Permakulturní zkušenosti

[Jitka Řezníčková]

Já sázím semínka a pecky. Mám radost z krásných slunečnic, hrášek také dobře roste. Sela jsem ho do srnčích stop zahrnula nohou. Vedro přežily bez zalévání nádherné aksamitníky, ze kterých jsem udělala kolo o průměru asi 20 m2. Tam bude posvátný palouček. Vykvetly mi také mečíky, ty mám z hlíz a zkusím zasadit semena až dozrají. Pecky sázím z ovoce, které mi chutná a tam, kam mi ruka zajede v okamžitém popudu. Velké stromy - třešně, ořechy, kaštany jedlé k severu, meruňky, broskve, muchovníky, mandle, víc k jihu. Povodeň přežily i některé cibule ze sazečky a kukuřice. Výborný rybíz, angrešt a maliny (když jsem je jedla, schovala jsem si semínka) jsem zasela jako živý plot dost daleko od lísek, které jsou v první linii. Lísky mi tvoří předěl mezi jednotlivými zahradami. Srnky a zajíci vydatně hnojí, ještě jim zaseju zelí a kapustu, aby mi nechodilli na semenáčky. Trávu nepěstuji. Místo ní mám na posvátném paloučku i jinde plazivé, malé rdesno blešník (kvete hezky růžově), které mi pokrylo holou půdu a teď se po ní krásně chodí i když je rozmoklá. Mezi jeho oddenky se dobře strkají pecky. Tráva by mi udělala drny a musela bych vynaložit mnohem víc úsilí, abych protlačila pecku. Mám radost z nádherného svlačce. Kvete bíle s růžovým nádechem. Doprovod mu dělají voňavé růžové hachory, které půdu obohacují dusíkem. Svlačec zase má hluboko kořeny a kypří traktory udusanou půdu. Pole už vypadá jako rozkvetlá zahrada a začíná být strukturované.

Když jedu na pole cca 1 ha, beru si dovolenou, protože v sobotu tam nic nejezdí. V batohu mám polévkovou lžíci po dědečkovi (dobrý materiál a šikovná špička pro sázení) a spoustu semínek a pecek z ovoce, které jsem snědla.

[Ivan Permawebovič]

Já bych k tomu jen podotkl, co se týká zahrad, polí  apod. pěstebních ploch , že hlavní je , aby ta plocha byla samostatně permakulturní, tj. téměř bez dodávané energie zvenčí (většinou se dodává jen trocha hnoje) a bez výroby znečištění (shnilé ovoce a napadené rostliny nutno řešit na pozemku, pesticidy neužívat a podzemní vodu nijak neotravovat ) . A tohle by mělo stačit.

Jak se může permakultura rozšířit mezi české profesionální zemědělce ? Malé výnosy a velmi vysoká pracnost, z ekonomických důvodů sice dost omezili pesticidy od dob bolševika , ale ne na nulu.

Česká republika zrovna není vzorem pro minimalizaci ekologické a energetické stopy a případně na to navazujících nových pracovních míst .

Co to udělá třeba s Čínou, až jejich permakulturní , po tisíciletí fungující zemědělství bude nahrazeno intenzivním zemědělstvím typu západní Evropy s otrávenou vodou, s obrovskými uměle zavlažovanými plochami s dálkově přiváděnou vodou z řek apod.?

Dnes je mánie zakládání zahrad, kde to aspoň trochu jde (stačí pár čtverečních metrů) ,  u určitého procenta lidí, kteří začínají se zahradama se dnes objevuje správná  "permakulturní" pokora , povědomí už tady je docela silné , taky pro to něco děláme , stačí se pochlubit.

[Jitka Poláková]

Dovol mi abych ti odpověděla na tvoje položené otázky.

Hlavní stravou permakulturisty bude to co si vypěstuje případně odchová pokud se rozhodne chovat nějaké zvířectvo.

Takže jeho strava by měla být pestrá.Můžou to být jak ořechy (ty než začnou plodit tak to pár let trvá) tak i bobule, zelenina, kukuřice, fazole ( ty patří mezi rostliny, které vážou dusík takže je nejspíš bude permakulturista tak jako tak pěstovat), tuřín, dýně. Pokud bude chtít mít maso tak by měl si zvířata sám chovat bez chemie s co největším výběhem. Ono třeba taková koza dá člověku každý den mléko a z toho si může vyrobit jogurt, máslo, sýry a když ji zabiješ a stáhneš tak máš maso a kůži. Když se permakulturista naučí jak činit kůže nebo si je dá vyčinit tak si z těchto kůží může ušít i oblečení. Viděla jsem na internetu i kurz ševcoviny, takže z těch kůží by si mohl ušít nebo nechat ušít boty. Vytápět může svůj dům mnoha způsoby, například pomocí solární energie, rekuperací nebo si může na svém pozemku vysadit dřeviny určené na otop, které bude pravidelně kopicovat. Ve většině vesnic existuje spojení pomocí autobusu. Auta jezdí kromě benzínu také na LPG nebo i bioplyn.

Přiznávám, že tohle jsou pouze teoretické odpovědi, ale myslím si, že jsou dobře proveditelné a sama se je chystám v nejbližší době prověřit. Svoje zkušenosti budu průběžně zvěřejňovat.

[QNX]

Peter: K té klimaxové zahradě ...... je to nesmysl. Většina rostlin, které dávají jedlé plody nepochází z klimaxového stádia sukcese. Navíc i diverzita po dosažení vrcholu ve stadiu mladého lesa (když to hodně zjednoduším) začne zase klesat a v klimaxu už je podstatně menší. Cílem tvorby jedlé lesní zahrady tedy vůbec není dosažení klimaxu. Naopak, cílem je neustálé usměrňování přírodní sukcese a také cílené narušování ekosystému tak, aby se do klimaxového stádia nikdy nedostal. To znamená, že v takové jedlé lesní zahradě bude práce stále. Představa, že ji založíš a bude konec práce je mimo realitu. Taková představa se v permakulturních kruzích používá pouze jako tak trochu (hodně?) neférová marketingová strategie, jejímž cílem je prodat permakulturu. Nic jiného v tom není.

[Joski Fito]

Peter: K té klimaxové zahradě ...... je to nesmysl. Většina rostlin, které dávají jedlé plody nepochází z klimaxového stádia sukcese. Navíc i diverzita po dosažení vrcholu ve stadiu mladého lesa (když to hodně zjednoduším) začne zase klesat a v klimaxu už je podstatně menší. Cílem tvorby jedlé lesní zahrady tedy vůbec není dosažení klimaxu. Naopak, cílem je neustálé usměrňování přírodní sukcese a také cílené narušování ekosystému tak, aby se do klimaxového stádia nikdy nedostal. To znamená, že v takové jedlé lesní zahradě bude práce stále. Představa, že ji založíš a bude konec práce je mimo realitu. Taková představa se v permakulturních kruzích používá pouze jako tak trochu (hodně?) neférová marketingová strategie, jejímž cílem je prodat permakulturu. Nic jiného v tom není

   No fajn,na pár riadkoch a s odbornými výrazmi si napísal to čo mne zabralo 2 strany.Ale podíl práce v štádiu 10-15 rokov a viac naozaj prudko klesá.Záleží tiež čo vlastne od tej záhrady presne chceš.V tej mojej zastabilizovanej záhrade-(povedzme částečný skoro klimax)-sa mi už niekoľko krát stalo že som sa jej trebárs pre vážny zdravotný problém v rodine nevenoval celé leto,takže tam nik nepohol ani prstom celý rok=žiadna práca sa nekonala (až na sporadický odber časti plodím) a níč sa nestalo.Všetky vzniklé"závady"sa dali odstrániť za jeden pracovný den.

   A ešte k tej práci-no nevim ale pre mna je to skôr zábavka ktorá zaberie pár(možno pár desiatok)minút denne.Možno je to ale aj tou malou rozlohou-5 arov.

[jarda bon jovi]

KLIMAX neklimax, bez práce nejsou koláče. sad vám odpustí, když se na něj na rok vyprdnete, ale ne kontinuálně.

popište mi někdo rozdíl , mezi jedlým lesem a pestrým sadem.....díky

Peter: K té klimaxové zahradě ...... je to nesmysl. Většina rostlin, které dávají jedlé plody nepochází z klimaxového stádia sukcese. Navíc i diverzita po dosažení vrcholu ve stadiu mladého lesa (když to hodně zjednoduším) začne zase klesat a v klimaxu už je podstatně menší. Cílem tvorby jedlé lesní zahrady tedy vůbec není dosažení klimaxu. Naopak, cílem je neustálé usměrňování přírodní sukcese a také cílené narušování ekosystému tak, aby se do klimaxového stádia nikdy nedostal. To znamená, že v takové jedlé lesní zahradě bude práce stále. Představa, že ji založíš a bude konec práce je mimo realitu. Taková představa se v permakulturních kruzích používá pouze jako tak trochu (hodně?) neférová marketingová strategie, jejímž cílem je prodat permakulturu. Nic jiného v tom není

   No fajn,na pár riadkoch a s odbornými výrazmi si napísal to čo mne zabralo 2 strany.Ale podíl práce v štádiu 10-15 rokov a viac naozaj prudko klesá.Záleží tiež čo vlastne od tej záhrady presne chceš.V tej mojej zastabilizovanej záhrade-(povedzme částečný skoro klimax)-sa mi už niekoľko krát stalo že som sa jej trebárs pre vážny zdravotný problém v rodine nevenoval celé leto,takže tam nik nepohol ani prstom celý rok=žiadna práca sa nekonala (až na sporadický odber časti plodím) a níč sa nestalo.Všetky vzniklé"závady"sa dali odstrániť za jeden pracovný den.

   A ešte k tej práci-no nevim ale pre mna je to skôr zábavka ktorá zaberie pár(možno pár desiatok)minút denne.Možno je to ale aj tou malou rozlohou-5 arov.

[QNX]

Joski Fito: ale tvoje zahrada nemá s klimaxem mnoho společného. Klimaxové stádium by byl nějaký prales ... třeba u nás by to byla biková bučina a tam toho k jídlu opravdu moc není. Že se takové zahradě jako máš nemusíš věnovat třeba celé léto je celkem normální. Malá plocha osázená převážně stromy moc péče nepotřebuje. Většinu naší stravy však tvoří jednoleté rostliny a na ty připadá i většina práce. Pokud je budeš chtít pěstovat, tak už se to bez práce neobejde.

JBJ: No, tak rozdíl mezi sadem a JLZ ......... promyšlené hospodaření s půdou (péče o udržování, nebo zvětšování úrodnosti půdy), zajištění vody (od samého počátku designu, nejde jen o nějaké zavlažování jako v intenzivním sadu), minimalizace konkurence a maximalizace prospěšných vztahů, maximalizace diverzity a podpora užitečných organismů (tím potlačování chorob bez nutnosti použití postřiků), mnohem větší pestrost výstupních produktů ........ to je na ukázku pár rozdílů oproti sadům a to i těm pestrým. Kolik druhů rostlin je v pestrém sadu? Dejme tomu pár desítek, ale v JLZ to bývají stovky druhů.

[Ivan Permawebovič]

No, pokud bych si sám ušil boty z vlastnoručně staženého zvířete, asi bych vypadal jako Lady Gaga se šaty z vepřového, vlastně bych nechtěl ani nosit boty z kozy-kamarádky co mi dávala mléko, tj. raději bych inklinoval k vitariánství. Vlastní zdroje potravin - ořechy a obilí se vypěstují bez problému, mimo sezonu by mi nejvíce chybělo syrové ovoce a zelenina, ovoce vhodné ke skladování je poměrně málo, ale asi je to i trochu věc zvyku. Něco jako by tady chybělo, asi biotechnologie. Hlavní problém je v tom, že pokud nechci mít pěstováním potravy jako zaměstnání , nemám moc na to čas, tj. všechno by mělo běžet samo s minimální spotřebou.

[QNX]

Ivan Permawebovič: Na jaké výměře pěstuješ obilí a jak ho pěstuješ?

[PeterX01]

Souhlasím, ten klimax měl tady znamenat spíš "něco, co se klimaxu přibližuje". Ale spíš mi šlo o něčí zkušenost s výsledkem po určitém úsilí a tu kolega Joski Fito, ako sám tvrdí, má. Takže to jde, a to je pro mě důležité, mám chuť do toho jít a za jeho věcný příspěvek mu tímto děkuji.

Uvidím, kolik času mi to sežere. Moc ho bohužel nemám. Část terénu osadím dřevinami, které začnou plodit průběžně a nebude o ně tolik starostí a hold část pověnuji bylinné zelenince, která je náročnější. Pletí a hnojení pořeším dobrým mulčem a uvidí se. Akorát nevím, proč se teda zahrádkaření nazývá permakultura. Možná jde o to, že se člověk snaží to dělat envi a eko a bio čili používá zdravý selský rozum. A možná, že v permakultuře je větší těžiště v užitných trvalkách.  

KLIMAX neklimax, bez práce nejsou koláče. sad vám odpustí, když se na něj na rok vyprdnete, ale ne kontinuálně.

popište mi někdo rozdíl , mezi jedlým lesem a pestrým sadem.....díky

Peter: K té klimaxové zahradě ...... je to nesmysl. Většina rostlin, které dávají jedlé plody nepochází z klimaxového stádia sukcese. Navíc i diverzita po dosažení vrcholu ve stadiu mladého lesa (když to hodně zjednoduším) začne zase klesat a v klimaxu už je podstatně menší. Cílem tvorby jedlé lesní zahrady tedy vůbec není dosažení klimaxu. Naopak, cílem je neustálé usměrňování přírodní sukcese a také cílené narušování ekosystému tak, aby se do klimaxového stádia nikdy nedostal. To znamená, že v takové jedlé lesní zahradě bude práce stále. Představa, že ji založíš a bude konec práce je mimo realitu. Taková představa se v permakulturních kruzích používá pouze jako tak trochu (hodně?) neférová marketingová strategie, jejímž cílem je prodat permakulturu. Nic jiného v tom není

   No fajn,na pár riadkoch a s odbornými výrazmi si napísal to čo mne zabralo 2 strany.Ale podíl práce v štádiu 10-15 rokov a viac naozaj prudko klesá.Záleží tiež čo vlastne od tej záhrady presne chceš.V tej mojej zastabilizovanej záhrade-(povedzme částečný skoro klimax)-sa mi už niekoľko krát stalo že som sa jej trebárs pre vážny zdravotný problém v rodine nevenoval celé leto,takže tam nik nepohol ani prstom celý rok=žiadna práca sa nekonala (až na sporadický odber časti plodím) a níč sa nestalo.Všetky vzniklé"závady"sa dali odstrániť za jeden pracovný den.

   A ešte k tej práci-no nevim ale pre mna je to skôr zábavka ktorá zaberie pár(možno pár desiatok)minút denne.Možno je to ale aj tou malou rozlohou-5 arov.