Dokument - tajný projekt : voda.

[QNX]

Bebe: Pokud nějaký "jev" vykazuje při objektivním zkoumání statisticky zcela náhodné výsledky, pak tam asi žádný objektivní jev vůbec není a je tam jenom ta náhoda. Ano, můžeš se tomuto trapasu vyhnout tím, že použiješ subjektivní přístup .......... a tím se dostaneš do trapasu ještě většího. To už si opravdu nemusíš hrát na pokusy a můžeš v klidu zůstat u nepodložené víry, vyprávění pohádek, nebo v horším případě u podvádění zákazníků. Špatně prováděné pokusy mohou být při takovém podvádění užitečným nástrojem, ale není to zrovna košér a musíš počítat s tím, že se najde někdo kdo si na takový pokus posvítí a ukáže jeho chybnost.

[Jiří Danihel]

Ten dokument jsem viděl už před nějakým časem a moc si z něj nepamatuji. Na webu ČT to není (jen diskuse) a na google ho zablokovali kvůli autorským právům. Obvykle si takové dokumenty nahrávám, ale tento mne nijak zvlášť nezaujal, tak jsem ho smazal. Ohledně uchování pečiva mám ale jinou zkušenost. Zkoušel jsem malý generátor ozónu, který je určen pro ochranu potravin v ledničce, použít na prodloužení trvanlivosti pečiva. Zapnutý přístroj jsem dal do trouby, kam si dávám pečivo. Když bylo pečivo zabalené v plastovém sáčku a přístroj mimo něj, trvanlivost se nezvýšila. Jakmile se pečivo zapaří, ve vlhkém prostředí se daří plísním. Dal jsem tedy přístroj přímo do sáčku k tvarohovým buchtám. Hned druhý den jsem od dalšího bádání upustil - buchty smrděly jako kopírka. Musel jsem je nechat vyčichnout na čerstvém vzduchu. V ledničce kupodivu nic nesmrdí a zatím neplesniví. Tam ale pečivo nedávám. Zatím se mi trvanlivost pečiva podařilo prodloužit jednak díky vermikompostéru (už mi nic neplesniví v koši na odpadky a plísně se nešíří) a pravidelným větráním obalů s pečivem. Když jeden den mám třeba teplou večeři a nevytáhnu chleba ze sáčku, po dvou dnech začíná být vidět plíseň. Když ho ale každý večer na několik minut vyndám na vzduch, vydrží déle. Kdybych na něj nebyl sám, dával bych ho na ošatku a přikrýval utěrkou. Tak ale rychleji ztrácí vodu a tvrdne a po pár dnech bych si ho musel krájet sekyrkou a máčet. Dovedl bych si představit box na pečivo s elektrickým větráním a časovačem. Ale - přestože mám pro techniku slabost - raději chleba ručně vyvětrám.

já jsem se nechtěl pouštět do nějakých polemik...to mě moc nezajímá a ani na to není čas...na to mají čas tak akorát diskutéři v čajovně co nemají nic na práci, jen vymýšlet, jak bojkotovat systém...mě by spíše zajímalo, zda má někdo takový přístroj nainstalován a zda to funguje...myslím tím jako na příkladu  s trím chlebem a jiným pečivem, že vydrží déle čerstvé...dále tam bylo v dokumentu zmíněno, že jsou  tisíce přístrojů instalovány v ruských nemocnicích...to však ještě není žáden důkaz, dle mě...při dnešní korupci v rusku a i jinde se dá ze státní kasy nakoupit a instalovat kde co...česko není vyjímkou...chtělo by to zjistit cenu u výrobce a pak srovnat s dealery výrobku na těch různých ekovýstavách...

[Bebe]

QNX: Buď tam není, nebo tam vstupují další faktory a veličiny o kterých zatím nic nevíme, nebo jenom málo. Náhodnost je taky faktor, který se dá do jisté míry ovlivňovat. Skoumáni izolovaných jevů v izolovaném prostředí laboratoří vede k izolovanosti myšlení a následne i našich životů. Je to slepá ulička vědeckého skoumání projevující se například v našem lékařství. Komplexní a vztahová skoumání v souvislostech jsou považována za nevědecká, nepřesná či šarlatánská, ale jejich čas ještě přijde. Pak bude potřeba opustit vědecká dogmata. Nacházíme se v zajetí vedeckých hraček, ale naše životy to spíš skomplikovalo a odtrhlo od skutečného života. Taková věda je pak promiň, ale na hovno.

Pokud nějaký "jev" vykazuje při objektivním zkoumání statisticky zcela náhodné výsledky, pak tam asi žádný objektivní jev vůbec není

[mastnacek]

Jezisku na krizku, proc ne :) tak si napustim vanu a budu na ni hodnej a pak se zacnou dit veci. Stejne tak by mohly fungovat vsechny veci na zemi. Vcera jsem zabetonoval vesakonapradlohoupacku tak bych moh jit hladit ten beton, aby pekne vytvrdnul. Jak jsem procital a koukal na ten neci pokus, tak se jako nejlepsi zda neutralni. Priroda prece neni ani dobra ani zla...srnky nechodi k rece s prosikem, ale jdou uhasit zizen. Ale kdo vi, treba ji dekuji jako indiani svemu ulovku :)

[QNX]

Bebe: Opovrhuješ vědou, ale bez ní bys nedkokázal napsat ani ten příspěvek na permaweb. Je to věda co ti umožňuje tvůj pohodlný život, tak se k ní chovej alespoň trochu slušně.

[Bebe]

mastnacek:Když někdo z čista jasna začne holdovat vděčnosti, taky se to výrazně, možná i měřitelně projeví v jeho životě, přičemž příčinou jest jenom ona nehmotná projevená vděčnost. Otázka zní, jestli to chceme vidět a přiznat sobě samým, že tyto neměřitelné věci mají na život člověka zásadní vlyv a dbát na rozvoj intuice a citu v protiváze rozumového uvažování, nebo budeme dál čekat, že nám někdo jiný podá důkazy o tom, co je pro nás nejlepší a jak vlastně máme žít a podle jakých pravidel, nebo průkazných výsledků. Život je nevypočítatelnej, proto je krásnej a zaujímavej. Níž jsou věci daleko jednoduchší a vypočítatelnéjší. A ještě níž jsou opět věci nejistý a nevypočítatelný a ty tvoří naši podstatu. Proč bychom měli respektovat jenom jednu úroveň naší existence a proč právě tu vypočítatelnou? To nedává žádný smysl, jedině kdybychom měli za cíl stát se jakýmisi kyborgy. Touží tu snad někdo být kyborg, já tedy ne.

[Bebe]

QNX: Opovrhuji tou částí vědy, která stratila kontakt s podstatou člověka, tedy jako bytosti nejen z masa a kostí, ale i té jeho části, která je vyjádřena emocionální a duševní ale taky duchovní stránkou v přiměřené vyváženosti a naopak hluboce si vážím těch vědeckých prací, která toto respektují. Ale máš v něčem pravdu, kdybych kupříkladu tady nepsal, měl bych více času udělat něco užitečného, ale možná to přece jenom nějaký význam má, i když o něm ještě teď nevím. Možná Ti ušlo, že mnoha lidem záleží na jejich poctivém životě a poctivé práci, platí daně a kupují výrobky, ze kterých se platí vědecký výzkum, který je následně využit způsobem, který jim ten poctivej život komplikují a ztěžují. Není to samozřejmě způsobeno vědou samotnou, ale tím, jako je věda a hlavné její výsledky prezentovány. Máš pravdu i v tom, že pohodlnej život vede ve všeobecnosti i k línosti myslet a pracovat na sobě a pak stačí, vymýšlet ty hračky a náhražky skutečného života. Chceš snad posuzovat, jestli moje požitky jsou v souladu s tím, co dávám? Možná Ti někdo dal právo posuzovat mne, kárat a říkat, co mám a jak dělat, ale to Ti vůbec nepomohlo porozumět. Snad Ti chybí pochopení a soucit, neměřitelné a tedy možná nedůležité veličiny pro Tebe, tak o čem se tedy máme bavit?

[QNX]

Bebe: Věda nemůže za žádné "zlo", to hledej v lidech. Dělej si co chceš, dávej si co chceš, žij si jak chceš ......... to není moje starost a stejně tak není můj úkol, abych tě chápal, nebo abych s tebou soucítil.

[Jiří Danihel]

Bebe: Věda si nemůže dovolit ten luxus, míchat do bádání jemnocit a duchovno. To, co nám dává, jsou stavební kameny našeho poznání. Když chceme stavět toto poznání do vyšších pater, nemůžeme dávat do základů tu kámen, tu ztrouchnivělý pařez, tam krabici od bot, ale pouze poctivě vypálené cihly, jednu jako druhou. Umělecky cítícím lidem se taková stavba bude zdát nudná, ale bude stát a nespadne nám na hlavu. Můžeme se spolehnout na to, co už stojí a stavět na tom dál. Kdyby se autor pokusu s vodou a rýží podíval po těch "cihlách" pod sebou a ne zasněně do nebe, vyčetl by v nich, že molekula vody má celkem jen 18 protonů a 18 elektronů - myšlení naprosto neschopných částic, které budou sotva rozumět lidské řeči. Vědci v oboru informačních technologií se sice zabývají myšlenkou ukládání informací na úrovni atomů tím způsobem, že logická jednička posune elektron na vyšší orbit. Ale i kdyby voda něco podobného uměla a měla takovou paměť, molekula si může zapamatovat nanejvýš 18-bitovou hodnotu, tj. 262144 možných stavů. Voda v tekutém stavu má molekuly v neustálém pohybu a proto by se v ní elementární informace okamžitě zpřeházely.

Na paměti vody staví homeopatie. Tvrdí, že k dosažení maximálního účinku léčivé látky (používá vše možné, třeba i moč) je třeba látku co nejvíce naředit. Což je přesný opak zkušeností chemiků. Voda si prý informaci o účinné látce předá (molekuly si asi povídají jako báby na pavlači). Dejme tomu. Pak mi ale vrtá hlavou, jak lze takovou paměť vody vymazat? Umím smazat všechny druhy paměti v PC mimo ROM (tu leda rozdrtit), ale jak se to dělá u vody? Když má totiž voda léčit účinkem té jediné látky, byl by průšvih, kdyby si ještě v lahvičce na pultech lékáren pamatovala svou pouť koloběhem, který nesčetněkrát za existenci naší planety absolvovala. Musela by mít vzpomínky na všechno. Pestrou směs v kanalizaci, pak v přírodě, smog v ovzduší, oceány, buňky rostlinných i živočišných organismů... Kdo ví, čím by nás takový lék nakonec léčil. Pokud by to fungovalo tak, jako u jiných pamětí, že poslední informace maže ty předchozí, homeopatická vodička by si pamatovala ne tu účinnou látku, ale obal léku. Možná je voda k obalu netečná. Pak by si ale při aplikaci okamžitě zapamatovala místo z pacienta, kam byla aplikována a bylo by fuk, co v ní bylo původně nekonečně naředěno. Není lepší snášet tvrdost vědy, než skákat na špek šarlatánům?

[QNX]

Jiří Danihel: I umělecky cítící člověk může stavět na pořádných základech z pořádného materiálu a to své umění k tomu může přidat. To se přece nevylučuje .......... jenom si ten umělec nemůže dovolit vytvořit imaginární základy a na nich pak dál stavět z poctivého materiálu, protože by mu to spadlo. Všechno má svoje zákonitosti.

Jinak pochybuji, že autor pokusu s vodou vůbec tuší kolik protonů má jedna molekula vody a jsem si celkem jistý, že si takovou molekulu ani nedokáže představit. Pokud je něco mimo chápání lidí, většinou se to snaží posuzovat podle sebe ........  proto je mnoho představ tak absurdně antropocentrických i když kolem člověka se svět netočí ani náhodou.