Pasivní dům v permakultuře?

[QNX]

Martin Horňák:  Jaké jsou podle tvé polovičky parametry obyvatelnosti?

[QNX]

Mratin Horňák: Takže jde o nějaké "parametry obyvatelnosti" podle nařízení norem a zákonů? Já jsem čekal parametry obyvatelnosti vycházející z potřeb obyvatel.

[jarda bon jovi]

Ale to jsou parametry vycházející z potřeb lidí. aby neposcípali z výparů lepidel a laků, tak se musí v každé stavbě každou hodinu vyměnit třetina vzduchu. Je to fajn, pouze v zimě jde vlhkost vzduchu úplně jinam, než jsou potřeby lidí, takže zvlhčovače.... Zlatý starý baráky....

[jarda bon jovi]

Ano, pokud tedy budete mít lihové krby, na čem budete vařit jídlo, abyste mohli jíst? Pokud vám ovšem do domu nedovezou biopizzu  autem euro6 s krabicí z recyklovaného papíru.Já bych ty starý baráky ještě nebořil. Vemte pár kaček, natankujte do nádrže a zajeďte se podívat ven, do anglie, německý venkov, rakouské štýrsko a klidně bretaň, nebo fruliánsko.

Jasně, pro mne je prvořadým aspektem soběstačnost a trvalá udržitelnost. Kamna, na kterých se važí i topí a ohřejí vodu i pro koupání. Střešní systémy jistě pomohou, ale ne vždy.

[Jiří Danihel]

Martin Horňák: Docela zajímavá myšlenka s tou recyklovatelností staveb na dožití majitele. Jen nevím, jak to půjde dohromady s tím pokrokem. Když se řekne recyklovatelná nebo dokonce kompostovatelná stavba, vybaví se mi spíš návrat do hluboké minulosti, kdy chudina bydlela v chýškách z hlíny a slámy nebo rákosu. Pokročili jsme od oken v podobě díry ve stěně zakrývaných v zimě kůží k vakuovaným trojsklům s vícekomorovými rámy. Od hlíny a kamení k rozličným tvárnicím, které dělají ze stavby skládačku z Lega. Od došků ze slámy k páleným taškám, které si průměrný kutil naskládá za chvíli na střechu opět jako stavebnici. Zkompostovat starou doškovou střechu není vůbec problém. V podstatě je to už hotové. Ale udělat novou, která nepoteče hned při prvním dešti a vydrží alespoň pár let, to dnes zvládne v končinách moderního světa jen hrstka nadšenců, kteří to řemeslo drží před zánikem. Ani jim to nejde tak snadno a rychle jako kutilovi tašky. Málokdo by se o to chtěl vůbec pokoušet a těžko bude hledat učitele. Máš nějakou představu o pokrokovější, ale recyklovatelné stavbě? Základní myšlenka je dobrá. Už jen proto, že není zdravé, když někdo přijde k hotovému po rodičích. Vytrácí se tím schopnosti a lidi leniví. A jak praví stará lidová moudrost, každý muž by měl zasadit strom, postavit dům a zplodit syna.

Krb na biolíh mi připadá jako zvrhlost. Co budeš pálit, abys destiloval, abys měl co pálit? Ani líh, ani plyn určitě nehoří v krbu tak hezky jako polínka dřeva. To stojí i za častější vymetání komína a vynášení popela.

[Cyril]

Jiří Danihel: A navíc je došková střecha je mnohem, mnohem dražší než pálená klasika. A vydrží méně. Porovnání došků a pálené tašky mluví jasně. Došky jsou dávno překonaná krytina a nikdo soudný o nich ani neuvažuje. Kromě staveb památkového charakteru.

Dům po rodičích: Proč ne? To by měla každá generace stavět nový dům? Tj. cca 25-30 let. Zrenovovat, zmodernizovat - ano, ale proč nevyužít schopností stavebních konstrukcí přetrvat po několik generací. 

[Cyril]

Na elekřině by to nešlo? 

Ano, pokud tedy budete mít lihové krby, na čem budete vařit jídlo, abyste mohli jíst? 

[jarda bon jovi]

To jo, elektřinu mám rád a sám ji využívám, jak to jen jde, nemám proti ní nic, ovšem se musí drátama nějak dovléct do baráku a ještě ti neřádi za to chtějí majlant. Spíše být připraven na situaci, až nepoteče. Tak to myslím.

zajímalo by mne pánové, jak budete recylovat tu železobetonovou buchtu, na které každej barák hnípe.

A ty inženýrský sítě po vás zbudou.... A přijdou další, a budou chtít své ego otisknout znova do dalšího baráku....

Na elekřině by to nešlo? 

Ano, pokud tedy budete mít lihové krby, na čem budete vařit jídlo, abyste mohli jíst? 

[mastnacek]

Presne tak. Aby kazdej muz stavel novej dum, tak to by uz fakt nebylo kam slapnout a z ceho stavet.

Jiří Danihel: A navíc je došková střecha je mnohem, mnohem dražší než pálená klasika. A vydrží méně. Porovnání došků a pálené tašky mluví jasně. Došky jsou dávno překonaná krytina a nikdo soudný o nich ani neuvažuje. Kromě staveb památkového charakteru.

Dům po rodičích: Proč ne? To by měla každá generace stavět nový dům? Tj. cca 25-30 let. Zrenovovat, zmodernizovat - ano, ale proč nevyužít schopností stavebních konstrukcí přetrvat po několik generací. 

[Jiří Danihel]

Cyril: Srovnání cen doškové a keramické, plechové nebo jiné moderní střechy platí za dnešních podmínek. Ale bude to tak až budou hodně drahé energie? Slámu nebo rákos nemusíš pálit, tavit, válcovat a lisovat, roste za barákem. Stejně tak proutí na upevnění místo hřebíků. Drahé je to už jen proto, že to skoro nikdo neumí a kromě mlátičky na oddělení zrna od slámy je to čistě ruční práce. Jako nářadí stačí pořádný nůž. Je to tedy asi nejdostupnější způsob, jak si pořídit střechu pro ty, kteří hledají cestu k soběstačnosti. Recyklovatelnost je 100%. Pokud se nemýlím, doškové střechy měly stavení těch nejchudších. Je vidět, jak jsme dokázali převrátit hodnoty, když je to dnes drahé řešení.

mastnacek: Hledáme-li recyklovatelný dům, nemusíš se bát, že by nebylo kde stavět. Pochováš prarodiče, jejich domem si pohnojíš pole, dřevo použiješ na méně náročné stavby nebo na topení a na místě původního domu si postaví Tvoje děti nový dům. Až bude mít provozuschopné nákladní auto nebo traktor s valníkem málokdo, bude šíleně nákladné dovážet cement nebo vápno, písek a jiné dnes obvyklé stavebniny. A je otázka, kdo ty stavebniny bude vyrábět a kde vezme dostatek paliva pro pece. I kdyby se něco dál stavělo současným způsobem, rozbíjet staré železobetonové stavby bez samojízdných bouracích strojů je fuška i se sbíječkou a kompresorem. Kdo bude mít alespoň to?