Lubomír Blažek: Pokud neplánuješ vypouštět vodu z okruhu soláru na zimu, musí tam být nemrznoucí kapalina. To znamená oddělený okruh s vlastním čerpadlem. Je třeba počítat i s tím, že malá solární sestava na sebe nevydělá. Nedávno jsem počítal návratnost sestavy se 7kW panelem na střeše a návratnost byla přes 15 let. Pro domácnost stačí mnohem menší solár. Ovšem to ostatní tam být musí. Takže domkaři, co mají na střeše 2 panely po 0,5kW, mají hodně drahou TUV. Budou-li topit do TUV kamna, solár vůbec neřeš. Solární okruh navíc musí mít řídící jednotku (pokud není řízen jednotkou pro celou tepelnou a klimatizační techniku domu). Jakmile na panely padne slunce, musí se čerpadlo rozběhnout. Jinak stačí v létě pár minut a vaříš.
Podobný problém vzniká u zdrojů typu kamna nebo krbová vložka s výměníkem. Jakmile se zatopí, musí výměníkem protékat voda a musí se někde vychlazovat. Při návrhu kotelny s využitím neregulovatelných zdrojů je třeba vycházet ze spotřeby tepla na ohřev TUV. Výjimkou jsou zdroje, které slouží jen k zimnímu vytápění (tedy ne k vaření). Tam se dá počítat se spotřebou tepla pro topení vždy, když se v nich topí, takže akumulace slouží jen k vyrovnávání krátkodobých výkyvů. Ale kamna na vaření budou v létě topit jedině do TUV jako solár, takže výměník v nich nesmí mít vyšší výkon, než je třeba k ohřátí denní spotřeby vody. Při kombinaci se solárem nesmí ten výkon překročit součet výkonu výměníku v kamnech a solárních kolektorů. Zvětšování akumulace moc nepomůže, protože TUV, která se nespotřebuje, snižuje kapacitu akumulace na další den. Tepelné ztráty zásobníků jsou řádově v jednotkách kWh za den a ohřívají v létě přehřátý interiér. Nelze tedy spoléhat ani na ně. Zásobníky TUV musí být navíc smaltované - to znamená asi 2x dražší, než ocelové zásobníky na topnou vodu - a vybavené ochrannou elektrodou. Ta je buďto hořčíková s životností cca 2 roky nebo titanová napájená adaptérem. Životnost smaltovaných zásobníků je i tak max 15 let (nemám ověřeno, ale tvrdil mi to zástupce výrobce). Zajímavou alternativou jsou ocelové nádoby s velkoobjemovým vestavěným výměníkem pro průtokový ohřev TUV nebo s vnitřní nádobou na TUV. Ale zatím s nimi nemám zkušenosti.
Odběr TUV ze zásobníku se řeší přes termostatický trojcestný ventil (podobně funguje termostatická sprchová baterie), takže v zásobníku lze vodu přehřát - údajně kvůli bezpečnosti max. na 70°C, ale z jiných zdrojů jsem slyšel i víc. Ventil ji zředí studenou vodou na nastavenou teplotu.
S jedním čerpadlem bych nepočítal ani když vypustíš ten solár. Podlahovka bude mít výrazně vyšší dynamickou tlakovou ztrátu než trubkový výměník v zásobníku, takže výkon čerpadla by musel být nastaven tak, aby při topení z kamen do podlahovky byl v trubkách dostatečný průtok a pak bude zbytečně vysoký průtok a spotřeba čerpadla při nahřívání zásobníku. Řízený trojcestný ventil místo ventilů 3 a 4 by reguloval hodně asymetricky. Lepší je dát každému topnému okruhu vlastní čerpadlo s odpovídajícím výkonem.
Určitě si to nechej navrhnout od profesionálů. Tepelné soustavy se umí chovat dost divně, pokud nejsou dobře navržené a regulované. Příliš sofistikovaná regulace se tu sice nevyplatí, ale úplně se bez ní neobejdeš. A bacha na bezpečnost! Kotelna bez pojistných ventilů nebo při jejich nesprávném umístění by mohla tu slaměnku rozprášit po okolních polích. Moderní kotle na tuhá paliva umí automaticky zastavit podavač paliva a přivřít spalování na minimum, pokud selže oběh vody ve výměníku kotle. Rakeťáky tohle asi umět nebudou, tak je třeba to hlídat.