V úvodu se chci distancovat od vzniku komunitního čehokoli..naopak. Rád bych, aby to co se mi "rodí" v hlavě bylo pro kohokoli, bez vlastnického nároku, aby z toho mohl mít užitek i ten, kdo se aktivně nepřičinil. Proč...protože i zahálející, příživník se může změnit, zamyslet..a nebo taky nemusí, jde o šanci.. šanci,příležitost,možnost navracet svět přírodě a sbližovat lidi.
K věci - chci využít veřejných, nevyužitých míst, ideálně zpustlých, může jít i o ruiny, místa s ekologickou zátěží (nevhodná pro pěstování potravin), nebo i vhodná, ale né za učelem tajnůstkářského pěstování a piplání si pro sebe nebo pár lidí. Z případných plodů by mohl mít radost i např. kolemjdoucí, který si pro sebe okope pár brambor či řepu.
Jako ideální místa jsem vybral koryta a přilehlá okolí řek Botiče a Rokytky, což jsou úzká leč celkově ohromná místa, kde v podstatě ani nic dělat (vyjma naházení pár cibulí či ideálně dýní) nelze.
Vystačím si i sám - rejpátko, něaká ta pažitka, cíba - zbytky zeleniny ze supermarketu...Budu ale rád, když se někdo z radosti přidá. Pokud se ke mě přidaj 2 osoby, můžeme založit jednoduché sdružení, najít sponzoring u některé organizace (ačkoli mám dojem že na to financí netřeba). Místa se budou evidovat - doprovodně fotit a umisťovat na internet s nabídkou pro další zájemce..
Pokud by se za pár let z Prahy stala taková malá veřejná zahrádka k užitku všem....
- ideálně to nést v duchu permakultury s lehčí podporou při vysázení.
Jsouli již v Praze lidé, kteří takto "tvoří", rád se přidám. / nejsem extra zběhlý, zatím jsem se setkal s komunitami, "ekopartyzány" vstupujícími na soukromé pozemky a tajnůstkáři.