Haloo, má nekdo zkusenosti s vypestovaním zeleniny v teto nadm.vysce-konkretne Jizerske hory, me zkusenosti jsou takove ze se mi misto rajcat podari vypestovat cherry rajcatka, misto mrkve babykarotku atd..jak pro trpasliky-jaro zacina o mesic pozdeji, slunce malo a pomerne brzo zima.
Samozrejme je zde moznost skleniku nebo foliovniku ale ty se mi nelibi...??

Prohlédnuto: 10160 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

No ono je také dobré zvážit proč chceme pěstovat věci, které u nás nejsou domácí nebo aspoň zdomácnělé a proč nepěstujeme to co tady i na horách pěstovali naši předci. Pohanka, hrách, fazole, čočka, tuřín, řepa apod. K tomu nějakou tu mrkev, petržel, zelí.
Taky je dobré uvažovat o spolupráci - né každý musí být ve všem samozásobovací, pojďme rozvíjet vzájemnou výměnu a výpomoc.
Ta hranice 400 mnm platí obecně a nesmí se brát jako dogma. Hodně záleží na celé řadě okolností. Vím o jednom hospodářství na Šumavě v cca 600 nmn kde je úplně neuvěřitelné mikroklima. V pěstování zeleniny jsou tam soběstační a roste jim tam i vinná réva. Ovšem nevím jak plodí.
neříkám že to nejde,ale přijde mi to proti přirozenosti, bavímeli se o zelenině,to není dogma
reva plodit bude ,ve vyšší nmn spíš nedozraje nebo rychlej splesnivý, ve skleníku to zvládne....
Hlad: proč by měla být snaha o vypěstování vlastní zeleniny 600 m n.m. proti přirozenosti? Samozřejmě nejde o komerční produkci, to je IMHO dost šílené podnikání i v polohách pod 400 m n.m. Také by bylo zajímavé posoudit, zda v době postfosilní bude výhodnější méně úrodná poloha s menší populační hustotou v 600m , nebo úrodnější poloha s větší populační hustotou v 400m ............ a hned to celé bude v úplně jiném světle :-)
čím větší nmn tím větší plocha na stejnej vysledek tím pádem víc práce,čím větší mnm tím horší pudní podmínky tím menší vynos víc práce,navíc kde je mín lidí je menší poptavka,kilo ředkve sklidím u OL za tři týdny pouze protrháváním ředk.mulče na záhonech,v Mor.Berouně min. za měsic int.pěstování ve skleníku

těžko a pracně dosáhnete soběstačnosti ,nebo nějakých přebytků,aby jste měli něco na oplátku,když budete potřebovat třeba kozla


zeleninu pro radost můžete pěstovat kde chcete

zeleninovej stánek bioprodukty z pradědu,není to srandovní,když už ne naivní
proč mi to přijde proti přirozenosti?protože příroda jde cestou nejmenšího odporu,nestaví se do cesty balvany potíží jak člověk pěstující zeleninu v 1000 mnm, ale ladně jak voda v řece je hladí a obchází,vše roste tam kde jsou přirozené podmínky....
Hlad: Samozřejmě platí, že čím horší podmínky, tím víc práce. Víc práce s pěstováním, ale především víc práce se zúrodňováním půdy. Soběstačnost neznamená, že musím prodávat výpěstky v nějakém stánku se zeleninou, to už je podnikání a jak jsem psal, podnikat v zemědělství v malém měřítku je dost šílený nápad. Přebytky na výměnu/prodej mohu produkovat nějak úplně jinak. Dělalo se to tak vždycky. Je potřeba využívat místních zdrojů a podmínek. Držet se představy, že se musím v 600 m věnovat zrůdnosti typu "ekologického" zemědělství je samozřejmě nesmysl. Při výběru pozemku jsou důležité i jiné faktory než nadmořská výška a úrodnost půdy. Současná společnost je feťák, který bez fosilních zdrojů nemá šanci přežít. Čím intenzivnější produkce, větší populační hustota a menší množství alternativních zdrojů energie, tím to bude horší. V úrodných oblastech je zalesnění minimální, v podhorských oblastech zase relativně velké...... a dřevo je cenným zdrojem. Ceny pozemků jsou také úplně jiné, já jsem kupoval m2 za cca 2kč ....... kolik by to bylo v úrodné nížině? Když si koupím pozemek v zemědělské oblasti, tak je jakákoliv snaha o pěstování "BIO" produktů v podstatě nesmyslná. Kontaminaci z okolních konvenčně obhospodařovaných pozemků se nedá zabránit ..... a už jsem viděl i "spálený" živý plot a dokonce i celý sad do vzdálenosti cca 50m od okraje pole ..... asi jejich soused stříkal své pole při větrném počasí a postřik skončil na "EKO" pozemku. Kontaminace vody intenzivní lidskou činností je také rozdílná. Doma bych se nebál napít vody z potůčku, ale někde v intenzivně obhospodařované krajině bych to neudělal. Až dojde ke kolapsu společnosti (a už k němu docházet začíná), tak třeba i tlak zlodějů bude větší v úrodných oblastech, kde je vždycky blízko k městů. Co ti bude platné, když vypěstuješ, ale nesklidíš? Mám rád i dostatek volného životního prostoru a přítomnost divočiny ......... v nížině bych si asi těžko mohl dopřát 13ha pozemků, velké zony V., pásy křovin kolem pozemků , vlastní lesy a rybníky atd. atd. Vytvořit malý ostrůvek ekologické stability uprostřed intenzivně obhospodařované krajiny je v podstatě nemožné a proto i ta teorie, že se škůdci si poradí příroda bude pouhou teorií. Pěstování není jediná věc, musí se zohlednit i spousta dalších. Když na pozorování vhodnosti pozemku použiješ klíčovou dírku, která ti umožní pohled pouze na "pěstování", tak máš samozřejmě pravdu. Když použiješ širokoúhlý objektiv, tak už to s tou tvojí pravdou vůbec tak jednoznačné není. Je to mnohem složitější než tvé jednoznačné soudy o polohách nad 400 m n.m. Život je pestrý a pestré jsou i naše možnosti. Proto je možné dobře fungovat i v 600 m n. m. ..........nebojte se toho! S dobrým designem tyto polohy nejsou vůbec špatným místem pro život.
Přesně tak, naprostý souhlas. ˇVe vyšších polohách také nebývají tolik problémy s vodou - jak nedostatkem ani přebytkem, stejně jako větší větrnost čistí vzduch a umožňuje využít např. malou větrnou elektrárnu. A můžu z vlastní zkušenosti říct, že kecy že vadí ptákům je nesmysl. Měli jsme ji a ptáci se na ní rádi vozili a v jejích blízkém okolí se vyskytovali i ohrožené druhy ptáků a pilně se množili.
A ono to tak snadno nejde v žádné poloze, v nižších polohách se musí v létě zase poměrně intenzivně zalévat, ve vyšších k takovému vysychání půdy tolik nedochází. V nížinách jsou spojené velké plochy, takže voda tam nemůže sama dostatečně šířit živiny, takže se hnojí ve větší míře.
Každé místo má svá plus a mínus. Já třeba potřebuji k životu kopečky, zvlněnou krajinu. Ty nížinné placky kde vidím od vesnice k vesnici mi nevyhovují.



QNX říká:
Hlad: Samozřejmě platí, že čím horší podmínky, tím víc práce. Víc práce s pěstováním, ale především víc práce se zúrodňováním půdy. Soběstačnost neznamená, že musím prodávat výpěstky v nějakém stánku se zeleninou, to už je podnikání a jak jsem psal, podnikat v zemědělství v malém měřítku je dost šílený nápad. Přebytky na výměnu/prodej mohu produkovat nějak úplně jinak. Dělalo se to tak vždycky. Je potřeba využívat místních zdrojů a podmínek. Držet se představy, že se musím v 600 m věnovat zrůdnosti typu "ekologického" zemědělství je samozřejmě nesmysl. Při výběru pozemku jsou důležité i jiné faktory než nadmořská výška a úrodnost půdy. Současná společnost je feťák, který bez fosilních zdrojů nemá šanci přežít. Čím intenzivnější produkce, větší populační hustota a menší množství alternativních zdrojů energie, tím to bude horší. V úrodných oblastech je zalesnění minimální, v podhorských oblastech zase relativně velké...... a dřevo je cenným zdrojem. Ceny pozemků jsou také úplně jiné, já jsem kupoval m2 za cca 2kč ....... kolik by to bylo v úrodné nížině? Když si koupím pozemek v zemědělské oblasti, tak je jakákoliv snaha o pěstování "BIO" produktů v podstatě nesmyslná. Kontaminaci z okolních konvenčně obhospodařovaných pozemků se nedá zabránit ..... a už jsem viděl i "spálený" živý plot a dokonce i celý sad do vzdálenosti cca 50m od okraje pole ..... asi jejich soused stříkal své pole při větrném počasí a postřik skončil na "EKO" pozemku. Kontaminace vody intenzivní lidskou činností je také rozdílná. Doma bych se nebál napít vody z potůčku, ale někde v intenzivně obhospodařované krajině bych to neudělal. Až dojde ke kolapsu společnosti (a už k němu docházet začíná), tak třeba i tlak zlodějů bude větší v úrodných oblastech, kde je vždycky blízko k městů. Co ti bude platné, když vypěstuješ, ale nesklidíš? Mám rád i dostatek volného životního prostoru a přítomnost divočiny ......... v nížině bych si asi těžko mohl dopřát 13ha pozemků, velké zony V., pásy křovin kolem pozemků , vlastní lesy a rybníky atd. atd. Vytvořit malý ostrůvek ekologické stability uprostřed intenzivně obhospodařované krajiny je v podstatě nemožné a proto i ta teorie, že se škůdci si poradí příroda bude pouhou teorií. Pěstování není jediná věc, musí se zohlednit i spousta dalších. Když na pozorování vhodnosti pozemku použiješ klíčovou dírku, která ti umožní pohled pouze na "pěstování", tak máš samozřejmě pravdu. Když použiješ širokoúhlý objektiv, tak už to s tou tvojí pravdou vůbec tak jednoznačné není. Je to mnohem složitější než tvé jednoznačné soudy o polohách nad 400 m n.m. Život je pestrý a pestré jsou i naše možnosti. Proto je možné dobře fungovat i v 600 m n. m. ..........nebojte se toho! S dobrým designem tyto polohy nejsou vůbec špatným místem pro život.

  V Jizerkách je navíc kyselá půda, podzol až rašelinný podzol, ale některé zeleniny se tam daří lépe, než v nížinách. I ve vrcholových partiích tam staří chalupníci pěstovali i sbírali čechřici vonnou (použití jako fenykl), koprník štětinolistý, potočnici lékařskou a řeřišnici hořkou, Brambor je nakonec taky horská rostlina, z ovoce by se dařil černý rybíz, jeřáb, aronie, kanadské borůvky, maliny, šlechtěné brusinky a klikvy. 

QNX říká:

Hlad: Každá poloha má svoje výhody a nevýhody. Já jsem se právě pro ty výhody rozhodl pro polohu cca 550 m n.m. a zvolil bych tak znovu. S pěstováním je to tady náročnější, ale pěstovat se tu dá (i úroda hokaida byla letos dobrá). Určitě není pravda, že pokud chce člověk dosáhnout potravinové soběstačnosti, tak končí na 400 m n.m. Je to pouze otázka kvality designu, zkušeností a času. Má to i další výhodu ...... v drsnějších podmínkách se člověk mnohem víc naučí a mnohem víc pochopí. Když se naučí pěstovat tam, tak pak je pro něj hračka pěstovat pod těch 400 m n.m.

  po dvou letech pěstování v 650 m.n.m. jsem zjistila že venku jdou ( zatím )nelíp brambory, mrkev, celer, cibule, hrách ten bezvadně, jahody,a  červená řepa a fazole.

Kukuřice vyrostla prťavá, 15 cm..

Slunečnice mají metr..Cukety nevydržely nájezdy slimáků, ty by tu šly pěkně, tak vyzkouším pěstovat je v kýblech zavěšených na stromě :)

rajský a okurky jedině ve skleníku.

ten nemám, tak mám cherry rajčata keříčkový doma za oknem a tam jdou výborně, ve velkých květnících.

 

a určitě je dobré co nejvíc zeleniny předpěstovat doma.

zdravím :)

 

kerickove divoke  rajcata u nas (700m - 720m)jedou krasne venku. okurky sem ani nestihal, jinak slimaci se zase rozjeli takze tabak a nektere veci sou uz v prdeli.taky vam slimaci zerou brambory?

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby