Malá bioplynová stanice

Vše o vytápění
Odpovědět
Pavel Culek
Příspěvky: 37
Registrován: 17 lis 2014 23:10

Re: Malá bioplynová stanice

Příspěvek od Pavel Culek »

Dík za odkaz a trochu optimismu. Na oplátku vkládám větu, kterou mi přeložil chrome přímo v tom článku. Ta jasně dokazuje existenci bioplynek několik tisíc let.


 Lidé byli vyrábí bioplyn na pohonné hmoty po celá staletí. Asyřané, například, zřejmě použil k vytápění svých lázně v 10. století před naším letopočtem.


Tahle věta je zas zajímavá pro mně. :   Psychrofil bohaté bahno ze zamrzlého jezera na Aljašce. Použití fermentoru a 1000 litrů, dvojice byli schopni vyrobit 200 až 300 litry metanu za den.


To by mi úúúplně stačilo.   :-D


Ovšem jak docílit toho, aby se mi tam ubytovaly ty správné bakterie? Je mi jasné, že je možnost vložit jejich násadu, ale kde ji vzít? To za prvé. A za druhé, jak zabránit tomu, aby v létě, až se oteplí, nekolonizovaly mou bioplynku naše všudypřítomné bakterie mezofilní a nevytlačily ty importované?



Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Malá bioplynová stanice

Příspěvek od QNX »

Model bioplynky který jsem naprogramoval by měl dávat odpovídající výsledky pro teploty od 0°C do 60°C. Pokrývá tedy rozsah psychrofilních, mezofilních i termofilních bakteriálních kmenů. Využívám tam funkci "graph mapper" produkci bioplynu tedy počítám pro každou teplotu jinak na základě konstant odečtených z experimentálně vytvořeného grafu (podle Kalterwassera).  Ten model jsem dělala právě pro možnost posouzení ekonomické smysluplnosti produkce bioplynu při různých teplotách (vnitřní-věnjší) a při různě kvalitní tepelné izolaci. Výsledek modelování je celkem jasný. Při kogeneraci použít teplotu větší, bez kogenerace teplotu menší, ale i tak to znamená nutnost přihřívání fermentoru. Pro psychrofilní pásmo už je produkce plynu tak malá, že to ztrácí smysl.  Co se týká exotických bakterií .......... velice pochybuji že v substrátu plném bakterií domácích bude životnost těch dovezených nějak zvlášť velká. Dobře to může fungovat v laboratoři při práci se sterilním substrátem a očkováním nějakou bakteriální kulturou, ale v provozu bych si na to rozhodně nevsadil. Naše domácí bakterie vyhrají a ty dovezený vytlačí. Bioplyn při teplotách kolem 20°C jsem se pokoušel vyrábět asi před 15 lety a výsledek byl žalostný, vůbec to nechtělo běžet. Produkce plynu byla velice malá.


drama
Příspěvky: 46
Registrován: 19 lis 2014 20:32

Re: Malá bioplynová stanice

Příspěvek od drama »

Pavel Culek: Pokud jde o získání psychrofilních bakterií, tak budete muset trochu zapátrat sám, nezabýval jsem se tím. Nemusíte se ale bát, že by navzájem bojovaly s mezofilními, takhle to nefunguje. Ten kdo bude v teplotním optimu, bude prosperovat, kdo nebude, zasporuluje. Jediné nebezpečí je v tom, že psychrofilní "uvaříte". Přišlo by mě dobré mít jeden fermentor na zimu a jiný na léto. Zde je dobré ještě upozornit, že pro přežití v nepříznivých podmínkách je důležitý substrát na dně (kamenivo), na kterém se mohou bakterie "schovat".


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Malá bioplynová stanice

Příspěvek od QNX »

Představa, že se budou "na směny" střídat psychrofilní a mezofilní kmeny mi sice připadá poněkud moc optimistická, ale vyzkoušejte to :-)


Eda
Příspěvky: 9
Registrován: 03 zář 2012 17:20

Re: Malá bioplynová stanice

Příspěvek od Eda »

Vás by měla zajímat suchá bioplynová stanice s několika fermentory, cca 4-6 ks. Množství vstupního materiálu je ale velmi malé. Snad by to mohlo fungovat na kampaňovitý způsob. Kdysi jsem byl na BPS která pracovala na zpracování slamnatého hnoje. Počet košů byl 6. Jeden se plnil, druhý vyprazdňoval, třetí nabíhal do provozu, čtvrtý končil s produkcí a pátý + šestý byly v plném provozu. Čištění probíhalo přes probublávání. Množství siry nebylo díky vstupnímu materiálu nijak vysoké. Spotřebičem byl plynový motor. Teplo bylo využíváno pro ohřev teplé vody a vytápění. Produkce bioplynu byla cca 1m3 na 1m3 vstupního materiálu v zimním období a cca 3m3 na 1m3 materiálu v letním období. Dno koše bylo vytápěno v zimním období na teplotu 35°C. Kdyby nebylo dno vytápěno klesla by teplota k 25°C a zastavil by se proces.


Tož tak.

Pavel Culek říká:


mám ovce a prasata, nedodával bych pár kilo šlupek, ale dokázal bych dodávat cca 50 - 100 kg hnoje denně. Kdyby byla 1000L nádrž obezděná Qporem, nechaná mezera 10cm a tam by funěla horký vzduch elektrocentrála? Kdyby byl zvon nad vodní hladinou o určité váze, pod něj šel metan a zvedal zvon z vody, tak by na to centrála bublat musela. https://www.youtube.com/watch?v=XJSmI-aONio


a kdyby nechtěla a člověk by věděl, že to potřebné množství dává, tak tohle:


http://www.ecvv.com/product/1982515.html


Potřebuju vyřešit technologii - ekvivalent asijských sudů v sobě. Něco, kam bych denně jednoduše přihodil kolečko, dvě a něco odčerpal něčím....


kdyby to mělo dát pro půlkilowatovou centrálu, vařit na tom a ohřát teplou vodu v karmě, tak si lebedím.


Mám tříkubíkovou cisterničku za traktor, tak by nebyl problém do ní každý den odčerpávat kvas a když by byla plná, rozvézt po louce. Až by byla moje přehnojená, nemám strach, že by si ode mně nikdo nenechal pohnojit louku.





Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Malá bioplynová stanice

Příspěvek od QNX »

Eda: takže po 6 dnech se koš vyprázdnil a začalo se od začátku? Při objemu jednoho koše 1m3 by to tedy znamenalo týdně naplnit/vyprázdnit 6m3 materiálu a vyprodukovalo by to 6m3 (18m3) plynu? To je zařízení v ČR?


Eda
Příspěvky: 9
Registrován: 03 zář 2012 17:20

Re: Malá bioplynová stanice

Příspěvek od Eda »

QNX: minimální doba zdržení byla měsíc (zkoušeli i delší čas), velikost koše byla cca průměr 3m výška 3,5m, slamnatý hnůj byl z provozu výkrmu jatečních býků, velikost koše byla stanovena na základě množství hnoje z jednotlivých stájí, dobytek byl chován na vysoké podestýlce, vyhrnovala se nakladačem a transportovala do koše; produkci plynu si pamatuji jako údaj bez vazby na časovou jednotku (studenstkou práci na toto téma jsem dělal před více jak deseti lety); zařízení bylo v ČR, vzhledem k vazbě BPS na živočišnou výrobu je nyní stanice mimo provoz; provozovatel zmi'noval hlavní důvody provozu stanice a ty byly:


- snížení množství hnoje;


- snižení klíčivosti vystupujícího substrátu - to zdůrazňovali;


- produkce tepla a el. energie z BPS.


V dnešní době tomuto systému říkají garážové/halové bioplynové stanice. nyní se orientují převážně na likvidaci BRKO a zeleně ze sečí v městech.


Pavel Culek
Příspěvky: 37
Registrován: 17 lis 2014 23:10

Re: Malá bioplynová stanice

Příspěvek od Pavel Culek »

informace je to rozhodně zajímavá. Aspoň pro mně. Vůbec jsem netušil, že něco takového existuje. Ovšem nenašel jsem v tom žádnou výhodu oproti tomu, o čem jsme diskutovali dosud. Dle popisu se to zdá být mnohem pracnější, náročnější na prostor, na čas... Přitápět se tomu musí taky. Tak nevím, asi by mně spíš zajímala jedna nádrž v zemi, než spousta košů někde v garáži,  kterou nemám.


Eda
Příspěvky: 9
Registrován: 03 zář 2012 17:20

Re: Malá bioplynová stanice

Příspěvek od Eda »

Překvapuje mne Vaše vytrvalá snaha o zařízení s tekutou fází (sušina do cca 10%). Jste zřejmě inspirován malými farmářskymi BPS z Asie. Tváří se to jako snadné. odzkoušené zařízení. Vstupním materiálem je hlavně kejda prasat, která je navíc dostatečně naředěná vodou. Problémové vstupní substráty nejsou používány. Vytváří tuhé plovoucí krusty nebo pěnění ve fermentoru.


O typu BPS se rozhoduje na základě vstupního substrátu. Když mám hnůj (sušina cca 25%), tak mi nepříjde rozumné ho ředit (cca 10% sušiny). Pracujete pak s velkým objemem tekutého materiálu.


Odhadované množství bioplynu vyrobené z 50 - 100 kg/hnoje by bylo v rozmezí 1.25 - 2.5 m3CH4.


Zde najdete hezký popis celého zařízení suché "garážové" BPS http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zajimava-technologie-na-kompostarn...


a ještě jeden http://stary.biom.cz/publikace/bioplyn/05.html


Pavel Culek
Příspěvky: 37
Registrován: 17 lis 2014 23:10

Re: Malá bioplynová stanice

Příspěvek od Pavel Culek »

No, nevím, rád si nechám poradit. Ale tohle mi připadá mnohem vyšší investice do začátku a spousta manuální práce během provozu. Nehledě na to, že mechanizaci o které se tam píše nemám. Je jasné, že koše by šly zmenšit, ale o kolik? Na velikost kbelíku těžko, takže jak s tím budu manipulovat? Jak to budu něčím pravidelně stříkat, kde ten postřik vezmu? Kubík plynu denně? To nestačí ani na pokusy. Jeden den vložím 100kg hnoje a ono to bude několik dní fermentovat, druhý den, třetí den... za týden nebudu mít kam dávat hnůj a budu ho stejně házet na vůz. Nebo hodně košů, hodně zvonů... kde to vzít? Kde to mít? Do té tekuté není problém kydat polotekutý hnůj pro bioplynku a to slamnatější na vůz...

Eda říká:


Překvapuje mne Vaše vytrvalá snaha o zařízení s tekutou fází (sušina do cca 10%). Jste zřejmě inspirován malými farmářskymi BPS z Asie. Tváří se to jako snadné. odzkoušené zařízení. Vstupním materiálem je hlavně kejda prasat, která je navíc dostatečně naředěná vodou. Problémové vstupní substráty nejsou používány. Vytváří tuhé plovoucí krusty nebo pěnění ve fermentoru.


O typu BPS se rozhoduje na základě vstupního substrátu. Když mám hnůj (sušina cca 25%), tak mi nepříjde rozumné ho ředit (cca 10% sušiny). Pracujete pak s velkým objemem tekutého materiálu.


Odhadované množství bioplynu vyrobené z 50 - 100 kg/hnoje by bylo v rozmezí 1.25 - 2.5 m3CH4.


Zde najdete hezký popis celého zařízení suché "garážové" BPS http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zajimava-technologie-na-kompostarn...


a ještě jeden http://stary.biom.cz/publikace/bioplyn/05.html





Odpovědět