Ahoj včelaři.

Mám dotaz, jaké máte zkušenosti s volnou stavbou v rámečcích?

V knize Včelaříme jednoduše Dr. Gerharda Liebiga jsem se dočetl, že včely jakmile začnou obsedat více jak 5 plástů, začnou stavět trubčinu. Včelařím prvním rokem, a tak mě zajímá, jak to udělat, aby si plástve včely stavěly podle sebe (v plodišti i medníku). Díky za případné odpovědi.

Prohlédnuto: 9236 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Nejspíš použiju sklenici s děrovaným víčkem, ale jestli je nějaký jiný lepší způsob tak se tomu nebráním.

Asi už se naše diskuze volně vzdaluje od volné stavby, tak kdyžtak další dotazy budu psát do včelaření :-).

když  potřebuješ krmit  tak myslím 1:1  i třeba rámkovým krmítkem i kterýmkoliv jiným ale určitě průběžně a pořád...

nebo i malou flaškou(kulatý otvor v e strupku)-ve velké by se to mohlo  zkazit

když potřebuješ nakrmit(doplnit větší množství zásob ) určitě flašky(4litry) nebo nakrmíš slámou v kýblu

časem se to dá i bez cukru...

Tohle roj vystavil za tři dny ... pak odletěl :-(

 

Nevím, zda rozumím tvému dotazu. Jestli se ptáš, jak zařídit, aby stavěly trubcinu, tak jim proste vlož do nastavku prázdný rámek. Bez mezisteny

 

Ahoj. Začal sem včelařit letos, tak mě berte s rezervou.

 

1) Trubčina asi může způsobit rozšíření varroázy. Trubvi jsou ale nositeli genetické informace, narozdíl od běžných dělnic. Kleštík napadá přednostně trubčí plod, takže: není trubčina náhodou cestou ke šlechtění varroatolerantních včelstev?

 

2) Docela by mě zajímalo, co si včely zvolí, když jim neuděláme startovací linku. Teplou, nebio studenou stavbu? Nebo nějaký úhel mezi? Nebo někde to a jinde ono?

 

3) Na jednom letošním setkání přírodních včelařů jsem se dozvěděl zajímavou informaci: Podle tvaru vystavěného plástu se dá odhadnout bodavost včelstva. Jistě to jde i s jinými vlastnostmi.

 

4) Jak je to s trámkovými úly, např Warré, a naší legislativou? Je to považováno za rozběrné/nerozběrné dílo? Uvažuji o zjednodušení medníku NN Langsthrota na trámkový (plodiště bych nechal v rámcích).

 

5) Tomáš Svoboda se mi v létě svěřil, že úspěšně vytáčel med z vystavěných rámků 39*24.

   Ahoj přátelé,

volná stavba (u dvou včelstev) se mi prvním rokem na rámkové míře 39x24 osvědčuje. Kleštíci jsou u těchto včelstev pod limitem 3 ks/ den (možná také vlivem mravenců:)). Trubčinu si včely staví dle libosti (některé rámky jsou pouze trubčí, jiné v kombinaci s dělničními buňkami, či pouze dělniční). Trubčí buňky jsou nyní na zimu plné zásob a pylu. Ruční vytáčení volné stavby bez problému.

   Podle způsobu začátku stavění volné stavby lze zjistit, zda jsou včelstva více či méně rojivá (zdroj z přednášky Švýcara Martina Schmidta: Demeter včelaření v teorii i praxi; Obořice - Člověk a včela 2011).

   Nyní s volnou stavbou a mednou komorou budu zkoušet Rašovskou metodu (Včelařství, 07/2011), jejíž principem je 'ozdravný' přechod včelstva na panenské dílo během začátku plodování ke konci zimy. Přechod na panenské dílo jest přirozenou součástí biodynamiky včelstva v přírodě v dutině stromu. Takováto včelstva jsou zdravá i v oblastech zamořených včelým morem.

   Pozorováním včel ku zdravé symbióze člověka a včel:)   

Chtěl bych se zeptat zda pro volnou stavbu používáš klasický prázný rámek, nebo používáš proužek mezistěny a nebo

specialní rámek jako třeba přítel Leoš Dvorský ?

Na rámcích 39x24 používám 'slzu' (lajnu) roztaveného vosku, kterou aplikuji stříkačkou podél navlhčené šablony (laťky).

Do rámků 15,9x44,8, které mají v horní loučce vyfrézovanou drážku, vkládám do drážky na těsno pero, kterému poté vytvořím dlátem ostrou hranu, což je obdoba rámku pro volnou stavbu přítele Leoše Dvorského.



Komár říká:

 

Ahoj. Začal sem včelařit letos, tak mě berte s rezervou.

 

1) Trubčina asi může způsobit rozšíření varroázy. Trubvi jsou ale nositeli genetické informace, narozdíl od běžných dělnic. Kleštík napadá přednostně trubčí plod, takže: není trubčina náhodou cestou ke šlechtění varroatolerantních včelstev?

add1) šlechtění ve včelařství probíhá po línii matky, protože trubec vzniká z neoplozeného vajíčka a má tedy totožnou genovou výbavu jako (jeho) matka. Trubčí plod varroa napadá raději pouze z toho důvodu, že má delší dobu na množení uvnitř zavíčkované buňky s trubčím plodem. 

2) Docela by mě zajímalo, co si včely zvolí, když jim neuděláme startovací linku. Teplou, nebio studenou stavbu? Nebo nějaký úhel mezi? Nebo někde to a jinde ono?

 add2) většinou zvolí něco mezi a ještě bude stavba různě prohnutá (zvlněná), takže pokud by jsi dal nástavek plný prázdných rámků (bez vodící linky), prostaví ti rámky k sobě a máš rázem nerozebratelné dílo.

3) Na jednom letošním setkání přírodních včelařů jsem se dozvěděl zajímavou informaci: Podle tvaru vystavěného plástu se dá odhadnout bodavost včelstva. Jistě to jde i s jinými vlastnostmi.

 add3) vlastnosti včelstva nejlépe odhalíš průběžným sledováním a zápisem poznámek. Vzhledem k tomu, že matka se páří s větším množstvím trubců, mohou se vlastnosti včelstva měnit (i když ne radikálně)

4) Jak je to s trámkovými úly, např Warré, a naší legislativou? Je to považováno za rozběrné/nerozběrné dílo? Uvažuji o zjednodušení medníku NN Langsthrota na trámkový (plodiště bych nechal v rámcích).

 add4) Jednoduše bych se řídil selským rozumem. Lze dílo rozebrat = je rozběrné. Pozor jen s tím, aby zjednodušení na jedné straně nebylo komplikování na druhé

5) Tomáš Svoboda se mi v létě svěřil, že úspěšně vytáčel med z vystavěných rámků 39*24.

Ahoj včelaři,

snažil jsem se vše pročíst, ale nestíhám to, tak se omlouvám za opakování. Letos mi přežilo všech pět včelstev s komfortními zásobami. Na podzim jsem nakrmil do každého úlu cca 12-15 kg cukru. Krmím jednoduchou metodou podle Bentzainové, kbelík do prázdného nástavku přímo na rámky. Do kbelíku dávám dřevěné špalíky velikosti špuntu nebo slámu proti utonutí. Dokud včely berou, tak cca po 3 dnech doplním kbelíky večer v úlech roztokem z konve, jako benzín do nádrže. Přes fólii je vidět, jak krmení včely berou a když je prázdno, tak nakrmím.

 

Co se týká volné stavby, tak šetřím nákup vosku a dávám základový proužek cca 2cm a to na střídačku s plnou mezistěnou. Včeli si sami rozhodnou, co budou stavět. Už mi vystavěli i úplně novou dělničinu ze 100%. Navíc toto zaměstnání může snížit rojovku. Můžu  nechat  trubčinu zaklást, což je potřeba udělat kvůli oplodnění případných matek a navíc trubci zaměstnají dělnice a ty se nenudí a nedělají skopičiny. Zakladenou trubčinu z úlu nevyřezávám. S nezakladenou si můžete udělat, co chcete, nechat ji zaklást, nebo ji vyřezat a vytavit čistý vosk a směnit ho za mezistěny.

 

Trubčí rámky s proužkem drátkuju, protože pokud jej včely nevystaví od loučky k loučce, tak při naplnění medem, nebo zakladení se při otáčení rámku při prohlídce vyklání z rámku a může se utrhnout. Je to nepříjemné.

 

Letos už nechci krmit cukrem, ale prvním medem, viz CD „By nám neuletěly včely“, nebo Radomil Hradil

Alternativci nechť kouknou na toto:

http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY328.htm

 

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby