Občas někdo přijde s nápadem, že by chtěl postavit domácí bioplynovou stanici. Po letech jsem se dokopal k tomu, abych propočítal realizovatelnost takového nápadu. Naprogrogramoval jsem jednoduchý model bioplynky. Zadá se sada vstupních parametrů a vyhodí to nějaké výstupní hodnoty. Jsou z toho docela zajímavé výsledky, ale nejsou ani trochu optimistické. Mohlo by to sice fungovat, ale ekonomika takového projektu vychází hodně špatně. Setkali jste se někdy s funkční malou bioplynkou v ČR? Někdy před 20 lety jsem o nějaké četl, ale už si nepamatuju žádné podrobnosti.

Prohlédnuto: 8278 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Představa, že se budou "na směny" střídat psychrofilní a mezofilní kmeny mi sice připadá poněkud moc optimistická, ale vyzkoušejte to :-)

Vás by měla zajímat suchá bioplynová stanice s několika fermentory, cca 4-6 ks. Množství vstupního materiálu je ale velmi malé. Snad by to mohlo fungovat na kampaňovitý způsob. Kdysi jsem byl na BPS která pracovala na zpracování slamnatého hnoje. Počet košů byl 6. Jeden se plnil, druhý vyprazdňoval, třetí nabíhal do provozu, čtvrtý končil s produkcí a pátý + šestý byly v plném provozu. Čištění probíhalo přes probublávání. Množství siry nebylo díky vstupnímu materiálu nijak vysoké. Spotřebičem byl plynový motor. Teplo bylo využíváno pro ohřev teplé vody a vytápění. Produkce bioplynu byla cca 1m3 na 1m3 vstupního materiálu v zimním období a cca 3m3 na 1m3 materiálu v letním období. Dno koše bylo vytápěno v zimním období na teplotu 35°C. Kdyby nebylo dno vytápěno klesla by teplota k 25°C a zastavil by se proces.

Tož tak.

Pavel Culek říká:

mám ovce a prasata, nedodával bych pár kilo šlupek, ale dokázal bych dodávat cca 50 - 100 kg hnoje denně. Kdyby byla 1000L nádrž obezděná Qporem, nechaná mezera 10cm a tam by funěla horký vzduch elektrocentrála? Kdyby byl zvon nad vodní hladinou o určité váze, pod něj šel metan a zvedal zvon z vody, tak by na to centrála bublat musela. https://www.youtube.com/watch?v=XJSmI-aONio

a kdyby nechtěla a člověk by věděl, že to potřebné množství dává, tak tohle:

http://www.ecvv.com/product/1982515.html

Potřebuju vyřešit technologii - ekvivalent asijských sudů v sobě. Něco, kam bych denně jednoduše přihodil kolečko, dvě a něco odčerpal něčím....

kdyby to mělo dát pro půlkilowatovou centrálu, vařit na tom a ohřát teplou vodu v karmě, tak si lebedím.

Mám tříkubíkovou cisterničku za traktor, tak by nebyl problém do ní každý den odčerpávat kvas a když by byla plná, rozvézt po louce. Až by byla moje přehnojená, nemám strach, že by si ode mně nikdo nenechal pohnojit louku.

Eda: takže po 6 dnech se koš vyprázdnil a začalo se od začátku? Při objemu jednoho koše 1m3 by to tedy znamenalo týdně naplnit/vyprázdnit 6m3 materiálu a vyprodukovalo by to 6m3 (18m3) plynu? To je zařízení v ČR?

QNX: minimální doba zdržení byla měsíc (zkoušeli i delší čas), velikost koše byla cca průměr 3m výška 3,5m, slamnatý hnůj byl z provozu výkrmu jatečních býků, velikost koše byla stanovena na základě množství hnoje z jednotlivých stájí, dobytek byl chován na vysoké podestýlce, vyhrnovala se nakladačem a transportovala do koše; produkci plynu si pamatuji jako údaj bez vazby na časovou jednotku (studenstkou práci na toto téma jsem dělal před více jak deseti lety); zařízení bylo v ČR, vzhledem k vazbě BPS na živočišnou výrobu je nyní stanice mimo provoz; provozovatel zmi'noval hlavní důvody provozu stanice a ty byly:

- snížení množství hnoje;

- snižení klíčivosti vystupujícího substrátu - to zdůrazňovali;

- produkce tepla a el. energie z BPS.

V dnešní době tomuto systému říkají garážové/halové bioplynové stanice. nyní se orientují převážně na likvidaci BRKO a zeleně ze sečí v městech.

informace je to rozhodně zajímavá. Aspoň pro mně. Vůbec jsem netušil, že něco takového existuje. Ovšem nenašel jsem v tom žádnou výhodu oproti tomu, o čem jsme diskutovali dosud. Dle popisu se to zdá být mnohem pracnější, náročnější na prostor, na čas... Přitápět se tomu musí taky. Tak nevím, asi by mně spíš zajímala jedna nádrž v zemi, než spousta košů někde v garáži,  kterou nemám.

Překvapuje mne Vaše vytrvalá snaha o zařízení s tekutou fází (sušina do cca 10%). Jste zřejmě inspirován malými farmářskymi BPS z Asie. Tváří se to jako snadné. odzkoušené zařízení. Vstupním materiálem je hlavně kejda prasat, která je navíc dostatečně naředěná vodou. Problémové vstupní substráty nejsou používány. Vytváří tuhé plovoucí krusty nebo pěnění ve fermentoru.

O typu BPS se rozhoduje na základě vstupního substrátu. Když mám hnůj (sušina cca 25%), tak mi nepříjde rozumné ho ředit (cca 10% sušiny). Pracujete pak s velkým objemem tekutého materiálu.

Odhadované množství bioplynu vyrobené z 50 - 100 kg/hnoje by bylo v rozmezí 1.25 - 2.5 m3CH4.

Zde najdete hezký popis celého zařízení suché "garážové" BPS http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zajimava-technologie-na-kompostarn...

a ještě jeden http://stary.biom.cz/publikace/bioplyn/05.html

No, nevím, rád si nechám poradit. Ale tohle mi připadá mnohem vyšší investice do začátku a spousta manuální práce během provozu. Nehledě na to, že mechanizaci o které se tam píše nemám. Je jasné, že koše by šly zmenšit, ale o kolik? Na velikost kbelíku těžko, takže jak s tím budu manipulovat? Jak to budu něčím pravidelně stříkat, kde ten postřik vezmu? Kubík plynu denně? To nestačí ani na pokusy. Jeden den vložím 100kg hnoje a ono to bude několik dní fermentovat, druhý den, třetí den... za týden nebudu mít kam dávat hnůj a budu ho stejně házet na vůz. Nebo hodně košů, hodně zvonů... kde to vzít? Kde to mít? Do té tekuté není problém kydat polotekutý hnůj pro bioplynku a to slamnatější na vůz...

Eda říká:

Překvapuje mne Vaše vytrvalá snaha o zařízení s tekutou fází (sušina do cca 10%). Jste zřejmě inspirován malými farmářskymi BPS z Asie. Tváří se to jako snadné. odzkoušené zařízení. Vstupním materiálem je hlavně kejda prasat, která je navíc dostatečně naředěná vodou. Problémové vstupní substráty nejsou používány. Vytváří tuhé plovoucí krusty nebo pěnění ve fermentoru.

O typu BPS se rozhoduje na základě vstupního substrátu. Když mám hnůj (sušina cca 25%), tak mi nepříjde rozumné ho ředit (cca 10% sušiny). Pracujete pak s velkým objemem tekutého materiálu.

Odhadované množství bioplynu vyrobené z 50 - 100 kg/hnoje by bylo v rozmezí 1.25 - 2.5 m3CH4.

Zde najdete hezký popis celého zařízení suché "garážové" BPS http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zajimava-technologie-na-kompostarn...

a ještě jeden http://stary.biom.cz/publikace/bioplyn/05.html

Pavel Culek: doporučuji Vám literaturu např. http://www.energetika.cz/bioplyn.htm 

Ale jo, jenže je tu stále základní problém. Buď zakopat jednu nádrž do země a přidávat a odčerpávat... Nebo postavit malou budovu, místnosti, vyrábět koše, zvony...

Zásadní problém je v tom, že je to buď drahé, složité a pracné ...... a pak to může fungovat. Nebo jednoduché a levné, ale pak to zase nefunguje.  Třeba někdo vykoumá něco použitelného, ale zatím se to asi ještě nikomu nepovedlo.

No tak jinak. Proč všem těm zemědělským podnikům ta tekutá funguje a vyplatí se? Jenom kvůli dotacím? Nebo je  to i o tom, že větší objem líp drží stabilní bakteriální prostředí a líp udržuje teplotu? Prostě v čem je lepší účinnost všech těch ,,jezeďáckých" Nebo je to jenom v dotovaném výkupu elektřiny a bez něj by jim to taky nestálo za to?

Pavel Culek: Stavba bioplynek je dotovaná, provoz je dotovaný, produkce vstupních surovin je dotovaná ......... to se přece musí vyplatit ......... sice ne celé společnosti, ale pár lidem určitě.

Ta velikost tam je důležitá také. Malá bude vždy nákladnější, méně efektivní, méně stabilní.

Proto jsem se tady ptal, jestli nějaká domácí bioplynka v ČR funguje. Moc nevěřím tomu, že by se vyplatila a tak bych se rád nechal přesvědčit o opaku.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby