Haloo, má nekdo zkusenosti s vypestovaním zeleniny v teto nadm.vysce-konkretne Jizerske hory, me zkusenosti jsou takove ze se mi misto rajcat podari vypestovat cherry rajcatka, misto mrkve babykarotku atd..jak pro trpasliky-jaro zacina o mesic pozdeji, slunce malo a pomerne brzo zima.
Samozrejme je zde moznost skleniku nebo foliovniku ale ty se mi nelibi...??

Prohlédnuto: 10118 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Teda pročítala  jsem celou diskusi. Mám zahradu v podobně výšce a pěstuji celkes s úspěchem. I když se musím přiznat, kam se hrabu na svého dědečka, který na této zahradě a políčku nad ní vypěstoval zeleninu i brambory pro 4 členou rodinu, když jsem byla malá. Rajčata a papriky samozřejmě ve skleníku.

Náš souded má ale zahradu ve svahu a na vybudovaných terasách každý rok pěstuje rajčata venku a sklízí.

Jedno je ale jisté. Člověk musí vědět, jak ve vyšších polohách pěstovat. Když jsem pročítala literaturu o osidlování sudetského pohraničí (kde já bydlím) zarazila mě jedna věc. Jak to soudruzi měli promyšlené do detailu.

Nabízeli zde domy a půdu většinou lidem z Vysočiny a některých částí Šumavy, protože žijí ve stejné nadmoř.v. a vědí jak v takových podmínkách pěstovat. A kdyby sem šoupli moraváka tak by asi pradl depresi, že v zimě umře hladem :-D.

Ahoj, posílám recept od devadesátiletého rodáka z Jizerských hor pana Janouška, prý je schopen si pro sebe takto každý rok vypěstovat okolo metráku brambor a myslím že říkal i něco o zelí:

Na podzim nasekám polosuchou trávu.

Navrstvím jí víc jak půl metru vysoko.

Sešlapu to.

Přes zimu to ještě o půlku slehne.

Na jaře do toho zasadím brambory – řádky 30cm.

Pokydám to hnojem a dřevěným popelem (poté co nasadím brambory).

A pak už se o to nestarám až do jara.

Plevel na tom neroste.

 to osídlování Sudet mě zajímá,narodil jsem se tu a žiju tu,hm,mohla bys uvést prameny,tituly ?

sluneční kapsa i v této nadmořské výšce může být srovnatelná s průměrnou expozicí o 700 km jižněji,a o tom to je,může to být třeba i na terase nebo podobně...,plus ty záhony co si přitopí a už to jede jak u Břeclavi,po německých  zahradnících(ne ti dnešní co sází konifery ale tehdejší co seli zeleninu) jsem odpozoroval oblibu v pařeňácích,myslím,že to zažije velký comeback, to poznáte hned jak vám je QNX a jiní permaobchodníci začnou vnucovat..., ty pařeňáky, i třeba proto že je mužem vylepšit polykarbonátem a lépe izolovat

Já jsem se ustáli a už moc neexperimentuji.

mám skladbu zelenini která mi jde, kterou umím uskladnit a chutná mi a té se věnuji.

Myslím si že skladba to není sice bohatá jak v prodejne v supermarketu ale nemám se za co stydet.

permaobchodníci at si prodávají co chtejí, kdo chce kam pomožme mu tam.

Ono ten horský život má také svoje, a myslím že většina žijícich nad 600 sou male osady a samoty. 

Tam se nemusis moc predvadet pred sousedama, ono v podstate když tam dokážeš žít a pěstovat si ešte k tomu a máš li při tom úsměv na tváři tak to pro vnitřní pocit stačí.

Tento rok si budu stavet už druhý skleník s starých oken, S tým prvným spokojenost tak jedu do druhého.

  Ještě nikdo nepřidal zkušenosti s opravdu horskými druhy zelenin a bylinek, které je možno pěstovat i kolem 1000m/nm i víc , navíc se vyskytují volně, uvádím příklad co pužívali sudetští i alpští horalé - čechřice - Myrrhis odorata, koprník - Meum athamanticum, koprníček, řeřišnice hořká a potočnice, i ten česnek medvědí a ještě by se našlo. 

V horských podmínkách roste téměř vše potřebné, avšak tisíc metrů je osídlovací limit.

Vzhledem k nutričním požadavkům je třeba preferovat brambory a zelí, zejména odrůdy s kratší vegetační dobou, tedy ranné.

ranné zelí lze našlapat do škopku a ranné brambory lze dobře uskladnit. Pokud se nejedná o mrazovou či návětrnou stranu, pak lze zvesela pěstovat, pomocí slunečních pastí i úspěšně. Nadmořská výška je však máloříkající pojem, myslím, že při hodně dobré vůli bychom vypěstovali kdekoli cokoli. Viz himaláje, tibet, nepál, alpy k moři obrácené. Mám kamaráda, kousek od montebeluna a ten pěstuje rajčata v takovém krpálu, že se mi dělá zle a chlastá vlastní víno imrvére.

Opravdu vyloženě horská zelenina opravdu neexistuje.divoké rostkliny ano, např kopřiva, bršlice, pampeliška a fůra fůra jiných. Čerpám z historie, možná jsou nějaké novoty, naši předkové pěstovali na pasekách bér, svatojánské žito a k tomu erteple a zelí. K tomu dumlík, nějaké skromné řepy a v údolích trochu dobrého žita na chleba.

Bramboryb byly škrobovité, rozvářely se, ale lidé byli rádi, že můžou střídat kaši s něčím.

Co píše Halík, bylo na zlepšení, zpestření, nosný program byl hodně podobný.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby