Mám problém. Podle hydrologických map by pozemek v e svahu nad mým měl být meliorovaný. Vývod melioračních trubek jsem našel. Podle mě tutově meliorace někde kříží můj pozemek. Víte někdo, do jaké hloubky se za dob kolchozníků zakopávaly meliorace? Podle mě už nepatří nikomu. A nejspíš už nikdo nemá žádný výkres, žádnou mapu, kde by bylo zakresleno přesné uložení hadic, nebo drenážních trubek. Zatím sázím vrby, které u mě jdou úžasně, aby v příš10 - 30 letech svými kořeny zacpaly trubky a voda zůstala u mě. To, co bude navíc, můžu zas do trubek vracet. Ale vodu chci chci chci. Jeden kolemjdoucí, rodák z naší obce, mi vyprávěl, že na louce nade mnou se lidi v létě brodili po kotníky ve vodě.Nejspíš trochu nadnesené, ale voda tam jistě je. Prosím o radu, co s tím, abych mohl vodu na chvíli zadržet u sebe a netekla mi pod nohama pryč z pozemku.

Prohlédnuto: 4030 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Martin Gross: No, podle zákona musíš meliorace na svém pozemku udržovat a když dojde k jejich poruše, tak ti úřad může jejich opravu nařídit (platíš to samozřejmě ty). Na ZVHS Brno, ta by měl být hlavní archiv melioračních map. Na existenci map meliorací se zeptej i na příslušném VUMOP, nebo i u nástupníka bývalého JZD, kde mohou být v archivu také. Hloubka bývá tak 80-120cm. Já jsem zákonů dbalý občan a žádnou špatnoust bych nikdy neudělal, ale kdybych nebyl ................ tak bych meliorační trubky ucpal tak 2m od jejich ústí. Jak skrz ně přestane protékat voda, která je proplachuje, tak se rychleji zanesou. No, ale nejdřív si ujasni kolik vody na pozemku vlastně chceš :-) Kouzlit s vodou se dá hodně, ale je dobré začít s jasným záměrem. Jako kompromis by stálo předělat klasickou drenáž na drenáž navlažovací, kde máš možnost odvod vody a tím i hladinu spodní vody regulovat podle potřeby.

V naší vesnici si s melioracemi poradil Telekom ......... tahal kabely, meliorace na mnoha místech překopal a zahrnul. Už jsem od místních slyšel jak se jim voda objevila i tam, kde dřív nikdy nebývala ......... třeba u nich ve sklepě :-) Až úřad vlastníkům dotčených pozemků nařídí obnovu porušených meliorací, tak bude ve vesnici spousta oběšenců.

Dík za info. O tom opravování rour jsem už něco četl. Docela vychcanost. Nechat druhému, aby se jim staral o majetek. I když o něj vůbec nestojí. Furt plky o potřebě zadržovat vodu v krajině, ale tenhle zákon neupraví. Jsou to paka socialistický.

Tam kde tušíš že je meliorace zasej vojtěšku. Někdo mi říkal (momentálně už nevím kdo, pamatuju si jen že jsem zdroj pokládala za důvěryhodný, určitě to znal z praxe a možná to byl dokonce někdo z VÚMOPU) že to během několika let trubky spolehlivě zacpe, i ty hlouběji položené.

Je to tak. Milotický hospodář, ročník 1907 tvrdí, že má vojtěška, tedy lucerka kořání do 5 sáhů hluboko. Dokladuje to přiloženou fotografií.....Ovšem až ve třetím roce po vysetí. Klobouk dolů....
 
Ivana Paukertová říká:

Tam kde tušíš že je meliorace zasej vojtěšku. Někdo mi říkal (momentálně už nevím kdo, pamatuju si jen že jsem zdroj pokládala za důvěryhodný, určitě to znal z praxe a možná to byl dokonce někdo z VÚMOPU) že to během několika let trubky spolehlivě zacpe, i ty hlouběji položené.

Děkuj všem. Vítám jakýkoliv nápad, názor.

No, a zas mám o čem přemýšlet.  Buduju svejly a tak snad brzy najdu, kde leží hlavní "větev" potrubí, jdoucího přese mě. Počítám, tak do tří let. (věnuju se tu a tam i jiným činnostem :-)) najdu vyústění z parcely. Možná by šlo v tom místě napojit přepad z plánované vodní plochy. Ale ta nevznikne, dokud bude potrubí makat. Babo raď, čím začít.....

Jitka M: potřebuješ znát plochu kterou ten svejl má obhospodařovat, potřebuješ znát zádržný objem svejlu, potřebuješ znát vsakovací koeficient té plochy a potřebuješ znát max. srážky, které chceš zadržet. Pak už je to jenom jednoduchá matematika. Vzdálenost je především otázka záměru a designu. Stejný pozemek může být řešený jedním velkým svejlem, nebo několika menšími.  Tvar svejlu je daný také především záměrem a designem. Dobře navržený svejl se musí snadno udržovat a nesmí překážet (což se o většině svejlů říct nedá). Letos jsem dělal svejl skoro 2km dlouhý a 12m široký a mám z toho nějaké fotky, tak uvažuju, že vytvořím na tohle téma článek, kde to bude polopaticky vysvětlené, rozkreslené, propočítané a zdokumentované. Chci to použít jako učební materiál pro PK kurzy, stručnější podobu dám asi i volně na web.

Jitka M: vsakovací koeficient potřebný pro návrh svejlů, to už je taková magie :-) S vsakovačkama a vsakováním v dírách to nemá moc společného. Tohle je vsakovací koficient, který platí při povrchovém odtoku. Já na to mám vlastní tabulku, ale teď nevím kde ......... někde v materiálech pro kurzisty to určitě bude. Až se v tom začnu hrabat, tak to snad najdu. Já to většinou řeším ještě trochu jinak, tak ty tabulky moc často nepoužívám.

Stavební povolení ........... rozsah zemních prací určuje stavební zákon. Tam najdeš podrobnosti o max. hloubce a ploše ......ale je tam něco o tom, že to nemůže změnit (tedy bez povolení) odtokové poměry ........ a to svejl asi nesplňuje. Zeptej se na místním SU jaký je jejich přístup.

To je různé, záleží na místních podmínkách, záměru designu, okolních prvcích použitých v designu .......... obecně platnou odpověď dát nedokážu, to by bylo povídání na celý den.

Od oka. Když právě pršelo, abych chytil co nejpřesněji vodorovnost. Dělal jsem to tak nějak, jak to na daném místě bylo nejvhodnější. U mě je základ zachytit vodu na pozemku. Pokud to vyjde, tak v podobě nádrže. Pokud to nepůjde, tak pod zemí.

Jitka M říká:

Martine, realizoval jsi ty svejly? Já je teď vyměřuji a řeším, jak daleko od sebe je udělat. Počítal jsi to podle srážek a svahu nebo jsi to udělal "přiměřeně"?

Víte někdo jak se počítá vzdálebnost svejlů od sebe?

Jedna část svejlů má za úkol vodu vsakovat a udržovat v půdě, to bude v lese a v sadové části.

Na jiné části je chci s mírným sklonem 1% k usměrnění vlhkosti do místa pro pěstování zeleniny a časem rybníčku v nejnižším místě.

děkuji za rady a zkušenosti

Dělat svejl od oka jde jenom u krátkých svejlů. Jak naroste délka, tak už to chce pečlivě měřit. V nejhorším případě hadicová nebo dlouhá bublinová vodováha, nebo sáhovka s olovnicí ......ale ještě lepší je nivelační přístroj (tisíce korun za pořízení, stovky korun za zapůjčení) ..........a úplně nejpřesnější a nejpohodlnější je rotační laser s detektorem (desítky tisíc zakoupení, stovky až tisíce za půjčení) . Martin to dělal od oka a docela se trefil, ale v terénu to strašně klame a většinou se od oka netrefíte. Spojení svejlu s nádrží, to může být ideální řešení v mnoha případech. Voda by měla na pozemku fungovat v komplexním systému a svejl je pouze jednou částí takového systému.

OK. Moje nejdelší vrstevnice má kolem 100m. To se dá ještě s nadrženou vodou. (na jaře to jde stejně nejlíp rejpat, na bagr nemám money.) a všude už mám nasázeno.

:-D Hej Ty, Jak víš, že jsem se trefil? :-D A že ses nestavil ;-)

Můj postup je pomalejší, ale geniální ( :-DDDD ) ve své jednoduchosti. Po pozemku mi za jarního tání teče potůček ze závějí nad mým pozemkem. Stačí nechat vodu vyplnit svejl a pokračovat tak, aby voda stála (neproudila) a hladina byla u rýče stejně vysoko, jako na začátku strouhy (svejlu). Bagr jednou možná taky. Ale to už to tam bude makat několik let. Hadicovka a nebo jiné zařízení by bylo fajn. Pro práci s bagrem v podstatě nezbytné. Nad 100m tutově.

Martin Gross: Už jsi někde psal jak se ti ten svejl povedl :-)  Kopat svejl podle vody, to je samozřejmě velice přesné i bez měření, ale trochu nepraktické. Když kopeš svejl ručně, tak nikdy neuděláš svejl velký. Většinou ručním kopáním vznikne strouha s náspem a to bývají 3 poměrně strmé plochy, které se blbě udržují (někdy to nevadí, ale někdy to vadí hodně). Mám takhle udělaných pár starých svejlů (asi 10 let) a je to důvod proč se neudržují .......a už dokonce pomalu zanikají. Tím bagrem to je fofr i při délkách ve stovkách m, nebo dokonce v jednotkách km a při šířce 10-15m (tak to vychází z délky ramene bagru) ......nakonec to ani není drahé a spotřeba nafty je také překvapivě nízká.

Jitka M. Na zatloukání kůlů je lepší a bezpečnější ruční trubkovej zatloukač než palice, doporučuju pořídit. Měření s laserem za deního světla podle oka je otrava, na to jsou právě ty laserové detektory. Pak můžeš měřit třeba za plného slunce a 200m daleko. Většinou se stačí zeptat v okolí a dá se to vypůjčit. Lepší stavební firmy, ti co dělají zemní práce ... tam se to dá najít ... už to není taková vzácnost jako dřív. Na malé akce to není potřeba, ale na větších to ušetří strašnou spoustu času.

Ještě větší sranda je s vyměřování přivaděčů, kde musí být určitý sklon příkopu .... to teprve začíná ta pravá legrace s vyměřováním.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby