Naopak, myslel jsem to skepticky až pesimisticky. Můj děda byl mistr malíř pokojů, ale skvěle dělal i truhlařinu a téměř sám postavil jen od mého narození chatu (2 obytná patra a půda, záchod, koupelna a prádelna v suterénu), 2 podsklepené zahradní altány a u všeho kůlny. Pokud vím, vše dodnes slouží stejně jako nábytek, který má snad každý z naší rodiny v domácnostech. Měl jsem možnost od něj něco odkoukávat 23 let, ale bohužel jsem k řemeslům tak netíhnul a zkusil jsem si toho málo. Jsem schopen si leccos udělat, ale jen na kutilské úrovni. Přesto mě děda stačil nakazit alespoň precizností a poctivostí práce, byť jsem ji přenesl do jiných oborů. Když srovnávám dnešní "řemeslníky" s dědou, je to bída. Všechno se dělá rychle, vydržet to musí po dobu záruky (to u těch slušnějších), dělá se bez ohledu na počasí (některé moderní materiály tomu nahrávají). Vzniká z toho falešný dojem, že všechno je brnkačka. Představa o skutečném poctivém řemesle se vytrácí a nezájem o řemeslné obory pohřbívá pomalu ale jistě znalosti a dovednosti, které se po staletí vyvíjely. Sehnat ruční nářadí solidní kvality byl problém už tehdy. Vzpomínám si, jak děda marně sháněl kosu, která by se dala naklepat, aniž by praskala, nebo pilu. Dnes je alespoň otevřenější trh, než za komunistů, ale ani tady některé kusy nářadí nevídám a kdo ví, jak dlouho bych hledal kvalitní. Z nářadí po dědovi mám jen zlomek. Hodně toho zašantročil nebo zničil brácha. Nedávno se mně matka ptala, jestli má smysl schovávat poříz, že by ho vyhodila. Tak jako materiál. Podle hesla: když nevím k čemu to je, tak je to k ničemu. Teď když chce něco udělat nebo opravit, abych chodil všechno nakupovat. Byt mám naštěstí už dlouho vlastní, ale na dílnu tu místo není. Ve srovnání s mnoha jinými jsem na tom asi ještě dost dobře. Ale i tak mám pocit, že se snažím chytit vlak, který dávno odjel, s artritidou v kolenou. Na barák nemám, abych jednou měl, nemám na nic čas, až budu mít, budu nepohyblivý dědek, není od koho se učit, není s čím dělat. Kdo je na tom líp? Přihlaste se, jste naše budoucnost.:-(
QNX říká:
Jiří Danihel: a ty máš dojem, že dříve se z učedníka stal mistr za 6 týdnů? Pokud někdo za těch 6 týdnů zvládne na slušné úrovni základy, tak to považuju za úspěch. No a aby se z něj stal mistr, tak na tom pak pracuje dalších 6-60 let. Když vezmu to odlévání ........ Kohokoliv manuálně zručného jsem schopen naučit odlévat třeba zvonky tak, aby po 6 týdnech mohl vzít své výrobky a prodávat je. Stejně tak ho za tu dobu naučím jak si postavit pec, jak dělat formy, jak dělat patiny, prostě nutné základy ...... Ani náhodou to nebudou mistrovská díla, ale bude to začátek. Ta cesta k mistrovství už bude jenom na něm, tam já mu moc nepomůžu, protože mistr slévač nejsem a asi nikdy nebudu (protože tomu ten čas nevěnuju). Já bych řekl, že to tak je správně, víc bych po 6 týdnech od učedníka nechtěl.