Pestovani zeleniny nad 600 m.n.m.

Vše o zahradě
Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Pestovani zeleniny nad 600 m.n.m.

Příspěvek od QNX »

Hlad: Samozřejmě platí, že čím horší podmínky, tím víc práce. Víc práce s pěstováním, ale především víc práce se zúrodňováním půdy. Soběstačnost neznamená, že musím prodávat výpěstky v nějakém stánku se zeleninou, to už je podnikání a jak jsem psal, podnikat v zemědělství v malém měřítku je dost šílený nápad. Přebytky na výměnu/prodej mohu produkovat nějak úplně jinak. Dělalo se to tak vždycky. Je potřeba využívat místních zdrojů a podmínek. Držet se představy, že se musím v 600 m věnovat zrůdnosti typu "ekologického" zemědělství je samozřejmě nesmysl. Při výběru pozemku jsou důležité i jiné faktory než nadmořská výška a úrodnost půdy. Současná společnost je feťák, který bez fosilních zdrojů nemá šanci přežít. Čím intenzivnější produkce, větší populační hustota a menší množství alternativních zdrojů energie, tím to bude horší. V úrodných oblastech je zalesnění minimální, v podhorských oblastech zase relativně velké...... a dřevo je cenným zdrojem. Ceny pozemků jsou také úplně jiné, já jsem kupoval m2 za cca 2kč ....... kolik by to bylo v úrodné nížině? Když si koupím pozemek v zemědělské oblasti, tak je jakákoliv snaha o pěstování "BIO" produktů v podstatě nesmyslná. Kontaminaci z okolních konvenčně obhospodařovaných pozemků se nedá zabránit ..... a už jsem viděl i "spálený" živý plot a dokonce i celý sad do vzdálenosti cca 50m od okraje pole ..... asi jejich soused stříkal své pole při větrném počasí a postřik skončil na "EKO" pozemku. Kontaminace vody intenzivní lidskou činností je také rozdílná. Doma bych se nebál napít vody z potůčku, ale někde v intenzivně obhospodařované krajině bych to neudělal. Až dojde ke kolapsu společnosti (a už k němu docházet začíná), tak třeba i tlak zlodějů bude větší v úrodných oblastech, kde je vždycky blízko k městů. Co ti bude platné, když vypěstuješ, ale nesklidíš? Mám rád i dostatek volného životního prostoru a přítomnost divočiny ......... v nížině bych si asi těžko mohl dopřát 13ha pozemků, velké zony V., pásy křovin kolem pozemků , vlastní lesy a rybníky atd. atd. Vytvořit malý ostrůvek ekologické stability uprostřed intenzivně obhospodařované krajiny je v podstatě nemožné a proto i ta teorie, že se škůdci si poradí příroda bude pouhou teorií. Pěstování není jediná věc, musí se zohlednit i spousta dalších. Když na pozorování vhodnosti pozemku použiješ klíčovou dírku, která ti umožní pohled pouze na "pěstování", tak máš samozřejmě pravdu. Když použiješ širokoúhlý objektiv, tak už to s tou tvojí pravdou vůbec tak jednoznačné není. Je to mnohem složitější než tvé jednoznačné soudy o polohách nad 400 m n.m. Život je pestrý a pestré jsou i naše možnosti. Proto je možné dobře fungovat i v 600 m n. m. ..........nebojte se toho! S dobrým designem tyto polohy nejsou vůbec špatným místem pro život.

Barbora Varclová
Příspěvky: 9
Registrován: 01 srp 2010 15:28

Re: Pestovani zeleniny nad 600 m.n.m.

Příspěvek od Barbora Varclová »

Přesně tak, naprostý souhlas. ˇVe vyšších polohách také nebývají tolik problémy s vodou - jak nedostatkem ani přebytkem, stejně jako větší větrnost čistí vzduch a umožňuje využít např. malou větrnou elektrárnu. A můžu z vlastní zkušenosti říct, že kecy že vadí ptákům je nesmysl. Měli jsme ji a ptáci se na ní rádi vozili a v jejích blízkém okolí se vyskytovali i ohrožené druhy ptáků a pilně se množili.
A ono to tak snadno nejde v žádné poloze, v nižších polohách se musí v létě zase poměrně intenzivně zalévat, ve vyšších k takovému vysychání půdy tolik nedochází. V nížinách jsou spojené velké plochy, takže voda tam nemůže sama dostatečně šířit živiny, takže se hnojí ve větší míře.
Každé místo má svá plus a mínus. Já třeba potřebuji k životu kopečky, zvlněnou krajinu. Ty nížinné placky kde vidím od vesnice k vesnici mi nevyhovují.





QNX říká:
Hlad: Samozřejmě platí, že čím horší podmínky, tím víc práce. Víc práce s pěstováním, ale především víc práce se zúrodňováním půdy. Soběstačnost neznamená, že musím prodávat výpěstky v nějakém stánku se zeleninou, to už je podnikání a jak jsem psal, podnikat v zemědělství v malém měřítku je dost šílený nápad. Přebytky na výměnu/prodej mohu produkovat nějak úplně jinak. Dělalo se to tak vždycky. Je potřeba využívat místních zdrojů a podmínek. Držet se představy, že se musím v 600 m věnovat zrůdnosti typu "ekologického" zemědělství je samozřejmě nesmysl. Při výběru pozemku jsou důležité i jiné faktory než nadmořská výška a úrodnost půdy. Současná společnost je feťák, který bez fosilních zdrojů nemá šanci přežít. Čím intenzivnější produkce, větší populační hustota a menší množství alternativních zdrojů energie, tím to bude horší. V úrodných oblastech je zalesnění minimální, v podhorských oblastech zase relativně velké...... a dřevo je cenným zdrojem. Ceny pozemků jsou také úplně jiné, já jsem kupoval m2 za cca 2kč ....... kolik by to bylo v úrodné nížině? Když si koupím pozemek v zemědělské oblasti, tak je jakákoliv snaha o pěstování "BIO" produktů v podstatě nesmyslná. Kontaminaci z okolních konvenčně obhospodařovaných pozemků se nedá zabránit ..... a už jsem viděl i "spálený" živý plot a dokonce i celý sad do vzdálenosti cca 50m od okraje pole ..... asi jejich soused stříkal své pole při větrném počasí a postřik skončil na "EKO" pozemku. Kontaminace vody intenzivní lidskou činností je také rozdílná. Doma bych se nebál napít vody z potůčku, ale někde v intenzivně obhospodařované krajině bych to neudělal. Až dojde ke kolapsu společnosti (a už k němu docházet začíná), tak třeba i tlak zlodějů bude větší v úrodných oblastech, kde je vždycky blízko k městů. Co ti bude platné, když vypěstuješ, ale nesklidíš? Mám rád i dostatek volného životního prostoru a přítomnost divočiny ......... v nížině bych si asi těžko mohl dopřát 13ha pozemků, velké zony V., pásy křovin kolem pozemků , vlastní lesy a rybníky atd. atd. Vytvořit malý ostrůvek ekologické stability uprostřed intenzivně obhospodařované krajiny je v podstatě nemožné a proto i ta teorie, že se škůdci si poradí příroda bude pouhou teorií. Pěstování není jediná věc, musí se zohlednit i spousta dalších. Když na pozorování vhodnosti pozemku použiješ klíčovou dírku, která ti umožní pohled pouze na "pěstování", tak máš samozřejmě pravdu. Když použiješ širokoúhlý objektiv, tak už to s tou tvojí pravdou vůbec tak jednoznačné není. Je to mnohem složitější než tvé jednoznačné soudy o polohách nad 400 m n.m. Život je pestrý a pestré jsou i naše možnosti. Proto je možné dobře fungovat i v 600 m n. m. ..........nebojte se toho! S dobrým designem tyto polohy nejsou vůbec špatným místem pro život.


Uživatelský avatar
Jan Halík
Příspěvky: 17
Registrován: 13 dub 2010 23:20

Re: Pestovani zeleniny nad 600 m.n.m.

Příspěvek od Jan Halík »

  V Jizerkách je navíc kyselá půda, podzol až rašelinný podzol, ale některé zeleniny se tam daří lépe, než v nížinách. I ve vrcholových partiích tam staří chalupníci pěstovali i sbírali čechřici vonnou (použití jako fenykl), koprník štětinolistý, potočnici lékařskou a řeřišnici hořkou, Brambor je nakonec taky horská rostlina, z ovoce by se dařil černý rybíz, jeřáb, aronie, kanadské borůvky, maliny, šlechtěné brusinky a klikvy. 

QNX říká:


Hlad: Každá poloha má svoje výhody a nevýhody. Já jsem se právě pro ty výhody rozhodl pro polohu cca 550 m n.m. a zvolil bych tak znovu. S pěstováním je to tady náročnější, ale pěstovat se tu dá (i úroda hokaida byla letos dobrá). Určitě není pravda, že pokud chce člověk dosáhnout potravinové soběstačnosti, tak končí na 400 m n.m. Je to pouze otázka kvality designu, zkušeností a času. Má to i další výhodu ...... v drsnějších podmínkách se člověk mnohem víc naučí a mnohem víc pochopí. Když se naučí pěstovat tam, tak pak je pro něj hračka pěstovat pod těch 400 m n.m.


Uživatelský avatar
Jitka Kytka
Příspěvky: 99
Registrován: 23 čer 2011 12:15

Re: Pestovani zeleniny nad 600 m.n.m.

Příspěvek od Jitka Kytka »

  po dvou letech pěstování v 650 m.n.m. jsem zjistila že venku jdou ( zatím )nelíp brambory, mrkev, celer, cibule, hrách ten bezvadně, jahody,a  červená řepa a fazole.


Kukuřice vyrostla prťavá, 15 cm..


Slunečnice mají metr..Cukety nevydržely nájezdy slimáků, ty by tu šly pěkně, tak vyzkouším pěstovat je v kýblech zavěšených na stromě :)


rajský a okurky jedině ve skleníku.


ten nemám, tak mám cherry rajčata keříčkový doma za oknem a tam jdou výborně, ve velkých květnících.


 


a určitě je dobré co nejvíc zeleniny předpěstovat doma.


zdravím :)


 


Uživatelský avatar
drudriger
Příspěvky: 642
Registrován: 29 srp 2010 14:14

Re: Pestovani zeleniny nad 600 m.n.m.

Příspěvek od drudriger »

kerickove divoke  rajcata u nas (700m - 720m)jedou krasne venku. okurky sem ani nestihal, jinak slimaci se zase rozjeli takze tabak a nektere veci sou uz v prdeli.taky vam slimaci zerou brambory?

Uživatelský avatar
tomáš hanák
Příspěvky: 117
Registrován: 10 bře 2010 22:26

Re: Pestovani zeleniny nad 600 m.n.m.

Příspěvek od tomáš hanák »

No oni krásně jedou ,ale to dozrávání je horší..nestíhají to dobře oproti nižším polohám ... tak jako všechno ...hold tahle nadmořská výška "zahradníkům uplně nepřeje" ...



drudo drudriger říká:
kerickove divoke  rajcata u nas (700m - 720m)jedou krasne venku. okurky sem ani nestihal, jinak slimaci se zase rozjeli takze tabak a nektere veci sou uz v prdeli.taky vam slimaci zerou brambory?


Uživatelský avatar
Martin Gross
Příspěvky: 811
Registrován: 06 dub 2010 13:22

Re: Pestovani zeleniny nad 600 m.n.m.

Příspěvek od Martin Gross »

I tady je to všechno o místních odrůdách. chce to semenařit a vybírat ty nejrannější výpěstky. Plus koumat, kterak trochu zlepšit podmínky pro tu kterou plodinu. Velkopěstitel rajčat nad cca 400m.n.m. je tak trochu naivita, ale pro vlastní kuchyň se dají  "vyprodukovat" Chce to hledat a volit ty nejrannější/chladu přizpůsobené odrůdy. Sám zkouším (cca 570m.n.m., podhůří Orlických hor) "subarctic plenty" z bambusaria. Asi půjdu naplno do tuřínu a vodnice. jdou mi tu skvěle šarlatové fazole a hokaida. Asi nemám takové sklizně z jedné rostliny, jako na hokaidech z polabí, ale zaplodí. Chce to hledat to správné umístění a jako Sepp Holzer, trochu makat s kamenama. Kameny fakt fungujou.




tomáš hanák říká:


No oni krásně jedou ,ale to dozrávání je horší..nestíhají to dobře oproti nižším polohám ... tak jako všechno ...hold tahle nadmořská výška "zahradníkům uplně nepřeje" ...

drudo drudriger říká:
kerickove divoke  rajcata u nas (700m - 720m)jedou krasne venku. okurky sem ani nestihal, jinak slimaci se zase rozjeli takze tabak a nektere veci sou uz v prdeli.taky vam slimaci zerou brambory?




Uživatelský avatar
eMČa
Příspěvky: 39
Registrován: 18 kvě 2011 00:29

Re: Pestovani zeleniny nad 600 m.n.m.

Příspěvek od eMČa »

Mám taky zahradu v 600 m.n.m., v Nízkém Jeseníku. Největší problém ale není nadmořská výška, ale větrno. Jsme obklopeni poli, kde byly umně rozorány meze a vítr tam chytí takový švunk, že se to zahradou vždycky jenom prožene. Díky tomu mi neplodí stromy, i když kvetou a včelky opylují. Postupně si snad vytvořím svůj "remízek" z několika řad stromů a keřů, ale výsledek bude patrný ... snad pro mé potomky. No, kdo ví.


Co se týče zeleniny, pěstuji na zvýšených záhonech a není to úplně marné. Záhony navyšuju řadu let, postupně na nich pěstuju brambory, hrách, pak zeleninu, prostě dělám pokusy. Jak píšeš, slunce málo, brzy zima, ale zespodu to topí". Sem tam nějakou fotku najdeš na mém blogu http://rokvzahrade.blogspot.com/.


Asi by stálo za úvahu, pokud má někdo dobré výsledky s některou odrůdou, aby tu vzniklo tržiště.


 


Uživatelský avatar
eMČa
Příspěvky: 39
Registrován: 18 kvě 2011 00:29

Re: Pestovani zeleniny nad 600 m.n.m.

Příspěvek od eMČa »

Nafotila jsem několik výpěstků, abych vás podpořila v záměru pěstovat zeleninu. Vše je samozřejmě "perma", bez hnojiv.



Uživatelský avatar
Kateřina Krausová
Příspěvky: 13
Registrován: 16 říj 2010 15:09

Re: Pestovani zeleniny nad 600 m.n.m.

Příspěvek od Kateřina Krausová »

Haloo, chtela bych Vsem podekovat za prispevky, jsem prekvapena kolik reakci muj dotaz vyvolal a je prijemne zjistit ze existuje spousta lidi (proste blaznu co zijou na horach :-)) , kteri premysleji podobne a nebo rozdilne ale hlavne premysleji a nenechaji se prevalcovat globalizaci. Dekuji i za fotky je to radost.


Jinak ja sama jsem pokrocila ve svych zkusenostech o maly krok: dulezite na me zahrade je vyber stanoviste a potom okoukat co a jak a kde pestuji sousedi  :)) Taky  jsem si vytvorila uzasny biotop jenom tim ze nesekam bazinaty kus pozemku a nechavam v nem dostatek ukrytu (stare stromy) atd, pouze jsem jej zpruchodnila chodnickem z kury. Rostou tam uplne samy nadherne kytky (horec tolitovity) a vyskyt ptaku, obojzivejniku atd je uzasny staci potichu jit a sledovat.


Nic nedelat je nekdy uzasne. Pod starymi oresaky jsem 2 roky nehrabala listi. Vytvorilo se podhoubicko pro zahradu trvalek,obrovske mnozstvi druhu pokusim se identifikovat. I spousta lecivek. Oresaky prestaly skomirat a tak krasne zdrave listy jeste nemely...no pravdou je ze jsem pred nima nahlas mluvila o motorove pile takze se asi vydesily:-))


Jianak SLIMACI jsou v tezke ofenzive i kdyz se mi zda ze na zapadni fronte bude brzy klid. Ma nekdo zkusenosti s nasazenim jezku?Proc se tak premnozili?


K8


 


Odpovědět