Zdravím členy permaWebu a zejména jeho ovocnářské sekce..

Nevím, zda jsem se zařadil do té správné skupiny na tomto fóru, ale jako asi jeden z prvních průkopníků aplikace permakulturních principů na vinohradnictví mám nejblíže k pěstitelům ovoce.
Předem chci podotknout, že jak ve vinohradnictví, tak v PK jsem úplným nováčkem, ale to myslím není na škodu. Dosud jsem se nesetkal s podobně smýšlejícím vinohradníkem / vinařem, a proto jsem vstoupil na tento web, abych mohl s vámi diskutovat některé své plány, praktiky apod., protože spousta z nich, které jsou s úspěchem aplikovatelné na ovocné stromy, by bylo možné aplikovat i na vinohrad. Před 3 lety jsem začal vysazovat vinohrad a od počátku jsem měl v plánu jej vést v režimu bez chemických hnojiv a systémových postřiků a herbicidů, protože jsem (narozdíl od většiny vinařů, se kterými jsem to diskutoval) přesvědčen, že to lze.

Nechci hned svůj první příspěvek zahltit informacemi o svém PK designu vinohradu - takže jen ve zkratce:
- Jižní Morava, 300 m nm., jižní svah, mimo vinohradnickou oblast.
- 700 keřů révy, několika odrůd, vše nové PIWI odrůdy - dosud bez nutnosti jakýchkoli postřiků.
- Hustý spon, 10 000 keřů / ha.
- Bez kultivace půdy, meziřadí oseto směsí trav/bobovitých, příkmenný pás mulčovaný tkanou textilí / štěpkou / slámou.
- Kapková závlaha jen u nové výsadby (jako letos, kdy květen - červenec 0 mm srážek).
- Hnojení pouze vlastním vermikompostem
- polykultura - ve vinohradu rostou i ovocné stromy a keře, do příkmenného pásu postupně přisazovány bylinky jako "živý mulč".
- volný chov drůbeže (slepice, husy) v meziřadí..

Ačkoliv jsem ani na zahraničních webech nenarazil na jediné vinařství aplikující PK, myslím si, že vinohrad je pro PK jako stvořený.. Uvidím co ukáže budoucnost.
Zatím jediný problém, se kterým jsem se setkal, je prorůstání pýru z meziřadí do zmulčovaného příkmenného pásu. Proto chci - jakmile to bude možné - přejít ze slamnatého mulče na ozeleněný příkmenný pás (nízko vzrůstné trvalky - bilynky..

Rád z vaší strany přijmu jakékoli nápady či podněty - jistě máte spoustu zkušeností.
Honza

Prohlédnuto: 1589 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Biodynamiku praktikuje spousta vinařů, jen ve Francii to je asi 5% a jsou to vzásadě ta nejvyhlášenější, jako Romanée Conti . U nás jako jediné vinařství s certifikací Demeter jsou Vinné Sklepy Kutná Hora, dále je několik, co podle toho jedou bez certifikace, např. Dva Duby v Kounicích..
Já osobně s biodynamikou osobní zkušenosti nemám a ani neplánuju ji praktikovat, jelikož spoustě věcí, na nichž je BD založená, prostě nevěřím. Má ale některé prvky, které jsou postavené na racionálním základě a fungují.
Pokud jde o permakulturu, tak tu praktikuje v Německu vinařství "Winzerhof Linder", ale míchá do toho i biodynamiku.. má nějaká videa na Youtube..
Dále prvky permakultury má i sdružení vinařů na Novém Zélandu - "Sustainable winegrowing New Zaeland"..
Já si z toho beru a zkouším to, co vyhovuje mojím podmínkám..

Tak po delší době, byv zaměstnán jarními pracemi, posílám up-date info z mého permakulturního vinohradu.

Nadále jsem se věnoval řešení problému s likvidací či potlačením pýru v meziřadí a příkmenném pásu. Věrný permakulturnímu heslu "The problem is the solution" anebo Mollisonovu "You don't have a slug problem, you have a duck deficiency" jsem se rozhodl zapojit do práce několik opeřených pomocníků.

1) Slepice se neosvědčily - jsou to dobré hrabalky a popelky, ale trávu moc nežerou. Zato jim chutná kyselé listí vinné révy. Takže ty budu vypouštět do vinohradu v období od sklizně (září) do jarního rašení (duben).

2) Husy. Ty jsou velmi dobré trávožroutky a přednostně spásají pýr, jetel, vojtěšku, vičenec.. Dvouděložně, jako jitrocel, sléz, česnek, chrpa, dobromysl nechávají být. Když mají trávu spasenou, z nudy taky sem tam zobnou do listí révy, ale bez většcíh škod. 6 housat během týdne vypáslo plochu 3x16 m. Mám pro ně ohradníkem vyčleněny 4 takovéto plochy na střídavou pastvu
(Mob grazing - Joel Salatin).

3) Pižmovky. Také trávožroutky, ale méně intenzivní. Vyčlenil jsem jim duck-tractor (1x3 m). V plánu mám posunovat jej denně v meziřadí v duhé části vinohradu. Zde je příkmenný pás zjara vypletý a mulčovaný slámo-seno-trávo-štěpko-listím..

4) living mulch. Založena jedna pokusná řada ve vinohradu délky cca 30 metrů - vysázeny mediteránní bylinky. Pokud se osvědčí - vysadím je časem i do části vinohradu, dosud mulčovaného..

přidávám fotky:
1) husy - vpředu vypasený sektor, husy již v novém, nevypaseném..

Přílohy:

zde jsou husy v nevypasé části:

za týden bude vypadat takto..:

2) mladší výsadba - dosud mulčovaný příkmenný pás..

pižmovky na traktoru..:

3) living much - pokusný řádek:

pěkný. vidím tam hromadu práce. na ty husy pozor, jak jim dojde zelený na zemi, začnou loupat lýko, u mě se to nejvíc provevuje od podzimu do jara, letos mi zničily dva zimostrázy co mám na zdi na dvoře a par malých roubovaných stromků v sadu. ožraný lýko až na dřevo. Teď mají zeleného dostatek , tak je stromky nezajímají. Proč tam nemáš i pár indických bežců? Neškodí a postarají se různou havět .

S nebezpečím oloupávání kmínků husami jsem obeznámen - pán, od kterého jsem housata bral a má husy také ve vinohradu, mi říkal, že dokud mají trávu, tak si kmínků nevšímají. Takže pokud je zavčas přeženu do dalšího sektoru, mělo by to být v pořádku. V zimě ve vinohradu nebudou, na podzim půjdou husy pod kudlu, možná si nechám jednu husu na založení vlastního chovného páru. Pro indické běžce bych nenašel uplatnění, nemám "slug problem" , ale na podzim jsou problémem vosy. Chytaj běžci aj vosy a sršně?

Zdarec chlapi,

po delší odmlce posílám aktualizace ze svého PM vinohradu.

Předpoklad, že husy nebudou okusovat kůru a lýko z kmínků se ukázal jako špatný. Zpočátku si housata kmínků opravdu nevšímala, ale jako dospělé husy je začaly okusovat, a jak rády!! Problém jsem naštěstí odhalil včas, žádný keř nezrušily kompletně. Dočasně jsem je tedy stáhnul z vinohradu, nechal si vyrobit mobilní ohradníky vypletené jemným pletivem, takže teď jsou holky ve výběhu o velikosti 1 x 10 metrů. Každý den či obden oplocenku posunuji, takže jsou pořád na zeleném. Nastal ale problém, že díky extrémnímu suchu poslední týdny pýr (jejich nejoblíbenější potrava) vůbec nerostl !! Sucho mělo ale i jeden pozitivní aspekt, pýr neprorůstal do příkmenného pásu. Uvidíme, co teď, kdy u nás spadlo 45 mm vody..

Dále - pižmovky v traktoru se jako spásačky trávy moc neosvědčily - trávu nějakou spasou, ale jako "živá sekačka" se rozhodně nechovají, je nutno je dokrmovat. Takže pižmovky už příští rok pořizovat nebudu.

Letošní kuřata jsem dal do menšího traktoru (1x1,5 m), taktéž do meziřadí. Trávu vyzobou až na zem, takže dobrý..posunuji je denně.

Přílohy:

Zdarec, mám vinohrad jako dědictví, ještě loni sem stříkal všechny ty chemky jako sousedi, letos sem řekl dost a z 800 hlav sklizeno 500 kg bílého a modré na sklizen čeká, úroda je dobrá.

Řekl sem si, že pokud to bez chemie nepůjde, udělám z toho sad, sady už nějaké mám a tam jedu úplně bez chemie, co se urodí to je a rodí se stále. 

Dost mne zajímá jak se Ti bude dařit, ale pokud okolo nemáš vinohrady, máš šanci, že to půjde. 

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby