Ahojte, máte někdo zkušenosti se slaměnou matrací? Respektive s její výrobou? Kdysi jsem na slamníku spávala u kamarádky, která na něm spala do nedávna, tzn. že na něm spala 25 let a ani tenkrát, když ho její taťka přinesl (z kasáren :-), nebyl nový - tomu říkám životnost :-) Od té doby, co spí na "normální" posteli, se prý nevyspala... A my teď řešíme novou postel, samozřejmě že bude z českého masivu, takže dražší, ošetřená včelím voskem, s obyčejným rovným roštem, a moc by se mi líbilo mít na ní slamník (skoro) vlastní výroby. Tchýně je švadlena, potah mi ušije, jenom nevím, z jakého materiálu, zip dát asi podélně, aby se líp sláma po slehnutí doplňovala, slámu seženeme v biokvalitě a ještě jsem slyšela doporučení na potah s obsahem stříbra kvůli desinfekci. To je všechno co vím, nemáte někdo ještě nějaké rady či zkušenosti? Díky moc, Zemi zdar! ;o)

Prohlédnuto: 3943 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

A mohla byste od babičky získat detailni návod ideálně s nakresem (není mi třeba jasne jak se prosivaly snopce)?  Pátram po internetu a hledám návod na výrobu slamniku - zatím bez větších uspechu. Byla by škoda, aby se taková dovednost vytratila...  

Monika Mauderová říká:

Nedávno mi vyprávěla moje 91-letá babička, že jako malá se setrou spaly na slamníku. Přišlo mi to velmi zajímavé, tak o tom napíši i tady. Slamník vyráběli z režné (žitné) slámy, která byla dost dlouhá. Samozřejmě byla bio jako tenkrát všechno. Snopce slámy se poskládali na podélně vedle sebe a pak se prošívali (nebo svazovali), pak se ještě na povrchu to nějak provázalo, aby byl povrch rovný. Na to se dala deka a pak prostěradlo. Prý to nebylo tvrdé ani hrbolaté, jediná nevýhoda byla, že to šustilo. Babička je možná jedna z posledních, kteří takovou matraci umí vyrobit. Úplně mi to přijde líto. 

Dobrý den, prosím, jak jste dopadli s tou matrací? já spala v létě ve Švýcarsku na slámě a úplně jsem se do toho zamilovala. Byla to obyčejná sláma pšeničná pouze navrstvená, ve stodole v přízemí a nebo na půdě a jednalo se o sezonní záležitost. Na slámu dali majitelé tlustou zřejmě vlněnou deku, houni, takže to vůbec nepíchalo, a šustění nevadilo, protože spávám  ve spačáku, a ten šustí také.

Nyní hledám zdroj bio slamy ze žita neřezané, t.j.v celých délkách. Pomůže mi někdo? Bydlím na Uherskohradištsku.

Ohledně matrací v našich končinách jsem zjistila od mých předků ze Slovenska následovné:

Dělali se ze slámy, která má dlouhé stébla. Pochopila jsem to tak, že "obal" ze silnějšího textilu byl na spodní straně v ploše podélně rozřezán, a tímto otvorem se plnil. Sláma se nabírala po hrstech v otýpkách( jakoby svazcích, ale nebyly nijak svázané, ani prošité). Ukládala se dovnitř jedna hrst "klasy" napravo, a druhá opačně, aby se udržela rovina a slamník nebyl na jedné straně nižší. Po naplnění se otvor uzavřel zašitím kovovým předmětem slovensky zvaným "dratva". (Zřejmě silná křivá dlouhá jehla). Po krátké  době až náplň slehla se sláma doplnila. Nevím, jak často to měnili, ale už dříve jsem slyšela, že každý rok.

Úspěch ovšem tkvěl zřejmě v tom, že tento slamník byl vysoký podle doptávání asi 40cm!. Postele prarodičů měli totiž kromě pevného dna také čela a hlavně pevné   postranice vysoké 40cm, které slamník drželi, aby se nerozjížděl! Manželské postele měly tyto desky samozřejmě také!  Zde je zřejmě odpověď pro jeden ohlas nešťastníka, který psal, že se mu to rozjíždí.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby