Ve Francii našli pesticidy ve vlasech dětí. To znamená, že ty pesticidy prošly jejich organismem.

https://www.idnes.cz/onadnes/deti/pesticidy-deti-vyvoj-embrya-autis...

Naše globální společnost toleruje pesticidy, protože si každý myslí, že bez pesticidů to nejde a že jinak bychom se neuživili. Co když tato teze není pravdivá? Spočítal to někdo? A musí být nutně naše zemědělství založené na obilovinách? Co ořechy, oříšky, jedlé kaštany, ovoce, vše, co roste na stromech?

Vyrábíme jedy, kterými si otravujeme potraviny a kterými si otravujeme vodu.

Já jsem chemik a vím, že to, co vyrábíme uměle, co nevyrobila příroda, to příroda neumí rozložit na prvočinitele. Tak se nám na planetě hromadí plasty a jedy, co vyrábíme. Nakonec jsme to my, kteří to odskáčeme - viz článek pesticidy ve vlasech dětí, o játrech, ledvinách, mozku a kostech ani nemluvě.

Spalování těch hnusů také není úplným řešením, protože vzniká popel, na který se nabalují částečky těch jedů teplem přetvořených na další jedy např. dioxiny. To pak zhluboka dýcháme, pokud žijeme v okolí spaloven.

Co chybí?

1. Návod, jak se obejít bez plastů a bez pesticidů (vědecký výzkum)

2. Podpora vlád a společnosti těm, kteří obdělávají půdu bez pesticidů. Tedy dotace ekologickým zemědělcům a sankcionování neekologickým.

3. Vůle. Chybí vůle. Je rozířená myšlenka, že na Zemi jsme jen jednou a nerodíme se sem dokola, proto většinu lidí nezajímá, co bude po jejich smrti.

Co když se např. jistý pan Babiš jako malý Bureš narodí za 30 let do Polabí , kde už teď není pitná voda a bude odkázán jen na skoro vyschlou studnu plnou pesticidů, kterou mu pilně jeho neekozemědělci plnili těmi jedy, když byl ještě Babišem? 

Prohlédnuto: 535 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Zahrádky jsou samozřejmě vítané. Pro obec by leckde možná ani nebyl problém tam zavést vodu. Možná by si obec nebo jiný vlastník měli stanovit, že tam zahrádkáři nebudou používat chemii.

Ale zahrádky jsou střípkem v celé rozloze lánů. V tomto by se měli podpořit jak legislativně, tak finančně ti, kteří chtějí pracovat na pozemcích např. formou rodového statku, malé ekologické farmy apod. Rovněž nájemci, pokud budou hospodařit ekologicky jsou vítáni. Ale to předpokládá vytyčit meze, jak o tom píše Anastázie, a možnost stavby alespoň nejaké boudy či malé farmy. Současná situace s obrovskými lány znamená obtížnou vstřebatelnost vody v krajině a především ve vodě pesticidy.

Musíme si uvědomit, že ty jedy samy od sebe nezmizí a kolik si jich do půdy dáme, tolik se nám jich dříve nebo později ocitne ve spodních vodách. Je třeba co nejrychleji zastavit tu chemizaci.

Další věc, která brání rozšíření malých hospodářství nebo rodových statků je kromě nevytyčených mezí skutečnost, že každý živnostník musí odvádět ze svého příjmu určitou částku na zdravotní pojištění a pokud chce důchod, i na sociální pojištění a to už jsme na zhruba pěti tisících měsíčně. Kde vezme malý zemědělec, který obdělává hektar a to ekologicky, 5 000 Kč měsíčně? Proč ty odvody nejsou procentuální z toho, co vydělá? Proč je tam strop ze spoda? Strop ze shora zavedený je, ale zespoda je to nehoráznost. Nemyslím si, že stát je tak chudý, že musí vybírat od nejchudších pevnou částku, která vůbec neodráží jejich výdělek. Pro spoustu lidí by bylo schůdné hospodařit na hektaru. Pravděpodobně by sebe a svou rodinu tím, co si vypěstují, uživili, ale pokud mají za sebe a za manželku měsíčně odvádět cca 10 tis korun do státní pokladny na zdravotní a sociální pojištění, prostě nevyjdou.

Takže k tomu, abychom ozdravili zemdělství a umožnili lidem se jím živit, musíme odvody na zdravotní a sociální pojištění zavést procentuálně, z toho, co si člověk vydělá, vytyčit pole, obnovit cesty a povolit stavění chatek.

Malí zemědělci asi budou počítat každou korunu, tak pro ně bude problémem auto. Do některých vesnic se nelze v sobotu a v neděli dostat veřejnou dopravou. I to by se mělo zlepšit. Protože jsou tací, kteří by rádi na svůj pozemek jezdili o víkendu a plně se mu věnovali až v důchodu.

což v momentu, kdy je zakázaný odběr vody k zalévání, jaksi postrádá smysl a že ty zákazy jsou velmi časté

5tis v zemědělství je strašně moc práce, jakmile člověk má traktor, řeší naftu, servis, opravy, musí se sakra ohánět

a proto nejvíc fungujou velký lány s jednoduchou plodinou, podnikatel má svatej klid a kačky, zvl dotační, se sypou

budoucnost, je, bohužel, v automatizaci a robotizaci, což u zeleniny už dávno je, autonomní traktory jsou za rohem, návrat motyky a rýče už nebude

lidská práce je strašně drahá a v zemědělství bude čím dál míň lidí

pak příjdou na řadu amarouny a my, poslední nadšenci, s motykou a plečkou....v zápalu slunce.....čekající na déšť....

V Rakousku nezmizeli soukromníci, v Polsku také ne, pozemky jsou mnohem menší ohraničené mezemi a pracuje na nich spousta lidí, mnohem více než u nás. U nás se rozbilo sepětí půdy s člověkem. Potomci rozprášených sedláků dnes bydlí v panelácích. Návrat člověka k půdě je u nás v Česku prvořadým úkolem, jinak budeme mít - a už máme - mrtvou udusanou půdu plnou jedů, které se dostávají do studní i vodáren.  Zeměděství nás otravuje a bere nám vodu a včely. Proč nejdeme cestou Rakouska a Polska? Proč trváme na technizaci zemědělství? Proč neděláme něco proto, aby se půda vrátila do rukou lidí? Dokážu si představit malé farmy, které si vzájemně půjčijí malé traktory na které se dohromady složily.

Navíc, jak už zde bylo řečeno - je pšenice to hlavní, co tu chceme? Proč nerozšířit potravinovou skladbu o ořechy a místo části pšenice pěstovat technické konopí, to, které má ve velké míře léčivé látky a nikoli THC? Semínka konopí jsou daleko výživnější než pšenice. Navíc z vyšlechtěné přenice mají mnozí celiakii. Navíc všude je řepka, kukuřice, pšenice, ječmen. Je málý sortiment toho, co se pěstuje. Je také třeba se přizpůsbit klimatu a např. více v nízkých polohách pěstovat meruňky např. Ty mají rády sušší krajiny.

Sušeného ovoce tu také není mnoho - meruňky se dají sušit. Proso se také u nás moc nepěstuje. Malá pole a větší sortiment - to je to, co tu chybí. Kdyby se  větším začalo pěstovat technické konopí, byla by nejen dobrá semínka, ale ze stonků spoustu materiálu např na zateplování domů. Proč naši předkové hojně pěstovali konopí a dnes to nejde? Konopiště  názvem odráží to, co se tu mnohá staletí hojně pěstovalo.

Kombajny řízené přes satelit a těžké stroje na velkých lánech je cesta do pekel. Pak bychom byli bez pitné vody. Zemědělství je dnes v rukou několika největších akciových společností, které půdu drancují a dusají a otravují. Na malé zemědělce se jaksi zapomnělo a nic se pro ně nedělá.

Včely dnes najdete ve městech. Na velkých lánech nezavadíte ani o motýla natož o včelu. Vesnice jsou dnes ostrovy uprostřed jedů. Pražský med je zdravější než venkovský, protože neobsahuje tolik pesticidů.

to hlavní  pro dobrou ekonomii pro permazahradníky je :

- přístup na trhy za nadprůměrné ceny, v Itálii a Polsku tržiště fungují ve městech

- přístup spotřebitelů, kteří preferují dozrálé bio ovoce a zeleninu, nepěstované hydroponicky (zatím není povinnost uvádět např. v supermarketech),  

- možnost dobře vyprodat tzv. nestandard, popř. dodávat zpracovatelům nebo přímo zpracovávat 

KONOPÍ -  léčivé konopí na semena (s určitým obsahem CBD) má údajně ještě příliš THC dle eurounijních norem, švýcaři (nejsou v EU)  to povolili a ověřili úspěšně i léčivý účinek konopí, rozsáhlé pěstování konopí v minulosti (což bylo relativně velké odvětví) bylo hlavně pro využití vláken, zájem o konopné izolační materiály je zatím minimální,    

SEMÍNKA A OŘECHY JAKO NÁHRADY OBILOVIN -  asi nereálné, nezanedbatelná část lidí má s tím potíže - lektiny, ad.,  apod, semínka a ořechy jsou výrazně dražší, ale lze vysazovat stromy a keře i tam, kde zatím nic není, (včetně cizích pozemků ve městech, tož invazivní perma zahradnici do toho) 

MERUŇKY - bacha na orientaci na většinové plodiny, když přijde krupobití jako letos v Polabí  je pak celý rok ekonomicky katastrofální, bez zavlažování se v  suchých letech kloudně meruňky pěstovat nedají, 

na velkozemědělce platí jen bič, 80% půdy je v soukromých rukách, tj. rozkouskováno, nájmy od velkozemědělců jsou dosti nízké,  stačilo by aby města a vesnice mohly vyhláškou v nějakém pásu okolo:

- zakázat použití pesticidů apod.   

- nařídit přizpůsobení pozemků a její obhospodařování pro zachytávání dešťů a snížení odtoku  

kde jsou ty zástupy lidí, co chtějí dělat v zemědělství????

Dávám odkaz na důležitou zprávu OSN - špatné hospodaření s půdou přispívá k produkci skleníkových plynů ze 23 %

 https://www.seznamzpravy.cz/clanek/primy-prenos-jak-vyuzivani-pudy-...

Mimo jiné tam hovoří o tom, jak je důležité mít meze, biodiverzitu a malá hospodářství - domek, políčko a kravičku a hnůj do půdy. Zdůrazňují význam humusu, který nejen že zadržuje vodu, ale také poutá oxid uhličitý.

Jinak čápi nám názorně předvedli, co dělat s hraboši. Kdyby jim tam zemědělci nasypali jed, čápi by zemřeli

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/premnozeni-hrabosi-zastavili-cap...

Podobně je třeba se starat o vlaštovky, které vychytávají hmyz z polí a nepolévat je pesticidy

zvířata dělaj prdíky, takže proto je aktuálně proti chovným zvířatům takovej odpor, všichni budou jíst burgry z obilí

až tuhle skupinu lidí napadne, že zvířata kromě masa (koncentrovaný energie) umějí aj hnůj, to bude slávy

Odpovědět do diskuse

© 2019   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby