Před 11 lety jsem zasadil 35 ovocných stromů. Celý sortiment o kterém jsem si myslel, že by měl 

v podmínkách mé zahrady růst. Do dneška jich zůstalo z 35 asi 10. Ostatní z různých důvodú "zahynuli". Nejvíc jich zničili hryzci, ořešáky vyschli kvůli nějaké houbové nemoci, z neznámého důvodu se zvedla na mém pozemku hladina podzemní vody atd. To co zůstalo moc ovoce nedává.

Kromě toho v posledních letech přicházejí jarní mrazíky tak,že i sousedi co mají velké ořešáky nemají žádné ořechy.

Kdybych měl žít z plodů stromů tak už jsem hladem umřel.

Dobře se čte, jak by místo polí měli být jedlé sady nebo lesy (viď kniha pana Svobody Ekozahrady...) ,ale podle mně se jednoleté zeleniny lépe přispůsobí a dají úrodu.A když se do toho ještě mění klima, tak plánovat, že za 15- 20 let budu mít stromy co budou mít ovoce. Stačí aby se něco změnilo a 15 let úsilí je pryč. Já něco jako jedlý sad místo pole nevidím jako vhodnou alternativu. Co vy na to ?     

Prohlédnuto: 3989 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Ououou...neberte mi iluze...začínám se založením jedlového lesa, plánuji ale použít pouze odrůdy, které rostou v kraji a hlavně v okolí..Jeřabinu,bez,maliník,ostružiník atd...přesadim z lesa.S ořešákem bude asi problém, ale poradím se s okolím, co jim roste na zahradě.Možná, že by to chtělo u Vás mezi zbývající stromy osázet i nějaké jedlé a bylinkové keře...co les dá...Já k tomu plánuji i pěstování jednoleté zeleniny, trvalek a bylinek....Držím palce a neklesejte na mysli, přeji hodně optimismu..:-)..

Les sem patří. Pokud někdo chce, může si sázet cokoliv. Doporučil bych slivoně, které vodu mají rády. Viděl jsem růst lísky na břehu rybníka. Většina našich ovocných dřevin má velkou ekologickou valenci a navíc pochází 99% z teplejších oblastí. Za nezdar na popisovaném pozemku zcela jednoznačně nese zodpovědnost změna hladiny spodní vody a tím uhnití kořenů stromů, které tam rostly. 

Iveto:  Nennech se odradit. Změnu klimatu podle mě ponesou dřeviny lépe, než homo sapiens,  Navíc, pokud dojde k nějakým potížím, nezahynou okamžitě všechny rostliny na pozemku najednou. 

Jednoletou zeleninu vidím, jako ideální využití pozemku hned od začátku, s tím, že postupně dorostou první keře rybízů, muchovníků, a dalších..... Samosebou, některé druhy zelenin nahradíme stěží a zůstanou nafurt. Ale dřeviny, coby nosné plodiny beru jako základ využití obdělávané země. Žádná zelenina nedá úrodu ve více vrstvách nad sebou. Rakytníky s rybízem a dýněmi by mohly dát o dost zajímavější úrodu. Zajímavější, proto, protože na vloženou energii a čas se získá vícevrstevná sklizeň. Ale proč tu vlastně omílám samotný základ PK, totiž využití prostoru, namísto plochy. 

Prostě, kdo jak chce. Já chci sklízet a sklízet a nemám moc času po zaměstnání na pozemek. Proto volím variantu, která se o sebe bude starat sama po dobu, kdy já tam nebudu moci zasáhnout.

Pokud jde o obilí, obilniny, pak je tu zas možnost volby. Staré odrůdy žita a z pšenic např. špalda jsou rostliny nenáročné na živiny v půdě. Ano. Občas si ořechy nesklidím. I u nás je potíž s jarním vymrzáním. Pak může přijít na řadu například jař, nebo jedlé kaštany. Ty kvetou později a mrazíkům tolik nepodléhají. Dub bílý, buk, lísky, mandle, semena meruněk, dřezovce,  Možností je víc. Proč se neustále zastavujeme jen u těch choulostivek ořešáků? Co lísky? oba naše druhy a turecká, Jedlé kaštany? Naše a čínské? Dřezovec? Pokud stoupá hladina spodní vody, jsou tu slívy a rybízy. Starším stromům bych tuhle změnu (Tutově jim uhnily kořeny) vykompenzoval tím, že bych jim ořízl část silných větví, aby se vyrovnal poměr kořeny/větve.  Sakra, to jsem byl zase strrrašně chytrej. Omlouvám se. 

Martine díky,odrůdy si píšu, Cyrile samozřejmě myslím JEDLÍ les.:-)))).No, já si tedy nemyslím, že by mě jedlí les sám uživil.Tak nějak si ale představuji:jedlí les pro ovoce, lískáče, zpracování na zimu,jako kompoty,marmalády,víno,pálenka,čaje...prostě zpracování všeho.Pokud se mi zadaří na pozemku trvale bydlet, nastoupí drobné zvířectvo,hlavně slepice,kachny a koza..na mléko,sýry,tvaroh, samozřejmě zelenina všeho druhu, bylinky pro zdraví,trvalky téže pro krásu.Pokud se toto na pozemek vejde, odděleně, jsem přesvědčená, že to mě uživí.

Co myslíte???

A protože hrnu šponu s ovocnýma stromkama už 25 let metodou pokus omyl, tak zjednodušeně... Pokud uděláte metrový výkop a uvidíte vodu, tak jsou vyhlídky do budoucny špatné. Vůbec se neutěšujte, že někde opodál rostou velké stromy, páč naši předkové uměli udělat drenáž, co funguje na věky...nebyli to lenoši ani hlupáci.

Jediná možnost je pěstování stromků nižšího tvaru než je čtvrtkmen, ev tentýž na slabě vzrůstné podnoži.

Slivoně žilienka, hrušeň na kdouloni a jabko tuším m1 a m4, pak řada moderních.

Jedlý les...samozřejmě že je možno se uživit ovocem. Ovšem v asketickém režimu. Jináč zelenina k tomu.

Když bych sázel černý bez, šel bych do kulturního kultivaru s většími plody a potlačeným obsahem nepříjemných látek vč alkaloidů.Není důležitá pouze kvalita ovoce, ale i odolnost stromů, náchylnost k chorobám i škůdcům a jejich skladovatelnost. Neexistují moderní odrůdy, které by byly skladovatelné jako kožuchy či strýmka, nejsou tak lahodné jako sudetská reneta nebo jadernička moravská. Jsou však hezčí a vhodnější pro pásovou výsadbu v nižších a intenzivnějších tvarech.

Co tím chci říct?? Není jedno co a kam a jak sázíte, jak  se o to staráte, pokud z toho něco chcete mít. Stálo mnne to mnoho stromků a mnoho úsilí. a čas, který jsem ztratil nevhodnou výsadbou už nikdy nenajdu........

Navíc, jeddiné skladovatelné ovoce jsou jablka.Zbytek musíte sníst, zavařit, zamrazit, usušit či vypálit.Zároven málokdo  rozvrhne sklizeň do maximální časové šířky výběrem odrůd. U slivoní lze od koncem června do půlky října.U třešní konec kvetna až konec července, višně konec srpna.

Jablka červenec až říjen sklizen, skladování do další sklizně, hrušky od konce června do konce října, skladování do února..

Nenechte se odradit, jsou věci, co rostou všude... líska, jeřabiny, aronie, kdoule, mišpule,rybízy a angrešty, růže dužnoplodá, muchovníky a mirabelka nancyská, a fůra jiných. je to celý vesmír, lahodnej a voňavej.

pod korunou stromu nelze pěstovat jiné. vedle jo, ale jináč kradeš sám sobě.

 

Jardo děkuji...perfektně napsané, vše si píšu ....hned Tě využiji....tam kam přijde jedlí les, mám smrky jako plot, jsou tak 3 mtr.vysoké, štříhají se, ale vypadá to hrozně.Chtěla bych je nechat, budou tedy na okraji jedlového lesa a později je použít jako palivo....je to dobrý nápad?Myslím, že jeřabiny a bez by se dal k nim vysázet?Co myslíte?

 

děkuji

Ivo Pivo:  10 kusů z 35 ks vysazených to bych pokládal za celkem normální (když tomu nedáváš moc velkou péči). Je velice naivní nakreslit si design jedlého lesa, podle něj to vysadit a pak čekat, že za 30 let to bude podle původní představy. Takhle se PK design opravdu dělat nedá, takhle to v reálném životě nefunguje :-)

Trvalé kultury jistě nejsou ideálním řešením, pěkně o tom psal třeba AgriCE zde:

http://agrice.blog.cz/1004/klady-a-zapory-trvale-kultury-jako-prima...

Tu "ekozahradní" knihu ber pouze pro inspiraci, je to pouze ta hezčí část reality, ta druhá část je v ní důsledně zamlčená. Určitě to není kompletní návod jak je napsáno v podtitulu. To nejdůležitější tam totiž vůbec není i když jinak je to pěkná kniha ........ a to je možná hlavní problém té knihy. Ta kniha je napsaná aby byla pěkná, není napsaná aby byla pravdivá (zobrazující celou skutečnost)

Ale i tak jedlou lesní zahradu pokládám za alternativu ....... za DOPLŇKOVOU alternativu.

Určitě nemůžete očekávat, že to v našich klimatických podmínkách bude fungovat jako ve filmu "Establishing a food forest the permaculture way" To je sice prfektní PK propaganda, ale naše podmínky vyžadují úplně jiný přístup. Určitě nečekejte, že produkce z takového pozemku bude větší než produkce ze stejné plochy obdělávané konvenčním zemědělstvím - nebude.

Navíc platí, že pokud opravdu budete chtít dostat z jedlé lesní zahrady rozumný užitek tak to pravděpodobně nebude zahrada lesní (kde je 100% zapojení stromů), ale bude to asi mnohem víc hustotou výsadby podobné savaně - řídkolesu. Dokonce bych šel dál a na ty propagované N2Fix stromy bych se tak moc nezaměřoval (pokud to zároveň nemá jedlé plody) a raději bych jejich funkci nahradil třeba vojtěškou, která může zajistit hned několik důležitých produktů: Fixaci N2 do půdy, tvorbu výborného hnojiva pro užitkové plodiny, krmivo pro zvířata a velké množství KLB (koagulát listových bílkovin, který by mohl zajistit většinu bílkovin pro naši stravu). Také bych šel trochu dál ve zpracování nejedlých produktů na produkty jedlé (hydrolýza tříslovin z dubu a tím získání jedlé mouky, extrakce saponinů a olejů z kaštanů (zůstane kvalitní škrob), konverze dřeva na jedlé houby, atd. atd. Samozřejmostí by mělo být dokonalé hospodaření s živinami, vodou, světlem .........a stovky podobných vychytávek bez kterých to zůstane pouhou PK ideologií. Chce to méně sektářských bludů, víc práce, víc studia, víc experimentování ............. pak může jedlá lesní zahrada zajistit i onu potravinovou soběstačnost.

Myšlenka je to dobrá, teď se jenom pár generací věnovat tomu dotažení do použitelné podoby.

QNX....díky,píšu si....jelikož mám malý rozpočet na nákup odrůd, budu sázet  to , co my nabídne mé okolí a sousedi, tak si myslím, že moc chyb v té 1 fázi neudělám...

Iveta M.: Pokud máš omezený rozpočet, tak se zatím věnuj přípravě pozeku (sukcesní design). To ti na pár let klidně vydrží a za tu dobu si můžeš levně namnožit vlastní pěstební materiál.

OK. Lesní ve smyslu "establishing a food forest" je pro naše plodiny trochu potíž, protože drtivá většina našich ovocných stromů je ze skupiny pionýrů a stromů, které rostou na okrajích lesa. A ty zbylé v podmínkách střední Evropy v zapojeném porostu špatně dřevnatí a v zimě vymrzají (juglans, carya....) Nemyslím, že sadit si pod strom nějaký řízkovaný keř je taková ztráta. I maliny bych nechal rozplazit pod koruny. Pokud máte víc času, než já, je na Vás, zda ho věnujete kultivaci půdy, nebo jiným řemeslům. Každopádně jsem toho názoru, že podíl práce/úroda při dobrém designu nemůže být horší, než na konvenčním poli.

Martin Gross: "Každopádně jsem toho názoru, že podíl práce/úroda při dobrém designu nemůže být horší, než na konvenčním poli." To jako, že dobrý PK design vyprodukuje víc potravin s menším podílem práce než konvenční zemědělství? Viděl jsi už někdy traktor, kombajn a další zemědělské stroje určené pro velkovýrobu? V konvenčním zemědělství je podíl ruční práce nepatrný.  To se vůbec nedá srovnávat!  Pracnost i v dobrém PK designu bude o několik řádů větší než u konvenčního zemědělce. Konvenční zemědělec má armádu fosilních otroků, kteří pracují za něj!

Iveta Meinlschmidtová: S přesazováním z lesa bych byla opatrná :-) Místo malin a ostružin byste mohla totiž sklízet leda listí, i když i to je na čaj dobré. Máme v lesíku za domem "divoké" maliní a ostružiní, daří se mu dobře, ostružiní dokonce lépe, než bychom chtěli. Vykvete, zaplodí, ovšem plody jsou nesbíratelné, tak maličké, že to nestojí za tu námahu. Na zahradě před domem máme šlechtěné maliny, obyčejný odkopek od sousedů "za děkuju", rozrůstají se podobně divoce jako ty v lesíku, zato úroda je každoročně vydatná. 

Co se týká úrody pod stromy, souhlasím s Cyrilem Proseckým a jardou bon jovi a můžu dodat odstrašující příklad babiččiny džungle. Z dědečkovy slunné, na druhy pestré a dobře vedené zahrady se během několika let stal v podstatě neprostupný tmavý prales, kde bršlice nahradila luční trávu a ze všech strání zmizely divoké jahůdky, pod stromy prosperoval jen červený rybíz, černý plodil jen listí a angrešt ve stínu odešel na nějaké plísně, meruňka a broskev bez slunce zmrzly a třešně vytáhly tak, že je mohli sklízet leda špačci. Maliník pod stromy měl přepychové listí, ne však maliny :-) Staré jabloně vydržely plodit nejdéle a dosud odcházejí stářím, kdežto ty mladší z dědečkových posledních let se vytáhly podobně jako třešně někam do sedmého nebe. Švestkám, rynglím a mirabelkám se ta tma taky moc nezamlouvala a postupně přestaly plodit. Dokonce bez černý, u nás pro množství považovaný za nezdolný plevel, málo kvetl. Takhle tedy dopadl babiččin zapojený nejedlý les po zhruba pětadvaceti letech :-) 

Děkuji všem za vaše rady a inspiraci.Pro mě začátečníka Permakultury velký přínos.Ale čím více vše studuji, tak se vracím ke svému nádhernému dětství, které jsem prožila u svých prarodičů a na tom pozemku, která jsem zpět zakoupila.Víkendy a prázdniny jsem tam trávila do svých 20 let, než mi prarodiče odešli.Jak to zde sleduji, kteří jste opravdový "profici" a máte velké zkušenosti z nezdarů, bude asi lépe použít učení mých prarodičů.Fugovalo to takto:

Pozemek byl striktně a přísně rozdělěn plotem na:

okruh 1.-1 částk domu...zeleninová,ovocná(jahody), kvetiny,bylinky...žádné ze zvířat neměla přístum, ani pes!

okruh 2.-2há část domu..zadní část...zvířecí, všechna dom.zvířata,jejich příbytky, kolna na seno,dřevník.

okruh 3-spodní část- sad s  keři rybízu,angrěštu atd. políčko brambor,máku a skleník.zakázán přístup zvířat, kosení pouze kosou a spodní část , která byla pronajmuta...louka, sečená samozřejmě kosou na seno.

Faktum je, kolem dokola podél lesa roste vše..maliny,ostužiny,černý bez,hloh atd...atd..

 

permakultura objevuje Ameriku?

ale přínosem je určitě, mnoho dobrých rad a fajn lidičky, kteří jsou již součástí přírody a rozumnějí ji...

 

děkuji moc..:-))

 

Odpovědět do diskuse

© 2019   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby