Uloženo uživatelem RADIM BUFFALO TOBIAS 21.Březen.2010 v 11:57

 

ZABYVA SE NEKDO EKOCHOVEM VCEL, CMELAKU, .....???

Prohlédnuto: 2238 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Odpověď přidal(a) Jan Karpíšek na 29.Březen.2010 v 21:37
Bohužel to není ekochov, ale začal jsem v srpnu 2009 se včelami. Chtěl bych jim nechat víc medu než je obvyklé.

Odpověď přidal(a) RADIM BUFFALO TOBIAS na 30.Březen.2010 v 5:44
O EKOCHOVU VČEL JE ZAJÍMAVÁ KNIHA : CLAUDIA BENTZIEN - EKOLOGICKÝ CHOV VČEL ( VÍKEND )...

Odpověď přidal(a) Jan Karpíšek na 30.Březen.2010 v 8:26
Tuto knížku mám, ještě ne úplně prostudovanou, nicméně se zatím přikláním k tomu názoru, že proti roztoči Varroa se přípravky zasahovat musí, ta zátěž úlového prostoru je relativně malá a opravdu je to rozumné, evropská včela se proti tomuto zavlečenci z Asie neumí bránit (vložené destičky Gabonu a tři fumigace dvěma kapkami Varidolu na nástavek). Mimochodem je to chovateli nařízeno veterinární správou. Antibiotika se v ČR nepoužívají. resp. proti MVP (moru včelího plodu) je to zakázané a s jiným použitím jsem se zatím nesetkal. Všechen med neodebírá včelkám asi nikdo, koho znám, ale kolik jim ho necháme, to záleží na nás. Účinek opylování včelami budu pozorovat na zahradě až letos, věřím, že bude ohromující. :-)

Odpověď přidal(a) Juraj Korytiak na 30.Březen.2010 v 10:38
...proti roztoču Varroa Sepp Holzer radil , nasadit pred ul byliny 3 -4 m široky koberec bylín ,ktore produkuju intenzivne etericke oleje. Ten koberec tam urobi taku brzdu v lete a vcely aby nelietali sem a tam ale musia preliezt cez tieto byliny. Tymto bylinam musime niekolko tyzdnov orezavat spicky. Na vrchu bylin sa vytvoria kvapky a ked tade preletia vcely tak na seba nachytaju tieto oleje.No a vdaka tymto olejom rozroc varroa odpadne a vcely si oleje zanesu aj do ula. Dodatocne tie bylinky ktore sa odrezavaju sa daju zlisovat a daju sa do jemnej siete. Siet sa polozi nad plasty ,ale musi byt jemna aby to tade neprepadlo a vcely to nevyniesli von. A teplom sa oleje uvolnuju a dostavaju sa do liahni a to je taka dodatočna podpora. Sepp to tak robi ale zaujimalo by ma ci to vyskusal aj niekto iny. Ci to naozaj tak funguje. ...... a dik za tip skusim si zohnat tu knihu . Tu si mozte stiahnut relaciu J.Duska - duse K - a konkretne sa hovorilo o krasovcelareni (je to relacia z 28.09.2007) http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_num_from=40&p_num_...

 

Odpověď přidal(a) Jan Karpíšek na 1.Duben.2010 v 12:46
Zkušený včelař a člověk, kterého si velmi vážím, mi na zmíněnou metodu Seppa Holzera odpověděl:
...vzpomínám, že jsem něco podobného v minulosti četl v překladech, ale nezkoušel.
Je známo, že aromatické látky jako např. mentol ap. na brouky působí.

Odpověď přidal(a) Petr Grim na 2.Duben.2010 v 9:35
Včera jsem si poslechl tu relaci o krasovčelaření - výborná...

Odpověď přidal(a) Martin Macháček na 16.Duben.2010 v 23:03
Zdravím.

Metodu Seppa Holzera bych zkusil, ale o úspěchu moc přesvědčený nejsem. Sepp má v Alpách trochu jiné podmínky než u nás. U něj je v timě taková zima, že matka vysadí plodování a roztoč se nemá přes zimu kde množit. V našich podmínkách jsou tak teplé zimy ( kromě letošní ), že matka ploduje větší část roku. Tím se roztoč množí geometrickou řadou a na jaře nemáme včely vubec, nebo takové žebráky že se nevyplatí s nima zabývat a radši je spojt s jinými včelami.

Další problém je, že v podletí si může úplně zdravé včelstvo donést tisíce roztočů z vykradeného úlu jiného včelstva. Proto podle mě nemá význam zapojovat se do varroa monitoring systému. Vaše suprová včelstva si před zimou natahají roztoče z úlů od souseda, který celý rok třeba neléčil. A mohli jste mít třeba 10 metrů bylin před úly.

Když chovat včely tak postupovat jak to dělala příroda. Do jara přežili nejsilnější včelstva, ty se vyrojili . Roje se uchytli a pár jich zase přežilo zimu. A v našich podmínkách bych to permakulturně dělal asi tak:
Na jaře slabá včelstva pospojovat s jiými včelstvy. Co nejdřív co to půjde udělat z kmenového včelstva jeden dva oddělky. Oddělky nechat sílit až do podletí . Na podzm je nechat nebo připojit k jiným včelstvům, nebo ke včelstvům se starou matkou.

BIO PROVOZ - resp. Permakulturní včelařina
Pokud chcete permakulturně včelařit musíte také množit včelstva, nebo je nechat přirozeně vyrojit. Vyrojené včelstvo = ten rok jste bez medu. Měli by jste dělat obměnu díla. I včelám v dutinách přes zimu zavíječ, nebo myš vyžrali nějakou tu plástev. Léčení včelstev. To je věc, kterou řeším. Amitraz je v německu zakázaný u nás ne. Gabon je tvrdá chemie a jeho účinnost klesá každým rokem. Účinná látka v Gabonu je karcinogen. Zbývá odpařovač kyseliny mravenčí. Ale do toho se mě jít nechce , protože manipulace s tak agresivní kyselinou někde na stanovišti v lese když se s tím poleju :-).

Kolomý už má údajně nějaký odpařovače, co byli schválený pro bio provoz v Rakousku na léčení Varroa. V USA prý testují feromonový lapače na varroa samečky. To je asi cesta do budoucna na léčení včelstev.

Uzavřený koloběh vosku a plástů. To je další věc co řeším. V ČR funguje výkup a prodej mezistěn. To jestli někdo dá do výkupu vosk od včel, přihodí tam nějakou svíčku nikdo nepozná a ani se to nedá zjisit. Navíc se dnes dá koupit parafín se stejnou teplotou tání jako včelí vosk. Včelaři se pak diví, že včely nechtějí na takových plástvech stavět. Proč si myslíte, že výzkumák v Dole už má vlastní výrobu mezistěn a uzavřený koloběh svého vosku. Řešení je vzít svůj vosk , dovést ho do Stražiska a echat si z vlastního vosku za 35 Kč kg udělat mezistěny. U malo provozu a permakulturního včelaření jen vylamoval plástve a nechal je to dostavět.

Nechávání zásob na zimu. Pokud máte pár včelstev pro sebe , určitě je to řešení. Ale musíte mít v okolí zdroje snůšek. Ideál louky, pole a les . Vše v doletu včelstev. Pokud máte včely pro získávání a prodej medu, při současné výkupní ceně medu je situace taková že se vytáčí vše dokonce i oddělky.

Nepřerušované dílo. Nástavkový úl vymyslel člověk a pokud matka nemůže snadno z jednoho nástavku díky překážkám ( horní a dolní loučky ) je rozvoj včelstev pomalejší. V tom je zajímavý systém dadant s plodištěm velikým, le vidím tam problém v obměně díla.

Antibiotika do včel je blbost. Takhle řeší problém s morem v Evropě, naštěstí ne u nás. Nejlepší je mít vedle stanovišť co nejvíce vrb jív . Jejich pyl z jara má úžasné antibiotické účinky a včelstva vám nakopne do formy do nového roku.

n- včelari. Chystám se na kurz 7.5 do Lhotky u Telče. Chtěl bych dělat druhové medy a na Langstrothech to jde líp a hlavně uvažuju i o přechodu na nízkonástavkový včelaení.

Včelařím 5. let , nyní 52 včelstev. Doporučuji vymetat kurzy pro včelaře a na včelí farmy. Co včelař to názor. Co výrobce úlů to jiný názor na úly. Po pár kurzech si uděláte jasno. Pokud to budete chtít dělat jako zaměstnání jděte do toho. Ale to je na několik stránek co vše musíte mít pořešené. Hlavně musíte umět efektivně včelařit. A to se učím pořád :-)

Odpověď přidal(a) Slavek Krčmář na 7.Srpen.2010 v 20:05
Ja chovám včely 2roky.Nyní mám desatery v klasických zateplených úlech. Protože jsem je koupil staré úly i s maringotkou tak je chci postupně vyměnit . Příští rok budu zkoušet 3 nízkonástavkové neuteplené Optimály. Letos jsem chtěl na zkoušku udělat mednou komoru, ale protože už první med byl tmavý zřejmě s příměsí medovice tak mi to všichni rozmlouvali až jsem podleh. Tak doufám
příští rok. Do nízkých nástavků jsem se rozhodl proto, že to chci zkusit bez mezistěn a i bez drátkování rámků. Pokud má někdo s tímto zkušenosti rád přivítám rady.

Odpověď přidal(a) RADIM BUFFALO TOBIAS na 8.Srpen.2010 v 8:51
OGARE.
A CO BYS MI ŘEK NA TU VČELÍ VODU, JAK SE MÁ NECHAT PŘES NOC V MEDNÍKU A PAK JU PŘES DEN POPÍJAT...??? PRÝ TO JE LÉČIVÉ A AJ SI DAT ŠLOFÍKA VE VČELÍNĚ...TEN KOLOMÝ TO ASI BERE MOC KOMEKČNĚ, JAK JSEM SLYŠEL NA VÝSTAVĚ V BRNĚ...JÁ NEVÍM...LIDI STEJNĚ JEN POMLOUVAJÍ KDYŽ MÁ KERÝ ÚSPĚCH...SI MYSLÍM JÁ...

Odpověď přidal(a) Slavek Krčmář na 8.Srpen.2010 v 10:18
    Tož k tý vodě. Dává se opravdu do medniku,tedy nad včely. Voda se pak jakoby mirně zakalí. Stačí to tam nechat opravdu přes noc,ale slyšel jsem,že ji tam nechávají i týden. O tom,že tam opravdu včely přenechaji energii se dá lehce přesvědčit proutkem.
    Dali jsme dvě vody v petce jednu ovčelenou a druhou ne na zem a prochazeli nad nimi. Nad ovčelenou se vždy proutek zvedal a nad tou druhou ne. Kromě vody se tak dá vylepšovat třeba slivovice. No a proto jsou asi taky včelaři dlouhověcí.
    K tomu Kolomému moc neřeknu. Je to největší včelař v Česku a tak musí asi hlavně myslet ne ekonomiku. Jeho farmu jsem neviděl, tak nemůžu soudit a taky jsem proti němu jen eléf.

Odpověď přidal(a) Bohůdík Vyliztalalir Balalajkin na 8.Srpen.2010 v 16:54
v záři jdu na kroužek včelaření :D

Odpověď přidal(a) RADIM BUFFALO TOBIAS na 8.Srpen.2010 v 17:52
NECHME TOHO KOLOMÉHO KOLOMÝM...NĚJAK SE ŽIVIT MUSÍ...A KDYŽ MU TO JEHO VČELÍ IMPÉRIUM VYNÁŠÍ...MŮŽEŠ SE K NĚMU OBJEDNAT NA EXKURZI...ČETLJSEM TO NA JEHO STRÁNKÁCH...A O TĚCH PROUTKAŘÍCH JSEM TO TAKY ČETL...SLIVKU JSEM UŽ VŠECHNU PRODAL A ZŮSTALO MI TAK 1 A 1/2 L.A ANI TU V OKOLÍ NIKOHO NEZNÁM ABYCH MU NECHAL VE VČELÍNĚ ASPOŇ TEN POSLEDNÍ ZBYTEK...LETOS BUDE O SLIVKU VELIKÁ BÍDA...NIC NA STROMECH NENÍ...ANI JABKA, HRUŠKY...MÁM LETOS TROCHU MIRABELEK A TAK NAVAŘÍM TROCHU MARMELÁDY, ASPOŇ...LONI JSEM MĚL NA 1 MENŠÍM STROMKU ASPOŇ 2 q...LETOS TAK S BÍDOU 5 - 6 AMPRŮ...

Ekochov? To bys musel mít nejdriv pod kontrolou, kam ti lítají. Takže cca v 5 km průměru ovlivňovat, co bude na pozemcích rust. S tím bys měl asi začít.

emča má recht. Řepka a postřiky mne prokazatelně připravily před roky o čtvery včely.... Pořídil jsem si další, dal je na louku uprostřed hlubokých lesů a..... ukradli mi je.

Včely mi nejdou....

 

No jo, Jardo, tahle je realita Česka ve 21. století... Jezdím "na čumendu" na jednu velkofarmu. Tam jsou ty krádeže neustále: úly, matky. A to místňákům dává matky zdarma, pokud si k němu přijedou.

Krást včely, to je myslím hodně špatná karma :-)

Chtel bych jen dodat, ze v nasi kulturni stredoevropske krajine je az na vyjimky tzv. ekochov vcel nerealizovatelny. To bych pro sebe musel mit minimalne 25 km2 :) Nekde v Kanade, Australie nebo na Novem Zelandu to samozrejme je neco uplne jineho. Ale osobne nevidim mezi tzv. ekochovem a standartnim chovem zadny velky rozdil. Casto jde jen o slovickareni. Zkusenosti tzv, mestskych vcelaru a rozbory jejich medu to jasne dokazuji, protoze tyto medy nevykazuji prakticky zadny rozdil v obsahu zdravi skodlivych latek oproti medum vyprodukovanym nekde na venkove.

Máte někdo zkušenosti s tzv. srbskými včelami, ktetré se údajně nerojí ?

Zrovinka jsem vystavěl na zahradě čmelín, osadil ho královnou a čekám, zda se uchytí a zabydlí. Vytvořil jsem k tomu i album Čmelín tady na Permawebu, kam budu doplňovat fotky a u sebe na webu budu čmelákům věnovat sem tam nějaký článek.


A jak chutná čmelí med? měl bych zájem, páč musím všechno ochutnat.Já mám čmeláků plnou jižní zeď, bzučí to celej letní rok jak brunDibáři.....A taky včeličky, co žijou mezi cihlama osamoceně.
Patrik Stach říká:

Zrovinka jsem vystavěl na zahradě čmelín, osadil ho královnou a čekám, zda se uchytí a zabydlí. Vytvořil jsem k tomu i album Čmelín tady na Permawebu, kam budu doplňovat fotky a u sebe na webu budu čmelákům věnovat sem tam nějaký článek.

Čmeláci ho produkují tak málo, že stačí pouze jim. Četl jsem, že je možné ochutnat tak maximálně namočený kousek špejle. Chovat je chci pro radost a pro opylování brzy z jara, hlavně kamčatské zimolezy.

O víkendu chci vystavět i ubytování pro včelky samotářky :)

jarda bon jovi říká:

A jak chutná čmelí med? měl bych zájem, páč musím všechno ochutnat.Já mám čmeláků plnou jižní zeď, bzučí to celej letní rok jak brunDibáři.....A taky včeličky, co žijou mezi cihlama osamoceně.

Stepan L.: Rozdíl mezi ekochovem (nemusí být bio) a standartním chovem může být velký a rozdílná bude i kvalita medu. On bude jistě rozdíl, jestli je úl z přírodních materiálů, nebo z polystyrenu, jestli se používají léčiva zanechávající rezidua, jestli med vytáčíš z plástů panenských, nebo z plástů tak zasraných, že jsou černé, Kolik máš v úlu plastů (krmítka, mezistěny, rámečky, strůpkové folie) a v jaké kvalitě (atest pro styk s potravinami, nebo ne), jestli med vytáčíš, nebo lisuješ atd. atd. Pro někoho je to rozdíl nepodstatný, ale já ho považuju za tak významný, že jsem si přesně z toho důvodu pořídil včely vlastní a med už raději kupovat nebudu.

holubáři používají podestýlku s ořechovým listím, což prý má protiparazitický (protiroztočový) efekt, dá se to nějak vyzkoušet i u včel ???

Ahoj,

ty podestýláš včelám?

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby