravek nepoužívali, ale je fakt, že ruční sběr je sice "ekologický", ale stráví se při něm spousta času, který pak chybí jinde. Letos je těch potvor více než obvykle, možná proto, že existovala dlouhá období, kdy se sbírat nedalo (deštivo, mokro) a tak jich spousta unikla pravidelnému sítu sběru.

Existuje řada přípravků, některé jsou snad i "bio" (např. Spintor). Který vybrat? Nevím. Co byste doporučovali?

Cyril · Příspěvek od **Cyril** » 18 srp 2013 08:27

I když jsou už letošní brambory sklizené, dotaz stále trvá. Ještě bych ho rozšířil o pár otázek. Dá se nějak nechemicky bojovat proti plísni bramborové? Nebo, pokud chemicky, který přípravek z široké nabídky považujete za více ekologický a proč?

Zaznamenal jsem jeden fakt. Vypadá to, že krajní rostliny brambor (konce řádků, krajové řádky) mají větší výnos, než ty, které rostou uvnitř v zapojeném porostu. Pravda, nedělal jsem objektivní měření (tj vážením), ale je to očividné. Že by více světla? V této souvislosti mě napadá, že by pro vlastní potřebu bylo výhodné pěstovat brambory jen jak sólo řádky, nikoliv na ploše. Tj. zrušit brambořiště a řadit brambory na záhony, jako většinu ostatních plodin. Samozřejmě pro zemědělce, jehož produkce se pohybuje v jiném řádu to nepadá v úvahu, ale zahrádkář si to může dovolit.

Z důvodu častého napadání škůdci se brambora jeví jako problematická plodina. Asi návrat k předválečným časům, kdy brambory pěstovali chudí jako základ obživy nebude snadný. Tehdy nebyl problém s mandelinkou. Čím může samozásobitel, byť částečně, nahradit bramboru? Možná moderní odrůdy tykví? Na webu se dají najít obsahy základních nutričních látek v tykvích:

Hokaido: 8,8g bílkovin, 8,0g sacharidů, 0,23g tuků na 100g. Pro srovnání u brambor jsou stejné položky: 2g bílkovin, 21g sacharidů, 0,2g tuků. Vzhledem k tomu, že údaje pro hokaido se opakují na mnoha místech, pocházejí zřejmě z jednoho zdroje. Uváděný obsah bílkovin v hokaidu se mi zdá přehnaný. Nemáte někdo jiné údaje, popřípadě pro jiné odrůdy tykví?

jarda bon jovi · Příspěvek od **jarda bon jovi** » 18 srp 2013 12:00

bávám se, že to je na delší lokte. dýně taky sežere plíseň, jako prd. a skladovací možnosti jsou poloviční, jako brambor. na druhou stranu nelze nutriční hodnoty těchto dvou plodin srovnávat.

brambory: na plíseň se použije nějaký prostředek použitelný v orgnickém hospodářství, třebas hypermangán, modrá skalice, nebo rostlinné fungicidy.

Proti mandelince se dá použít několik domácky připravených preparátů, třebas odvarový výluh, nebo lihový výtažek z vratiče a na začátku repelent, třebas výluh z aksamitníku, nebo česnekový výtažek s tabákem..... těch možností je mnoho, erteple bych nezatracoval, jsou dobře skladovatelné a na konci skladovacího období nás odmění látkami v hlízách, které jsou pro člověka léčivé.....

Dýně jsou na plochu asi 4x náročnější a třebas mě začínají hokkaida chytat s příchodem podzimních ros plísně šedé. je to normální, naštěstí jsou téměř hotové, takže se bojovat asi nebude.. vedle hnedle jsou ostatní druhy dýní a ty jsou v poho. uskladnění dýní je kapitola sama pro sebe a dodnes mám dýně z loňské sklizně, stejně jako erteple.Ne však hokkaido, ale tetsukabuto, syn. iron cup.

i v dýních se delším skladováním vytvářejí člověku příznivé látky, ale přirozenou sílou dýní je obsah bioaktivních látek, jako jsou karotenoidy a zinek, a kopec dalších... měl jsem sice někde rozbory ve fránině, ale i pitomej butternut obsahuje takovou škálu dobrot, že by mohl být prodáván jako lék.A to se nedá s mediálně vyzdviženým a nejznámnějším hokkaidem srovnat, s temně oranžovým tetsukabutem už ani omylem, ale nelze nic zatracovat. pouze tykev goliáš je fakt pro prasata....I když, dýně praseti, a prasátko do trok...

Další velká věc je použitelnost v kuchyni, takže bych se spíše věnoval v zahrádce obému, páč tak je to správné, tak to má být...I odrůda brambor je skrze plísně důležitá, i přeslička je dobrá, ale myslím, že jsem to kdesi psal, ale možná jsem si to jen myslel, nebo chtěl psát.....

Cyril říká:

I když jsou už letošní brambory sklizené, dotaz stále trvá. Ještě bych ho rozšířil o pár otázek. Dá se nějak nechemicky bojovat proti plísni bramborové? Nebo, pokud chemicky, který přípravek z široké nabídky považujete za více ekologický a proč?

Zaznamenal jsem jeden fakt. Vypadá to, že krajní rostliny brambor (konce řádků, krajové řádky) mají větší výnos, než ty, které rostou uvnitř v zapojeném porostu. Pravda, nedělal jsem objektivní měření (tj vážením), ale je to očividné. Že by více světla? V této souvislosti mě napadá, že by pro vlastní potřebu bylo výhodné pěstovat brambory jen jak sólo řádky, nikoliv na ploše. Tj. zrušit brambořiště a řadit brambory na záhony, jako většinu ostatních plodin. Samozřejmě pro zemědělce, jehož produkce se pohybuje v jiném řádu to nepadá v úvahu, ale zahrádkář si to může dovolit.

Z důvodu častého napadání škůdci se brambora jeví jako problematická plodina. Asi návrat k předválečným časům, kdy brambory pěstovali chudí jako základ obživy nebude snadný. Tehdy nebyl problém s mandelinkou. Čím může samozásobitel, byť částečně, nahradit bramboru? Možná moderní odrůdy tykví? Na webu se dají najít obsahy základních nutričních látek v tykvích:

Hokaido: 8,8g bílkovin, 8,0g sacharidů, 0,23g tuků na 100g. Pro srovnání u brambor jsou stejné položky: 2g bílkovin, 21g sacharidů, 0,2g tuků. Vzhledem k tomu, že údaje pro hokaido se opakují na mnoha místech, pocházejí zřejmě z jednoho zdroje. Uváděný obsah bílkovin v hokaidu se mi zdá přehnaný. Nemáte někdo jiné údaje, popřípadě pro jiné odrůdy tykví?

Cyril · Příspěvek od **Cyril** » 23 srp 2013 20:15

Dík za odpověď. Bylo by možné upřesnění?

Co je odvarový výluh?

Lihový výtažek z vratiče, ten se potom naředí vodou?

Česnekový výtažek, myslíš... také lihový?

Jinak, samozřejmě, brambory nezatracuji. Pokud se týče skladovatelnosti, řekl bych, že tykve jsou na tom lépe. Alespoň některé odrůdy a za některých podmínek. Mám dost špatný sklep, relativně suchý a teplý. Dyně z loňska jsou tam dodnes a v pořádku. Špagetové, olejové. Ne ovšem hokkaido. To tak max. do dubna.

jarda bon jovi říká:

.....

Proti mandelince se dá použít několik domácky připravených preparátů, třebas odvarový výluh, nebo lihový výtažek z vratiče a na začátku repelent, třebas výluh z aksamitníku, nebo česnekový výtažek s tabákem..... těch možností je mnoho, erteple bych nezatracoval, jsou dobře skladovatelné a na konci skladovacího období nás odmění látkami v hlízách, které jsou pro člověka léčivé.....

Dýně jsou na plochu asi 4x náročnější a třebas mě začínají hokkaida chytat s příchodem podzimních ros plísně šedé. je to normální, naštěstí jsou téměř hotové, takže se bojovat asi nebude.. vedle hnedle jsou ostatní druhy dýní a ty jsou v poho. uskladnění dýní je kapitola sama pro sebe a dodnes mám dýně z loňské sklizně, stejně jako erteple.Ne však hokkaido, ale tetsukabuto, syn. iron cup.

i v dýních se delším skladováním vytvářejí člověku příznivé látky, ale přirozenou sílou dýní je obsah bioaktivních látek, jako jsou karotenoidy a zinek, a kopec dalších... měl jsem sice někde rozbory ve fránině, ale i pitomej butternut obsahuje takovou škálu dobrot, že by mohl být prodáván jako lék.A to se nedá s mediálně vyzdviženým a nejznámnějším hokkaidem srovnat, s temně oranžovým tetsukabutem už ani omylem, ale nelze nic zatracovat. pouze tykev goliáš je fakt pro prasata....I když, dýně praseti, a prasátko do trok...

Další velká věc je použitelnost v kuchyni, takže bych se spíše věnoval v zahrádce obému, páč tak je to správné, tak to má být...I odrůda brambor je skrze plísně důležitá, i přeslička je dobrá, ale myslím, že jsem to kdesi psal, ale možná jsem si to jen myslel, nebo chtěl psát.....

jarda bon jovi · Příspěvek od **jarda bon jovi** » 24 srp 2013 06:44

Odvarovej výluh... Konkretně ze syrových bylin....zaleješ 600gr vratiče vřelou vodou, rozmixuješ a zaleješ po rozmixování 6 až 8 litry vody a necháš louhovat 24 hodin.Potom přecedíš a postříkáš proti savým a žravým škůdcům. Já přihodím aksamitník, aby to fungovalo i jako repelent. Jo, ještě trochu mazlavýho mejdla, myslím, že 20 až 30 gramů na tuhle dávku je gut. Je o tom knížka, resp 2, dal bych je na množení v plen. I proti plísním a všelijakejm neplechám.....Jo, a ze sušených bylin si můžeš vyrobit lihové výtažky louhováním v technickém lihu bez mixování, necháš to tejden nebo i déle macerovat zaplavené lihem, stačí suchých třetina a pak doředíš vodou. je to univerzální postup na všechny byliny.Navíc se dají byliny kombinovat k rozličným oučelům.Specielně jíchy jsou samostatná kapitola, a jesden postup je naprostá bomba. funguje i jako biostimulátor, hnojivo na list a proti savým i žravým..

Nacpe se rebarborovejma listama bez řapíků, ty do buchet a zaleje se vodou tak, aby byly ponořené.k lepšímu se nařežou, natrhají, nastřihají na menší kousky.nechá se to 24 hodin louhovat a pak se to povaří 10 minutama varu. nechá se vychladnout, přecedí a... ještě se může použít mazlavého mýdla jako smáčedla, a postříká se s tím chřadnoucí rostlinky, co jim hmyzáci ubližujou....

Cyril říká:

Dík za odpověď. Bylo by možné upřesnění?

Co je odvarový výluh?

Lihový výtažek z vratiče, ten se potom naředí vodou?

Česnekový výtažek, myslíš... také lihový?

Jinak, samozřejmě, brambory nezatracuji. Pokud se týče skladovatelnosti, řekl bych, že tykve jsou na tom lépe. Alespoň některé odrůdy a za některých podmínek. Mám dost špatný sklep, relativně suchý a teplý. Dyně z loňska jsou tam dodnes a v pořádku. Špagetové, olejové. Ne ovšem hokkaido. To tak max. do dubna.

jarda bon jovi říká:

.....

Proti mandelince se dá použít několik domácky připravených preparátů, třebas odvarový výluh, nebo lihový výtažek z vratiče a na začátku repelent, třebas výluh z aksamitníku, nebo česnekový výtažek s tabákem..... těch možností je mnoho, erteple bych nezatracoval, jsou dobře skladovatelné a na konci skladovacího období nás odmění látkami v hlízách, které jsou pro člověka léčivé.....

Dýně jsou na plochu asi 4x náročnější a třebas mě začínají hokkaida chytat s příchodem podzimních ros plísně šedé. je to normální, naštěstí jsou téměř hotové, takže se bojovat asi nebude.. vedle hnedle jsou ostatní druhy dýní a ty jsou v poho. uskladnění dýní je kapitola sama pro sebe a dodnes mám dýně z loňské sklizně, stejně jako erteple.Ne však hokkaido, ale tetsukabuto, syn. iron cup.

i v dýních se delším skladováním vytvářejí člověku příznivé látky, ale přirozenou sílou dýní je obsah bioaktivních látek, jako jsou karotenoidy a zinek, a kopec dalších... měl jsem sice někde rozbory ve fránině, ale i pitomej butternut obsahuje takovou škálu dobrot, že by mohl být prodáván jako lék.A to se nedá s mediálně vyzdviženým a nejznámnějším hokkaidem srovnat, s temně oranžovým tetsukabutem už ani omylem, ale nelze nic zatracovat. pouze tykev goliáš je fakt pro prasata....I když, dýně praseti, a prasátko do trok...

Další velká věc je použitelnost v kuchyni, takže bych se spíše věnoval v zahrádce obému, páč tak je to správné, tak to má být...I odrůda brambor je skrze plísně důležitá, i přeslička je dobrá, ale myslím, že jsem to kdesi psal, ale možná jsem si to jen myslel, nebo chtěl psát.....

xebo · Příspěvek od **xebo** » 15 bře 2024 05:14

xebo · Příspěvek od **xebo** » 06 dub 2024 02:20

PermaWeb

PermaWeb

Mandelinka bramborová

Mandelinka bramborová

Re: Mandelinka bramborová

Re: Mandelinka bramborová

Re: Mandelinka bramborová

Re: Mandelinka bramborová

Re: Mandelinka bramborová

Re: Mandelinka bramborová