Ja bych rek, ze na tom neni nic sloziteho...umoznit pristup na zahradu jezkum a  tem treba nechat na podzim nekde v koute hromadu listi a suche travy k prezimovani ), nepronasledovat ropuchy, krtky a rejsky, zavesit nekolik ptacich budek vcas na jare ( treba zrovna ted ), kdo ma pozemek u lesa a nekde se mu na okraji vytvori mraveniste, mel by byt rad, take jiz existuji a funguji disributori ruznych dravych roztocu a brouku ( slunecko sedmitecne, zlatoocko aj. )Kdy depozita s nimi se pak zavesuji v urcitych rozmezich na vetve keru a stromu ( hlavne pri kulturach ve skleniku )...nebo vysazovat rostliny, ktere svymi silicemi odpuzuji nam nezadouci hmyz...i kdyz o tom, co je plevel a skudce, bu se dalo dlouho diskutovat...zalezi z jakeho uhlu pohledu se na to 1 podiva...to jsou ale  vcelku elementarni veci...na trhu je jiz mnoho knih o biozahradach...i kdyz dle meho nazoru, je jich mnoho zbytecne drahych na ceske pomery a platy...ja bych treba 20 - 25 € za nekvalitni cd v trvani cca 30 -40 min. Rozhodne nedal...!!!

Prohlédnuto: 2200 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

NAZDAR OGARE.
STRAKY JSOU VE SPANELSKU TEMER VSUDE...VZTEKLEHO KOSA JSEM JESTE NEVIDEL ALE ON TAKE PEKNE ZPIVA,NE...??? CO JE SKODNA A NENI, TO JE DISKUTABILNI...PRO KOMOUSE JSME BYLI SKODNA MY, CO JSME S NEMA NESOUHLASILI...PRO ZAHRADNIKA JE SKODNA KRTEK A PRITOM KRTEK PEKNE PROVZDUSNI PUDU,NE...??? MI ROZHODNE NEVADI...TY STROMKY PATRNE OHRYZAL HRYZEC...HRABOS BY TO ASI TEZKO ZVLADL...ADEU AMIGO...BUFFALO

Ing Vladimír Šabata říká:
Radime,
určitě máš pravdu, ale.. Je mnoho věcí, které se nedaří snadno vyřídit. Krmím ptáčky, mám na verandě atlas a dalekohled.Nadšeně ukazuji vnukům, kdo že to zase přilétl do krmítka. Najednou se rozmnožily straky. Během tří let vyrostlo stračí trestné komando, které beztrestně(EU zakázala v sídlišti střílet jakoukoliv škodnou) zlikvidovalo téměř všechny ptáčky. V letošní zimě seděl v krmitku jen načepýřený kosák, který vztekle vyhrabával na zem slunečnici určenou sýkorkám a ostatním. Zpěváčci už nejsou.
Nebo na podzim 2008: rozmnožili se hraboši. Naše kočka sic nosila ze zahrady několik chycených denně, nicméně do jara okousali hraboši přes čtyřicet čerstvě vysazených jabloní, meruněk a švestek( natřených pečlive Aversolem) takže na jaře jsme půl sadu sázeli znovu. A budeš- li se s tím chtít smířit, musíš vysazovat vše po stovkách jako ten Sep v Alpách a vůbec nezkoumat, co to vynese nebo brát každý produkt jako dar shůry, který se víceméně náhodou poštěstil. Ale to by nás pak na zemi muselo být tak 700 milionů a ještě by se všichni nenajedli dosyta. A takových příkladů by bylo... Vladimír

 Velmi ožehavé téma, překvapivě jen s malým ohlasem. Zvažoval jsem, že bych to otevřel ale už tu je. Tož bych si taky dovolil přispět.

  Obejít se bez chemických prostředků na ochranu i podporu rostlin znamená apoň podle mých zkušeností dodržovat přísnou hygienu nejen na pěstebních plochách, ale i v okolí. Těžko můžete produkovat švestky, renklody i meruňky v místech, kde jsou v okolí remízy a lemy plné trnek, myrabolánů, nebo ovocných stromů, o které nikdo nepečuje. Nikdy nevypěstujete kvalitní hrušky, když jsou okolní zahrady plné čínských jalovců a chvojek, Jabloně, když okolí je dost hlohů a jeřábů a vůbec zanedbané okolí, černý rybíz, když jsou v okolí pětijehličné borovice, u obilovin zase střemchy brsleny atd. Je to džungle mykóz, viróz, bakterióz, jejich hostitelů a mezihostitelů a k tomu přicházejí další.  

  Nakonec zdravé ovoce, ale i brambory a zeleninu vypěstujete v nějaké izolované lokalitě obklopené nejlépe hradbou lesa, dokud se tam ty všeliké patogeny a příživníci nezavlečou a jinak nedostanou, pak to včas přerušit a střídat jinou kulturou.

  Udržovat takovou hygienu znamená kokrétně v sadu pečlivě a důsledně sklízet, odpad rychle likvidodvat při výskytu viróz a jiných karanténních chorob rostliny rychle likvidovat, klest a jiný bioodpad nenechávat dlouho ležet a recyklovat až po důkladné fermentaci, nebo jako dřevěné uhlí. Je to skoro sysyfofská práce. V lečcems pomůžou domácí i divoká zvířata a živočichové, ale to by bylo také téma. Kovaní permakulturní zahradnící budou mít v mnohém jiné názory, tak doufejme že někdo přidá nějakou zajímavou zkušenost i s konkrétní plodinou.

 

Jan Halík: Zajímavý názor a určitě na tom je velký kus pravdy. Souhlasím i s tím, že z hlediska permakultury je takový přístup problematický. Často je to i neřešitelné, např. dost dobře není možné donutit sousedy k odstraní problematických rostlin i v případě, že já je na svém pozemku odstraním.

Podstatná je také jedna věc .......... je sice krásné, když si člověk zaplatí nějaký "permakulturní", BIO, EKO kurz, že mu tam lektor vykreslí idealistickou budoucnost jeho zahrádky jako .......... funkčního ekosystému či rajské zahrady kde si příroda sama poradí .............. ale už tak pěkné není že ten kurzista za své peníze nedostane i informaci o tom, že vytvořený "ostrůvek ekologické stability" nemůže být libovolně malým ostrůvkem v "oceánu ekologické nestability" . Spousta vztahů prostě daleko přesahuje hranice pozemku (a to i mnohahektarového) a je naprosto mimo naši kontrolu. Proto je lež, že v "ekozahradě" si příroda poradí sama a zahradník tam, tak nějak automaticky, bude mít hojnost. Příroda si nějak poradí, ale často je to jinak, než by si zahradník přál. Příroda není náš otrok  a je jí celkem jedno, jestli sklidíme nebo ne.  Choroby a škůdci jsou prostě skutečností se kterou se setkává a bude setkávat každý pěstitel a chovatel. Nežijeme v nějaké utopii, ale v reálném světě. .............. takže musí nastoupit i nějaká aktivní ochrana a pokud to má být ochrana nechemická, tak je to opravdu složitý úkol, úkol jehož řešení často vůbec neznáme.  Dokonce i v ekologickém zemědělství se chemická ochrana rostlin používá ........ možná by tedy bylo dobré objasnit i důvody, proč nesmíme používat chemickou ochranu rostlin ........... naše vlastní těla chemickou ochranu  používají a vlastně jsou na chemických procesech kompletně postavená a díky nim fungují.

ALE NA CHEMICKÝCH PROCESECH A REAKCÍCH JE ZÁVISLÉ VŠECHNO...ŽIVÉ I NEŽIVÉ...ASPOŇ JSEM O TOM PŘESVĚDČEN...

QNX říká:

Jan Halík: Zajímavý názor a určitě na tom je velký kus pravdy. Souhlasím i s tím, že z hlediska permakultury je takový přístup problematický. Často je to i neřešitelné, např. dost dobře není možné donutit sousedy k odstraní problematických rostlin i v případě, že já je na svém pozemku odstraním.

Podstatná je také jedna věc .......... je sice krásné, když si člověk zaplatí nějaký "permakulturní", BIO, EKO kurz, že mu tam lektor vykreslí idealistickou budoucnost jeho zahrádky jako .......... funkčního ekosystému či rajské zahrady kde si příroda sama poradí .............. ale už tak pěkné není že ten kurzista za své peníze nedostane i informaci o tom, že vytvořený "ostrůvek ekologické stability" nemůže být libovolně malým ostrůvkem v "oceánu ekologické nestability" . Spousta vztahů prostě daleko přesahuje hranice pozemku (a to i mnohahektarového) a je naprosto mimo naši kontrolu. Proto je lež, že v "ekozahradě" si příroda poradí sama a zahradník tam, tak nějak automaticky, bude mít hojnost. Příroda si nějak poradí, ale často je to jinak, než by si zahradník přál. Příroda není náš otrok  a je jí celkem jedno, jestli sklidíme nebo ne.  Choroby a škůdci jsou prostě skutečností se kterou se setkává a bude setkávat každý pěstitel a chovatel. Nežijeme v nějaké utopii, ale v reálném světě. .............. takže musí nastoupit i nějaká aktivní ochrana a pokud to má být ochrana nechemická, tak je to opravdu složitý úkol, úkol jehož řešení často vůbec neznáme.  Dokonce i v ekologickém zemědělství se chemická ochrana rostlin používá ........ možná by tedy bylo dobré objasnit i důvody, proč nesmíme používat chemickou ochranu rostlin ........... naše vlastní těla chemickou ochranu  používají a vlastně jsou na chemických procesech kompletně postavená a díky nim fungují.

radim buffalo tobias: sice ne úplně všechno, ale je toho hodně. ....... Používání chemické ochrany založené na různých macerátech, extraktech, vývarech.... z rostlin, hub atd. ....... přece poskytuje celou řadu účinných insekticidů, fungicidů, baktericidů, herbicidů, které jsou chemické, ale snad nepobuřují ani ekologické extrémisty (i když některé může oprávněně pobuřovat jejich častá nevýhoda - neselektivnost účinku).

 

 

Ahoj, jsem zahradnice začátečnice. Menší zahradka u Kralup t.č. takřka pod Vltavou uprostřed větší chatové kolonie. Trápí mě dvě choroby, a to kadeřavost u broskvoní a moniliová spála u višně. Samozřejmě je toho plná celá osada. Potřebovala bych radu, zda to má vůbec smysl začít ošetřovat stromy (jasně že chemicky-doposavaď jsem nenašla nikde žádný recept nebo tip na nechemickou obranu, kromě křenu pod broskvoně s otazníkem-spíš jako prevence), nebo to mám rovnou odpískat, stromy zlikvidovat a peckoviny už nesázet? Tahle varianta je pro mě nejhorší, kácet samozřejmě fakt nechci, kor když broskev loni zaplodila maximálně. (višeň je skoro kaput..) 80%sousedstva stromy nechává napospas chorobám, což bude stejně i v budoucnosti, takže proto se vlastně ptám, zda je vůbec nějaká šance např. na chemické vyléčení stromů a následnou nechemickou prevenci?(JAKOU?)

díky za odpověd...

No, chemické a nechemické..... Já osobně nemám rád komerční přípravky, klidně i biologické. je to jen byznys diktovaný úředníky, jenž nedovolí registraci a tím i používání rostlinných pesticidů.

A protože se tím trochu zabejvám, tak na kdeřavost je možné komerčně i nekomerčně. Avšak bych se s tím netrápil a zasadil odolnou odrůdu, páč dle tlaků v lokalitě bych se ustříkal.

Ochrana je u kadeřavosti však důležitá brzy zjara, před rozvinutím pupenů. Pak pokračovat. komerčních přípravků je dost, avšak stejné množství si můžeš připravit doma. a to je moje. Sírovápenné jíchy, bordoucká jícha, jícha z přesličky a  využití prvků v elementární formě. Třebas hypermangán, mýdlo, olej, síra, vápno a skalice......přesně v souladu s umem našich předků, kteří občas ulítli na dehtu, karbolineu a podobných věcech.....Je to prima zábava, moci vystrčit na obchodníky s postřiky zbytnělý prostředníček.....Extrakty z rostlin však vždy musí hrát první housle

zbytnělý nebo vztyčený...???

jarda bon jovi říká:

No, chemické a nechemické..... Já osobně nemám rád komerční přípravky, klidně i biologické. je to jen byznys diktovaný úředníky, jenž nedovolí registraci a tím i používání rostlinných pesticidů.

A protože se tím trochu zabejvám, tak na kdeřavost je možné komerčně i nekomerčně. Avšak bych se s tím netrápil a zasadil odolnou odrůdu, páč dle tlaků v lokalitě bych se ustříkal.

Ochrana je u kadeřavosti však důležitá brzy zjara, před rozvinutím pupenů. Pak pokračovat. komerčních přípravků je dost, avšak stejné množství si můžeš připravit doma. a to je moje. Sírovápenné jíchy, bordoucká jícha, jícha z přesličky a  využití prvků v elementární formě. Třebas hypermangán, mýdlo, olej, síra, vápno a skalice......přesně v souladu s umem našich předků, kteří občas ulítli na dehtu, karbolineu a podobných věcech.....Je to prima zábava, moci vystrčit na obchodníky s postřiky zbytnělý prostředníček.....Extrakty z rostlin však vždy musí hrát první housle

Oboje.  Ostatně, letos dlám pokusy s účinností preparátů z rostlin na plísně, tak sem šoupnu výsledek.  Možná by tohle téma zasloužilo více pozornosti. Plísně letos budou, to je bez debat....Mám fůru receptů a taky i výsledků.

RADIM BUFFALO TOBIAS říká:

zbytnělý nebo vztyčený...???

jarda bon jovi říká:

No, chemické a nechemické..... Já osobně nemám rád komerční přípravky, klidně i biologické. je to jen byznys diktovaný úředníky, jenž nedovolí registraci a tím i používání rostlinných pesticidů.

A protože se tím trochu zabejvám, tak na kdeřavost je možné komerčně i nekomerčně. Avšak bych se s tím netrápil a zasadil odolnou odrůdu, páč dle tlaků v lokalitě bych se ustříkal.

Ochrana je u kadeřavosti však důležitá brzy zjara, před rozvinutím pupenů. Pak pokračovat. komerčních přípravků je dost, avšak stejné množství si můžeš připravit doma. a to je moje. Sírovápenné jíchy, bordoucká jícha, jícha z přesličky a  využití prvků v elementární formě. Třebas hypermangán, mýdlo, olej, síra, vápno a skalice......přesně v souladu s umem našich předků, kteří občas ulítli na dehtu, karbolineu a podobných věcech.....Je to prima zábava, moci vystrčit na obchodníky s postřiky zbytnělý prostředníček.....Extrakty z rostlin však vždy musí hrát první housle

jardo, a na tu moniliovou spálu (u višně) bys použil stejný-výše jmenovaný jíchy? 

No, kdyby mi na tem stromku fakt záleželo, tak bych ho postříkak na jaře před rozvinutím pupenů sulkou, nebo sírovápenou jíchou a pak bych po odkvětu zalil stromek jíchou z přesličky a současně bych ten strom celej postříkal.tímtéž. Pak bych po dešti při předpokladu sucha aspoň 2 dnů sucha postříkal stromek jíchou z přesličky s trochou modré skalice a mělo by to být dobrý.  Ten xindl přezimuje na stromech jako fůra dalších hub., Takže je potřeba na jaře postříkat celej strom do mokra.Odstranit všechny plody a spadané listí.

Dobrý bude na zimu před zámrzem vše posichrovat postřikem stromku vápeným mlíkem, lépe však bordouckou jíchou.

Potíž je v tom, že to funguje jako u lidí antibiotika. Čím systémovější a dokonalejší fungicidy se vymejšlejí a rezistence se deklaruje, tím odolnější kmeny hub vznikají a mutují.Takže kurativní účinky pomalu mizí a zůstává jakási prevence.Ale bojovat se s tím dá. dá se kombinovat i se zálivkou  jíchama vyrobenejma z přesliček, z kostivalu a nově i křídlatek.

Do rostlinných výluhů trochu mazlavého mýdla  jako smáčedla, když přikápneš rostlinný olej, dáš na prdel i mšicím....

vono, všechno chce svoje.



Nagualka říká:

jardo, a na tu moniliovou spálu (u višně) bys použil stejný-výše jmenovaný jíchy? 

Jardo, jaký preparát z rostlin používáš na plíseň u rajčat a brambor?

jarda bon jovi říká:

Oboje.  Ostatně, letos dlám pokusy s účinností preparátů z rostlin na plísně, tak sem šoupnu výsledek.  Možná by tohle téma zasloužilo více pozornosti. Plísně letos budou, to je bez debat....Mám fůru receptů a taky i výsledků.

RADIM BUFFALO TOBIAS říká:

zbytnělý nebo vztyčený...???

jarda bon jovi říká:

No, chemické a nechemické..... Já osobně nemám rád komerční přípravky, klidně i biologické. je to jen byznys diktovaný úředníky, jenž nedovolí registraci a tím i používání rostlinných pesticidů.

A protože se tím trochu zabejvám, tak na kdeřavost je možné komerčně i nekomerčně. Avšak bych se s tím netrápil a zasadil odolnou odrůdu, páč dle tlaků v lokalitě bych se ustříkal.

Ochrana je u kadeřavosti však důležitá brzy zjara, před rozvinutím pupenů. Pak pokračovat. komerčních přípravků je dost, avšak stejné množství si můžeš připravit doma. a to je moje. Sírovápenné jíchy, bordoucká jícha, jícha z přesličky a  využití prvků v elementární formě. Třebas hypermangán, mýdlo, olej, síra, vápno a skalice......přesně v souladu s umem našich předků, kteří občas ulítli na dehtu, karbolineu a podobných věcech.....Je to prima zábava, moci vystrčit na obchodníky s postřiky zbytnělý prostředníček.....Extrakty z rostlin však vždy musí hrát první housle

Odpovědět do diskuse

© 2019   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby