Zdravím členy permaWebu a zejména jeho ovocnářské sekce..

Nevím, zda jsem se zařadil do té správné skupiny na tomto fóru, ale jako asi jeden z prvních průkopníků aplikace permakulturních principů na vinohradnictví mám nejblíže k pěstitelům ovoce.
Předem chci podotknout, že jak ve vinohradnictví, tak v PK jsem úplným nováčkem, ale to myslím není na škodu. Dosud jsem se nesetkal s podobně smýšlejícím vinohradníkem / vinařem, a proto jsem vstoupil na tento web, abych mohl s vámi diskutovat některé své plány, praktiky apod., protože spousta z nich, které jsou s úspěchem aplikovatelné na ovocné stromy, by bylo možné aplikovat i na vinohrad. Před 3 lety jsem začal vysazovat vinohrad a od počátku jsem měl v plánu jej vést v režimu bez chemických hnojiv a systémových postřiků a herbicidů, protože jsem (narozdíl od většiny vinařů, se kterými jsem to diskutoval) přesvědčen, že to lze.

Nechci hned svůj první příspěvek zahltit informacemi o svém PK designu vinohradu - takže jen ve zkratce:
- Jižní Morava, 300 m nm., jižní svah, mimo vinohradnickou oblast.
- 700 keřů révy, několika odrůd, vše nové PIWI odrůdy - dosud bez nutnosti jakýchkoli postřiků.
- Hustý spon, 10 000 keřů / ha.
- Bez kultivace půdy, meziřadí oseto směsí trav/bobovitých, příkmenný pás mulčovaný tkanou textilí / štěpkou / slámou.
- Kapková závlaha jen u nové výsadby (jako letos, kdy květen - červenec 0 mm srážek).
- Hnojení pouze vlastním vermikompostem
- polykultura - ve vinohradu rostou i ovocné stromy a keře, do příkmenného pásu postupně přisazovány bylinky jako "živý mulč".
- volný chov drůbeže (slepice, husy) v meziřadí..

Ačkoliv jsem ani na zahraničních webech nenarazil na jediné vinařství aplikující PK, myslím si, že vinohrad je pro PK jako stvořený.. Uvidím co ukáže budoucnost.
Zatím jediný problém, se kterým jsem se setkal, je prorůstání pýru z meziřadí do zmulčovaného příkmenného pásu. Proto chci - jakmile to bude možné - přejít ze slamnatého mulče na ozeleněný příkmenný pás (nízko vzrůstné trvalky - bilynky..

Rád z vaší strany přijmu jakékoli nápady či podněty - jistě máte spoustu zkušeností.
Honza

Prohlédnuto: 1220 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Dobrý večer, dovolím si také komentář k pýru. V EZ, ale trochu i v konvenci, to může být problém. Hlubší orobou jej lze udržet trochu na uzdě, to ale není u vás možné. Vzhledem k dobré pícninářské hodnotě bych se jej pokusil na části ponechat, jen sekat a pozorovat skutečný dopad na révu. Tipuji, že nebude veliký rozdíl výnosu u kontroly (vypleté). Pokud Vám opravdu vadí, je tu řešení. Je značně citlivý na světlo. Zkuste to nějak chytře zastínit... Sám jsem vysadil letos vinici (v EZ), tak můžeme časem porovnat.

JBJ:
odrůdy jsem již zmínil - 200x Solaris, 150 x C. cortis, 150x C.cantor, letos výsadba 180 keřů směsky pozdnějších bílých odrůd - Bronner, Sauvignier gris, Savilon a k nim po 25 ks od tří nových odrůd Dr. Weisse z Rakouska, které ještě ani nemají jméno (jsou ve stadiu zkoušek), ale vzásadě to jsou rezistentní Sauvignon, Veltlín a Chardonnay. Co se osvědčí, to ponechám, co ne - to přeroubuju. K tomu asi 50 ks různých "ploťáků", tj. mišmaš různých stolních/moštových odrůd, od každé pár kusů. Ty jsou většinou pravokořenné, z řízků. I podsadbu Solarisu jsem řešil pravokořennými sazenicemi.

drama:
zastínění jsem vyzkoušel a fungovalo. Ještě to vyzkouším na větší ploše - musím si ale z prken vyrobit podlážky šíře meziřadí a délky cca 3 metrů. Ponechám je na místě vždy cca 2-3 měsíce a pak posunu o kus dál...

On ten pýr přecejen nějaká konkurence bude, ale pokud budou keře už dobře zakořeněné, tak to bude OK. Ona ta konkurence ve finále možná bude dobrá, protože např. Solaris (kde toho pýru roste nejvíce), je hodně bujná odrůda a mám jej vysazený v hustém sponu, což bujnost růstu ještě podporuje. Takže uvidíme, jak to bude v praxi. Využiji i pícninářských kvalit pýru - v této části mám v plánu pastvu husí. Rozdělím plochu mobilním síťovým ohradníkem na 3 sektory a budu s husama rotovat. Na část, kterou vypasou husy, pak pustím slepice atd.. Kdo si hraje, nezlobí :-)

Vysadil jste vinici? Kde, jak velkou a jaké odrůdy, smím-li se zeptat?

Je to jen takový experiment. Jizerské hory 550 m.n.m., jižní stráň. Arkadia, Venus, Prim, Nero, Krystal, Vostrog, Muskat bleu, Augustovskij, Modrý Portugal, Favorit, Muškát moravský, Chrupka bílá, Rubanka, Matilde, Diamand, Bianca, Premier, Viktoria, Talisman.

ja tě qnx nechci přesvědčovat abys štěpku nepoužíval, klidně ji používej. Moje obavy ze štěpky mají racionální základ, stačí si takovou vrstvu štěpky za rok či dva rozhrábnout až dolů a podívat se jak to v ní "žije". Já tam vždycky viděl obrovskou plochu mycelia kdovíjakých hub . Je to ideální prostředí pro rozvoj plísní , ukrytí škůdců atd. I literatura uvádí štepku jako rizikovou z hlediska obsahu spór plísní , alergií atd. Stačí když se likviduje plesnivý suchý seno jak se z něj hezky bíle práší , to musí být pro alergie úplnej ráj.

Rozdíl mezi bilogickým materiálem který je v lese a vztahy mezi ním a lesem sem vysvětlil dostatečně. Je to fakt něco jinýho než když borci z technických služeb vemou štěpkovač a nahážou do něj všechno co uříznou někde kolem cesty nebo železniční trati.

Honzo , rád si nějaké réví vezmu, a jak budu stříhat tak ti můžu poslat na oplátku něco místního od nás. Není problém, stačí zabalit do vlhkých novin dát do igeliťáku a poslat poštou, v pohodě to přežije. Tak jak nastane čas budu na to myslet a napíšu ti o adresu.

Fotky pěkný, divočina :) možná by stálo za pokus nasít tam nízkou jetelotrávu. vzal sem si předminulej rok při setí od našich družstevníků co vysypali při setí na kraj louky a byl sem příjemně překvapen, nevím sice číslo směsi ale je to nízká tráva s nízkou jetelinou , pěkně kryje povrch, roste pěkně i na suchých místech , prostě samá pozitiva :)



drama:
hezká směska - uvidíš co ti tam u vás v podhůří pojede. Mrkni na stránky otavskavinicka.cz (jestli neznáš) - ten má obdobnou nadmořskou výšku a má cca 3-leté zkušenosti se spoustou odrůd..

Vlasatej: není problém, budu stříhat přelom únor/březen, tak na tebe budu myslet, ale radši se ještě připomeň.
O jetelotrávě jsem přemýšlel (kostřava červená / jetel plazivý), ale mám strach, že než se v příkmenném pásu rozrostou, pýr je převálcuje. Ale zkusím je za pár let v té části vinohradu, která je mulčovaná slámou..

Díky za odkaz, podívám se. Pokud by došlo ke spásání porostu, tak jetel plazivý je skvělá volba a brzy se rozjede ve velkém. Sucho mu také pomůže (konkurenčně).

No klucí, úplně jste mě namlsali......a tak bych se s dovolením zeptal, jestli bych taky mohl dostat nějaké réví? Mám na vinici rezervovaných sice pouhých 1000-1500m2, ale to mi stačí pro osobní požitek. 400mnm západní čechy, JV orientace, v létě velmi velmi teplé a slunečně území.

Až budu stříhat napíšu sem kolik toho mám a není problém , pokud nevadí že nevím odrůdu.

no já za sebe bych bral ty s jasnou odrůdou :))))

Martin Horňák: 1000-1500 m je celkem velká plocha. Pokud to chceš osázet celé najednou, tak bych šel radši do koupě normálních štěpovaných sazenic.. Tam už se ti vejde 500 - 750 hlav (při sponu 2x1 m).

S ohledem na výši investice, není lepší si to nařízkovat a předpěstovat vlastní? Než kupovat 150kč/ks? Anebo je lepší s ohledem na ten počet to brát profesionálně a vzít profi sazenice? Já nějak podvědomě prahnu po té samostatnosti ve všem. Čas a prostor mám, tak proč to nepředpěstovat.

Honza H. říká:

Martin Horňák: 1000-1500 m je celkem velká plocha. Pokud to chceš osázet celé najednou, tak bych šel radši do koupě normálních štěpovaných sazenic.. Tam už se ti vejde 500 - 750 hlav (při sponu 2x1 m).

Ta cena za sazenici u komerčně roubovaných oddrůd není tak vysoká, cca 30-50 Kč. Určitě je levnější si je sám nařízkovat, pokud máš zdroj řízků, čas a prostor. V tom případě doporučuji Peničkovu metodu zakořeňování řízků. Pokud si koupíš roubované sazenice, ty jsou prostokořenné, lépe se s nimi pracuje. V tom množství je to už na tvém uvážení.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby