Ve vlákně o permakulturním vinohradu se nakouslo téma štěpky, potažmo štěpky z vlastních zdrojů.
Pokud někdo štěpku z vlastních zdrojů vyrábí (např. to zmínil QNX), jaký máte nejefektivnější postup, co se podle vás osvědčilo, co ne, jaký typ dřeviny používáte...

Já nasázel kolem pozemku keře určené ke kopicování (hlavně lísky a javory, nově zkouším jasan a lípu), které jednou za 5-6 let ořežu (resp. jsem to loni prováděl poprvé u pár již vzrostlejších keřů), silnější větve jdou na topení a slabší na hromadu a pak do mobilního štěpkovače (na principu pomaloběžného ozubeného válce za cca 5000,-). Ten si větve krásně sám natahuje, nehlučí jako ty vysokorychlostní, sice zvládne jen menší průměry do 4-5 cm (ale to mi nevadí, protože ty silnější jdou do kamen). Na domácí použití a v malém se podle mě nevyplatí něco mega výkonného...
Líska a javor v mulči pár sezon vydrží, jsem zvědavý jak na tom bude jasan a lípa (případně máte tipy na ještě jiné dřeviny vhodné jak k topení tak k výrobě štěpky?). Určitě dlouho vydrží bujný akát, který je vůči rozkladu odolnější, ale špatně se s ním pracuje (je pichlavý), je těžké ho udržet v rozumných mezích (pořád se šíří kořenovými výmladky) a údajně také uvolňuje do půdy látky škodící dalším rostlinám. Naopak jsem jednou dovezl vozík štěpky vzniklých kácením stromů pod elektrickými dráty (tuším nějaká olše) a do 2 let se to rozpadlo.

Přemýšlel jsem ještě o nějakém bujně rostoucím nižší křoví, které by bylo použitelné prakticky jen pro štěpku o průměru větcí do těcch 5cm - odpadlo by tak poměrně pracné osekávání větví (stačilo by to křoví jen ve spodu seříznout a naházet do štěpkovače), ale je otázka, co je na jednotku plochy efektivnější - zda-li vyšší stromy ke kopicování mající větší kořenový systém ze kterých mám i polena na otop, nebo ty keře s menším kořenovým systémem ze kterých je jen štěpka.

Samozřejmě se dají ještě štěpkovat ořezávky z ovocných stromů, ale toho ve výsledku moc není... Já mám raději vysokokmeny ve kterých prořezávám minimálně.

Prohlédnuto: 71 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Já dělal na šnekovým Bystroňu za traktorem hodně osiku a jasany, takže jsem tím poznamenanej. Obojí do kamen na prosyp polen k rychlému vytopení bylo dokonalý. Osika je "mokrá", takže sice rychle oschne, ale taky rychle navlhne, v mulči se to rozpadlo za 2 roky, ale v pytli po 5ti letech byla taková příjemná zemitá hmota. Jasan měl tu nějakou hobovitost, ale víc jsem nepozoroval, hořel líp než osika samozřejmě a v mulči vydržel taky víc.Bral jsem to buď pod VVN, anebo víc z okrajů luk, řekl bych stovky kubíků štepky. Takže za mě bych se nebál osiky, případně japonců, osika po zakořenení taky rychle obráží. Vrby olše, jívy, nevím co ještě mokřadního byl pro mě nesmysl, sice se to dobře drtilo, ale hnilo to snad před očima, to leda tak do kompostu.

víc toho nevím

Taky záleží, na jakém pozemku bys to chtěl pěstovat. Dle zákona na ornou půdu nemůžeš vysázet cokoliv. Z toho co potřebuješ přichází v úvahu jen rychle rostoucí dřeviny typu topoly, Paulownia apod. Ten topol má velké přírůstky (určitě někde na netu najdeš roční přírůstky v tunách resp. joulech na hektar), ale v mulči jako štěpka asi dlouho nevydrží. Tam by to chtělo nějaké tvrdší dřevo - což by mohla ta Paulownia splňovat. 

V minulosti se ke získávání energetického dřeva využívalo výmladkové lesní hospodářství - pařeziny. V určitých cyklech (cca á 10-15 let) se výmladky pořezaly s ponecháním pařezů ke zmlazení. Sedláci měli vypozorováno, že v těch prvních cca 10 letech měli dřeviny největší roční přírůstky  - pak už to šlo dolů, a s takovým dřevem se dobře pracovalo - jen se nařezalo a nemuselo se štípat. Nejčastěji se takto využíval dub a habr. Dobře zmlazoval, slušné přírůstky a hlavně výhřevnost. K výrobě štěpky by tyto dřeviny byly asi taky vhodné. Bohužel v současné době tento typ lesa lesní zákon neumožňuje.

Štěpkuju všechno možné. Jehličnaté, listnaté, s listím/jehličím i bez. Osvědčilo se mi všechno, jen vrbové proutí můj štěpkovač štěpkuje hůř.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby