EarthShip - ZeměLoď

[Pozuruj a jednej - PermaMax]

;o) I unsubscribed to the ES group as I gave up on the lunatic scene...  Besides, it's so long that it has to be posted as 5-10 comments...
You don't happen to have a blog or a web to post it on?  Perhaps make it as a blog post here on Permaweb? It makes it easier to link to, more visual for more people...you're accounting time will have more effect...

[DanX01]

PS stale mi nikdo neodpovedel na jiz nekolikaty zasadni dotaz, jak je to s legislativou, ma ES v cechach stavebni povoleni? 

Ma alespon uzemni ohlasku, jak je resene cele to papirovani?

[Josua]

Přátelé ES jako takový moc stavět zatím nelze, a osobně se dnes divím tomu že jsem se nechal unést představou ES ale už bych nebral žádný jiný dům než z přírodních materiálů. ES má plno železa plechu pneumatik a skla(proi tomu nic nemám), ty kopule dělají z koupené armovací kulatiny? asi ano to je dost drahé a najít na smeťáku rovnou armovací kulatinu nebo kovové dráty asi nebude reálné se to odváží do železa. Dá se to možná někde koupit ve sběrných surovinách ale i tak mát na sebou takové kovové monstrum brrrrr už mi to nějak nedává smysl. Dá se postavit jak cyhlový tak slaměný dům tak za 1M kč. pro 4 lidi už jsem viděl realizace tohoto typu a kdo chce větší prostor tak do 2M. a ES podle mě nepostavíte onic více levněji. A prvky jako Fotovoltaiku, kamna (které v ES asi mít bude dobré), práciu s vodou a dopadními vodami si uděláte sami taky skoro v jakém koliv domě. Prosklené jižní plochy taky. 

Nenechávejte se unášet úžasnou představou bez podrobného zkoumání i jiných alternativ. Na konci zjistíte že vlastně máte něco co jste tak moc nechtěli. A práce a peněz za to dáte stejně nebo podobně.

Zdraví Josua ala Jarda

[Ronja Korousová]

Nejsem odborník, ale z trosek vědomostí se hlásí informace, že větší okno je větší problém do stavby zakomponovat. Ne, že by lidi byli dřív blbější, ale dneska staví baráky odborníci na baráky, dřív prakticky každej, kdo chtěl  bydlet. No a v neposlední řadě sklo nebylo zdaleka nejlevnější ani nejdostupnější, že jo. O slámě nevím nic, ale myslím, že do určitý míry se tak zateplovalo vždycky. Minimálně na půdě byly balíky slámy ke zkrmení a jako podestýlka, který zároveň sloužily k zateplení, nahoře to nebylo zateplený, to zas z nějakejch důvodů, který si nepamatuju, muselo větrat... Možná kvůli tej slámě? A podle mýho si naši předkové užívali světla víc, než dost, žili víc venku, teda v zimě asi ne, ale to stejně moc světla není.

Maxi, díky moc za článek :)

 

Já jsem vlastně nepochopil, proč naši předci stavěli kotovicové domy s tak tlustými zdmi, bez přidané izolace, např. v podobě slámy? To je nenapadlo? Nacpat tam vrstvu slámy? Jde o to, že jsme přišli na něco lepšího než oni?

A co ty malinkaté okna starých domů? Byl problém v ceně sklářských výrobků, nebo vůbec v možnosti vyrobit velké skleněné tabule?

Když si představím, že dřeva bylo asi dostatek, tak se divím, že si radši nedopřáli více světla, za cenu více spáleného dřeva (kvůli úniku tepla)... jsem uplně mimo s touto teorií?

 

A nebo by mohla být pointa v tom, že kvůli vaření se stejně muselo topit celý rok v kamnech, na dovolené se nejezdilo, takže ty zdi byly stále vyhřáté?

[woodoo]

Bylo mi opakovaně vytýkáno že si tu nepočínám příliš konstruktivně. Abych to napravil, dávám sem tento odkaz týkající se kolaudace Earth Ship.

[PetrNJ]

Andy paráda,

dostačující a přitom relativně výmluvný a jednochý výpočet té akumulace. 

Možná by to ještě mohlo být vyšperkováno o započítání nikoliv suché zeminy, ale nějaké optimální vlké protože, nelze pochybovat o tom, že ta většina hlíny (nepočítaje beton) je velmi dobrý regulátor vlhkosti. Proto se taky používá v dnešních stavbách k autoregulaci vlhkosti optimální pro člověka. No a pak je jasné, kolik tepla potřebuješ pro vysušení takto optimálně (průměrně) vlké hlíny stěn či podlahy a kolik na vysušení skutečně suché zeminy. Tzn. i akumulace tepla bude pak jiná (měla by být vyšší). 

A ještě bych ten propočet doplnil o bod, kdy nebudeme uvažovat jen o jednom zasklení (u nás prostě nepoužitelný koncept), ale minimálně ten předskleník (pak lze s jistotou uvažovat, že pod 0°C by ses neměl dostat v tom přeskleníku i bez jiných zdrojů tepla). Pak se dostáváš odhadem na cca +50 % snížení absolutního rozdílu teplot (vnitřní-venkovní) a zase dostaneme jiná čísla potřebné energie pro akumulaci té zadní části. A taky dojde k docela slušnému posunu a zmenšení fáze (tzn. období) využití resp. potřeby dodávat teplo jiným zdrojem než pouze akumulací ze slunka.

Opravdu pěkná a záslužná práce :-)

díky

Úryvok z môjho nedokončeného článku o problematike ES na Slovensku, trocha je dlhý, ale snáď niekoho presvedčí...

 

[Andy Rak]

Bývalí potencionálni earthshipisti sa na mňa pomerne často obracajú s názorom, že by si teda namiesto earthship postavili dom s PAHS. Pre toho kto o dome s PAHS nič nevie - je to tiež v zemi zahĺbený dom s cca 6m veľkou termálnou pascou s polystyrénu, ktorá je rozložená okolo vonkajších stien domu a ktorá je schopná reálne naakumulovať teplo z letných mesiacov a ním vykurovať dom v zimných mesiacoch. Bližšie základné informácie sú tu, ale bohužiaľ iba v angličtine:
http://www.norishouse.com/PAHS/UmbrellaHouse.html

Takýto dom môže skutočne po tepelnej stránke fungovať aj v našich podmienkach, keďže sa nespolieha na zimné tepelné zisky a dá sa teda postaviť aj v krajoch, kde je nedostatok priameho slnečného žiarenia v zimných mesiacoch. Dokonca na slnko v zimných mesiacoch nie je takýto dom vôbec odkázaný. Má to však ale jedno veľké obrovské "ale" a to si potencionálni stavitelia domu s PAHS akosi nechcú uvedomiť. Sám vynálezca tohoto domu (fyzik) striktne trvá na podmienkach, že takýto dom môže byť postavený len na miestach z nízkou hladinou spodnej vody. Tento fakt však potencionálni stavitelia akosi neradi akceptujú, pretože majú mylnú predstavu o veľkosti zemného zásobníka a myslia si, že im pár metrov zásobníka nad hladinou spodnej vody bude stačiť. Keďže je mi veľmi ťažké opakovane vysvetľovať, že pár metrov pod domom rozhodne nestačia, nechám za seba prehovoriť fyziku pomocou rýchlej počitačovej analýzy v programe GeoStudio, ktorý slúži presne  pre takéto vedecké analýzy. Na nejaký čas to "zavesím" na YT, tu to je:

http://www.youtube.com/watch?v=AVxUI3kZgsQ

Nerád oberám ľudí o ilúzie, ale postaviť dom s PAHS je bohužiaľ možné len na špecifických lokalitách. ktoré umožňujú tepelnému zásobníku naakumukovať teplom doslova stovky metrov kubických zeminy pod objektom bez toho, aby ich ohrozila voda.

[Cyril]

První dojem: Zdá se to jako dobrá koncepce. Trochu podobnou jsem viděl jako ideu na dnech pasivního domu loni. Jednalo se o dobře izolovaný dům, kdy letní teplo bylo skladováno do země pod domem. Aby neutíkalo pryč, byl obvodový izolační plášť domu stažen 6m pod zem.  Podmínka stejná, jako u PAHS, nízko spodní voda.

Slabinu vidím v tom, že větrací vzduch prochází dlouhým potrubím, z čehož plyne riziko bujení škodlivých mikroorganismů. Podobný problém, jako u zemního  výměníku u pasivního domu. Možnost kondenzace vody.

Ten izolační deštník se zdá dost velký, tudíž bude i drahý. Dotaz: údaji R -20 uvedném v odkazu nerozumím , nevíš, co by to mohlo být (tepelný odpor ?). Použitý materiál na izolační deštník  (u nás asi XPS) a voděodolnou fólii - neobnovitelný plast - spousta permakulturistů asi neschválí. 

Jinak dík za odkaz, je co číst (sakra, jaro na krku a hokny jak na kostele :-) ).

[PetrNJ]

No pravda, pokud by se mělo vyhnout spodní vodě např. vyvýšením samotné základové spáry domu, tak by to byly šílené přesuny zeminy do cca 2x výšky objektu a  2x délky od objektu nemluvě o tepelných izolacích.  A to jsou už těžce nerentabilní peníze, asi by to vypadalo jako velký krtinec (ikdyž by to mohlo při dobrých úpravách být velice architektonicky zdařilá stavba..

Samozřejmě při hloubce vyšší než je výška objektu, jsou ty izotermy už je teoretických hodnot a navíc při uvažování  homogenního podloží. 

Škoda, že ten SW neumí ohraničit nějakým zvýrazněním prostor, který se ještě aktivně spolupodílí na akumulaci a zpětném výdeji tepla do domu. Stačí totiž změnit úhel položení tepelné izolace, její ještě smysluplnou tloušťku v zemině či hloubku a grafika izoterm bude zase vypadat úplně jinak.

Otázka zda už nebude lepší počkat na geopolymery, udělat za barákem z nich velký tepelně izolovaný tank pro vodu, ze solárů v létě to nabíjet na zimu. Jen je otázka, zda by to vůbec stačilo na celou zimu.

Ale stejně se domnívám, že nejrozumnější koncept pro naše pásmo, je sláma, dřevěná konstrukce, hliněné omítky vše v minimálně pasivním standardu a k tomu pozemek, kde mohu pěstovat alespoň 5-8 m3 dřeva  a vrazit ty prachy do pyrolýzního kotle na dřevo či krbové vložky nebo si i nechat to dřevo dovézt a je klid

Stejně až tato konzumní společnost dojede na nedostatek energie, budume rádi za oheň v krbu, teplou  vodu v lavoru a kompostovatelné WC :-) a tak jak kdysi i za potraviny, které si můžeme sami vypěstovat. Na banány apod. se budeme dívat už jen z fotek :-)

Všechen ten "komfort", kterého si dnes užíváme s neskutečnou spotřebou energie a bez ohledu na své prostředí, které likvidujeme jak můžeme, totiž jaksi přestane být ve velké většině funkční.  A lidi co budou maximálně soběstační prostě budou hodně happy.

[Josua]

Ahoj

zajímavá akce na naší stavbě:

http://www.slamak.info/aktuality/

zvu tedy tímto všechny dobré lidi, k společnému setkání zároveň s prací a vzděláváním.

Kurz vede dobrý a zkušený člověk a projektant Daniel Grmela.

zdraví Josua