Zdravím členy permaWebu a zejména jeho ovocnářské sekce..

Nevím, zda jsem se zařadil do té správné skupiny na tomto fóru, ale jako asi jeden z prvních průkopníků aplikace permakulturních principů na vinohradnictví mám nejblíže k pěstitelům ovoce.
Předem chci podotknout, že jak ve vinohradnictví, tak v PK jsem úplným nováčkem, ale to myslím není na škodu. Dosud jsem se nesetkal s podobně smýšlejícím vinohradníkem / vinařem, a proto jsem vstoupil na tento web, abych mohl s vámi diskutovat některé své plány, praktiky apod., protože spousta z nich, které jsou s úspěchem aplikovatelné na ovocné stromy, by bylo možné aplikovat i na vinohrad. Před 3 lety jsem začal vysazovat vinohrad a od počátku jsem měl v plánu jej vést v režimu bez chemických hnojiv a systémových postřiků a herbicidů, protože jsem (narozdíl od většiny vinařů, se kterými jsem to diskutoval) přesvědčen, že to lze.

Nechci hned svůj první příspěvek zahltit informacemi o svém PK designu vinohradu - takže jen ve zkratce:
- Jižní Morava, 300 m nm., jižní svah, mimo vinohradnickou oblast.
- 700 keřů révy, několika odrůd, vše nové PIWI odrůdy - dosud bez nutnosti jakýchkoli postřiků.
- Hustý spon, 10 000 keřů / ha.
- Bez kultivace půdy, meziřadí oseto směsí trav/bobovitých, příkmenný pás mulčovaný tkanou textilí / štěpkou / slámou.
- Kapková závlaha jen u nové výsadby (jako letos, kdy květen - červenec 0 mm srážek).
- Hnojení pouze vlastním vermikompostem
- polykultura - ve vinohradu rostou i ovocné stromy a keře, do příkmenného pásu postupně přisazovány bylinky jako "živý mulč".
- volný chov drůbeže (slepice, husy) v meziřadí..

Ačkoliv jsem ani na zahraničních webech nenarazil na jediné vinařství aplikující PK, myslím si, že vinohrad je pro PK jako stvořený.. Uvidím co ukáže budoucnost.
Zatím jediný problém, se kterým jsem se setkal, je prorůstání pýru z meziřadí do zmulčovaného příkmenného pásu. Proto chci - jakmile to bude možné - přejít ze slamnatého mulče na ozeleněný příkmenný pás (nízko vzrůstné trvalky - bilynky..

Rád z vaší strany přijmu jakékoli nápady či podněty - jistě máte spoustu zkušeností.
Honza

Prohlédnuto: 615 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Přikládám sken stránky z knížky od Crawforda a jeho lesních zahrad:

- používá techniku kdy začíná s nějakou bujnou půdopokryvnou trvalkou, jejíž okolí (resp. užší pás) zamulčuje fólií a nechá ji zde 12 měsíců. To by mělo zlikvidovat většinu plevelů. Pak odstraní fólii a bujná trvalka obsadí tento pás a nedá šanci vyklíčit zbylým semenům plevelů.

Budu to zkoušet na jaře - zatím jsem kolem stromků a keřů udržoval jen bezplevelný kruh štěpky a toto jaro jsem do ní nasázel různé druhy půdopokryvných trvalek (asi 40 druhů, kolem jednoho strom vždy maximálně 4 druhy aby se to moc nemlelo...), některé nízké, jiné střední velikosti, budu experimentovat které jsou nejvhodnější. Pak hodlám postupně pomocí výše uvedené techniky v úzkých pásech rozšiřovat porost trvalek.

Vidím to jen na tu folii. Sice ne čistě permakulturní řešení, ale UV stabilní může vydržet celé roky. Kartony se po pár deštích  rozmočí a kde má člověk furt brát tolik štěpky? (o slámě s glyfosáty ani nemluvě) Takže chci maximum plochy udělat nízkoúdržbovou - z živého mulče. Akorát podle mě bude nutné vždy při novém položení fólie potřeba překrýt i malou část plochy trvalek, kam mohl z okraje podrůst kořeny plevel - např. ten nezdolný pýr (který mi právě pořád vrůstá do vnějšího okraje kola ze štěpky, který musím ručně odplevelovat). No ještě budu muset zaexperimentovat...

Pokud Honzo budeš nadále zveřejňovat své poznatky a zkušenosti, bude to fajn.

Mike Dundee: Štěpka funguje docela dobře, když se jí dá cca 15cm.  Tím se dá potlačit i pýr. Jenom při téhle vrstvě je na větších plochách spotřeba hodně velká. Alternativa je tkaná mulčovací folie, ta má mnohem delší životnost, než netkanky. Díky tomu ji můžeš několikrát posunout (když jedeš tu expanzi). Okraje dělají problémy, je dobré je minimalizovat (i když někteří zmatení permakulturníci budou plácat hlouposti o okrajových efektech a nutnosti okraje zvětšovat) a to prorůstání si ošetřit. Kořenová bariéra z folie, štěpky, nebo v podobě  cestiček, nějakých vhodných rostlin atd.

Ahoj Miku, díky za tip - zní to zajímavě - vyzkouším to.
Píšeš, že jsi vysázel 40 druhů - můžeš se prosím podělit jaké to byly a která se ti zatím jeví jako nejlepší co do rychlosti růstu a pokryvnosti? Nějaký plazivý suchomilnější Rubus by mohl být pro mne dobrá volba..
H

Jo, a taky jsem přemýšlel o neviditelném obrubníku - není to sice kdovíjak permakulturní záležitost, ale pro pýr by to mohlo fungovat dobře..

Zdravím, nepochopil sem z textu jestli ten vinohrad teprve bude nebo už je. Nedokážu si představit zasázet 10000 sazenic bez předchozího rygolování a otočení půdy ( úrodnou dolů, neúrodnou zespod nahoru) . Bez tohoto bude vinohrad živořit.

Víno je liána a potřebuje velmi dobrou výživu ke kořenům. 

Bez kultivace - proč ne, plevele budou bujet, pýru se dá zbavit jedině pravidelnou kultivací nebo postřikem. Pokud Vám pýr nevadí.... S mulčováním vinohradu nemám zkušenost ale docela bych se bál rizika plísní.

Volný výběh slepic a hus do vinohradu  ? všechno rozhrabané, slepice si vyskočí pro bobulku i metr vysoko (stejně jako pro rybíz) a husy spolehlivě "oholí" kmínky révy až na dřevo - kambium jim chutná.

Jak si představujete sloupky a dráty? jak budete řezat? (bez řezu to vůbec nepůjde)

b.

Vlasatej: Ptáte se sice na věci, které nejsou předmětem této diskuze, nicméně z Vašeho příspěvku jsem pochopil, že s vinohradem máte zkušnosti a tak rád na Vaše dotazy odpovím.
1) vinohrad je již vysázený - postupně předloni, loni a letos
2) Vaše poznámka, že bez rigolování bude vinohrad živořit, není pravdivá - rigolování se provádí pouze na rovinách, na neurodných utužených půdách. Otočení metrového profilu je v případě úrodné půdy trestuhodné zvěrstvo. V mém případě byla provedena orba a hloubkové prokypření.
3) hnědozem na spraši, před výsadbou zapraven kompost v množství 100 tun / ha.
4) Strach z plísní není na místě. Zřejmě nerozlišujete mezi fytopatogenními plísněmi (oidium, peronospora) a saprofytickými, které rozkládají mrtvé dřevo. Napopak kultivace v příkmenném pásu podporuje např. peronosporu, jejíž oospory přezimují na povrchu půdy..
5) husy jsem měl ve vinohradu již letos, révy a mladých stromků si ani nevšimly. Uvidíme v budoucnu. Husy ani slepice nebudou mít samozřejmě v období zrání hroznů do vinohradu přístup. Jejich hrabání mně nevadí.
6) sloupky jsou akátové, dráty Bezinal, 3x posuvné dvojdrátí. Vedení klasika - rýnsko-hessenské, rovný tažeň.

Máte-li nějaké podněty k tématu péče o příkmenný pás bez nutnosti kultivace, budu velmi rád, pokud se o ně se mnou podělíte.
H.

Nemyslel sem to nijak zle, napsal sem jen praktické zkušenosti tak proč hned tak bojovně.

Nepsal sem že bez rigolování bude vinohrad živořit, ale že bez dodání živin dolů - hluboko dolů bude živořit. Proto se taky rygol dělá - aby se mrtvá neživná půda co je pod ornicí vynesla nahoru kde ji réva nepotřebuje a živná ornice se dostala dolů. Současně se zem prokypří a provzdušní aby se rychle vyvinul kořenový systém a réva neuschla hned v srpnu.

O trestuhodnosti tohoto počínání se můžeme bavit pokud ořete pod pšenici nebo kukuřici, tam obracíte jen ornici .

Réva vytváří bohatý kořenový systém do hloubky . Proto zezačátku moc neroste , dokud kořeny neprorostou hluboko k úrodné půdě. Pokud jste půdu opravdu dobře hluboko vybavil živinami nemáte se čeho bát , to poznáte časem na kondici révy.

Ohledně použití kůry jako mulče, nejsou jen plísně , ale i houby a jiné patogeny které se v kůře drží.  Kůra je pořád jenom pomalu se rozkládájící "mrtvá kůže" stromů, podobně jako třeba jehličí. Rozklad kůry způsobuje okyselení půdy pod ní a současně rozkladem kůry vznikají různé růstové inhibitory podobně jako u ořechového listí. Nevím odkud kůru máte , pokud kupujete, může obsahovat i různé chemické látky z postřiků včetně tolik diskutovaného glyfosátu.

Na PIWI odrůdy bych nespoléhal, resp. na jejich odolnost vůči houbovým chorobám, ony mají totiž jen zvýšenou odolnost , nikoli resistenci . Podobná situace je např s patentovanými odrůdami slivoní tolerantních k šarce které ale o to víc decimuje monilia laxa atd. V přírodě je vždy něco za něco a podstatou je dosažení rovnováhy.

Pýr je silně konkurenční a vytlačí cokoli kulturního , navíc silně omezí růst všeho kolem. řešil sem podobný problém použitím herbicidní hole - nejdná se o postřik, ale o plastovou trubku která má dole houbičku s ventilem. Herbicid se tak aplikuje šetrně a účinně dotykem jen lokálně - je to přesná střelba na cíl , jen se to musí dvakrát ročně projít .

Vedení ok, ptal sem se kvůli výšce kde bude tažeň.

Husy a slepice, mě teda vyhrabané díry od slepic docela vadí , ale to je věc názoru, husy mám asi jiné než vy, moje husy mají k dispozici půl hektaru louky a mladé kmínky čehokoli co nemá tvrdou borku oholí až na dřevo, oštípou listy atd. jednoroční roubovance čehokoli spolehlivě zničí. Ale asi mám nějaké divné , protože ty moje přeštípou i dvojlinku drát od silárního panelu pokud ho najdou....

Doufám že sem Vás moc nepodráždil, není to úmyslem , píšu Vám vlastní zkušenosti.

Však já nepsal nic bojovně, nebo na Vás moje odpověď bojovně působila? Pokud ano, pak máte velmi nízký práh dráždivosti. Omlouvám se, nebylo to mým záměrem. Pouze argumentuji a vyvracím, co tvrdíte.
Musím ale ještě zareagovat na to co píšete..

Protiřečíte si. Ano, psal jste v prvním příspěvku, že bez rigolace bude vinohrad živořit.
Ohledně rigolace před výsadbou jsem se informoval kde se dalo, načetl vše co je dostupné.. Nechci to tady moc rozvádět, ale zapravovat vrchní živou humozní vrstvu do anaerobní hloubky 1 metru je opravdu zvěrstvo. Ano, dodáte tuto úrodnou vrstvu pod kořeny sazenic révy, ale vše živé v ní úplně zahubíte a další mineralizace humusu zde již neprobíhá, čili řešení jen na 1-2 roky, než dojde k vyčerpání již mineralizovaných živin. Dál se humus v anaerobním prostředí již nerozkládá.. A hlavně jsem se nikde nedočetl, že je nutné živiny zapravit tak hluboko dolů. Révový keř má většinu kořenů v povrchové vrstvě cca 50 cm. Čili rigolace má své opodstatnění, ale pouze na pozemku, kde je na humus velmi chudá vrchní vrstva a je extrémně silně utužené podorničí. A hlavně jen na rovině. Ve svahu vám hlušinu vynesenou z metrové hloubky, která neobsahuje žádný humus, spláchne první déšť. Živiny stačí dodat (zaorat) do zóny kořenů, tj. v případě révy cca 30-40 cm hluboko. Zde jsou pro vysazenou sazenici hned k dispozici. Dále - pokud zrigolujete, máte pozemek bez jakéhokoli edafonu. Od 2-3 roku je celý půdní horizont bez živin, edafon pohřbenej, žádná mykorhiza, navrchu jen hlušina.. Zbývají vám pak už jen průmyslová hnojiva. Děkuji, nechci.
Nepopírám, že je třeba půdu, do které sázíte, prokypřit, ale do 60 cm to zvládne hloubkový kypřič..
O použití mulčovací kůry jsem nepsal nic. Používal jsem štěpku z větví listnáčů - z komunálních služeb, od energetiků (čištění pásů pod VN vedením) apod.
Které konkrétní patogeny révy se drží v mulči? Opakujete podruhé že je "riziko plísní", ale které jsou ty pro révu rizikové? Ano, houby mi na mulči rostou, jsou hezké..
Ano, máte pravdu, PIWI odrůdy jsou pouze zvýšeně odolné vůči oidiu a peronospoře. Ale systémové fungicidy nejsou jediné možnosti, jak snížit rozvoj patogenních plísní. Ano, je třeba dosáhnout rovnováhy. Nepropadám panice, když na listech révy najdu pár fleků oidia.
Nepodráždil jste mne, jen obhajuji to, co jsem zde napsal a snažím se vyvrátit to, co píšte vy.
A jak se daří Vašemu vinohrádku? Jakým způsobem jste připravoval půdu před výsadbou vy?
Opět podotýkám - ptám se, protože mě to zajímá - není to nějaké vrtání či uštěpačná poznámka.. :-))
H.

Ahoj Honzo,

rostliny jsem sázel na jaře, od každého druhu jsem měl jednu rostlinku, takže zatím je na hodnocení brzy. Navíc mi rostliny ze zahradnictví (které byly na jaře hodně zasekané) dorazily až v půlce května. Takže jsem byl rád, že mi rostliny přežily suché léto. Navíc rostlinám moc neprospěl ani kartonový mulč, který jsem přidal na kraje existujících zamulčovaných kol kolem stromů - rostliny jsem pak sázel do otvorů v těchto kartónech a na kartony nasypal štěpku. Jenže občasný déšť, jež se v létě naskytl, po kartónech jen vesele stekl a vpil se do země o kousek dál. Takže pod kartóny byly o dost sušší podmínky než vedle. Takže jsem pak musel zvětšit otvor v kartónu pro rostlinky. Čekám, že tedy teprve teď, kdy se karton prakticky rozložil a zem je vlhká, mohou rostliny více rozšiřovat svůj kořenový systém.

Tedy o většině druhů zatím nemohu říct nic, více budu vědět další jaro/léto. Ale z toho mála co jsem před chvíli koukal se nejvíce rozrostly rostlinky:
- některé druhy máty (pozor ale na to, že i máta má více či méně půdopokryvné druhy)
- lnice obecná
- šanta kočičí
- šišák bajkalský
- šanta sibiřská
- řimbaba
- třezalka mnoholistá
- medvědice

Dále mám na zahradě již z dřívějška ostrůvky rostlin uprostřed louky, které na některých místech získaly dominanci a tedy předpokládám, že budou také vhodné jako půdopokryvky, budu zkoušet na dalších místech:
- Kakost (nevím co je to za druh, je 30-40cm vysoký ale vytvořil kolonii i uprostřed kopřiv)
- Popenec (nezmar, v polostínu vytvořil úplně koberce)
- Vrbina penízková
- vrbina tečkovaná
- oregáno - nějaká 20-30cm vysoká forma které se očividně uprostřed plevelů daří
- barvínek

Na skalce a zelené střeše kde panuje sušší klima se mi nejvíce rozrostly a vytvořily polštář tyto rostliny (nevím přesně kultivary, množil jsem si vše ze semínka):
- tařička
- řebříček
- heřmánkovec římský
- rmen barvířský
- divoká majoránka (oregano)
- marulka lékařská
- máta
- agastache
- yzop
- levandule
- mateřídkouška (místní bujnější odrůda)

U tebe na vinici bude asi panovat sušší klima než mám já, většina rostlin z prvních 2 kategorií potřebuje nějakou vláhu a některé i polostín. Ale předpokládám, že by se ti mohlo dařit s rostlinami které jsem uvedl ve třetí kategorii (skalka, zelená střecha).
Teprve další roky mi ale řeknou, nakolik jsou jednotlivé rostliny odolné vůči zaplevelení, případně nakolik hustě pokryjí půdu, aby nedaly šanci plevelům vyklíčit mezi nimi.

Jo a půdopokryvný beztrnný ostužiník (Rubus tricolor) jsem zkoušel (získal jsem od Crawforda), ale byl mrazuodolný jen do -15 a hned první zimu mi zmrzl...

Ahoj Miku, děkuji za vyčerpávající odpověď.
Z toho, co píšeš, mám ve vinohradu již vysazenou řimbabu, dobromysl a mátu. Těm se zde daří velmi pěkně, zejména dobromysl dělá krásné vitální trsy, přesně takové, jaké by se mi líbily. Uvažuju o levanduli, izopu, tymiánu..
Z toho dalšího, co uvádíš se mi líbí heřmánkovec římský a marulka..
díky moc za inspiraci!!
H.

Jen k tomu mulči a plísním. Za posledních pár let jsme na mulčování použili cca 200m3 štěpky a žádného problému s plísněmi jsem si nevšiml. Já bych se toho vůbec nebál.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby