Konečně rozumný a na předchozích čtrnácti stránkách nezávislý příspěvek :-) Hurá!
Metodu přemýšlení-pokus-omyl-víc přemýšlení také uplatňuju, i když u nás se nejedná o permakulturní ani "permakulturní" pozemek, ale spíš o zahradu s některými rysy přírodní zahrady.
Můj nejpříjemnější objev z poslední doby: podzimní listí z ovocných stromů do následující sezony spolehlivě sežere zdivočelý živý plot. Sousedi se podivovali, nakonec také vyzkoušeli - a taky přestali listí pálit, čímž je náš podzim ochuzen o ten typický kouřový čmuch :-)
Radek Kalfus říká:
Zatroleně! Pardon, to se netýkalo nějaké osoby, jen jsem asi půl hodiny smolil příspěvek k původnímu tématu vlákna a najednou (!) prázdné okno :-(
Tak znovu (a lépe ;)).
Jak to mám s permakulturou: Informací dost, ale hodně se míchá všechno možné s nálepkou "permakultura" - ekozahradničení, samozásobení/soběstačnost, ezoterie, "návrat do pravěku" atd. Kdo se v tom má vyznat. Bez vlastních experimentů a chyb těžko rozkódovat. Díky za těch pár webů (i tenhle), kde lidi píšou svoje zkušenosti (cesta z města asi pravidelně vede přes bylinkovou spirálu a zpravokořeňování) - je tak šance se poučit i ze zklamání někoho jiného. Kurzy můžou fungovat taky dobře, ale zatím jsem nebyl schopen investovat čas a peníze (tak je "plýtvám" jinak).
Fotky vhodné nemám, ale vývoj našeho pozemečku byl asi takto - od zanedbané louky přes sukcesní bordel s bláznivou výsadbou stromků ke špatně obhospodařované louce pomalu přeměňované na pastvinu schopnou uživit nějakou tu ovci. Živý "plot" z rybízu, maliní a zimolezu u silnice (jo, fakt :-)) pomalu nahrazují lísky apod. Trávník na dvoře mizí, záhony se objevují. Ze slámy, kde vyrostly strupaté a hlodavci masakrované (ale nakonec dobré) brambory, se pomalu stává něco jako půda vhodná k pěstování. A tak dále. Shrnul bych to asi takto - méně emocí, více rozumu.