Sociální design v permakultuře

[Caso]

Nezoufejte, brezen je normalni zima, to jenom v nizinach maji lidi zkreslene predstavy o tom, kdy zacina jaro :) 

[Maddog]

jbj: :-)) Já tím ovšem nemyslel že se tu opaluju před unimobuňkou a mám kopyta nahoře. Já naopak tvrdě fyzicky makám, jenomže na svym a pro sebe, což je ta nejzábavnější a nejsmyslplnější práce jakou můžu dělat, takže to beru jako dovolenou. Teď v tom hnusu třeba sázim 150m živého plotu z habrů s roztečí 35cm, takže přes 400 sazenic které musim nejdřív nakopat v lese, den namočit, potom jim vyhrabat díry a šoupnout je tam než mi vyhrabaná hlína zmrzne na kost. Potom hned zalejt a protože mám zamrzlej vrt- nemám vodárnu tak tahám vodu po 20L z kilometr vzdáleného pramene. Jdu třeba 3x denně a taky se nemůžu dočkat až to povolí a budu si moc vodu čerpat centrálou. V tuto chvíli už mám zasazeno a zalito 176 sazenic a dělám jich tak 30- 50 denně podle toho v kolik stoupne treplota aspoň na 0°C.

[jarda bon jovi]

Hned bych měnil.Vzal bych vrták za traktor,kubíkovou nádrž, zedva pohůnky a do oběda by bylo vyřízeno.Jenže, já se prdím  v dílně se čtvrtmílovým plankovým plotem na kovovejch sloupkách. himllaudon.Sice mám zadnici v teple, ale začínám mít dobrej pojem o nekonečnu....Hned jak rozmrzne s tím fláknu a jdu dělat něco konečnýho.Třeba nějaký áleje stromů, nebo kamenný zdi.Nebo kopat solvinu na sibiři, to je úplně jedno, cokoli je lepčí......

jbj: :-)) Já tím ovšem nemyslel že se tu opaluju před unimobuňkou a mám kopyta nahoře. Já naopak tvrdě fyzicky makám, jenomže na svym a pro sebe, což je ta nejzábavnější a nejsmyslplnější práce jakou můžu dělat, takže to beru jako dovolenou. Teď v tom hnusu třeba sázim 150m živého plotu z habrů s roztečí 35cm, takže přes 400 sazenic které musim nejdřív nakopat v lese, den namočit, potom jim vyhrabat díry a šoupnout je tam než mi vyhrabaná hlína zmrzne na kost. Potom hned zalejt a protože mám zamrzlej vrt- nemám vodárnu tak tahám vodu po 20L z kilometr vzdáleného pramene. Jdu třeba 3x denně a taky se nemůžu dočkat až to povolí a budu si moc vodu čerpat centrálou. V tuto chvíli už mám zasazeno a zalito 176 sazenic a dělám jich tak 30- 50 denně podle toho v kolik stoupne treplota aspoň na 0°C.

[woodoo]

Kopat díry do zmrzlé země, vykopávat semenáče v lese ze zmrzlé země a pak je sázet do zmrzlých děr ...
Ten tvůj nick je přesnej. Nicméně habr snese neuvěřitelné věci a přeju habrům i tobě aby tvé šílené
úsilí nedošlo zmaru ...

Teď v tom hnusu třeba sázim 150m živého plotu z habrů s roztečí 35cm, takže přes 400 sazenic které musim nejdřív nakopat v lese, den namočit, potom jim vyhrabat díry a šoupnout je tam než mi vyhrabaná hlína zmrzne na kost. Potom hned zalejt a protože mám zamrzlej vrt- nemám vodárnu tak tahám vodu po 20L z kilometr vzdáleného pramene. Jdu třeba 3x denně a taky se nemůžu dočkat až to povolí a budu si moc vodu čerpat centrálou. V tuto chvíli už mám zasazeno a zalito 176 sazenic a dělám jich tak 30- 50 denně podle toho v kolik stoupne treplota aspoň na 0°C.

[Jitka Řezníčková]

Podle mé zkušenosti stačí mít představu, kterou člověk stále oprašuje a těší se na ni a ono se to nějak vyvine, okolnosti se nastaví tak, že dojde k realizaci. Přitom není třeba tlačit na pilu, ale všímat si všech shod okolností, které vedou k realizaci. Je to takový hravý proces plný očekávání. Pokud to má být komunita, ona se sejde.

Mně už raší první broskev ze semínka a společnost mi dělají přibuzní a vesničané, kteří jsou rádi, že ubyde pesticidů a přibude více rozmanitosti. Protože bydlení na poli zatím neřeším, auto nemám, dojíždím vlakem a autobusem, semínková metoda je pro mne nejschůdnějším řešením (a nejlevnějším). Úrodu budu odvážet v tašce na kolečkách. Počítám s okusem zajíců a srnek, což zatím řeším tak, že toho sázím víc. Oni mají k dispozici i keře kolem, tak snad mi toho moc nesežerou. Zmatu je bylinkami a kytkami. Design příliš neřeším, uplatňuji pouze zásadu velke stromy na sever, ovocné k jihu. Pole rozděluji od severu k jihu lískou (opět sázím pouze oříšky), tvořím tak jednotlivé zahrady, které budou mít každá své specifikum. Pokud vyroste z ořechu, na jedné z nich bude i ořechovec pekan, Bude to takový jedlý remízek. Zkusím i živý plot z pecek a semínek, napadlo mě vysadit část plotu ze šípků okrasných růží. Snad se nebudou tak rozrůstat jako ty šípkové a možná mám šanci vypěstovat ze semínek i nějakou novou, krásnou, voňavou odrůdu.Přeji všem zdar.

[QNX]

Jitka Řezníčková: Tak nám za pár let napiš jak to dopadlo.

[Josua]

Jitka Řezníčková: i já zkouším semínka ale mám rodinu a dvě děti a nerad bych je nechal na úrodu příliš čekat (ovlivní to mnoho věcí) a tak kupuji i staré odrůdy a sadím již 1-2 leté stromky a keře. Za 20 -30 let je mohu vyměnit svými vlastními semenáčky jenže, jak říkám čekat na plod 5-10 let i kdyby byl super mohu na části kde na to vymezím místo Je pak mohu ukazovat jako výsledek experimentu. Semenáče také sadím k zpevnění svejlu a pokud nepůjdou moc dobře, budou mulčem a aspoň zpevní násep.

Věřím také v optimismus a věřím že vám to vyjde, kdybych byl jako potulný kovář nebo sám asi bych měl daleko více experimentování na pozemku.

Myslím si, ale že zase sedláci a zahradníci a vlastně všichni co kdy něco měli společného s pěstováním stromů a plodin za posledních 300 let, nebyli úplní hlupáci a stále je třeba respektovat i to jak to dělali oni a brát si z toho to dobré (netvrdím že to neděláte). Myslím že oni daleko více než my, pracovali na udržitelnosti svých rodin a vesnic než kdy zatím může jakákoliv komunita. Pokud dnes já chápu PK, tak bych ji bral spíše jako snahu sesbírat moudra našich dědečku z našeho okolí (protože spousta věcí se dost různí dle lokalit) a část věcí použít z PK, osobně si myslím že mnoho věcí z PK spíše jen připomíná to co zde "nevědomě" dělalo mnoho sedláků/zemědělců před tak 100 lety. 

Ano byla to jiná doba, jiné mravy a jiné sociální situace, ale vzal bych si z toho to co mi připadá smysluplné ať to porušuje jakékoliv pravidlo z PK či zákonů. 

Chtěl jsem tím jen říct, že můžete sama udělat experiment s 100 semínky a 10 stromky někde ze školky. Všechno má svůj účel a tak i stromky ze školky se do ní nedostali nedopatřením. Jak píše QNX: můžete pak za pár let napsat i do této diskuze jak to vlastně dopadlo :D Nemyslím si že špatně ale že budete moci z vlastní zkušenosti pak říci moje semínka mi dali to a to a ty ze školky to.

Mohu zde napsat svůj malý experiment:

z asi 100-150 semínek z jablek z obchodu(Golden del. a další běžné Shop odrůdy) vyklíčilo jich tak 30 v různém čase.

6-8 z nich dosáhlo 20-30 centimetrů. No a protože jsme na ně zapoměl (byli tak malé a já tak zaneprázdněn stavbou) tak je přes zimu na pozemku spásli zajíci a srnky.

Musím říct že mě to ale neodradilo. Ovšem stromky co jsou ze školku jsem oplotil a po jednom nájezdu (ještě před oplocením) se jich už zajíci ani srnky nedotkly. 

Maddog: také bych rád keře někde z lesa, ale nějak nevím jak poznat malý keříček semenáček a ještě bez listů. 

všichni: Mimochodem neznáte někdo nějakou zajímavou www kde najdu obrázky a vysvětlení všech stromů a keřů u nás? Jen bych se asi rád vzdělal a pokaždé spíše hledám nějaký konkrétní a asi by mělo smysl mít ucelený přehled.

S úctou zdraví

Josua

[Maddog]

Josua: Zkus herbář nebo knihu OKO o stromech. Nevím jak ti vysvětlit jak poznáš strom bez listů, ale hledej vždycky pod starym stromem o kterém víš že je to tvůj druh který hledáš. Konkrétně Habr: Má většinou ještě teď loňské listí kromě hodně mladých semenáčků, To jistí je charakteristicky žebrované a do šediva Buk má také listí ale to má zlatavě hnědou barvu- úplně září to si nespleteš. Dále má habr tenké dlouhé pupeny a mladé semenáčky mají olivově zelenou kůru. Když najdeš v lese flek v blízkosti starejch habrů nebo pod nimi kde jsou jeden vedle druhého tenoučké dlouhé výhony s nazelenalou kůrou a občas některý má loňské listí evidentně z habru jsi na správném místě.

Lípa má například červené pupeny vždycky něco najdeš na každé rostlině.

[Josua]

Děkuji za informace.

OKO? nenašel jsem tak se kniha opravdu jmenuje?

Zdraví Josua

[Eva Hauserová]

Jééé, to byla edice OKO, takové malé tlusté podlouhlé knížky pro děti. - Já si taky myslím, že knížka je v tomto případě lepší než web, i když nevím, třeba budeš v terénu nahlížet na obrazovku, proč ne. Nicméně napíšu, jaké knížky na toto téma mám tady doma:

Klíč k určování stromů a keřů, Martinovský-Pozděna, SPN 1987

Botanický klíč, Faustus-Polívka, SPN 1984

Náš les, edice OKO (!), Albatros 1989

Kompletní návod k vytvoření ekozahrady, Jarda Svoboda - tady je asi 30 stránek obrázků a popisů