TRÁVY
- kavyl stipa
- kostřava festuca
- lipnice poa
- pěchava sesleria
- psineček agrostis
- ostřice carex
- sveřep bromus
- tomka anthoxanthum
- třeslice briza
kavyl stipa
Kavyl stipa je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých poaceae. Jedná se vytrvalé byliny. Jsou trsnaté. Stébla dorůstají výšek zpravidla 10-90 cm. Čepele listů jsou ploché, skládané svinuté nebo i štětinovité, 0,3-4 mm široké, na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček, 0,1-8 (vzácně až 15) mm dlouhý. Květy jsou v kláscích, které tvoří poměrně chudou latu, která je zpravidla volná, vzácněji stažená. Klásky zboku smáčklé či nikoliv, jednokvěté. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou nestejné nebo přibližně stejné, ze špičky krátce osinaté, vzácněji bez osin. Pluchy jsou osinaté, kraji dovnitř svinuté, chlupy na kraji pluchy tak tvoří jednolitou břišní čáru (důležitá při určování druhů). Osina je extrémně dlouhá, zpravidla 10-30 cm, vzácněji i přes 50 cm, v dolní části je zkroucená, výše potom lysá a drsná nebo péřitě chlupatá. Plušky jsou bez kýlu. Plodem je obilka, která je okoralá. Osina vytrvává na obilce i za zralosti. Celkově je známo asi 50 druhů, které najdeme hlavně v Evropě včetně Středomoří, Asii a severní Africe.
kavyl péřitý stipa pannata- kavyl ukrajinský stipa ucrainica
OSTATNÍ INFORMACE
vědecká klasifikace
- říše: rostliny plantae
- podříše: cévnaté rostliny tracheobionta
- oddělení: krytosemenné magnoliophyta
- třída: jednoděložné liliopsida
- řád: lipnicotvaré poales
- čeleď: lipnicovité poaceae
- rod: kavyl stipa
kostřava festuca
Kostřava festuca je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých poaceae. Jedná se převážně o vytrvalé byliny. Jsou hustě nebo i volně trsnaté, řidčeji vytváří výběžky. Listy ploché nebo síťnatě až štětinovitě svinuté, na vnější straně listu se při bázi nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu. Klásky jsou zboku jen nezřetelně smáčklé, zpravidla vícekvěté (2 i vícekvěté). Na bázi klásku jsou 2 plevy, pluchy jsou zpravidla zakončené osinou, jen zřídka bez osin. Plodem je obilka, která je elipsoidní a okoralá. Na celém světě se vyskytuje asi 300 druhů, hlavně v mírném pásu.
druhy
- kostřava červená výběžkatá festuca rubra genuina
- kostřava načervenalá festuca rubra commutata
- kostřava ovčí festuca ovina
- kostřava sivá festuca glauca
- kostřava medvědí festuca scorparia
OSTATNÍ INFORMACE
vědecká klasifikace
- říše: rostliny plantae
- podříše: cévnaté rostliny tracheobionta
- oddělení: krytosemenné magnoliophyta
- třída: jednoděložné - liliopsida
- řád: lipnicotvaré poales
- čeleď: lipnicovité poaceae
- rod: kostřava festuca
lipnice poa
Lipnice poa je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých poaceae. Jedná se o jednoleté i vytrvalé byliny. Jsou hustě nebo i volně trsnaté, vytváří výběžky. Listy ploché nebo štětinovitě svinuté, na vnější straně listu se při bázi nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu. Klásky jsou zboku smáčklé, zpravidla vícekvěté (nejčastěji 2–10 květů). Na bázi klásku jsou 2 plevy, pluchy jsou zpravidla bez osin. Na hřbetě pluchy bývá při bázi chomáček vlnatých měkkých chlupů. Plušky jsou suchomázdřité. Plodem je obilka, která je elipsoidní a okoralá. Na světě se vyskytuje asi 500 druhů, hlavně v mírném pásu obou polokoulí.
lipnice luční poa pratensis- lipnice luční úzkolistá poa pratensis angustifolia
OSTATNÍ INFORMACE
vědecká klasifikace
- říše: rostliny plantae
- podříše: cévnaté rostliny tracheobionta
- oddělení: krytosemenné magnoliophyta
- třída: jednoděložné liliopsida
- řád: lipnicotvaré poales
- čeleď: lipnicovité poaceae
- rod: lipnice poa
pěchava sesleria
OSTATNÍ INFORMACE
vědecká klasifikace
- říše: rostliny plantae
- podříše: cévnaté rostliny tracheobionta
- oddělení: krytosemenné magnoliophyta
- třída: jednoděložné liliopsida
- řád: lipnicotvaré poales
- čeleď: lipnicovité poaceae
- rod: pěchava sesleria
druhy
- pěchava vápnomilná (sesleria coerulea (L.) Ard.)
- pěchava slatinná (sesleria uliginosa Opiz)
- pěchava tatranská (sesleria tatrae (Degen) Deyl)
- pěchava Sadlerova (sesleria sadlerana Janka)
Pěchava sesleria je rod trav, tedy jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých poaceae. Jedná se o vytrvalé byliny. Jsou zpravidla trsnaté. Stébla jsou 10-70 cm vysoká. Listy jsou ploché nebo zřasené až svinuté, úzké (0,4-6 mm), na vnější straně listu se při bázi nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří silně staženou latu nebo jsou v lichoklasech. Klásky často namodralé, našedlé až bělavé. Klásky obsahují 2-6 květů. Plevy jsou 2, přibližně stejné nebo trochu nestejné, zašpičaté, krátce osinaté nebo bez osin. Pluchy často 2-5zubé a zuby jsou zakončené krátkou osinou, plušky dvoukýlné, bez osin. Vřeteno klásku je za zralosti rozpadavé. Plodem je obilka. Na světě je známo asi 25 druhů, rozšířené v Evropě a Z Asii.
psineček agrostis
Psineček agrostis je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých poaceae. Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny. Jsou trsnaté nebo s oddenky, výběžky nebo jsou poléhavé. Stébla dorůstají výšek zpravidla 5-100 cm. Čepele listů jsou ploché, vzácněji svinuté (0,2-10 mm široké), na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček, 1-6 mm dlouhý. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, která je rozložitá nebo řidčeji klasovitě či nepravidelně stažená. Klásky jsou zboku smáčklé, převážně jednokvěté (vzácně přítomny 2 květy). Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou přibližně stejné, bez osin. Pluchy jsou bez osin nebo osinaté, vzácně přítomno dokonce 3 nebo 5 osin, prostřední osina kolénkatá. Plušky dvoukýlné nebo bez kýlu, někdy velmi zakrnělé. Plodem je obilka, která je okoralá. Celkově je známo asi 220 druhů, které najdeme hlavně v mírném pásu, místy i adventivně.
psineček tenký agrostis tenuis
OSTATNÍ INFORMACE
vědecká klasifikace
- říše: rostliny plantae
- podříše: cévnaté rostliny tracheobionta
- oddělení: krytosemenné magnoliophyta
- třída: jednoděložné liliopsida
- řád: lipnicotvaré poales
- čeleď: lipnicovité poaceae
- rod: psineček agrostis
ostřice carex
Ostřice carex je rod bylin z čeledi šáchorovitých. Jedná se o rostliny trávovitého vzhledu (graminoidy). Někdy vytváří husté trsy až bulty, jindy nikoliv a pak často vytváří výběžky. Lodyhy jsou většinou listnaté, zpravidla trojhranné, vzácněji oblé. Listy jsou bazální i lodyžní, vzácněji jen bazální, jsou přisedlé, střídavé, s listovými pochvami;na bázi svrchní strany listu se nachází jazýček. Čepele jsou čárkovité (zpravidla maximálně do 2 cm široké), ploché či žlábkovité nebo skládané do tvaru písmene M, vzácně nitkovité, žilnatina je souběžná. Jedná se o rostliny jednodomé i dvoudomé. Květy jsou jednopohlavné a tvoří jednokvěté klásků, které skládají klasy, které jsou buď jednotlivé (jednoklasé ostřice) nebo dále skládají laty, hrozny či klasy (víceklasé ostřice). Pokud jsou víceklasé, pak jsou někdy samčí a samičí květy přítomny ve stejném klásku (stejnoklasé ostřice) nebo se složené květenství skládá ze samostatných samčích a samičích klásků (různoklasé ostřice). Klasy jsou podepřeny listeny, jednotlivé květy (jednokvěté klásky) jsou také podepřeny listenem, který se nazývá většinou pleva. U samičích květů je navíc přítomen další listen (pleva), který má srostlé okraje a tím obaluje celý květ a později nažku. Tyčinky jsou 3 (vzácně 1 či 2), blizny 2 nebo 3. Okvětí chybí. Plodem je nažka, která spolu s obalem listenu tvoří mošničku. Mošničky jsou podepřené plevami. Po celém světě je známo asi 2000 druhů, hlavně v oblastech s mírným nebo chladným klimatem. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších rodů cévnatých rostlin.
ostřice nízká carex humilis- ostřice prstnatá carex digitata
OSTATNÍ INFORMACE
vědecká klasifikace
- říše: rostliny plantae
- podříše: cévnaté rostliny tracheobionta
- oddělení: krytosemenné magnoliophyta
- třída: jednoděložné liliopsida
- řád: lipnicotvaré poales
- čeleď: šáchorovité cyperaceae
- rod: ostřice carex
sveřep bromus
Sveřep bromus je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých poaceae. Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny. Jsou výběžkaté nebo trsnaté nebo poléhavé. Stébla dorůstají výšek 3-190 cm. Listy jsou ploché nebo vzácněji i svinuté (podvinuté či nadvinuté), úzké nebo široké (1-15 mm), na vnější straně listu se při bázi nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, vzácně pouze jednoduchý hrozen. Klásky jsou zboku smáčklé, většinou vícekvěté (3-30 květů), jen výjimečně obsahují pouze 1-2 květy. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou zpravidla nestejné, vzácněji téměř stejné, bez osin. Pluchy jsou na vrcholu vykrojené a dvoulaločné, vzácněji nevykrojené, osinaté nebo bez osin. Plušky jsou dvoukýlné, bez osin. Plodem je obilka. Celkově je známo asi 150 druhů, které najdeme od mírného pásu sev. polokoule až po hory v tropech, také v Jižní Americe, často i adventivně.
sveřep vzpřímený bromus erectus
BACHOVA KVĚTOVÁ TERAPIE
V Bachově květové terapii se používá sveřep větevnatý bromus ramosus.
OSTATNÍ INFORMACE
vědecká klasifikace
- říše: rostliny plantae
- podříše: cévnaté rostliny tracheobionta
- oddělení: krytosemenné magnoliophyta
- třída: jednoděložné liliopsida
- řád: lipnicotvaré poales
- čeleď: lipnicovité poaceae
- rod: sveřep bromus
tomka anthoxanthum
OSTATNÍ INFORMACE
vědecká klasifikace
- říše: rostliny plantae
- podříše: cévnaté rostliny tracheobionta
- oddělení: krytosemenné magnoliophyta
- třída: jednoděložné - liliopsida
- řád: lipnicotvaré poales
- čeleď: lipnicovité poaceae
- rod: tomka anthoxanthum
druhy
- tomka vonná (anthoxanthum odoratum L.)
- tomka alpská (anthoxanthum alpinum A. Löve et D. Löve)
- tomka osinatá (anthoxanthum aristatum Boiss)
Tomka anthoxanthum je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých poaceae. Jedná jednoleté nebo vytrvalé byliny. Jsou trsnaté nebo někdy poléhavé. Rostliny často voní kumarinem. Stébla dorůstají výšek zpravidla 5-90 cm. Čepele listů jsou ploché (2-15 mm široké), na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček, 2-5 mm dlouhý. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, která je vejčitě stažená, nebo vzácněji klas či hrozen. Klásky jsou zboku smáčklé, vícekvěté (zpravidla 3 květy), dolní 2 květy však jsou sterilní, pouze horní oboupohlavný. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou velmi nestejné, bez osin. Pluchy jsou bez osin nebo osinaté, osiny někdy jen u pluch sterilních květů, osiny kolénkaté. Plušky jsou bez kýlu. Plodem je obilka, která je okoralá. Celkově je známo asi 20 druhů, které najdeme od mírného pásmu mírném po hory tropů Afriky a Asie, místy i adventivně.
třeslice briza
OSTATNÍ INFORMACE
vědecká klasifikace
- říše: rostliny plantae
- podříše: cévnaté rostliny tracheobionta
- oddělení: krytosemenné magnoliophyta
- třída: jednoděložné - liliopsida
- řád: lipnicotvaré poales
- čeleď: lipnicovité poaceae
- rod: třeslice briza
druhy
- třeslice prostřední (briza media L.)
- třeslice větší (briza maxima L.)
- třeslice menší (briza minor L.)
Třeslice briza je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých poaceae. Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny. Jsou trsnaté nebo i výběžkaté. Stébla jsou 5-100 cm vysoká. Listy jsou ploché, 1-10 mm široké, na vnější straně listu se při bázi nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu s tenkými větévkami. Klásky jsou 2,5-25 mm dlouhé, zboku smáčklé, široce až vejčitě srdčité, zpravidla mnohokvěté (4-20 květů). Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou přibližně stejné, bez osin. Pluchy jsou stejně široké jak dlouhé, bez osin. Plušky jsou krátké, dvoukýlné. Plodem je obilka. Na světě se vyskytuje cca 16 druhů, rozšířené hlavně v mírném pásu severní polokoule a J. Americe, adventivně i jinde.