Ahoj včelaři.

Mám dotaz, jaké máte zkušenosti s volnou stavbou v rámečcích?

V knize Včelaříme jednoduše Dr. Gerharda Liebiga jsem se dočetl, že včely jakmile začnou obsedat více jak 5 plástů, začnou stavět trubčinu. Včelařím prvním rokem, a tak mě zajímá, jak to udělat, aby si plástve včely stavěly podle sebe (v plodišti i medníku). Díky za případné odpovědi.

Prohlédnuto: 9946 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Volnou stavbu v rámcích zkouším teprve od loňska, takže cokoliv tady napíšu berte s rezervou. Nechci se připojovat ke spasitelům teoretikům.

Nejdříve k Bohudíkově tezi: Veterinární vyhláška předepisuje chov včel na ROZBĚRNÉM DÍLE. To znamená, že když se nedejBůh Bohudíku ve tvé oblasti vyskytne včelí mor, veterinář bude chtít, abys mu ukázal každou plástev s plodem zvlášť. Když toho nebudeš schopen, tak je možné, že Ti to včelstvo spálí preventivně. Tedy, chovat včely v klátech, klasických košnicích, japonských ůlech, krabicích od bot, či jakýchkoliv jiných dutinách bez rámků, či alespoň horních louček bych si zatím "nelajsnul".

Toto vlákno je založeno pro volnou stavbu v rámečcích, proti čemuž se žádná vyhláška, kterou znám, nevyjadřuje. Zkusím sem nastřelit nějakou strukturu, ať víme o čem a proč mluvíme.

O co tedy jde? Pod volnou stavbou ve včelaření si představuji vedení včelstva bez mezistěn ať již v běžných rámcích, polorámcích či pouze na lištách-horních loučkách.

Proč to dělám? Z lenosti. Přestože mám 2/3 Langstrothy, které není třeba drátkovat, tak práci s mezistěnou vnímám jako otravu, žrouta času. Druhý důvod, mezistěny jsou drahé- 1 kilo, tj. cca 17 mezistěn 150-200 Kč, pokud nemáš vlastní vosk. Třetí důvod, mezistěna diktuje včelám jak veliké mají dělat jednotlivé buňky, jejich velikost na divočině je různá i v rámci jedné plástve. Čtvrtý důvod, vosk je tuk, v kterém se ukládají rezidua léčiv, pesticidů, herbicidů, spor nemocí ap. Pokud koupím mezistěnu ze směsného vosku, zanesu si do úlu zajímavou směsku těchto dobrot.(dle ústního sdělení Z. Klímy, veterináře, předsedy PSNV.)

Proč to nedělají ostatní, aneb klasické protiargumenty. 1. Včely bez mezistěny staví jenom trubčinu. Ano staví, když jim necháte pár stavebních rámků a na zbytku jim nadiktujete dělničí buňky. Včely staví tolik trubčiny, kolik potřebují, jinak by tu těžko poletovaly od časů dinosaurů doteď.

2.Včely staví pomaleji než na mezistěnách. Ano, to je pravda. Zatím mohu říci, že jsou velké rozdíly ve stavební aktivitě u jednotlivých včelstev jak na mezistěnách, tak bez nich. Žádné solidní zprůměrované srovnání jsem zatím nečetl. Ekonomika provozu je pro mě jeden z určujících faktorů, na příští rok se tedy chystám udělat srovnání, ideálně deset a deset oddělků, či smetenců- na mezistěnách a bez nich. Co mě zajímá je rychlost stavby, voskový a medný výnos ve druhém roce.

3. Plástev bez mezistěny nejde vytočit. Nevím jak na vysokých rámcích, na nízkých to s citem jde. Osobně nemám problém plástev vyříznout a rozdrtit, jak se to dělá ve Warré či různých typech Medných krav. Výtěžek vosku je pro mě také podstatný.

4. Včely mezi plástvemi více prostavují: Ano, a trochu to zpomaluje práci. Kromě rozpěráku to chce ke včelám nůž, nejlépa zubatý. Po troše cviku to nepřináší významné problémy.

Zdroje informací: To co jsem napsal se týká mého včelaření v desetirámkových Langstrothech, mednou krávu a hlavně Warré chci zkusit letos. U volné stavby je problém absence literatury v čestině. Zmínku má  C. Bentzien v Ekologickém chovu včel. Pár lidí v republice to zkouší, většinou nejsou skoupí na info, soustředěni jsou kolem PSNV. Nejvýznamější web pro Warré a volnou stavbu je slovenský pana Bencúra www.nasapravda.blogspot.com, kde najdete i slušnou sbírku odkazů. V Čechách např. http://dvorsky.leos.sweb.cz/. Velmi doporučuji projet si příbuzná vlákna na www.vcelarskeforum.cz. V Angličtině je na Webu dostupná Warrého Beekeping for all, teď jí louskám a je velmi zajímavá.

Fuj, to jsem se rozkecal

Honza


   Díky, Honzo, za podnětné informace a dobré odkazy.

   Minulý rok jsem začal včelařit (39x24) se dvěma oddělky poměrně pozdě (v půlce července), a tak včely zimují na sedmi rámcích. Z jara tedy budu přidávat rámky do prvního nástavku a dále pak rozšiřovat včelstva o druhý plodištní nástavek a medníkový nástavek.

   Zkusím trošku experimentovat:

Přidávat budu prázdné rámky s 'kapkou vosku' uprostřed horní loučky a pokud by včely stavěly jen trubčinu, přidal bych do prázdných rámků startovací proužek mezistěny. Je nějaká minimální šíře proužku?

   Taky mě láká vyzkoušet, do jaké míry a v jakém množtví by trubčinu včely vystavěly, a tak pozorovat, co se bude dít dál. Ač by to nejspíš bylo na úkor sklizně medu.

   Co si o tomto postupu, Honzo i ostatní, myslíte? Díky. 

J

Jasně. Startovačka jde udělat i puštěním tekutého vosku podle vlhkého prkénka. Osobní zkušenost nemám, používám Hoffmany, které mají vyfrézovanou drážku v horní loučce, často to lidé používají v medných kravách. Vsadil bych úl na to, že na množství trubčiny nebude mít vliv, jestli použiješ voskovou lajnu, nebo kus mezistěny. Cílem těchto úkonů je, aby včelky nestavěly dílo na napříč přes rámky (lišty, horní loučky). Na délce startovacího proužku až tak nezáleží, jenom mustí tak ňák držet. 1-3 cm? prostě bajvočko.


Ale samozřejmě budu rád, když to prubneš a dáš vědět. Jenom bacha na závěry. Mohlo by se Ti stát, že ve chvíli kdy zjistíš, že staví jenom trubčinu a dáš tam rámky se startovacími pruhy, tak už budou mít trubců dosti a na nových rámcích začnou frkat dělničí buňky. Stejně tak je problém vynést nějaký závěr, když má člověk jenom pár včelstev.


Tomáš Svoboda říká:

 

   Zkusím trošku experimentovat:

Přidávat budu prázdné rámky s 'kapkou vosku' uprostřed horní loučky a pokud by včely stavěly jen trubčinu, přidal bych do prázdných rámků startovací proužek mezistěny. Je nějaká minimální šíře proužku?

   Taky mě láká vyzkoušet, do jaké míry a v jakém množtví by trubčinu včely vystavěly, a tak pozorovat, co se bude dít dál. Ač by to nejspíš bylo na úkor sklizně medu.

 

   S tím závěrem s Tebou, Honzo, souhlasím.

   Se startovacím proužkem nemám zkušenosti, takže jsem chtěl vyzkoušet, zda na další stavbu má vliv. A docela bych Ti i věřil, že nemá. Další otázka se nabízí, zda šíře proužku na další průběh stavby vliv už má,-) Ale to by se z proužku mohl stát pruh a už by to odporovalo původnímu významu.

   Taky mě napadá, že trubčina se vlastně ve včelstvech vůbec potírá a využívá se jen pro protirojová opatření (pro zajištění stavebního pudu) a jako 'lapač' pro varroa. Svým způsobem se nedivím - takové plásty zabírají v úle jen místo pro využitelné plásty dělniční. Ale co když tam ta trubčina taky má své opodstatnění, když ji včely staví... To se ale zase dostáváme k otázce, jaký bych měl z takových včel užitek (kolik medu).

   Z této úvahy mi vyplývá, že včelařit lze buď jen s mezistěnami nebo úplně bez nich, což je vlastně jasné už od začátku,-) Plynulý přechod z mezistěn na volnou stavbu je pro mě ale výzvou. Budu tedy včelám přidávat prázdné rámky (a případně nástavky) tak dlouho, dokud nezačnou stavět opět dělniční buňky 'plodové' a 'medové'. Čímž si zřejmě (vylíhnutím trubců) trošku budu zahrávat s rozšířením varroa. Další otázkou bude, co s vystavěnou trubčinou (zda ji postupně odebírat, nechat ji tam apod.). Možná, že tento pokus bude jen takové laškování se včelstvem a plynulého přechodu na volnou stavbu se nedosáhne, ale kdo ví... Nebo máte někdo jiný nápad, případně zkušenosti se zamýšleným?

není třeba dělat nic včely vždy budou stavět správný poměr buněk dělničnich a trubčích i mateřských,dělaj to od přirozenosti,

trocha ji nechám prostor kolem mezistěny(dole!) maj tam radi ty trubce ,nebo to kolikrát vykoušou stejně sami,jinak divočina je největší eko bio trošku náročnější i na čas ,funkční jsou třeba tyto viz obr.,uhel boční stěny je zvolen takový ke kterému včely nepřilepí,nepřitmelí Dílo

na prkýnko se dá třeba jen čárka z vosku nebo proužek mezistěny včely se toho chytnou a už to krásně mete   H.
Ahoj, taky bych chtěla teď na jaře začít s včelařením. Chci se zeptat jestli je reálné začít rovnou jen bez mezistěn, resp. se startovacím proužkem. Budu mít úl optimal s rámky 42x17.

pokud budes mit včely už v tom optimalu(nejvic záleží kdy) tak jim tam do snůšek dávej proužek -mimo snušky bude lepší i mezistěna,pokud budeš mít roj tak je lepší skrzeva volnou stavbu-proužky ležan.....takže bych přesněji popsal tvuj start a ja ti presněji napíšu co a  jak....odkud jsi?-lepší jednou vidět než tisickrat slyšet

jakýkoliv komentáře QNX odmitam komentovat.....

Hlad: Zatím vím jistě jen to, že budu mít 2 úly optimal (jsou už ve výrobě u kamaráda), a řeším právě jestli tam včely vpravit rojem nebo oddělkem. Asi by byl jednodušší roj, protože oddělek tady seženu asi jen na rámkách 39x24, tak by to bylo náročnější s převedením. Úl ležan se mi taky líbil (nedávno jsme se byli dívat u včelaře), ale s tím by to zkusila později.

Jsem ze Semil. Budu ráda za další rady :-).

 

to je daleko...zustanem u teorie

ano,pro tebe lepší je roj,ještě lepší je ho usadit na souše.....ale tobě budou muset stačit mezistěny,aby si postavily do zimy dům....

oddělek 39x24 je ti k ničemu

 

 

krmit ,krmit a krmit,aby rostly do síly....

Hlad: prosím ještě o doplnění - krmit cukrem? a kolik asi? díky.

uplný minimum je pět kilo zásob...,,,cukrem

 

jakým způsobem to provedeš??

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby