Pasivní dům v permakultuře?

[Pozuruj a jednej - PermaMax]

Jako jedno z možných řešení trvale udržitelného bydlení by mohl sloužit koncept pasivního domu. Na toto téma existují specializované weby, nechci se rozepisovat o tom, co lze najít jinde. Rád bych na ně pouze upozornil. Tak tedy jen stručně pro ty, kteří tento pojem nikdy neslyšeli.
Základem pasivního domu je velmi dobrá tepelná izolace. Dále musí být eliminovány různé škvíry, kterými uniká teplo z domu ven, např. těsnění oken, dveří  musí být dobré. I tvar domu je důležitý. Měl by být co nejkompaktnější, tak aby ochlazovaná plocha (vnější povrch domu) byla co nejmenší vzhledem k obestavěnému prostoru (objemu domu). Dalším opatřením na snížení tepelných ztrát je aktivní větrání přes rekuperační jednotku, kde se teplo, obsažené v odcházejícím vzduchu, z velké části odevzdá čistému vzduchu nasávanému dovnitř. Výsledek je ten, že tepelné ztráty domu jsou velmi malé. Tak malé, že dům nepotřebuje vytápěcí systém (obvykle kotel). Většinu tepla na vytápění domu zajišťuje sám provoz v domě (vaření, provoz různých přístrojů, osvětlení). I obyvatelé domu, kteří jsou přítomni představují zdroj energie. Každý člověk totiž vydává větší, či menší množství tepla (závisí i na provozované činnosti). Okna orientovaná na jih též přispívají k tepelným ziskům (více tepla jimi projde zvenku dovnitř než opačně). V extrémních teplotách v zimě je ovšem nutné v domě maličko přitopit. Obvykle slouží malé elektrické topidlo k dohřátí vstupního vzduchu. Může být i topidlo na dřevo.
Podstatné je to, že koncept pasivního domu není spojen s žádným konstrukčním systémem. Jde pouze o soubor technických parametrů, které je nutno dodržet. Pasivní dům (PD) může být tedy klidně postaven z polystyrenových dutých tvarovek, vylitých železobetonem (Fuj) nebo z pórobetonu (menší fuj), nebo jako dřevostavba s izolací z různých materiálů (lepší). Údajně lze postavit PD i ze slámy, ale jde to dost špatně, protože sláma nemá příliš dobré izolační vlastnosti. Vnitřní stěny lze postavit z čehokoliv, je dobré, aby byly těžké a tak mohly do sebe naakumulovat teplo pro "horší časy". Zde se jako dobrý materiál jeví hlína, pro konzervativnější např. vápnopísková cihla.
PD může být postaven převážně z přírodních materiálů. Jeho energetické potřeby jsou minimální. Myslím, že požadavku dlouhodobé (raději než trvalé, neboť trvalého není nic) udržitelnosti vyhovuje.

[jarda bon jovi]

Zní to dobře a dokonale, avšak musím podotknout, že i tato cesta má své trny.

Především závislost na elektřině. bez toho nelze nuceně větrat rekuperací a tato přirozeně zvláště v zimních měsících vysušuje vzduch,takže je třeba doplnit vlhkost na 50 až 60%.

Navíc se v rekuperaci množí bakterie , které se lehce odstraní dostupným přípravkem, na nějž však existují vnímaví a alergičtí jedinci.....

Ortodoxní jedinec bude vařit na dřevě, takže pasivnost je dle mého nadnešená a žádoucí pouze u vyhrocených povah. Nízkoenergetický dům je jiné kafé a můžete si i otevřít okno a potěšit se čerstvým vzduchem...

Mé zkušenosti s pasívním domem pocházejí od mé sestry, jenž si tento pořídila a její názor nelze reprodukovat......

Dovedu si představit nízkoenergetický dýchající dům, ale bydlet ve šprcgumě celý život mi připadá pošetilé a nepřírodní.

Proto jsem před lety vyměnil novostavbu za starý statek.s metrovými zdmi. Na domu sice záleží, ale důležitější je prostředí, v jakém stojí, sousedi aby byli daleko a příroda hnedle vedle.....

Jináč nemám proti pasívním domům vůbec nic.

 

 

[Komár]

Novozélandský architekt Graeme North nám říkal, že u nás ustálený výraz "pasivní dům" u nich nazývají "zero energy house". Je totiž vybaven technologiemi, které jsou poměrně aktivní (viz rekuperace). Pasuvní dům, podle něj, vystačí se solárními zisky...

 

O slaměných pasivních domech se dá leccos najít v knížce Jana Mártona (přesný název si teď nevzpomenu). Izolační vlastnosti slámy jsou poměrně dobré, problém jsou tepelné mosty vznikající v průchodech dřevěných konstrukcí a netěsnostmi mezi balíky. Řeší se to obvykle (u PD) doizolováním dřevovláknitou deskou.

 

[David Kopecký]

Přidám jednu malou poznámku k rekuperacím. Vzduch po průchodu ventilačním potrubím je zcela mrtvý, zbavený volných intů obsažených ve vzduchu. I majitelé PD si doma větrají (bez ohledu na tepelné ztráty), protože vzduch z venku voní prostě jinak. :)

[Komár]

Cyril Prosecký: K názvosloví PD: Nevím, jestli to, co říkal Graeme North vychází z novozélandského názvosloví, nebo jde o jeho osobní názor. Jde o to, že domy, které nazýváme pasivními, bývají plné technologií a řídících elektronických systémů, snímačů teploty, atd. Tyto systémy jsou dosti... aktivní. Pasivní dům v jeho pojetí je naopak zcela oproštěn od těchto aktivních prvků. Solárních zisků je dosahováno správnou konstrukcí domu, jako je kompaktní tvar, velikost oken, stínění, akumulace atd. Netvrdím, že by takový dům v našem klimatu dostal název "pasivní", patrně by měl příliš velké ztráty, u nás prostě není dost tepla a slunce.

 

Myslím, že překrytí slámy dřevovláknitou (nebo jinou) izolací, má hlaně za cíl eliminovat kondenzaci vody ve slámě v místě tepelných mostů. Mezery mezi balíky se docpavají slámou, prý se to ale nikdy nepovede dokonale. Nejde mi o propagaci slámy, chtěl jsem jen říct, že slaměné PD existují a fungují.

Rekuperaci máme doma. Větráme i okny. I já jsem slyšel, že vzduch, který projde většinou umělých materiálů, kovovým potrubím a pod., je zbaven záporných iontů. Nevím ale, co si o to myslet. Každopádně je příjemnější dýchat čerstvý vzduch z vevčí.

[Irena Nastró]

Nabízím možnost stavby pasivního domu o dvou místnostech+koupelna a WC se sedlovou střechou (místní zvyklost) s velmi malým pozemkem na vesnici (možno odkoupit vedlejší pozemek od obce cca 120m2).

Do 5km možnost pozemku - zemědělské půdy cca 2-3 hektarů. Představa je park (občanské sdružení), vinohrad, sad, pěstování zeleniny-soběstačnost, případně pastva. Přístup ze silnice na pozemek.

Lokalita - nedaleko Znojma. Během stavby je možno zajistit ubytování za nezbytné náklady. (el. plyn, nebo levnější a pracnější dřevo.)

Pasiv je vhodný z OSB desek, vnitřek mohou být hliněné omítky. Vnější vzhled nejlépe moderní omítka s perlinkou nebo zateplovací systém, vhodnější však imitace roubenky, nebo přímo inspirace okolní architekturou vesnického stavení ze třicátých a starších let. 

[QNX]

A já bych zase rád věděl, co vlastně to má být za ionty? Ionty čeho to vlastně řešíte?

[Marek Parek]

Myslím že je řeč o ionizovaném vzduchu tedy elektricky nabitých částicz těch plynu .. Jakože po bouřce je vzduch voňavější, taky se prodávají takové ty ionizatory vzduchu do místnosti ... tož tak .. A zdravím Komára : ) jestli je to teda ten Komár od slaměných architektů

[QNX]

Marek Parek: Tím chceš říct, že ionty jsou voňavé? :-) To je nějaká nová teorie ?

[jarda bon jovi]

Ano, ionizováním se mění  vjem plynů, ovšem je třeba vzít v potaz vznik ionizace a ionizujícího záření, což jest alfa beta gamma a neutronové záření. Pak můžeme elektricky manipulovat s částicema vzduchu, což je příklad bouřky, ekl oblouku obecně, i statické elektřiny.

Ionizací vzduchu se rozumí elektrostatický vedlejší produkt , tedy vznik ozonu z kyslíku. Není v tom nic špatného, ozon opravdu reaguje ochotně se všemi mikroorganismy ä urychluje jejich životní pochody,ničí je. Stejně však působí i na lidský organismus, což může být kontraproduktivní.

Volné a nevolné ionty..... to bych neřešil, jen že v potrubí vzduch začne zapáchat a neutralizace a čištění je probblematická záležitost. NIC není zadarmo, a to ani život v prezervatívu, jak říkám těmto nízkoenergetickým pokusům s řízenou atmoSférou.

Větrání okny je přirozené a příjemné,  a každej ví, že k tomu netřeba stroje.

Zlatý starý baráky, v těch nových musíte zvlhčovat vzduch a děcka furt chrchlají, páč jsou dýcháním vysušené na průduškách........