Již několik let si hraji s myšlenkou, která již byla mnohokrát ať již úspěšně či neúspěšně uváděna do praxe. A to realizace biointenzivního zemědělství ve městě. Snažím se hospodařit na velkém poli, ale také mám k dispozici 120m2 zahrádku u domu přímo ve městě Brně. Otvírat otázku velkých pozemků a k nim náležejících jednot, jejich výhody a nevýhody a schopnost obyvatel na ně dosáhnout, bych zde opětovně diskutovat nechtěl. Myslím, že samotné město znám velmi dobře a dokážu si přestavit jeho přínosy a samotná negativa. Rád bych dosáhl co nejvyššího výnosu na malém pozemku s co největší návratností humusu do půdy. Co beru, to se snažím vrátit. Zkrátka když uvážím průměrnou dostupnost soukromého pozemku k domu ve městě, na kterém se dá hospodařit, myslím, že nepřekročí 200m2. Co se týče bytových domů, bude pozemek o něco větší, při možnosti společného hospodaření. Mnohdy jsem se díval na různé kurzy jak uvádět permakulturu do života, dovolím si tvrdit, že snad žádný nebyl orientován na samotné město. Proč tomu tak je, si přesně nedokážu odpovědět, když 80% populace žije právě ve městech. Nejde mi v tomto případě o ucelenou soběstačnost, ale o možnost využití maximálního potenciálu místa, s maximální ekologickou ohleduplností k místu. Rád bych ukázal možnost využití takových zahrad lidem, kteří mnohdy ani na takovou zahrádku za domem nesáhli a tvrdí, že se musí permakulturně realizovat na hektarových pozemcích. Vlastně myšlenka malé zahrady je mnohdy odrazuje. Učení práce s místem, které je ovlivněno mnoha faktory, jako např. zastínění zahrady okolní zástavbou, ploty, sousedské vztahy, složitý terén, minimum půdy, ale i mnoho nepohodlných maličkostí jako je úschova nářadí, atd. by myslím pro alespoň nadšence byla přínosem. Když vezmeme v potaz, že nám zahrádkářské kolonie, samotné plíce města mizí ať již ze zřejmých či méně zřejmých důvodů, je nasnadě se orientovat na pozemky v soukromém vlastnictví. Mnoho lidí si jen stěží může uvědomit, co je za takovým zahrádkářením lidského úsilí. Jen dojet přes půl města městskou hromadnou dopravou do pronajaté zahrádky v kolonii. Každý z nás asi ví, že dokud se nepostaví na samotnou zahradu, nedokáže si představit, co vše najednou bude k samotné potěše zahradničení potřebovat. Takovou zahrádku je možno obhospodařovat různými způsoby se zanecháním větší či menší ekologické stopy. Jedna cesta je dojet osobním automobilem do nejbližšího chrámu konzumu a tam nakoupit vše potřebné, přes truhlíky až k samotné zemině. Pak zasadit několik chvojek a je vystaráno. Snažím se ubírat cestou druhou. Maximální využitelnost rychle rozložitelných materiálů, které jsou již nepotřebné, tzv. recyklovat, občas sousedé něco vyhazují, ať už je to zelená hmota, staré fošny, dřevo, atd. Lze se domluvit se školou, školkou na odvoz trávy z pozemků. Nevyužívám automobil, vše vozím na ručním vozíku. Ve městě Brně je mnoho lokalit, kde se dají najít hezké kameny, které se válejí bez užitku. Co se týče humusu, to je asi největší problém. S kompostem samozřejmě nejsem plně soběstačný, jezdím na listí do nedalekého lesíka, dělám listovku. Hnůj se zde taky dá sehnat, i my ve městě máme koně, či drobné zvířectvo. Dřevní hmota pro kompost je kapitola sama pro sebe. Využívám s kontejnerů čistou lepenku, asi někdo namítne, že je v ní nějaké to lepidlo, ale je ho v něm tak zanedbatelné množství, že neváhám lepenku do kompostu přihodit. V našem přilehlém ekodvoru se dá objevit mnoho využitelných věcí. Už mně zbývá jen provozovat dumpster diving s jídlem:). Co se týče vody, mám to štěstí, že je k dispozici kus ploché střechy, ze které se dá zachytávat voda. Pokud tedy prší. Snažím se realizovat i mini jedlý lesík, vše uspořádat tak, aby si rostliny navzájem plně prospívaly. A co jsem na zahrádce již realizoval a co tam roste či rostlo? Jsou tam dva staré stromy višeň a meruňka. Pod višeň dosazen muchovník, pod muchovníkem 6 rybízů a 6 angreštů, pod nimi mnoho druhů zimolezů, to jsou ty stálice. Dále v zahradě další rybízy, zimolezy, čtvrtkmen sladkovišně a meruňka. Ze staré višně z pecky již sedm let starý stromek, krásně plodí. Dvakrát plodící maliník, vinná réva, maliník jednouplodící, ostružník, několik kiwi, vrba, pajasan. Mnoho bonsají-ořešáky, meruňka vše co se uchytlo na zahradě a v blízkém okolí. Kompostér, zvýšený záhon, pařeniště, z prostoru na písek mini skleník k předpěstování zeleniny. Plot mezi domy tvoří rozsáhlý porost břečtanu. Co se týká ubytování pro městskou zvěř: budky především pro sýkory, krmítko, 4 hmyzí domečky, plně obsazeny, čmelín, zemní domek pro hmyz. Samozřejmě pítko pro ptáky, to bych vyzdvihl jako velmi užitečné. Zelené hnojení využívám svazenku, výluh z kopřiv. Ze zeleniny a dalších uvedu např. kedlubny, ředkvičky, cibule, česnek, hokaido, mrkev, petržel, papriky, feferonky, rajčata, červená řepa, pór, fazole, žito jařina, kukuřice, lichořeřišnice, hlávkový salát, mák ruský obří, špenát, hrášek, mochyně, to je jen na co si vzpomenu. Také mám kus zámecké loučky a nespočet bylinek. Co se týče květin a skalniček, to bych jmenoval velmi dlouho. Proč tento dlouhý výčet, snad možná právě proto, abych motivoval některé vlastníky tak malých ale přesto velkých pozemků. Rád bych si vyměnil zkušenosti s vlastníky malých zahrad, co na nich zlepšit a jak dosáhnout naší spokojenosti. V budoucnu bych rád využil plochou střechu taktéž k pěstování, zkusím naočkovat hlívu a pěstovat i jiné houby. Na zahrádku mám naplánováno ještě výsadbu mnoho rostlin. Pokud někdy pozemek vyladím k samotné „dokonalosti“, pokusím se taktéž vyčíslit jak dlouho by mne uživil:) Mějte hezký den

Prohlédnuto: 2718 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

míra: Přitáhnul jsem do ČR sadbu líhy jilmové a jejího množení se ujal pan Šavelka z planety hub ......... to máš zrovna jednu z nejchutnějších hub a navíc houbu, která dokáže zvyšovat produkci zeleniny.

Co se produkce organické hmoty pro zúrodňování týká, tak na tom troskotá celá zahradní PK. To je prostě neřešitelná rovnice ......... snad jedině bezzemky ve městech krmit řasama pěstovanýma v odpadní vodě.

O líze jilmové slyším prvně. Trošku jsem ji proklepl a některé informace se liší. Uvádí se, že se jedná o nejedlou houbu, jinde o velmi chutnou jedlou houbu, která vyžaduje delší tepelnou úpravu. Spíše mě zajímá, jak dokáže zvyšovat produkci zeleniny? Přemýšlel jsem také o hlívě, zkusit ji dostat na špalek. Každopádně bedla už je v zemi, tak se těším na vydatnou sklizeň.

Kompost to je zaklínadlo. Zelené hmoty dostávám opravdu nejvíce na mikrozahradě z afrikánu. Řasy raději necháme na biopalivo) Jaká hmota do kompostu je u Vás stěžejní?
 
QNX říká:

míra: Přitáhnul jsem do ČR sadbu líhy jilmové a jejího množení se ujal pan Šavelka z planety hub ......... to máš zrovna jednu z nejchutnějších hub a navíc houbu, která dokáže zvyšovat produkci zeleniny.

Co se produkce organické hmoty pro zúrodňování týká, tak na tom troskotá celá zahradní PK. To je prostě neřešitelná rovnice ......... snad jedině bezzemky ve městech krmit řasama pěstovanýma v odpadní vodě.

Mám problém s vinnou révou nebo ona se mnou? Poprvé jsem si dojel k pěstiteli pro révu na Znojemsko. Vybral jsem sortu Picurka, zajistil jsem ji na mzahradě VIP místo, sadba na podzim, půda připravena luxusně. Na zimu byla zakrytá jehličím, již více nezbývalo než se těšit na první jarní listy. Jenže milá Picurka se vůbec neprobudila. Tak šla do kompostu. Problém s révou jsem přece nemohl vzdát, tak jsem na jaře pořídil další sortu, (teď jsem zap. název), každopádně tentokrát s pěkným balem a prvními lístky. Vše se pro révu připravilo jak pro nemluvně. Jenže i tato réva mě podsekla. Její lístky se vůbec nerozvíjí, sice jsou zelené, ale jejich okraje žloutnou. Domnívám se, že si stěžuje na chybějící draslík, či hořčík. I přes to, že jsem do půdy před výsadbou dal komplexní spektrum minerálů...., chyba lávky. Můžete mi prosím poradit, kde může být chyba a příp. z čeho dostat více draslíku a hořčíku? Mám révě vařit každé ráno kávu, nebo snad zalévat Korunní? Nerad bych ji taktéž pochoval.

míra: Líha jilmová je jedlá a velice chutná. Je podobná hlívě ústřičné, ale je jemnější konzistence i jemnější chuti. Víc informací mám mám na sobestacnost.cz

Velmi rád se obklopuji zimolezem, asi proto, že mně připomíná Sibiř. V mikrozahradě jich mám kolem 7 druhů. Zimolezu se zde velmi daří, bohužel se mi ho nedaří namnožit. Zkoušel jsem řízky, v přejaří, ale i červenec, srpen, kdy odchází do vegetativního klidu, na podzim a stále nic. Mladé výhony, starší. Vždy zaschne. Dával jsem ho i do pařeniště. Přišlo na řadu hřížení. Ohnul jsem listy, zasypal zeminou, založil kamenem, nic. Zkouším teď větvičku nalomit a píchnout do země. Zatím se drží, otázka je, zda zakoření. Výsledek sdělím:) Nemáte nějakou vyzkoušenou fintu?

Včera jsem révě uvařil silnou kávu. Uvidím co na to řekne.

s řízkováním zimolezu je problém ,ale hřížení či hrudkování je ok ... Já používám už jen hrudkování,udělám z prkýnek čtverec který "nasadím" přes rostlinu , naplním hlínou , třeba trochu zamulčuju a pokud se to udělá z jara a nenechává se to vyschnout napodzim jsou už pěkný kořínky , sazenic není tolik jako z řízkování ,ale když to řízkování .....

míra říká:

Velmi rád se obklopuji zimolezem, asi proto, že mně připomíná Sibiř. V mikrozahradě jich mám kolem 7 druhů. Zimolezu se zde velmi daří, bohužel se mi ho nedaří namnožit. Zkoušel jsem řízky, v přejaří, ale i červenec, srpen, kdy odchází do vegetativního klidu, na podzim a stále nic. Mladé výhony, starší. Vždy zaschne. Dával jsem ho i do pařeniště. Přišlo na řadu hřížení. Ohnul jsem listy, zasypal zeminou, založil kamenem, nic. Zkouším teď větvičku nalomit a píchnout do země. Zatím se drží, otázka je, zda zakoření. Výsledek sdělím:) Nemáte nějakou vyzkoušenou fintu?

Včera jsem révě uvařil silnou kávu. Uvidím co na to řekne.

Volám o pomoc. Mám skoro jedinou kedlubnu gigant, kterou mě napadl dřepčík. Potřebuji ho "humanitárně bombardovat" a zabránit jeho destruktivnímu chování. Aksamitník ještě pořádně nekvete, vlhko je taky, škvora jen tak neseženu, prosil jsem ho marně, aby šel k sousedům, co s ním? Kedluben byla abnormálních rozměrů, při mých biologických pokusech a pak si pán dřepčík přišel pochutnat. No a lichořeřišnice, kdopak ji zapomněl zasít, to raději nezmiňuji. Nesmím o ni přijít, to je den bez jídla. Jestli ji sežere, tak fakt zasadím ořešák.

Je tu nějaký Brňák, který má Přírodní zahradu, třeba i s certifikátem?

Ahoj, chtěl bych koupit na příští rok menší množství (0,5g-1g) nehybridního semena zeleniny (tedy dále k semenaření). Pokud máte nějakou nabídku, tak sem s tím. Podmínka je, aby semínka nebyly staré, pouze z letoška.

Hledám odrůdu švestky, rezistentní vůči šárce. Menšího ne příliš bujného vzrůstu, sladká, k zavařování. Asi polokmen. Napadá mě Jojo, ale nevím jak je velká. Máte nějaký typ, díky. Příp. můžete vložit fotku nějaké vaší doporučené švestky.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby