na www.potravinovezahrady.cz jsem narazil na úvahu o slepičím lese, kde autor dle mého názoru zcela zcestně uvažuje o možnosti chovu slepic někde v lese, aniž by je přikrmoval...já toto považuji za zcestný blábol anarchistického diskutéra z čajovny, taktéž i další kauzu o tzv. " slavném permakulturním vynálezu - slepičí traktor "...aby slepice rozhrabala drn až na hlínu, tak to už musí být z hladu a přitom taková, dle mě blbost, žádného výrazného výsledku, nepřinese...takové ohrádky bývaly a stále jsou, na venkově při odchovu drobného zvířectva, zcela normální a jen svou velikostí uspůsobeny chovanému zvířeti...jaký je názor ostatních chovatelů...??? já zastávám to, že slepíčí les je blbost a trápení zvířat a " slepičí traktor " není žáden převratný vynález ale dekády používaný způsob odchovu všeho možného v hospodářství...

Prohlédnuto: 10136 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Ahoj,

Urcite je u nekterych cistokrevnych plemen problemem pribuzenske slechteni a degenerace. Zalezi na chovatelske zakladne... Z tohoto pohledu nekdy prave toto nahodne slechteni na dvorku pomuze a dalsi generace krizencu muze byt vitalnejsi a produktivnejsi. Ja su jen chovatel a ne slechtitel, takze do toho zas az tolik nevidim... Me zajima hlavne maso a vajicka:)

Slovenske husy chovam prave kvuli tomu, ze ceska husa uz neni co byvala a taky proto, ze pro dobry material na Slovensko to mam co by kamenem dohodil. Navic dobre sedi a jsou podstatne vetsi a zmasilejsi nez ceske.

Pro kruty mam velky dreveny krutnik. Ze zacatku mi hradovaly na strese, ale pak sem je vzdy do 3 tydnu naucil prenasenim a zahanenim na krutnik. Krutnik je jednoducha velka drevena bouda s hrady, samozrejme nezateplena, neb jak pises kruty jsou neobycejne otuzila stvoreni. Tam mi hraduji i perlicky, kruty je toleruji:) Hradovani na strome by asi nevadilo, ale proste je mam radsi pod kontrolou - ma to sve vyhody.

Ty italske kruty znam! Nero d´Italia. Jsou perfektni. Ja mam ty grolvicke a ty taky nejsou kdovijak velke.

O ty rakouske slepice se ted hodne zajimam. Zatim jsem si poridil 1,2 altsteirer weiss a za par tydnu bych mel mit nasadova vejce tech sulmtalek. Pry plati za naprostou delikatesu a servirovali je u kralovskych dvoru po cele Evrope.Jsou zajimave prave velkou otuzilost, shanclivosti a nenarocnosti. Chovali se vzdy extenzivne.

Zde je foto:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sulmtaler_015_neu.JPG

Zde nejaka stranka primo o nich:

http://www.sulmtaler.at/cms/index.php?id=316

A zde informace primo od chovatele styranek a sulmtalek:

http://www.sulmsteirer.com/

tak ogare...díval jsem se na ty chocholaté slepice...jsou podobné na hudánky či paduánky...nevěřím ale, že by byly až tak vynikající oproti jiným krajovým selským plemenům...každé takové odolné krajové plemeno, má své + a i - ...když před několika lety přivezl činovník českého svazu chovatelů ing. šonka z francie plemeno marans, tak taky mu nadělal reklamu, co vše mají nej...měl k tomu holt možnosti, jako činovník svazu a tak mu otiskovali v chovateli oslavné propagační články na toto plemeno a on měl z toho big business...poblázněnci mu pak málem utrhli ruce a on si diktoval ceny násadových vajec a kuřat...takto vznikají fámy...jako i  s těma indickýma běžcema coby permakulturníma superkachnama...zaznamenal jsem nabídky na cca 21 denní kachňata po 300 kč/ks když byla ta hysterie okolo nich v plném proudu...!!! teď už jsou chovné kusy nabízeny po cca 200 kč a plemenné výstavní s rodokmenem po cca 500 kč...mi se z těch odolných plemen líbí zase holokrčky...ale teď co se rozšiřuje to kalimero, tak je dost těžké sehnat kvalitní chovný material u velkých slepic...všude se nabízejí jen holokrčky zakrslé...ale slyšel jsem, že prý v oblasti rumunského banátu, je stále chovají češští krajané...jinak ten krůtník není špatná věc...krůty a perličky jsou tak chráněny před deštěm a sněhem...moje krůty ale někdy pod přístřešek na noc jdou samy a někdy zase spí vedle na plotě...ten extenzívní chov mylíš úpně bez přikrmování...??? to teda nemohly mít velkou snášku...o tom jsem přesvědčen...!!! patrně se jedná o poloextenzívní chov, ne...??? kdy drůbež má přístup do neomezeného výběhu a je jen přikrmována, třeba na noc, kdy pak na hřadě to zrno nejlépe využije a stráví...žádné plemeno slepic nemůže mít uspokojivou snášku bez přikrmování od chovatele...!!! pro mě je uspokojivá snáška 200 - 250 vajec/rok...nějakému radikálnímu permakulturníkovi však stačí chovat zdivočelé a plaché slepice co občas někde náhodou najde nějaké to vejce a je to pro něj z jeho hlediska, taky přijatelná snáška...odkaď jsi, šohaju...??? vidím na tvém profilu jen pálavu...to patrně znáš toho peška co množí ty staré ovocné odrůdy, co...??? stále se tam chystám pro oskeruše a jabloně řehtače...

Tak ja na zadna zazracna plemena neverim, to urcite ne. Videl jsem je u kamarada chovatele v Rakousku a zaujaly me, takze to s nima chcu zkusit. Urcite je neminim nikde nekriticky propagovat. S tim extenzivnim chovem jsme se asi nepochopili. Mel jsem na mysli to cemu ty rikas poloextenzivni chov drubeze, protoze zadny uplne extenzivni chov domestikovane drubeze neexistuje. Bez prikrmovani se nikdy nedosahne optimalni uzitkovosti a da se rici, ze zvirata muzou i stradat, pokud je takovy chov provaden neodborne. Ja nemam nic proti ruznym experimentum, ale nejdrive by si mel dany clovek vyzkouset a zvladnout standartni postupy pri chovu drubeze a pak dejme tomu muze experimentovat. Take zalezi na podnebi, protoze to co muze fungovat nekde jinde, nemusi fungovat u nas. Nezapominejme, ze veskera nase domaci hrabava drubez je u nas nepuvodni. Cili ve volne prirode nema sanci prezit (ciste extenzivni chov je skoro uplne to same). Husy by se teoreticky nemusely prikrmovat, ale proc bych je pak choval? Kdyz chovam na maso, tak chci vykrmenou husu. Hlavni slozka je v sezone sice trava, ale bez prikrmovani se optimalni zmasilosti nedosahne.

Ja davam rano srot nebo michanici a na vecer zrno, protoze presne jak rikas zrno se travi dele a je proto na noc lepsi. Davky menim prubezne podle potreby chovane drubeze v danem rocnim obdobi.

Vse je proste o pouziti zdraveho rozumu. Nelze si myslet, ze budu mit zvirata jako automaty a nebudu se o ne muset starat. Kazde chovane zvire vyzaduje peci a bohate se za ni odmeni. A vubec nejde jen o krmeni, ale i o dalsi veci...

Slepici les, kde se slepice postaraji sami o sebe je v nasich podminkach velmi bizarni predstava a takovy chov bude velmi neefektivni. Pres zimu stejne bude muset takovy chovatel prejit ke standartnimu chovu. Takze bez patricneho zazemi se neobejde. A nedokazu si predstavit jak bude realizovat zabezpeceni takoveho lesa proti dravcum.

Peska znam, protoze pochazim ze Slavicina - to je 10 km od Bojkovic, ale pred 4 lety jsem se usadil tady na jihu. Oskeruse a rehtace tam urcite na jaro sezenes.

já si myslím, že slepice je určena a vyšlechtěna pro produkci vajec a masa a proto i ke zvýšené produkci vaječné hmoty potřebuje i zvýšený přísun potravy a proto takové ty teoretické úvahy kavárenských permakulturních tlachalů co nemají o chovu něčeho ani šajnu a pak při jointu spařeného jetele teorizují o chovu slepic bez krmení a jen z toho co si samy najdou, je zcela na hovno...můžou si nasadit do výběhu co chcou za keře a traviny a stejně tak slepuci nepokryjou potřebnou dostatečnou denní dávku v takové výši, která je potřebná k produkci vajec a masa...pokud jim stačí mít místo 250 ks. vajec/rok jen třeba 50 ks. tak ty si pak můžou lépe vybarterovat s nějakým sousedem - chovatelem...ve slavičíně jsem byl před cca 45 lety v pionýrském táboře v místní škole...měli jsme stany na louce pod schodama do školy...ale za ta léta to už tam bude asi jistě, jinak...

a co by ses chtěl o tzv. slepičím traktoru dozvědět nového...??? je to jen obyčejná ohrádka na kolečkách či i bez...tady jde o to, aspoň z mého pohledu, že je toto prastaré zařízení některými kavárenskými diskutéry považováno za jakýsi pemakulturní vynález a já tvrdím, že toto zde existuje již od chovatelské nepaměti a tudíž o žádný jen a jen permakulturní vynález se nejedná, jak je některými teoretiky presentováno...!!!

Chovám cca 20 slepic a mimoto pamatuji, jak chovávala slepice a jinou havěť moje babička i rodiče na venkově. Myslím, že myšlenka pustit slepice do velkého prostoru a hlavně do tzv. slepičího lesa je trochu mimo mantinely rozumného chovu. Chov bez přikrmování obilím nedělali ani staří hospodáři za první republiky, slepice měly sice výběh všude kolem domu, ale do zahrady ne, k dispozici ovšem měly hnojiště, neb se chovalo domácí zvířectvo. Běhaly tedy po loukách, zobaly trávu, hrabaly si na hnojišti, kakaly na zápraží, ale hlavně se šly nakrmit obilím a kuchyňskými zbytky a na noc se zavíraly, protože na venkově žijí nejen lišky, ale i kuny a už se mi stalo, že mi jedna z těchto potvor zakousla naráz 6 slepic a naučila mě tak slepice na noc poctivě zavírat. Slepice se navíc při přílišné volnosti mohou naučit i zanášet. Pěstovat nějaké bobuloviny na přilepšenou pro slepice je sice možné, určitě by sezobaly rybíz, maliny, ale asi by bylo lepší využít drobné ovoce k jídlu a na výrobu marmelád a zavařování. Chov slepic bez obilí je ale podle mne nemyslitelný, myslím, že předělávat slepice k svému obrazu a snažit se je chovat pokud možno bez práce asi nebude fungovat. Chov čehokoliv je pro mne synonymum péče a vytvoření vhodných podmínek. A nepochybuji o tom, že slepice se u mojí babičky měly báječně a těžko někdo vymyslí něco lepšího.   

V zimě slepice za mrazu a sněhu nepouštím ven, ale mají vedle kurníku skleník a tam si mohou hrabat do libosti, slunit se, popelit a vyhřívat. Když tam na podzim složíte pár koleček hnoje a občas jim to tam trochu zpřeházíte, mají o zábavu a červíky postaráno. Kdo má přemístitelný kurník a velký skleník, tak v zimě se tam slepice mají skvěle.

Co se týče slepičího traktoru - je to takové slepičí košárování známé u ovcí - nic proti tomu (jen ten název by měl být výstižnější), ale připadá mi to trochu pracné a vůči slepicím málo ohleduplné. Není lepší pustit slepice na sklizené záhony volně od podzimu do jara? Pro slepice je to určitě příjemnější a nepřipomíná to tolik "slepičí koncentráky". Když ryjete a necháte slepice kolem sebe, jsou ve svém živlu. Sbírají žížaly a vše živé, hrabou, jsou očividně spokojené.

Mně se z počátku slepičí traktor hodně zamlouval, ale když si představím, že jsem slepice v malém výběhu, že nemůžu běhat, lítat, popelit se..., tak už se mi to vůbec nelíbí. Slepičí traktor má samozřejmě své výhody (pýr ale rozhodně nezlikviduje), ale je to na úkor slepic. Podobně jako je naftový traktor na úkor planety, neobnovitelných zdrojů...

Největší radost jsem měl, když jsem mohl slepice od podzimu do jara vypustit po celém pozemku. Takže je několik jiných možností, jak slepice chovat, aniž by vám mulč a záhony rozhrabaly. Oplocení záhonů nemusí být praktické ani estetické (navíc slepice plot přeskočí/přelétne), pokud nechováte superhybridy, kteří na to nemají stavěné tělo. Co se mi nejvíce osvědčuje, je chov slepic, které nejsou tak hrabavé a nemají tak velké pařáty. V tomto se mi osvědčily hedvábničky posvátné a nyní mě ještě více zaujaly japonky čabo/chabo. Obojí jsou okrasná zakrslá velmi stará plemena pocházející z Číny. Zatímco hedvábničky jsou dost nebojácné a nechají se v pohodě chytit - nejen člověkem:), japonky dokážou létat jak koroptve (jednou nám kohout nocoval na vršku 12 metrové břízy, ráno se zakokrháním přiletěl zpět). Zavírání na noc do kurníku s výběhem je samozřejmostí (výběh má výhodu, že si na víkend, i déle, můžete odjet).

znova opakuji, že bez příkrmu zrninama nelze drůbež chovat aniž by utrpěla jejich užitkovost pro kterou byla vyšlechtěna...měl jsem takovou pomatenou sousedku co měla slepice zavřené na malém dvorku a jen občas jim hodila nějakou tu hrstku zrní či pečivo i když měla k dispozici zahradu 0.5 ha a pak se divila že nemá žádné vejce či že ji drůbež chcípá,,,mi už jde proti srsti ten zcela tupý název - slepičí traktor...jestli je oplocení záhonu estetické či ne mě až tak nezajímá a na ohrazení záhonku použiji třeba starý rám okna vyplněný pletivem...kolikrát lze na ulici vidět hromadu oken když se někde ta okna mění za odporná plastová a po domluvě s provádějící firmou vám je odvezou až k baráku než do sběrného dvora kde za to ještě musí platit...lze z nich pak i vyrobit solidní sklením či solárium pro odchov drůbeže, kdy ta okna jen našroubujeme do trámkové konstrukce...určitě bych si nevybral létavý lehký typ slepic k chovu na zahradě se záhony,...tato lehká plemena nebo hybridy jedině do výběhu v sadu kde nenadělají nežádoucí maras...myslím, že žáden superhybrid neexistuje i když to prodejci kuřic můžou na trhu blábolit důvěřivým kupujícím neb žádný drobnochovatel nedosáhne užitkovosti jako v průmyslovém drůbežím koncentráku...z hybridní drůbeže bych doporučoval jako všestrannou drůbež která vyhovuje ve všech směrech např. holokrčky kalimero nebo pak třeba dominant...z čistokrevné drůbeže jsem byl spokojen např. s plemenem marans...hedvábničky sice moc nenosí ale používají se jako dobré kvočny u chovatelů bažantů...při použití dostatečně vysokého tzv. vyvýšeného záhonu už nebezpečí že zasazenou zeleninu ožerou třeba indičtí běžci klesá na minimum...mnozí blábolí že si zeleniny nevšímají ale to je dle mě žvást...

Ahoj,

nám se Slepičí traktor osvědčil. Na slepice )na vajíčka) i na kuřata (na pekáč). Samozřejmě, že je normálně krmíme. Tady jsou zkušenosti i fotky.

J.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby