Rodový statek a moje představa o něm

Komunity, centra, ukázkové projekty
Odpovědět
Uživatelský avatar
Petra Stejskalová
Příspěvky: 479
Registrován: 08 pro 2010 22:17

Re: Rodový statek a moje představa o něm

Příspěvek od Petra Stejskalová »

Cyril Prosecký: Ve skanzenu na Veselém kopci u Hlinska jsem viděla maličké obydlí, tuším pazderna to byla, v němž údajně žila početná rodina. Vyzkoušeli jsme s přáteli, jak to asi mohlo vypadat, když se sešli doma všichni - no, prostě museli jsme jen stát, nebylo tam už k hnutí. Ten nepoměr počtu lidí k počtu čtverečních metrů (připomínalo to kobky v Terezíně) mě natolik zaujal, že jsem oslovila jednoho ze zaměstnanců skanzenu, a ten mi řekl zhruba toto, totiž že jednak se zřídka sešli všichni (někteří prostě i v zimě spali na seně za komínem a jedli na střídačku) a jednak že to nebyli jen dospělí, a než děti stačily dorůst do patřičných rozměrů, většina z nich zemřela. Je to asi dvanáct let, a pamatuji si to, jako by to bylo včera. 


Uživatelský avatar
Petra Stejskalová
Příspěvky: 479
Registrován: 08 pro 2010 22:17

Re: Rodový statek a moje představa o něm

Příspěvek od Petra Stejskalová »

QNX: Sudety, jasně. Mohlo mě to napadnout... My máme Sudety také téměř za humny, nejblíž asi 6 km, ale ty naše jsou obývané, a nahoře na Šumavě dokonce čím dál obývanější. Takže něco zapomenutého nechtěného by můj muž asi jen stěží někde vyštrachal, to spíš domek-bouračku, o něž se dědici tak dlouho tahali, až spadl - takových v okolí máme :-)


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Rodový statek a moje představa o něm

Příspěvek od QNX »

lukas sejkora: Když jsem měl koně, tak jsem na něm jednu dobu najezdil denně tak 20km a své okolí znám dost dobře. Teď už na hledání podobných pozemků používám hlavně letecké snímky, katastrální a turistickou mapu (nebo vrstevnice zabaged), auto a GPS .... to je ten pokrok (dočasný). Je potřeba vyhledat vhodné pozemky a pak si je osobně prohlédnout. Některé se ukážou jako nevhodné (to se z mapy poznat nedá).  Je to docela příjemný sport, ale provozovat se asi dá jenom lokálně. Jezdit na desítky 200km vzdálených míst ....to už by bylo náročné. Když to děláš ve svém okolí, tak to není problém. Tady u nás mám ještě pár kandidátů vyhlédnutých, ale zase nemá cenu kupovat spoustu hektarů do zásoby.


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Rodový statek a moje představa o něm

Příspěvek od QNX »

Petr Brhel: Tak to ve Skalce asi vznikne rodová osada založená na modelu 20ha/Xx2ha ...... zajímavé.


Musím ještě pár ha sehnat, zatím 20 ha nemám ......a pak už začnu lákat ty nevolníky. Sakra ty rodové osady, to je mnohem lepší idea než jsem čekal :-)



Uživatelský avatar
Petra Stejskalová
Příspěvky: 479
Registrován: 08 pro 2010 22:17

Re: Rodový statek a moje představa o něm

Příspěvek od Petra Stejskalová »

Petr: : -) :-) :-) Ten krásný plastický obrázek 2 + 2 + 2 + n + 20 rodové osady, to je Rusko? Ujišťuji se: česká diplomka o ruské osadě, ne ruská diplomka o české osadě?


Uživatelský avatar
Petra Stejskalová
Příspěvky: 479
Registrován: 08 pro 2010 22:17

Re: Rodový statek a moje představa o něm

Příspěvek od Petra Stejskalová »

Petr: Díky :-) Tohle! To jsem četla. Ty informace byly tak šílené, že jsem je radši vytěsnila :-) (Pro ty, kteří můj výraz šílené považují za urážku sebe, diplomantky či  někoho dalšího, mohu dodat pár příkladů, když se přinutím si to přečíst znovu :-) ) 


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Rodový statek a moje představa o něm

Příspěvek od QNX »

Aha, to je ta diplomka co jsem na Permaweb už jednou dával a tenkrát z toho byla pěkná mela. Ještě jsem ji nepřečetl.


Do 20 ha mi už moc neschází, ale já pracuju rád ....... robotu zavádět nebudu, spokojím se s desátky :-)



Kde se můžu přihlásit jako ovečka čerstvě obrácená pravou rodovou víru? Abych to neprošvihnul, o ty 20ha funkce bude určitě zájem.


Uživatelský avatar
Petra Stejskalová
Příspěvky: 479
Registrován: 08 pro 2010 22:17

Re: Rodový statek a moje představa o něm

Příspěvek od Petra Stejskalová »

Josua:


Milý Josuo, 


Vy se nechcete hádat a já také ne :-) Chci se zmínit o dvou věcech, které mě napadly při čtení Vaší odpovědi. 


To první se týká této Vaší věty: Apriori předpokládáte že čtenář je hlupák a nesoudný člověk... Co předpokládají druzí, to nevím, ale za sebe můžu říct toto: Nepředpokládám, ale vím, že pisatel často napíše něco v domnění, že napsal to, co chtěl napsat. Zkrátka že neformuluje své věty dobře nebo jasně nebo srozumitelně. Neznamená to nutně, že by takový pisatel byl hlupák nebo nerozuměl své věci, ale například to, že je nepozorný, text si po sobě nepřečte, že je příliš zaujatý tématem, problémem, o kterém píše, a tak na nějaké formulování nedbá. A někdo to prostě ani lépe neumí (podobně jako já neumím například tančit, protože nemám vůbec smysl pro rytmus). Teď hovořím o pisatelích, které znám (totiž jejichž texty rediguji či koriguji před vydáním), tedy o odbornících fundovaných ve svém oboru, nikoli o nás mnohých uživatelích permawebu, kteří jsme v tématu nováčky nebo laiky :-) O čtenářích obecně se dá říci totéž, v bleděmodrém, pochopitelně. Ruku na srdce, kdo z nás čte skutečně pozorně? A navíc - a to už opět opakuji - čtenář často nečte to, co před ním leží černé na bílém, ale to, co by rád, aby na tom papíře bylo: když chce najít něco milého, interpretuje text jinak, než když chce ve stejném textu najít něco nepříjemného. Kdo z nás nenašel v milostném dopisu více, nebo naopak méně lásky, než v něm bylo? Ani takový čtenář však nemusí být nutně hlupák nebo člověk nesoudný. Zradily ho jeho oči a jeho vlastní emoce :-) Vždyť na tomhle principu (samozřejmě nejen) je založena dnešní reklama. 


Moc bych se přimlouvala za to, aby se tu na permawebu řešily věci konkrétní a duchovní stránka permakultury se brala jako samozřejmá její součást, o které je ovšem trochu nebezpečno mluvit. Teď jsem se vyjádřila dost prapodivně, že? Kdybychom byli všichni jedné víry nebo nevíry, mohli bychom se svými odlišnými postoji škádlit (nebo bychom se za ně virtuálně upalovali :-). Jenže my nejsme stejné víry/nevíry, dokonce řada těch jednotlivých věr může být dost exotických pro naše středoevropské klima. Pak je těžké se necítit dotčený a ukřivděný ve své víře, zvlášť když pisatel může kostrbatě formulovat a čtenář jinak kostrbatě číst. Vidíte, Josuo, tohle není namířeno proti nikomu osobně, nikomu konkrétně, ani proti nějaké skupině věkem či vírou odlišné ode mne. Kdybych chtěla, mohla bych ty čtenářské/pisatelské kotrmelce doložit patřičnými příklady třeba zrovna z Vašich příspěvků, a věřte, nedalo by to práci. Jenže by to bylo hnusné a nefér, Vy své příspěvky píšete v dobré víře, nebo ne? Oceňuji Váš způsob dohledávání a opakovaného doptávání se a Vaši nekonfliktnost.


K tomu Jaroslavu Svobodovi, který se některým nelíbí, jak by měl :-) Proti tomuto muži samozřejmě nic nemám, nikdy jsem ho neviděla a patrně ani neuvidím, protože se nechystám na žádný permakulturní kurz, tím spíš na jeho. Pokud někde píšu Jaroslav Svoboda, myslím tím jeho názory prezentované ve volně prodejné knize a na volně přístupných webových stránkách, přičemž se snažím citovat, nikoli parafrázovat. (Mimochodem ta dlouhá definice rodového statku je jeho definice, ne moje.) Tak nějak se to standardně dělá a autor nemusí být ani přítomen. Jeho knížku Kompletní návod k vytvoření... mám, dokonce ji půjčuji přátelům s doporučením, že stojí za přečtení (žádná ironie). Přečetla jsem ji několikrát a řada věcí mě zaujala/oslovila/nadchla. Ovšem jiné věci mě zase naopak podchly :-) Ale tak už to bývá. Nemám v úmyslu tady rozpitvávat jednotlivosti, se kterými nesouhlasím, k tomu jsou tu na permawebu určitě povolanější praktikové. Výhrady mám v zásadě tři: 1. lakuje skutečnost na růžovo, a to způsobem podobným (možná bezděčné) manipulaci, 2. text se často nese v poloze: kdo nehraje s námi, hraje proti nám (zvlášť v textech týkajících se ovocnářství), 3. je prostě samospasitelný :-), to znamená, že čtenáři je opakovaně podsouváno, že toto je jediný možný/správný postoj/postup. To vše - v kombinaci s mainstreamovým konzumentem kdesi v pozadí - vyvolává dojem, fuj, že to tak řeknu, sekty. To je všechno. 


Mějte se hezky a ať Vás na Vaší cestě ke krásnému životu v krásné zahradě nestraší příliš ježibab, jako jsem já :-)



Uživatelský avatar
Josua
Příspěvky: 318
Registrován: 23 led 2012 15:44

Re: Rodový statek a moje představa o něm

Příspěvek od Josua »

:D teda klaním se jak jste to hezky popsala. Je vidět že psát teda umíte velmi dobře (bez iroine). Děkuji.


Ano je jasné že mnoho vět na webu či textu se dá (a i já se u toho nachytám) interpretovat jinak než někdo myslel. 


Opravdu hádat se nechci.


Vážím si i vaší odpovědě ohledně Svobody, také jej neznám a ani jsme nebyl a asi nebudu na jeho kurzech.



Zde jsem přišel hlavně pro to hledat lidi se stejným zájmem a lásce a to je příroda a její spolupráce. A budu se snažit jak jsem již v jiném vlákně pochopil méně psát o víře a více o praxi, což nyní není nic moc snad již brzo.



Přeji hezký den a ať se vám Petro daří



Zdraví Josua 



Petra Stejskalová říká:


Josua:


Milý Josuo, 


Vy se nechcete hádat a já také ne :-) Chci se zmínit o dvou věcech, které mě napadly při čtení Vaší odpovědi. 


To první se týká této Vaší věty: Apriori předpokládáte že čtenář je hlupák a nesoudný člověk... Co předpokládají druzí, to nevím, ale za sebe můžu říct toto: Nepředpokládám, ale vím, že pisatel často napíše něco v domnění, že napsal to, co chtěl napsat. Zkrátka že neformuluje své věty dobře nebo jasně nebo srozumitelně. Neznamená to nutně, že by takový pisatel byl hlupák nebo nerozuměl své věci, ale například to, že je nepozorný, text si po sobě nepřečte, že je příliš zaujatý tématem, problémem, o kterém píše, a tak na nějaké formulování nedbá. A někdo to prostě ani lépe neumí (podobně jako já neumím například tančit, protože nemám vůbec smysl pro rytmus). Teď hovořím o pisatelích, které znám (totiž jejichž texty rediguji či koriguji před vydáním), tedy o odbornících fundovaných ve svém oboru, nikoli o nás mnohých uživatelích permawebu, kteří jsme v tématu nováčky nebo laiky :-) O čtenářích obecně se dá říci totéž, v bleděmodrém, pochopitelně. Ruku na srdce, kdo z nás čte skutečně pozorně? A navíc - a to už opět opakuji - čtenář často nečte to, co před ním leží černé na bílém, ale to, co by rád, aby na tom papíře bylo: když chce najít něco milého, interpretuje text jinak, než když chce ve stejném textu najít něco nepříjemného. Kdo z nás nenašel v milostném dopisu více, nebo naopak méně lásky, než v něm bylo? Ani takový čtenář však nemusí být nutně hlupák nebo člověk nesoudný. Zradily ho jeho oči a jeho vlastní emoce :-) Vždyť na tomhle principu (samozřejmě nejen) je založena dnešní reklama. 


Moc bych se přimlouvala za to, aby se tu na permawebu řešily věci konkrétní a duchovní stránka permakultury se brala jako samozřejmá její součást, o které je ovšem trochu nebezpečno mluvit. Teď jsem se vyjádřila dost prapodivně, že? Kdybychom byli všichni jedné víry nebo nevíry, mohli bychom se svými odlišnými postoji škádlit (nebo bychom se za ně virtuálně upalovali :-). Jenže my nejsme stejné víry/nevíry, dokonce řada těch jednotlivých věr může být dost exotických pro naše středoevropské klima. Pak je těžké se necítit dotčený a ukřivděný ve své víře, zvlášť když pisatel může kostrbatě formulovat a čtenář jinak kostrbatě číst. Vidíte, Josuo, tohle není namířeno proti nikomu osobně, nikomu konkrétně, ani proti nějaké skupině věkem či vírou odlišné ode mne. Kdybych chtěla, mohla bych ty čtenářské/pisatelské kotrmelce doložit patřičnými příklady třeba zrovna z Vašich příspěvků, a věřte, nedalo by to práci. Jenže by to bylo hnusné a nefér, Vy své příspěvky píšete v dobré víře, nebo ne? Oceňuji Váš způsob dohledávání a opakovaného doptávání se a Vaši nekonfliktnost.


K tomu Jaroslavu Svobodovi, který se některým nelíbí, jak by měl :-) Proti tomuto muži samozřejmě nic nemám, nikdy jsem ho neviděla a patrně ani neuvidím, protože se nechystám na žádný permakulturní kurz, tím spíš na jeho. Pokud někde píšu Jaroslav Svoboda, myslím tím jeho názory prezentované ve volně prodejné knize a na volně přístupných webových stránkách, přičemž se snažím citovat, nikoli parafrázovat. (Mimochodem ta dlouhá definice rodového statku je jeho definice, ne moje.) Tak nějak se to standardně dělá a autor nemusí být ani přítomen. Jeho knížku Kompletní návod k vytvoření... mám, dokonce ji půjčuji přátelům s doporučením, že stojí za přečtení (žádná ironie). Přečetla jsem ji několikrát a řada věcí mě zaujala/oslovila/nadchla. Ovšem jiné věci mě zase naopak podchly :-) Ale tak už to bývá. Nemám v úmyslu tady rozpitvávat jednotlivosti, se kterými nesouhlasím, k tomu jsou tu na permawebu určitě povolanější praktikové. Výhrady mám v zásadě tři: 1. lakuje skutečnost na růžovo, a to způsobem podobným (možná bezděčné) manipulaci, 2. text se často nese v poloze: kdo nehraje s námi, hraje proti nám (zvlášť v textech týkajících se ovocnářství), 3. je prostě samospasitelný :-), to znamená, že čtenáři je opakovaně podsouváno, že toto je jediný možný/správný postoj/postup. To vše - v kombinaci s mainstreamovým konzumentem kdesi v pozadí - vyvolává dojem, fuj, že to tak řeknu, sekty. To je všechno. 


Mějte se hezky a ať Vás na Vaší cestě ke krásnému životu v krásné zahradě nestraší příliš ježibab, jako jsem já :-)






Josef Maňák
Příspěvky: 19
Registrován: 29 čer 2015 14:17

Re: Rodový statek a moje představa o něm

Příspěvek od Josef Maňák »

Ne jedná se o vše, i rodinu i samotného člověka. I kdo se chce scházet i kdo chce zůstat jako samotář.  http://andelske-leceni.cz/?page_id=7090


Odpovědět