Ne že by se vůbec nezobrazovala, ale některé položky menu jsou prostě prázdné. Přímý odkaz v pohodě. Díky.
Nějaké info v češtině je dostupné? ne že bych neuměl vůbec anglicky,ale ta skoro 400 stránková věc je docela derda.
Ne že by se vůbec nezobrazovala, ale některé položky menu jsou prostě prázdné. Přímý odkaz v pohodě. Díky.
Nějaké info v češtině je dostupné? ne že bych neuměl vůbec anglicky,ale ta skoro 400 stránková věc je docela derda.
Alda Linhart: možná to je tvou IP adresou. Třeba máš smůlu a zrovna ta tvoje je v některé zabanované řadě. Měl jsem tam problémy se spamem a musel jsem nějaké skupiny IP adres zablokovat.
V češtině toho moc nenajdeš. Tady to asi nikdo neřeší. Zatím jsou v supermarketech regály plné, proč by se někdo obtěžoval s nějakým KLB? :-) Pokud se nějaký zájemce najde, tak to můžeme vyzkoušet. Na koagulaci jsem si koupil parní generátor a mám i přístup k 50t lisu na kterém by se to dalo lisovat. Jenom vhodný drtič zatím nemám a do lisu by se ještě musela udělat nějaká vana. Už mi toho moc neschází a KLB můžu začít vyrábět.
Alda Linhart: Problém so stránkou Sobestacnost môže spôsobovať aj AdBlocker - ak nejaký máš, buď ho vypni alebo stránku pridaj do výnimiek (mne osobne sa to stalo vo FF aj Chrome a kým som neprišiel, kde je chyba, musel som kvôli tej stránke púšťať IE, uf)
To je ono!!!! AdBlocker to byl.... Diky!
Michal Ivan říká:
Alda Linhart: Problém so stránkou Sobestacnost môže spôsobovať aj AdBlocker - ak nejaký máš, buď ho vypni alebo stránku pridaj do výnimiek (mne osobne sa to stalo vo FF aj Chrome a kým som neprišiel, kde je chyba, musel som kvôli tej stránke púšťať IE, uf)
R. Steinera neznám, ale myslím že je to blbost. Samozřejmě by se nemělo žít jen s brambor, je potřeba zasadit ještě něco jiného. Brambory ale vidím jako takový základ. Vždyť s příchodem brambor skončily v Evropě hladomory.
Gajbraš Tribvud říká:
Ohledně těch brambbor. R. Steiner říká: nadměrný konzum brambor škodí hlavě. A dále pak: zvláště brambor je správným producentem materialismu. Brambor je vlastně hrozně potměšilý, lstivý, chytrý až do krajnosti. To jsou jen výňatky z knihy Příroda a člověk. Ačkoliv Steinerovy postupy a teorie zní dost neuvěřitelně a směšně, u řady z nich jsem zjistil, že fungují. S bramborem bych zacházel opatrně a nespoléhal bych na něj.
Stříbrný Vlk říká:Potravinovou soběstačnoct už vyřešili naši předkové. Jako základní potravinu si zvolili brambory. Myslím, že by jsme si z nich měli vzít příklad. Máme se od nich co učit.
QNX: Nie je celkom správne počítať investície do nákladov, pretože tým získame skreslený obraz ekonomickej efektívnosti, teda pomer vstupnej ceny investície a doby návratnosti. Isteže doba návratnosti investície do krajinotvorby, ekológie a prírody vôbec sa môže počítať na generácie, avšak tomu často zodpovedá i doba životnosti investície. Ďalšia vec je, že ak nastane výrazný pohyb v cenách napr. energií, potom sa môže i veľmi drahá investícia do technológie výroby vlastnej elektriny vrátiť behom krátkej doby. Z dnešného pohľadu prepočítavame náklady i investície na peniaze, no správnejšie by bolo, prepočítavať to na nejakú jednotku so stabilnejšou hodnotou. Berie toto hľadisko vôbec permakultúra do úvahy a má na to nejaké nástroje, alebo to je potrebné ešte vymyslieť?
Ďalšou veličinou je zisk, čo by sme v permakultúre mohli nazvať prebytkom. Ten by bolo možno vhodné v nejakom pomere rozdeliť na novú investíciu a charitu, teda zvyšok rozdať tým, čo majú málo, či dokonca trpia nedostatkom, alebo nie sú schopní sa sami o seba postarať.
Investice do projektů je standardni sepsat v hodinach lidske prace v danych platovych třídách, v kubicich danych materialů, v kWh, litrech paliva atp, pak udělat souhrnný výstup s přepočtem na prachy přes aktualizovatelné parametry aktuálních cen a daní. Takový projekt je nafurt a dá se modifikovat donekonečna. Ať se hne cokoliv, stačí přepsat pár čísel. Ale u permakulturistů jsem nic takového neviděl s vyjímkou Ondřeje Netíka a jeho projektů na hlinoslaměnné domky.
Bebe: to o čem píšeš se v permakulturních kruzích zatím téměř vůbec neřeší. Je to dané především tím, že skutečná perma-kultura je mnohem víc někde v budoucnosti než v přítomnosti. V přítomnosti mnohem častěji potkáš pseudopermakulturu, nebo různé formy okrasné "permakultury" a tam nějaké skutečné a hmatatelné výstupy nejsou důležité. Je to dané i měřítkem, protože většina zájemců o permakulturu se pohybuje kolem projektů zahradní velikosti a tam je to takové hraní při kterém se na ekonomiku a dlouhodobé dopady nehledí. Investice, náklady, pracnost, efektivnost, užitek ........ to jsou kategorie které se mnohem důrazněji derou na povrch při práci na větších projektech (dejme tomu pozemky 10-100ha a určitě tomu tak bude i na větších, ale k těm jsem se ještě nedostal a pochybuju, že se nějaký prmakulturní projekt nad 100ha v ČR v dohledné době objeví. Tomu ještě doba nepřeje). ..... u těch větších projektů je to nutné řešit, ale kde jsou ty správné hranice, měřítka, postupy ........ tak na to musíme teprve přijít. Zatím je to docela neprobádaná oblast.
QNX: ako je možné, že sa to vôbec nerieši? Ako chceme niekoho presvedčiť, že to bude fungovať, ak nemáme vypracovaný ekonomický model? Všetky stabilné kultúry a všetky významné civilizácie mali ekonomiku prepracovanú do najmenších detailov. Nechce sa mi veriť, že toto nikoho nenapadlo, pretože ak budeme perspektívne uvažovať o permakultúrnom spoločenstve, ale s ekonomickými veličinami dnešnej doby, bude to navzájom nekompatibilné, nakoľko permakultúra sama dáva vznikať novým, alebo doteraz zanedbávaným veličnám, ako čistota a ochrana životného prostredia, zhodnotenie odpadov, alebo používanie ekologických zdrojov energie a naopak obmedzuje, alebo úplne dáva zanikať doteraz platným ekonomickým veličinám, ako význam tvorby zisku, úrok a to už vôbec nehovoríme o cenotvorbe.
Nečudujem sa, že sa mnohí bezhlavo vrhajú do alternatívnych projektov, alebo sa jednoducho zoberú a idú skúšať žiť niekde na záhrade, či na poli. Nakoniec to však možno je dobre, pretože títo nadšenci môžu priniesť nové pohľady na to, čo si dnes ani nevieme predstaviť a možno raz jeden z nich zoberie tužku a papier a začne rátať.