Hoj a hoj, jsem tady zase jednou s dotazem. Mame dve mensi pole u baraku a vzdycky jednou za cas, nechame jedno odpocnout a na druhy sazime a sejeme. Davali jsme pokazdy jetel. Ale rad bych tentokrat dal neco jinsiho, co by slo treba i sklidit a pojist bud nama nebo zvirectvem. Co byste me doporucili?

Prohlédnuto: 3770 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

takze lingvistika, ja to tusil a dekuji za radu....

ja myslel ze rozdil je v tom ze sazi se do zeme do hloubky ci radku. a seje se rozhazovanim semen.....

jardo jak poznam mlecnou zralost u toho ovse.?

dik



jarda bon jovi říká:


Takže, stářím oves žlukne, a snižuje se klíčivost.  Oves se nesází, ale seje. Každej oves bezpluchej je dobrej,na hektar se seje 200 až 300kg, což je 10000metrů čtverečných. Seje se strojem, takže rukou plus 10%. Každým rokem ztrácí osivo průměrně 20 až 25% klíčivosti, ke konci to jde exponenciálně, ovšem u starých odrůd a dobrém uskladnění, třebas v egyptské hrobce to je jináč.

Určitě to vysej, důležitá bude čistota osiva, aby tam nebyly pluchové obilky, pak to je k prdu. Já bych si koupil pár kilo ze zdravé výživy, nebo to pořádně prohlídl. Tak ať se ti daří... A sej vždy před deštěm, jináč ti to foglové rozeberou....
drudriger říká:

rozhodl sem se ze skusim ten nahy oves. vsude ale nachazim inzeraty na to ze prodavaji nahy oves z minuleho roku ze je to pro kone jako krmivo.coz mi jako nevadi, to ze to nebude nejaka extra podruda mi take asi nevadi, ale myslite ze si muzu takovydle oves zasazet. tedka. spusob jak se seje atd v pohode. jen se chci zeptat jestli takovej nahy oves je vhodnej.? dekuji

nejsem sice Jarda, ale mléčná zralost je když zmáčkneš zrno a není tvrdé, vytéká z něj tekutina podobná škrobu nebo mléku. Když to propásneš další fáze je vosková zraslost, zrno se při zmáčknutí deformuje jakoby bylo z vosku.

mne zajima ten proces s tim ovsem, posekam to v mlecne zralosti pak to zavesim priklad do stodoly ve snopich aby to dozralo... pomohli by jardove rady. mlecnou zralost asi este nemam ale uz se to blizi

ok.

no nechci udelat nejakou chybu. pole vypada pekne a je toho docela dost, tak mne zajima to sklizenia  to jak to svazovat a dosusit. jbj neodpovida asi teda souhlasi s postupem ktery jsem popsal. sklidit v mlecne zralosti nebo voskove zralosti.?

pak to dat do snopu ktery svazat a dat je do stodoly...dosusit.?

jak to kosit normalne kosou do radku a nebo malim sekackem jenom vrsky.?


Zdar drudriger,

Nevím na kolik ti to pomůže, ale staříček to (pokud počasí dovolilo), sklízel, až ve voskové zralosti, a to ještě na "jejím" konci. Položil to kosů, ale pamatoval doby, kdy se říkalo, "Žaté (srpem) svaté, sečené vlečené". Rozdíl byl v tom, že srpem si podsekl snop a rovnou ho stavěl. Zrní se nedostalo do kontaktu s půdou. Při kosení to šlo nejdříve na zem, až potom to někdo za sekáčem stavěl. Už tehdy kolem 1 světové, se měnil pohled na "svatos" obilí.

 To jak ses ptal na sklizeň jenom "vršků", dělali údajně už keltové, tímto strojem :-),Valus. Rekonstruovali ho někde v Anglii, podle dobového obrázku a prý funguje. Už nevím, kde jsem si to stáhl, takže se za neautorizované uveřejnění omlouvám:-))). V tomto případě si, ale myslím, že se sklizní čekali na větší zralost. Měj se fajn

drudriger říká:

no nechci udelat nejakou chybu. pole vypada pekne a je toho docela dost, tak mne zajima to sklizenia  to jak to svazovat a dosusit. jbj neodpovida asi teda souhlasi s postupem ktery jsem popsal. sklidit v mlecne zralosti nebo voskove zralosti.?

pak to dat do snopu ktery svazat a dat je do stodoly...dosusit.?

jak to kosit normalne kosou do radku a nebo malim sekackem jenom vrsky.?

jasne chapu ten styl s tim sekanim a asi nejlepsi by bylo sekat to sekackem vzdy si chytnout do ruky ten snop a podseknout a polozit si ho.pak snopy svazat odtahnout domu a povesit na pude aby dozralo.pak v pytlich vyklepat.nevim ja z jara postupoval podle jardovo rad a jarda se tedka nema na odpoved. si to asi udelam na svym ale myslel jsem ze lidi si navzajem poradi. no ale vicemene vim. taky si myslim ze by to chtelo tu voskovou zralost ale opet jarda vi ze co a jak ma s tim nejake skusenosti,pro mne je to prvni skusenost s ovsem a s obilim v tomdle mnozstvi takze uvidim ze co a jak.budu to kontrolovat, pak kdyz tak napisu jak sem dopadl

tak sklizim, oves je v akorat zralosti.

par otazek stejne mam, abych neudelal chybu.

otipky s  ovsem sem zistil ze sou docela tezke a ze neni jedoche to veseni jak sem myslel. daji se dat priklad na stojaka jenom.? oprit o drevenou cast stodoly.? jako to lidi pred tim delal s tim susenim.?nejak sem googlil a konkretne ohledne dosusovani ovsa sem nic nenasel. dik za rady. 

Koukni sem, http://www.kronikahoracka.cz/historie-venkova/zne-1943.html  to snad ani nepotřebuje komentář. Platí to i pro oves.

Pánové, co byste zaseli do přeoraného strniště po pšenici teď, začátkem září? Vyjmul jsem třičtvrtě hektar pole z družstva. Je to 40*150 kus na povlovnějším severním svahu 600m vysokého kopce na hornosvratecké vrchovině. Koukám z něj na Pardubicko směrem k JBJ.

Je to exponované stanoviště s hlinitopísčitou půdou. Všude kolem jsou jen pole a pastviny. Na vršku kopce hned nad polem je pár borovic, solitérní hloží, srha, nízké ostružíní. Horní dvě třetiny pole jsou rozhodně vždycky suché.. Dolní třetina (skoro na rovině) je v tomhle počasí naopak docela podmáčená. Traktory tam udusaly podzemní bariéry a drží to vodu. Na jaře experimentálně zapíchané vrbové řízky v tomhle kusu zakořenily na 100%. Pole mi přijde dost zhuntované. Chci zastavit erozi, rozšířit asi 50m divočiny co tam je, a obecně získat širší možnosti k uživení se až přijdou "zajímavé časy."


Proto to přetvořím na sad s pruhy ornice. Začnu asi zhora a každý rok přidám řadu stromů sázených po vrstevnicích. V mezerách mezi řadami budou pruhy orné půdy v šířce na dva/tři pluhy. Do mezer mezi stromy dám rybízy z vlastních řízků. Tak to míval můj děda a byl to solidní systém. Mám za to, že takhle erozi zastavím. Splavenou hlínu zadrží pruhy trávy mezi stromy a časem to snad udělá nízké terasy. 


Vítám veškeré připomínky. Čím to teď osít? První stromy takhle z placu asi nejsou nejlepší nápad co?


------------------

Pár set metrů od toho jsou dva přestárlé zbytky podobných sadů akorát teda na rovině.
Dal jsem na to stranou sto tisíc. Nevím na jaký kus to vystačí - uvídím kam se s tím dostanu.

Nemám auto ale po polničce je to 750 metrů od domu.

Mašiny nemám, ale mám dobré sousedské vztahy. Traktor, brány, secí mašina jsou domluvené.

Ze zvířectva mám běžce a slepice. Nic jiného neplánuji, dokud se nerozes... zásobování. Pak asi přiberu kozu a odtud budu brát seno a zelené.

Jako naturálie mi tam zůstala dvoutuna houbama prorostlé slámy v hranatých balících. Budu tím mulčovat kolem stromků a zakreju si tím pár desítek metrů hlíny na záhonky, co se mi nevlezly na zahradu.

Nemám zdroj dřeva. Na spodní části rozhodně zkusím založit vrbovnu. I kdyby jen proto, že řízky mám zadara. Našel jsem tu v údolí ruinu jedné asi ještě C.K.
Sousedí to z jedné strany s loukou kosenou na zelené, z druhé s proužkem pole soukromníka co tam mívá obilí / brambory.
Nejezdí se přes to. Bioregionově je to rozhraní mezi JMK a Pardubickem. Konec světa.

Celkově mi přijde ideálně by tam patřil les nebo pastvina pro ovce.

Přišlo tam žito. Chtěl jsem nějakou luštěninu na dusík, ale na jetelotrávy je u nás podle místních už pozdě. Jetel by se třeba ještě chytil, ale třeba taky ne. Pod lípama je listí jak v listopadu.

Žita nechám na jaře kus na experiment  (chci slámu na střechu kůlny a na pár klátů) a zbytek zaořu na zelené hnojení. Teprv nad tohle zaorané zaseju směs  co spraví půdu. Asi jetelotrávy s dosypanou vojtěškou a ručně nasbíranýma semenama kytek a bylin.  A teprv až to nějak ožije, začnu sadit stromy.

Kdyby někdo někdy hledal, tady jsou agrotechnické lhůty.

http://www.zemedelske-systemy.cz/sestavovani_op.pdf

Odpovědět do diskuse

© 2017   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby