Rádi bychom teď na jaře vytvořili jezírko bez fólie. Na zahradě máme
vlhké místo, kam se stahuje povrchová voda a dříve tam býval rybníček
(jeho přítok je už ale dávno svedendo trubek mimo náš pozemek), podloží
je jílové. Představa je taková, že vyhoubíme jámu, svedeme tam vodu z
okapů a počkáme až se naplní dešťovou vodou, během plnění průběžně
osázíme rostlinami a budeme pozorovat co se bude dít dál :-). Nemáte se
stavbou jezírka bez fólie někdo zkušenost?

Prohlédnuto: 17443 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Odpověď přidal(a) Jitka na 17.Březen.2010 v 11:13
Jo, jo, díky, tyhle info mám z knihy i přímo od Jardy i od Seppa Holzera :-), spíš jsem myslela, jestli už to někdo třeba nevyzkoušel.

Odpověď přidal(a) Ema na 15.Duben.2010 v 8:41
Máme stejný plán. Pokud se nám jej podaří brzy zrealizovat, napíši výsledek. Je to totiž i trochu věc cti, sic jsme po koupi pozemku s hrdostí zasypali zdejší venkovní bazén..:)

Odpověď přidal(a) Lenka Žaláková na 20.Květen.2010 v 14:56
Ahoj, zítra jedu na akci kde se už dříve dělalo koupací jezírko, ale pokud vím tak s folii. Teď se tam bude realizovat kořenová čistička tak se jedu vzdělávat))
Taky máme na pozemku dost povrchové vody a chtěla bych ji využít na jezírka klidně i s potůčkem. Zatím sbírám informace. Jestli se dozvím něco zajímavého napíšu to tady.
Lenka

Odpověď přidal(a) Jitka na 27.Květen.2010 v 16:25
Ahoj Lenko, tak jaká byla akce? Jsem moc zvedava :-).

Odpověď přidal(a) QNX na 24.Listopad.2010 v 22:25
Jitka: Jak to dopadlo se stavbou jílového jezírka? Už je hotové?

Odpověď přidal(a) Jitka na 25.Listopad.2010 v 9:42
Nedopadlo zatím nijak. Projekt jsme odlozili kvuli stavbe domu. Tak snad zase na jare :-). Ale chci to zkusit, tu folii tam muzeme dodat vzdycky, kdyby to nefungovalo.

Odpověď přidal(a) QNX na 25.Listopad.2010 v 10:46
Jestli tam máte vhodné podmínky a dobře jezírko uděláte, tak folii potřebovat nebudete. Jílová jezírka fungují. Jsme na kopci a naše nejstarší jílové jezírko už je 12let staré, letos jsme udělali další 2 a asi tak dalších 6 jich ještě plánujeme udělat. Nemáme žádný přítok, všechno jsou to nebesáky. Určitě to za pokus stojí :-) Jenom ta metoda dle Seppa Holzera je pro naše podmínky nepoužitelná.

 

Odpověď přidal(a) Jitka na 25.Listopad.2010 v 11:09
To mam radost, ze se konecne ozval nekdo, kdo s tim ma zkusenost a jeste navic uz celkem dlouhodobou, dekuji. Muzete napsat jak jezirka stavite vy? Prip. bylo by mozne Vas navstivit a jezirka prip. stavbu novych videt?

 

Odpověď přidal(a) QNX na 25.Listopad.2010 v 18:15
Jitka:
tady je pár fotek z budování rybníčků:
http://sobestacnost.cz/modules.php?name=coppermine&file=thumbna...
Snad z toho bude jasné jak postupujeme. Návštěva možná je, ale už je tady nasněžíno, tak z rybníčků kouká jenom hladina a i ta už pomalu zamrzá. Co se týká návštěvy přímo během stavby, tak to je možné také, ale nevím kdy se bude dělat další. Permakulturní design není zase tak výnosné zaměstnání, abych mohl udělat tolik rybníků v krátkém čase. Příští rok u nás asi další dělat nebudeme (i tak bude ještě potřeba dodělat nějaké zemní práce spojené s letošní "dávkou" rybníků), tak snad jedině, že by se ozval nějaký zákazník, který by si ho od nás nechal navrhnout a zrealizovat .........tam by se třeba návštěva při budování dala domluvit také.

Odpověď přidal(a) Martin Gross na 26.Listopad.2010 v 21:55
Máš někde seznam povolení, co po Tobě chtěli? Dumám o rybníčku, snad o kus menším, až bude na bagr trocha peněz. zkoušel jsem se kdysi ptát na ŽP na provoz trkače. Chtěli na to snad dvacet povolení a vyjádření od povodí, státních lesů..... Držím palce, aby byl ten další co nejdřív. Vody není nikdy dost.

Odpověď přidal(a) QNX na 26.Listopad.2010 v 22:18
Martin Gross: Seznam povolení nemám, ale základ je stavební úřad. Tam je potřeba začít a oni už tě nasměrují. V našem případě např. povodí není nutné řešit, nemáme tu žádný vodní tok. Další rybníčky určitě budou, dal jsem si závazek nachytat nejméně 1000 000 l vody a to v podobě nebesáků na kopci. Ještě mi k tomu množství trochu schází.
Trkač mám připravený také ......... a bude to asi první instalace vodního trkače bez potoka :-) Mám to spočítané, mělo by to fungovat :-)

Odpověď přidal(a) Hlad na 27.Listopad.2010 v 22:04
samozřejmě bez folie,s folii se vám podaří jezírko lahodné oku ale vytržené s kontextu okolí,vytvoříte tím izolovanou misku pro kterou by snad byl vhodnější i beton,První věc-podloží,to vás s folií nemusí zajimat,ale to vas pak nemusí zajimat nic,druhá věc- funkční zapojení do okolí,pokud to nemá fungovat bude vám stačit folie,jezírko nebo bahňák pro kačeny musí sbírat přebytečnou vodu v období deštů a v období sucha vodu odevzdává do okolí -tohle folii nenaučíte zatímco jíl to už umí, v našich končinách jsou myslím tři druhy jílu....Opravdu si myslíte ,že i ty obrovské rybníky v jižních čechách mají folii?A to se i najdou jedinci schopní folii navyfotit do knihy,prezentovat na webu,každej dělá co mu rozum dovolí...

Odpověď přidal(a) Jitka na 28.Listopad.2010 v 17:59
Nejsem si jista na ktery prispevek je toto odpoved. Poklud na mou uvodni otazku, ta-k v te jsem napsala, ze chceme jeziko bez folie. I zbytek odpovedi povazuji za OT, protoze pouze kritizuje jine (lidi i technologie) ovsem zadnou radu ci zkusenost s jezerem bez folie nenabizi. Neodpustim si tedy pridat pridat OT odpoved - foliove jezirko nemusi byt vytrzene z kontextu a muze, a melo by byt, funkčně i esteticky zapojene do okoli - v obdobi deste sbirat vodu z okoli, napr. ze strech (my mame asi 600m2 strech), v obdobi sucha muze byt nasbirana voda pouzita treba na zavlazovani zeleniny, k tomu samozrejme muze krasne fungovat a diky vhodnemu osazeni se samo cistit. To, ze jihoceska jezera maji folii, napadlo Vas, ja, a troufam si rict ze ani nikdo jiny na tomto webu si to nemyslime. Na druhou stranu jihoceska jezera maji pritok. Lidi a firem kteri v knihach i na webu prezentuji foliova jezera jsou tisice, a neprijde mi na tom nic divneho. Ja se snazim najit jedince, ktery prezentuje jezirko bez folie.


Odpověď přidal(a) QNX na 28.Listopad.2010 v 18:58
    Jitka: foliové jezírko je opravdu dost izolované od okolí a zároveň je pravda, že se částečně může "zapojit" třeba právě tím zaléváním. Zatím jsem nikde nenašel informace o tom, jak velký je rozdí v té "spojenosti s okolím" foliové jezírko X jílové jezírko. Pravděpodobně by se to dalo změřit a spočítat, ale bylo by to dost náročné a pro jiné podmíny (než v kterých se měřilo) by to nešlo použít. Hlavní rozdíl je asi v tom, že do foliového jezírka o obsahu 100m3 vody se vejde přesně 100m3 vody........... a nevíme, kolik vody se vlastně vejde do jílového jezírka o obsahu 100m3 ......... určitě mnohem víc než 100m3 :-) Pozitivní vliv "lepšího" vodního režimu na okolní porost v okolí jílového jezírka je znatelný (ukazuji to exkurzím). Rozdíl tam rozhodně je.
    Je zcela zřejmé, proč komerční stavitelé jezírek dávají přednost folii ........ ušetří si tím spoustu starostí. Většina zákazníků dost těžko chápe, že hráz si musí nějakou dobu sedat a proto (především v prvním, ale někdy i v druhém roce) může díky průsaku být nižší (kolísající) hladina (u jezírek bez přítoku jako jsou ta naše). Také běžný "komerční" přístup k čistotě vody (filtrace, chemie) je snáze použitelný v jezírku foliovém než v jezírku jílovém (ale náš starý rybníček si dokáže udržet čistou vodu i bez mělkých pobřežních zón, bez chemie a bez filtrů) ....... a podobných důvodů by se dalo najít mnohem víc. Jílové jezírko je vhodné pouze pro určitou (malou) skupinu zákazníků a proto se nedá čekat jeho masové rozšíření. Na druhou stranu ....... nevím, jestli je rozumné budovat jílové jezírko v písčitém terénu. Možné to je, ale energetická náročnost a pracnost by byla dost velká ........tady bych asi o folii uvažoval, ale určitě bych nepoužil PVC (nejlevnější a nejčastěji používaný materiál). Nezatracoval bych ani ten beton a další materiály............ chce to pouze vybrat vhodný materiál, metodu atd. pro konkrétní podmínky.

Odpověď přidal(a) Jitka na 28.Listopad.2010 v 21:32
    S timto naprosto souhlasim. Muj prispevek vyse byl mozna zbytecne ostrou reakci na Hlada. Foliova (ci betonova) jezera nepreferuji (sama prece chci jilove), ale ani neodsuzuji, volba materialu zavisi na nmoha faktorech od pudnich a klimatickych podminek po prani majitele pozemku.
    Byl byste ochoten alespon strucne napsat postup, jakym tvorite sva jezera? Divala jsem se fotky, z nich zatim vidim hloubeni a hutneni budouciho dna bagrem. Podobne dilo jsem jiz pred delsi dobou videla v nejakem australskem permakulturnim filmu, ale na jmeno si nevzpomenu...z vykopaneho materialu vrsili hraz a vse soucasne dukladne bagrem temovali.
    My mame bagr vlastni, tak si na jare zaradime :-).


Odpověď přidal(a) QNX na 28.Listopad.2010 v 22:17
Jitka: Nejde o hutnění dna, ale o hutnění hráze. Dno jsem u nás nechával bez zásahu. Rybníčky máme na svahu, takže to není pouhá díra, ale hlavní úkol je vytvoření hráze, která vodu udrží. Utužení hráze je samozřejmě nutné, ale nikdy nebude dokonalé. Proto si to celé musí sednout a proto je důležité navrhnout vhodný profil hráze. Na velkých stavbách se to určitě počítá, ale trochu vycvičený cit by na to měl stačit také. Když se udělá profil špatný, tak hráz bude protékat. Naopak, při předimenzovaném profilu je možné, že hráz nebude prosakovat ani prvním rokem. Ona se uvnitř hráze vytváří taková "vodní křivka" (asi to má nějaký jiný - odborný název) a záleží, jestli pod hrází vyleze nad terén, nebo zůstane pod terénem. Pak samozřejmě záleží na předpokládaném použití a podle toho se musí zvolit profil dna, na dostupném druhu vody a podle toho zase navrhnout podmínky pro její čištění. ............... ale žádnou obecně platnou radu si netroufám dát. Tohle chce asi idividuální přístup se zohledněním místních podmínek a požadavků.
Vlastní bagr je super, ale už chápu, proč Sepp Holzer tvrdí, že by vlastní bagr nechtěl. Na každou práci se hodí jiný typ ........... tak snad máte ten správný:-)

Odpověď přidal(a) Martin Gross na 28.Listopad.2010 v 23:17
    Jitka: Jde o film Geoffa Lawtona "Harvesting Water the Permaculture Way". Je na Youtube

Odpověď přidal(a) Jitka na 29.Listopad.2010 v 9:30
    Jo, to je ono, diky.

Odpověď přidal(a) Jitka na 29.Listopad.2010 v 9:40
    Takze dno jste nechali bez zasahu? Tak to je zajimave. My to mame na rovince (dno udolicka, kam se pri desti stahuje povrchova voda), takze hraz nebude. Musime nejak upravit dno, aby voda neutikala. Proc podle Vas nelze pouzit Seppovu metodu?

Odpověď přidal(a) Hlad na 29.Listopad.2010 v 12:14
jezirko musí dychat,je divné,že lidé zajmající se o udržitelnost dokážou o folii uvažovat,nejlepší izolace je bahno z rybníka,potom je dobrý několik jílových vrstev ,které se do sebe navzájem zatahují,s těma bagrama nějak extra nesouhlasím,ale nedokážu přesně říct proč-krajině je potřeba napomoct citlivě,zachycovat vodu přirozeně tam kde se sama zadržuje ,to že si někdo koupí kus suché stráně a pak tam za každou cenu bagruje doliky na vodu mi přijde dost ujetý a naivně infantilní-něco jako když si hrajou děti na písku,je potřeba citlivě posilnit tendece přírody ,pokud se někde dělá mokřada,sbíhá voda se strání apod .tam je potřeba tu vodu sbírat zadržovat,jihočeský rybníky opravdu mají přítok,proto to nejsou jezera, na funkčním místě je bezudržbově krásné

Odpověď přidal(a) QNX na 29.Listopad.2010 v 13:10
Jitka: dno tvoří nepropustná vrstva čistého jílu, tam nebylo co vylepšovat (jinde to může být úplně jinak). Sepp Holzer má bohatý přítok vody (odhaduji stabilně více jak 10l/s) a proto se mu vybagrovaná díra začne rychle plnit (a nakonec do ní může i vypustit nějaký jiný rybníček a má to napuštěné hned) Když rybníček vybagruju v našich podmínkách, tak mám "suchou" díru a bagr tam nemůže provádět "Holzerovo čvachtání". Když se rybníček zaplní (to může trvat týdny, ale třeba i měsíce), tak už je bagr dávno pryč .............. ale to asi nemusíte řešit, když máte bagr vlastní.

Hlad: Máš velice omezený pohled na problematiku. Neexistují jednoznačné návody a jediná pravda. Někde a někde je lepší jílové jezírko, jinde a jindy je zase lepší foliové, plechové, betonové, plastové ........... To je pouze otázka místních podmínek, dostupných materiálů, požadavků na funkci. Je to pouze otázka vhodného designu a ne nějaké rigidní ideologie! Tvůj návrh na budování rybníků bez bagru z bahna a jílu je velice úsměvný .......... už jsi takto nějaký rybník vybudoval? Bez bagru je stavba většího rybníku téměř nereálná. Ano, je to teoreticky možné a první rybník, který jsme s tátou budovali (to už je víc jak 25let) se opravdu začal kopat ručně. Táta kopal hlínu, nakládal ji do kárky a já jsem ovládal naviják, který ty káry s hlínou tahal z rybníka......... takhle se kopalo po víkendech několik let, vznikla pěkná díra ............a nakonec se pozval bagr, který ji udělal ještě 3x větší během jediného dne. Bez dřiny!! Pokud máš několik let času a desítky (stovky) otroků, tak bagr nepotřebuješ, to je fakt........... ale jenom za jídlo pro otroky a za ruční nářadí zaplatíš mnohonásobek ceny co zaplatíš za bagr. Energetická náročnost bagrování není tak hrozně velká. Na vybagrování toho většího rybníčku co je na fotkách (tak 250m2 a cca 200-300m3 objem), bylo potřeba cca 90l nafty. To jsou cca 2 nádrže u osobního auta. Někdo to projede každý týden dojížděním do práce. Já si to vyberu jednou za několik let při stavbě rybníčku. Každý dáváme přednost něčemu jinému.
Ještě veselejší, je představa, že vodu je potřeba zachycovat tam kde se přirozeně zdržuje (to by asi bylo nejlepší nechat ji odtéct do oceánu, že?). To je představa hodná supermakertového permakulturníka :-( Já se na našem pozemku snažím vytvořit podmínky, které mi umožní produkovat potraviny (a další produkty) a k tomu tu vodu potřebuju na kopci. Až změním plány a potraviny budu chtít kupovat v supermarketu a za vodou budu jezdit k moři ........... tak poslechnu tvé rady.

Odpověď přidal(a) Jitka na 29.Listopad.2010 v 13:32
Hladuv prispevek me taky pobavil, reakce na nej jeste vic. Supermarketovy permakulturnik je moc pekny pojem. Na druhou stranu, predstava jak se divam z terasy na dav urostlych otroku koúajicich mi jezero je super. Mozna ten bagr strelim a sezenu nejake otroky.

Odpověď přidal(a) Hlad na 30.Listopad.2010 v 6:13
jsem omezenej udržitelnosti!!! tomu podřizuji zapojení do okolních ekosystémů,design je to co přírodu vůbec nezajmá tudíž je i u mě na posledním místě,tu naftu( a vázanou energii) si omlouvejte jak chcete!!!,většina rybníků nebyla vybagrována ani nebylo potřeba staletí otrocké práce,protože jsou na správným místě,což ty vaše louže na kopci těžko,To že vyjedete s bagrama a všude zákazníkům naděláte design pro trocha mrkve- to je trocha ujetý,bagrujte tam kde ta voda je od přírody a její přebytek,kterej si dovolíme přerozdělit,jenom se vysmívejte,váš přístup a hromada čísel je vyrozumovaný a totalně necitlivý a v důsledku spíš k ničemu,nebo jen pro paradu či utkvělou předtavu,honíte si tady ego že máte bagr.....,tak nástup a bagrovat,za vesnicí je černá skládka vašich otců tam bude ten váš bagr užitečnej .....

Odpověď přidal(a) tomáš hanák na 30.Listopad.2010 v 8:17
Yo hold permakultra je mooc širokey pojem ... :)) na jedný straně potřeba vody pro zeleninu? na druhý spotřeba nafty,nebezpečných materiálů ?

v tomhle případě ,ale souhlasím s HLADEM , za každou cenu mít někde něco , protože "to hezky zapadá do plánku" ,jednoduše řečeno ...

jinak taky přemýšlíme co a jak s vodou . Zatím to řešíme starýma vanama a vodou ze studni,střechy a i ty vany se dají hezky zakomponovat do terénu ;) Místo kde se drží voda tu je taky,"bývalý" rybníček ale zatím jsme sním nic moc neudělali , folii beru jako poslední a trochu dezertační řešení . Takový jíl aby zpevnil nakolik dno aby bylo schopno udržovat vodu tu není ... takže zatím máme mokřad :)

Jitka na 30.Listopad.2010 v 10:43
Ja ale nechci budovat jezero proto, ze se mi to hodi do planku. To jste to moc pekne prekroutili....V teto diskuzi prece jiz nekolikrat padlo, ze takove jezero musi byt funkcne zapojene do okolniho ekosystemu. Podle meho nazoru je voda dulezita a bez vody neni zivot. Ano, chytat vodu do nadrzi je dobre, lepsi nez ji nechat odtect, ale ty vany jste asi taky museli privezt a spotrebovat u toho naftu, predpokladam, ze jste je neprinesli na zadech... Ja planuji nadrz vetsi - jezirko, ktere krome zasoby vody prinese do zahrady mnoho zivotniho prostoru pro dalsi druhy rostlin a zivocichu. Diky zasahum cloveka do krajiny (ziju v tesne blizkosti mesta) vodni plochy v okoli temer vymizely, to je take dalsi duvod, proc jezirka budovat...
No a jestli jste tuto diskuzi cetl, vite, ze mame asi trosku podobne misto jako vy, kde se stahuje okolni povrchova voda a rybnicek tam drive byval, takze to rozhodne nepovazuji za necitlivy a prvoplanovy zasah do pozemku.
Rybnicky na kopci nejen zadrzuji vodu, ale diky tomu se vodou nasyti i okolni puda a umozni rust rozmanite vegetaci, doporucuji to videt, nez to zavrhnete, vodu proste potrebujete k pestovani cehokoli, nejen mrkve.
Mi otcove rozhodne na zadnou cernou skladku neprispivali, na statku nebylo nikdy nazbyt a vse se maximalne vyuzilo a zuzitkovalo, všechny zbytky z kuchyne sly zviratum, hnuj od zvirat na zahradu.... diky tomu mame dnes v casti pozemku kde bylo policko 40cm ornice. Jestli toto za svuj zivot dokazete vy, klobouk dolu.

Odpověď přidal(a) QNX na 30.Listopad.2010 v 14:46
Hlad: Předpokládal jsem, že na PermaWebu budou uživatelé chápat co to je permakulturní design. Byla to chyba. Tvůj příspěvekje jasným důkazem, že permakulturní osvěta je stále potřebná. Když píšu o designu, tak to nemá moc společného s
nějakým navrhováním okrasných zahrad (a to ani těch s předponou EKO a BIO). Permakulturní design si klade úplně jiné cíle.
Permakulturní design přírodu samozřejmě "zajímá". Jeho aplikace totiž znamená odklon od lineárního designu současné společnosti (suroviny/neobnovitelné zdroje-výroba-spotřeba-odpad/znečištění) k designu permakulturnímu který se snaží o využívání uzavřených cyklů a mnohonásobné využívání zdrojů). Vodní plochy (přesněji celé systémy) navrhuji v souladu s tímto přístupem. Vodní plocha není pouze okrasným a rekreačním prvkem, využitelným ještě maximálně pro vypěstování pár mrkví (jak
si chybně představuješ). Vodní prvky jsou nedílnou součástí ekosystémů a to těch přírodních i těch přetvořených do ekosystémů
produkčních - uspokojujících lidské (nejen lidské) potřeby. Naše rybníčky tak slouží i jako zdroj vody pro zavlažování, jako cesta
pro infiltraci vody povrchové do podzemí, jako zdroj vody požární, jako prostředí pro chov ryb a vodní drůbeže, jako nástroj
recyklace vyplavených živin, jako prostředek k modifikaci mikroklimat ........... a mohl bych ještě dál pokračovat. Tvoje prohlášení o tom, že dříve ke stavbě rybníku nebylo potřeba bagrů ani otrocké práce je dalším důkazem tvé neznalosti. Bagrů se skutečně nepoužívalo, ale práce tehdejšího rybníkáře by se za práci otrockou považovat dala. Rybníkář sice dostával plat (a to relativně velký, asi 3násobek platu sekáče o žních), ale ta práce byla tak těžká, že životnost rybníkáře kopáče (nezaměňovat za rybníkáře mistra) byla velice krátká. Každý stavitel rybníků dával samozřejmě přednost těm nejvhodnějším polohám (čistě z ekonomických důvodú), ale tehdejší populace byla menší. Dnes jsme nuceni využívat i méně výhodné polohy, ale to neznamená, že je to chyba.
Ano, při stavbě rybníků využívám fosilních paliv (asi to bude tím, že je opravdu dělám. Až se budu živit teoretickým plácáním na netu, tak si ten luxus odmítání fosilních paliv třeba dopřeju také). Vycházím totiž z reálných podmínek......... veškerá fosilní paliva (u kterých to bude ekonomicky a energeticky efektivní) budou vytěžena, tomu já nezabráním. Jediné co můžeme udělat je zvolit si způsob jejich využití. To využití může být rozumné ........ jako například využití nafty pro vybudování vodního systému, který nám po dlouhou dobu zajistí jak produkční, tak mimoprodukční funkce), nebo např. pro výrobu tepelné izolace (která zajistí úspory mnohem větší než je energie do nich vložené) a zbudování systémů pro využívání obnovitelných energií. Nebo můžeme fosilní paliva využít nesmyslně ........... (doplň si svou oblíbenou spotřebu). Je velice zvláští, že takový příspěvek píšeš na PermaWeb ...... asi nám chceš sdělit, že Bill Molison, David Holmgren, Geof Lawton, Sepp Holzer a další permakulturníci (co navrhují vodní systémy a použijí k tomu stroje) jsou úplní blbci co permakulturu nechápou ................... je mi ctí se do takové řady blbců a omezenců postavit.

Tomáš Hanák: Ono je asi velice praktické nachytat do starých van (a jistě žádná z nich nebyla vytvořena za použití fosilních
paliv a těžby surovin pomocí strojů) stovky m3 vody (nemám zahrádku 100m2, ale 13ha pozemků tam je vana opravdu moc malá). Použití vody ze studní ........ano, to také znám. Tento způsob využití má za následek pokles hladiny podzemních vod a u
našich sousedů (ležících níže než jsou naše pozemky) i tak velké využívání podzemních vod, že jim v létě často voda dojde.
Nejlepší by jistě byl vodovod (že Hlade? nebo dokonce balená voda?). Jak správně píše Jitka "BEZ VODY NENÍ Život!!!" Proto je navržení/vybudování vhodného vodního systému (dobrý PK design) jedním z nejdůležitějších prvků. Ano, využiju fosilní zdroje, ale díky využití jejich malého množství vybuduju ekosystém, který mi pomůže k dosažení soběstačnosti a tím k úspoře mnohem většího množství fosilních paliv.

Opravdu pokládáte Supermarketovou Permakulturu za lepší řešení? To znamená model: Budu se tvářit jako drsnohustej
permakulturník a ekolog a budu si honit ego tím, že bagr nepoužívám .......... a pak si do toho supermarketu dojdu (ne, vlastně dojedu, že?) koupit mrkev (samozřejmě v BIO kvalitě) vypěstovanou na druhém konci světa, koupit rybu ulovenou megarybářským monstrem někde v oceánu a kuře z Číny ( a večer to na netu nandám těm méně drsnohustým)? ............ já si raději sním mrkev z vlastní zahrádky, rybu z vlastního rybníku a místo čínského kuřete si dám kačenu z našeho rybníku. Kačenu, která se sama napase na breberkách a okřehku co žijí v tom rybníčku. .......... jo, a že nejsem takovej drsňák jako Hlad? ....To se nedá nic dělat, já už jinej nebudu.

Jitka: Nenech se odradit :-)

 

Odpověď přidal(a) Martin Gross na 30.Listopad.2010 v 15:41
Alespoň v jednom se shodujeme: Voda je fajn. Dodám za sebe, že pokládám za prioritu alespoň mého pozemku, udržet vodu nakopci. To, že se voda posílá, či nechá odtékat po lučinách a políchdo údolí je chyba, kterou už několik měst a vsí v naší zemi pocítilo. Na našem pozemku je pod lučním porostem uježděný jíl, který dávno pozbyl většinu své retenční kapacity. Pokud má někdo v naší republice prapůvodní, nezměněné přírodní půdní podmínky moc mu závidím. U nás se změnily po odlesnění, založením polí, a poté opět, když v polovině 20. století zmizely meze. A znovu, když se z polí stala pastvina a z ní následně louka, kosená traktory. Jistý pan Mollisson v Austrálii na své zahradě vybudoval několik swejlů a jiných terénních úprav za účelem změnit vodní bilanci na pozemku. Já mu fandím a zkusím to po něm. A pokud mi to dá dost vody pro rybník, klidně si ho taky postavím.

U Hradce Králové z Labe odtéká Opatovický kanál, který napájel desítky rybníků v ohbí Labe mezi Hradcem, Pardubicemi a ,.... no tam, na pravém břehu.

Pro vodu ze studní mám využití dvě: Na pití a pro PRVNÍ fáze permatizace v aridních oblastech. Než se nasbírá voda dešťová. Dokud prší, je potřeba dešťovou vodu zdržet na souši tak dlouho, jak jen to jde. Konzervace současné hydrologické situace na odlesněných územích nevidím, jako inteligentní variantu. Každý vzdělanější člověk ví, že vody z podzemí ubývá. Jak jinak ji tam vrátit?

Odpověď přidal(a) QNX na 30.Listopad.2010 v 17:30
Martin Gross: Souhlasím. Voda je naprostý základ a prvky jako swejly, rybníčky a podobně jsou neoddělitelnou součástí permakulturního designu. Už delší dobu se chystám přeložit pár stránek o hospodaření s vodou............ The man who farms water. Je to příběh pana Zephaniah Phiri Maseko ze Zimbabwe .............. velice silný příběh, ze kterého snad i ten největší zabedněnec pochopí jak důležitá je voda............ Pan Phiri sice nepoužívá bagry (V Zimbabwe nejsou tak dostupné jako zde), ale s vodou hospodaří na kopci. Také se mu leckdo smál, že je to blázen a dělá nesmyslnou práci .............. ale jakmile se mu podařilo proměnit pozemek v takovou malou oázu zajišťující dostatek vody a jídla tak je to přešlo. Teď se od něho začínají učit jak "sklízet vodu" a jezdí se na tu jeho "nesmyslnou práci" dívat z celého světa ............. asi jim připadá lepší žít v oáze hojnosti, než chcípat hlady a žízní. No jasné ........... s tím přece uživatel HLAD nemůže souhlasit. HLAD jistě vždycky dává přednost řešení, které přináší hlad.
Nemám teď na překládání čas, ale kdyby se toho někdo chtěl ujmout, tak podklady dodám.

Odpověď přidal(a) QNX na 30.Listopad.2010 v 17:52
    Zephaniah Phiri Maseko ........ Permakulturník, který se o permakultuře dozvěděl až dodatečně.
    Mistr ve spolupráci s vodou.

Odpověď přidal(a) Hlad na 30.Listopad.2010 v 18:27
líbí se mi jak mi vidíte do hlavy a překypujete jízlivostí,obyčejnej les zadrží víc vody než rybník,udržitelná je autoregulace- zbytek je utkvělá představa,okrasný zahrady a erotický křivky rybníčků si strč za klobouk- to by mě nenapadlo co vás napadne ....

,jo a zrovna ta mrkev se nezalívá ,jinak se nenatáhne,...

Až pochopíte ,že ty skládky jsou náš všech stejně jako ta vaše ornice,nebude potřeba bagrů na kopci ani něco dokazovat,ale tady každej potřebuje svuj rybník ,nebo-li hřiště nahraní,lidi zpátky pod stromy

Odpověď přidal(a) Jitka na 30.Listopad.2010 v 18:46
Ale bez vody ten les asi tezko vyroste, ze?
A tady pozor, moje ornice rozhodne nepatri vam. Tim si muzete byt jist. A az prijde ropny zlom a potraviny budou drahe, nebo vubec nedostupne, sve peclive zalevane mrkve si ohlidam.
Hezky vecer.


Odpověď přidal(a) QNX na 30.Listopad.2010 v 18:47
    Hlad: Co dělá tak agresivní odpůrce vody na PermaWebu? Možná jsi tu omylem? Naštěstí jsou i lidé co si vody váží a jsou ochotni přispět k tomu, aby se do krajiny vrátila.
    Plácáš blbosti a podsouváš mi to co jsem tu vůbec nenapsal. Nenavrhuji okrasné zahrady. Jaké funkce plní voda v mém pojetí PK designu jsem zde na několika příkladech uvedl.

Odpověď přidal(a) QNX na 30.Listopad.2010 v 19:04
    Jitka: Hlad se hladu nebojí, on si v tom lese nachytá plnou nůši ryb a kačen :-)

Odpověď přidal(a) Eltariel na 30.Listopad.2010 v 20:43
Hlad:Já příliš nezalévám, protože vodou šetřím, ale pokud mám delší dobu bez deště a nezaleju-li mrkev, pak mám sice mrkev dlouhou , ale ruplou po celé délce. A dlouhou jí mám pávě díky vlhké půdě, zavlažované přinejmenším deštěm. A kyprou půdu mohu mít díky vodě, neuvažuji-li zrovna o písčité půdě. Já mám jílovitou a pokud není voda, tak jílovitá půda se velmi rychle mění v beton a tam se mrkvi moc nelíbí i když si dokáže natáhnout své kořínky. Voda je základ! Díky tomu, že někdo udělá si rybník a ještě k tomu nebesák na kopci, přispívá k lepšímu zásobení vodou lidí, kteří žijí pod ním v údolí. To je docela dobrý vedlejší efekt při hraní si s vodičkou ve vlastním rybníčku. To mě příliš egoistické nepřipadá. A v okolí toho udolí je dost stromů a lesů, ale pitné vody málo. To je jen jeden z mnoha důvodů proč ano pro rybníky na kopci.

Odpověď přidal(a) Hlad na 1.Prosinec.2010 v 4:42
tož eště rýži do toho namontujte a je to super......

bez vody les nevyroste ,ale zcela jistě to zvládne bez vás a vašich nebeských louží

pokud přijde nějakej zlom tak vám na té ornici někdo ustřelí prdel, nebuďte naivní,spíš si vyberte v lese dub ,kterej plodí každej rok dostatek žaludů....

mimochodem,za těch pár let, co žiju s přehradou za zády, můžu říct ,že přinesla do krajiny sucho a vítr....

výborně i mrkev je z vody ale pravidelné zalévání je na škodu

Plácáš blbosti a podsouváš mi to co jsem tu vůbec nenapsal,navíc pokud se mi zdá něco nevhodné okamžitě jsem deklasován na permakulturní hovado

vaše představy jsou opravdu utkvělé....

Odpověď přidal(a) QNX na 1.Prosinec.2010 v 11:05
    Hlad: "deklasován na permakulturní hovado" to je moc silné označení ............ ale když se někdo chová jako tajtrdlík, tak se nemůže divit, že se k němu ostatní podle toho budou i chovat.
    Stále se to téma snažíš překrucovat ........pravidelné zalévání mrkve, pěstování rýže .........to jsou věci úplně mimo. To že máš nějaké špatné zkušenosti s přehradou ještě neznemaná, že špatné jsou i všechny ostatní vodní plochy. Vůbec neznáš naše podmínky, ale jsi takovej machr, že si troufneš prohlásit, že je nesmysl na našem pozemku zadržovat vodu ............. ale já mám po 13 letech pozorování ověřené, že to smysl má. Energetická náročnost je relativně malá. Opakuji, že ten velký rybník sežral pouhých 90l nafty ....... to se mnohonásobně vrátí v pozitivních efektech a ve vyprodukovaných potravinách. Vklad 90l nafty, to byla jednorázová záležitost, ale ten rybník bude fungovat i za 100let (výhodou nebesáků na kopci je i to, že se nezanesou tak rychle jako rybníky s přítokem někde v nížině) a každý rok mi "pár litrů nafty" ušetří. Když to dobře půjde, tak mi ta soustava rybníčků zajistí pokrytí celoroční spotřeby ryb a kachen .............a například i vhodný životní prostor pro kachny, které zase dokáží potlačit slimáky a my díky tomu sklidíme i mnohem víc potravin na souši ........... není to pouze o zalévání (ono se u nás zase tolik nezalévá). Těch užitečných vztahů a efektů je celá řada ..........ale to pro tebe nejsou argumenty, ty máš tmu před očima hned jak se řekne voda. Pokus se najít nějaký argument proti vodním plochám a ten můžeme probrat ............dokud budeš reagovat tak emotivně a bez argumentů, tak tě budu muset považovat za toho tajtrdlíka. Třeba by ti pomohl otevřít oči nějaký dobrý permakulturní kurz ...... možná by ses tam naučil dívat na svět trochu jinak :-)

Odpověď přidal(a) Miloš na 1.Prosinec.2010 v 16:08
S jezírkem bez fólie zkušenost zatím nemám, ale pozoroval jsem jev, při kterém jsem pochopil, proč Sepp Holzer vytváří dno rybníku z vrstvy zvodnělého jílu - bahna. V létě jsem kopal základy pro dům. Dva dny s pomocí bagru a pak čtyři týdny ručně. Ve žlutém a šedém jílu. Sem tam se objevila žížala, před pražícím sluncem jsem je házel do vlhka a stínu. Den před betonováním přišla bouřka s průtrží mračen, výkopy byly beznadějně zaplaveny. Co s tím? Ale druhý den ráno se jdu podívat a - voda skoro nikde! Jen v některých kalužích jsem pozoroval jak se tu a tam ze dna objevil malý ocásek, zavrtěl se a zmizel. Dříve jednolité dno bylo jak řešeto. Žížaly mi to vypustily! Aby se tohle nestalo s jezírkem, je třeba vytvořit silnější vrstvu bahna, do kterého když se žížaly dostanou, tak zase vycouvou a dírka se sama vyspraví. Divočáci si ve vrstvě bahna libují, pak žížaly nemají šanci, to Sepp Holzer geniálně odpozoroval.
A k diskusi Hlad a QNX: Dobře jsem se pobavil, ale je mi z toho malinko smutno. Protože Hlad má svoji pravdu a zkušenosti, žije přírodně, žádná supermarketová permakultura. A QNX má také svojí pravdu a zkušenosti. Což takhle vžít se navzájem do svých různých situací, a navzájem se svými zkušenostmi obohatit.....spojit je....ne se rozdělovat hádkami. Tuším je to jeden z permakulturních principů, tedy podle D. Holmgrena.

Odpověď přidal(a) QNX na 1.Prosinec.2010 v 20:43
Miloš: pokud je to v místě s jílovou vrstvou na propustném podloží, tak se to stát může. V našich podmínkách je pod jílem skála a tady žížala nemá šanci. Další efekt co tu funguje je bobtnání jílu po namočení. Když udělám 2m hluboký výkop a v něm díru (jako po žížale) a napustím do toho vodu, tak se ta díra sama uzavře. Chce to udělat zkušební výkop a prozkoumat místní podmínky ..........však to tak dělá i Sepp Holzer. Problém je v tom, že nezkušený člověk z toho výkopu moc nepozná ........ ale stačí vybagrovat jeden Krameterhof a zkušeností je hned dost :-)
Co se týká Hlad X QNX ............ já se snažím nedělat jednoznačné závěry. Několikrát jsem psal, že každý projekt/místo/design ...... chce idividuální přístup. Dovedu si představit spoustu míst, kde bych se přiklonil k názoru, že dělat jezírko je nesmysl (tedy že Hlad má pravdu) Na druhou stranu na spoustě jiných míst může být jezírko tím nejlepším řešením. Proto jsem se nedal a na ten jednoznačný odpor jsem reagoval odpovídající protireakcí. Prostě zákon Akce-Reakce :-) Je možné, že Hlad žije přírodně a se supermarketovou permakulturou nemá nic společného ........... pak bude nejlepší, kdy svůj názor podloží konkrétní zkušeností, poznatkem ............ to bude mnohem přínosnější a rád si jeho (třeba i opačný) názor/zkušenost přečtu.

Odpověď přidal(a) JiriS na 15.Prosinec.2010 v 17:38
Ahoj, právě jsem dočetl tuto diskusi a musím podotknout, že z toho opravdu nejsem moc moudrý. Bavíte se o stokubíkových jezerech na arových plochách, ale co takle třeba 8-10m3 na malé zahradě v jílu? Bydlím v cihlářském kraji a moc dobře si vzpomínám, když jsem přistavoval a měl vyhloubené sklepy, tak přišla průtrž a já měl ze sklepů obrbazén. Voda se nevsakovala a já to musel odčerpat. Jezírko mám malé na fólii, kterou mi pes někde drápkem propíchl a voda pomaloučku uniká, dirku jsem nenašel. Příští rok to chci zkusit bez fólie, protože žlutého jílu mám dostatek. Seppova metoda má logiku, ale jde to i v malém, udusat nohama, i když nevím co, protože jílka je dost zhutněná, ale asi kvůli zvíření jemných sedimentů, které po usazení vše ucpou. Mám ryby, které tam chci opět dát a o které bych nerad přišel, nejsou to vzácné exempláře, ale líni a drobné rybky z Labe. Nejde mi o jezírko na koupání, ale o okrasné s rybama a upravující mikroklima na zahradě. Chci tam svést jeden z dešťáků ze střechy. Odpusťte, ale těch praktických rad zde moc nezaznělo. Tak co myslíte, půjde to nebo ne??? To je "hozená rukavice", tak se ukažte. Díky.

Odpověď přidal(a) QNX na 15.Prosinec.2010 v 23:52

    Sakra......... napsal jsem dlouhou odpověď a smazal jsem ji tím stupidním tlačítkem "Odeslat":-(

    Takže jenom stručně.

    Když se to udělá dobře, tak to půjde i v 8-10m3 velikosti.

Odpověď přidal(a) Jitka na 16.Prosinec.2010 v 11:11
    Ja tedy zadne male funkcni jezirko nevidela, ale z dostupnych info myslim, ze u takhle maleho jezirka bude problem udrzet vodu v dobre kondici. V lete se jezirko muze prehrivat, navic je asi dost narocne udrzet cely ekosystem v chodu, cim je vetsi tim je stabilnejsi. V dostupne literature se uvadi minimalni velikost jezera, aby se mohlo samo cistit a fungovat, 60-80m2.

Odpověď přidal(a) QNX na 16.Prosinec.2010 v 13:56
    Jitka: samozřejmě každé jezírko podléhá procesu eutrofizace a je otázkou správného designu jak tento proces vracet do počátečního - neeutrofizovaného stádia. Tvorba jezírka neznamená pouhé vykopání díry a podniknutí takových kroků, aby se v té díře udržela voda ........  ke tvorbě jezírek patří i pochopení přírodních dějů odehrávajících se v jezírku.

Odpověď přidal(a) Petra Stejskalová 30.Prosinec.2010
    Ráda bych se připojila k dotazu/výzvě JIRIHO S: Je možné vybudovat malé desetimetrové jezírko bez bagru holýma rukama/nohama/lopatou nebo čím? Pokud ano -- jak? Má někdo s takovou tůňkou vlastní zkušenost? Sepp Holzer se o svých prvních pokusech o tůňku v knize zmiňuje, bohužel je nijak nerozvádí...

Petra Stejskalová Permalink Odpověď přidal(a) Petra Stejskalová před 10 hodinami

    BENTONIT

    Narazila jsem na příspěvek Jaroslava Svobobdy o jezírkách bez fólie, kde zmiňuje využití bentonitu v hrázi (http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/prirodni-bazen-aneb-cista-zd...). Máte s bentonitem někdo vlastní zkušenost?

Odpověď přidal(a) QNX 30.Prosinec.2010
    Petra Stejskalová: Vzhledem k tomu, že i největší staré čínské zahrady o rozloze mnoha hektarů s jezírky o  tisících m3 nedělal žádný bagr, ale pouze armáda kopáčů ..... že  i vznik našich mnohahektarových rybníků je datován do doby předbagrové ..... tak vykopat to jistě jde i ručně. Sepp Holzer není dobrý příklad, protože má velký přítok vody, těsnost rybníčků v podatatě vůbec řešit nemusí (jeho největší problém je zajistit, aby mu to celé neujelo po svahu dolů). Těsnění pomocí jílu bylo dostatečně prověřeno už před stovkami let (počátky Čína, Japonsko ....) Použití bentonitu je ověřené také, dokonce se vyrábějí těsnicí bentonitové rohože. Použití bentonitových rohoží je snadné a mnohem méně pracné než v případě tradičních postupů s jílem, ale cena je v podstatě nepřijatelná. Velikost vodní plochy IMHO není vůbec omezené nahoru ani dolů ( to je tvrzení, které je v rozporu s názorem drtivé většiny rybníkářů), ale v případě malé plochy může být nutné použít nějaký sofistikovanější způsob deeutrofizace ........ například doplnění o filtrační lože v podobě zeleninového záhonku plného breberek jako jsou nitrobacter sp., nitrospira sp., a nitrosomonas sp., které zajistí naprosto perfektně fungující  "oddusíkování" vody, o "odfosforování"se zase postará ta zelenina atd.

    Prostě použít rozum a znalosti fungování ekosystému ........... ale někdo to třeba vyřeší pokecem s vodníkem :-)

Odpověď přidal(a) Petra Stejskalová 30.Prosinec.2010
    Vodník by nebyl marný, ovšem jeho výskyt na naší zahradě je stejně pravděpodobný jako návštěva ochotných čínských pomocníků... Stejně jako při stavbě suchých zídek musím hledat či vymýšlet postup, jak docílit výsledku, aniž by armáda mých kopáčů v počtu jediné nesportovní ženské středního věku přišla o život/zdraví/rozum :-)

    V místě zamýšlené tůňky (vlhký dolík pod skálou, kdysi tudy tekla stružka šedé vody z hospodářství výše ve svahu) předpokládám skálu, kamení a jíl, ovšem v jaké kvalitě? Bentonitová rohož by se (asi) hodila na stranu vzdálenější od skály, zkusím tedy napřed dusat a temovat vlastní hmotností :-) :-) :-) (nějaký grif na to neznáte?), a když už jsem si takovou kravinu vymyslela, smíchám jíl s kravinci a uvidíme, jakou to udělá krustu :-) :-) :-)

    Každopádně děkuji za tip s těmi Nitrobacter sp., ušetřil jste mi hromadu času s hledáním :-)

 

Odpověď přidal(a) QNX 30.Prosinec.2010

    Petra Stejskalová: Vůbec ze všeho nejlepší je čínský vodník s lopatou  :-)

    Vlastní hmotnost je nedostatečná, používá se pěch a palice.

    Kravinec tam dodá spoustu živin ....... bude z toho tak krásně zelená voda, že to bez problémů poslouží jako výrobna vodníků (stačí ponořit normálního žlutého číňana a ihned po vytažení z něj bude krásně zelený čínský vodník).

    V Japonsku se do toho jílu přidávala nařezaná sláma nebo srst zvířat, dělalo se několik vrstev o různém složení. Používala se i "pečetící směs" tajného složení, která se po napuštění přidávala do vody. Angličané zase používali při stavbě "dew pond" slámu pod jílovou vrstvu (což nechápu) a proti žížalám a jiným perforátorům se přidával dehet a saze (což je naopak logické), proti praskání (které dokáže celou práci znehodnotit) se to celé přikrývalo slámou nebo kamením ......... atd. atd.

    Je to prostě řemeslo jako každé jiné :-) Pro dasažení mistrovské úrovně by 20 let praxe mohlo stačit :-)

Odpověď přidal(a) Petra Stejskalová 30.Prosinec.2010

    Pěch je úžasné slovo a vibrační dusadlo ještě lepší :-) A další prima tip!

    Jak fungoval pěch za starého Krčína z Jelčan?

Odpověď přidal(a) QNX před 31.Prosinec.2010
Petra stejskalová: Pěch byl špalek o průměru cca 15cm a délce cca 1m na jednom konci opatřený držátkem. Moderní vibrační dusadlo by se dalo použít na rovné dno, ale na stěnách by použít nešlo ......... možná nějaká odlehčená verze (obdoba příložného vibrátoru na beton).

Odpověď přidal(a) 31.Prosinec.2010
toho mistrovstí dosáhne ten kdo umí jezírko zasadit jako rostlinu,a ono roste,sem tam se to usměrní ku představě lidské,a zase to roste.......smějte se ,ale je to tak
Odpověď přidal(a) Petra Stejskalová před 4 hodinami
Proč by se měl někdo smát? Napsal jste to hezky :-)

Odpověď přidal(a) QNX 31.Prosinec.2010
JJ, je to pěkné ........ roste, roste ......... až zaroste :-)

Petra Stejskalová 31.Prosinec.2010
I kdyby ta moje tůňka nakrásně zarostla, bude to úspěch -- když tam vydrží voda, nebudu mít tůňku, ale mokřad. Taky dobrý :-)

Odpověď přidal(a) Eltariel 31.Prosinec.2010
Hlad: Moc pěkně napsaný postřeh nebo zkušenost, že Tys už nějakej taky zasadil?

Na jare se chystam.. ano bagrovat .) jezirko a nad jezirkem protahnout svejly v mirnem sklonu k vrstevnici. Priblizny objem jezirka bude 70m3, nejvetsi hloubka do 2m. Napajeni destem takze uz vyse zmineny, nekterymi proklinany, "nebesak". Rocni srazkovy uhrn mame kolem 700mm/rok. Zachytna plocha cca 140m2 strechy a 1200m2 svejlovany svah nad jezirkem. Tak snad to bude stacit. Umisteni je ve svahu, takze hraz budu tvorit prehozem vykopaneho materialu. Inspirace je zrejma ze zmineneho dokumentu Harvesting Water the Permaculture Way. Podlozi je jilove takze utesneni dna chci resit rucne a to vymazanim jilem, pripadne s pechovanim, tusim ze bude dostatecne jemny na to aby dno utesnil .. minimalne do jednoho nebo dvou let by virenim jemnych castic jilu utesneni mohlo fungovat dostatecne. Kazdopadne za pokus mi ten den s bagrem stoji .. Dokud je nafta tak levna ze .) Pri rybnikarstvi byla tez bezna praxe vymazani dna kravincem, ktery tesni velice dobre a pod vodni hladinou vytvori zpevnenou krustu. (zdroj Prof. Tlapak, prednaska) Kravinec ale v pozadovanem mnozstvi zrejme nesezenu, takze toto nevyzkousim. Tady bude zrejme hrat roli i dodani zivin pro zelene aby cesky kaprik mel co papat .)

 

Mam dotaz ke konstrukci jezirka, konkretne vypoustecimu systemu, protoze toto by mohlo byt fajn mit poresene

QNX: vsiml jsem si na fotce http://www.sobestacnost.cz/modules/coppermine/albums/userpics/Rybni... ze mas v hrazi zabudovanou novodur trubku, ustici k predpokladane hladine jezirka. Ta je resena jako vytahovaci? Taky by mohla resit funkci prepadu (pro sber a odplaveni plovoucich necistot) pripadne zamezit poskozeni hraze pri zvyseni hladiny. Stejne jako prepad vydlazdeny kameny.

 

Dale mate nejake tipy na vhodny druh rostlin na oseti obnazenych swejlu a hraze? Lawton v tom dokumentu neco seje .. asi nejake legumiozy cico .. dokazu si tam predstavit lupinu vlci bob apod.

 

PS: nejake obrazky z dokumentu ...

1. ovlivneni spodnich vod, provhlceni svahu pod svejlem

2. konstrukce hraze, zarez kvuli prusaku a svezeni hraze, hladina 75 cm pod hornim okrajem hraze

3. test tesnosti materialu, otocena sklenice s vodou ucpana bochankem z jilu

4. tvorba pobreznich zon z humozniho materialu kvuli cistote vody, jil = kalna voda

Marek Parek: Je to jak píšeš, kravinec je fajn jako hnojení vody pro chov ryb, ale pokud chceš čistou vodu, tak ho nepoužívej.

Co se pěchování týká, tak to je dost náročná práce a pokud ji budeš dělat ručně, tak to asi odflákneš (odpadneš únavou a dojdeš k názoru "to stačí") Takže bych doporučil nějakou vhodnou techniku ...... Max Vittrup Jensen plánuje akci "Přírodní jezírko – bez fólie"  http://permalot.org/en/program-2011   ......... a aby to nebyla tak velká dřina tak de té doby asi nějaký šikovný forichtung na pěchování jílu sestavím a přivezu (tak se potom případně můžeme domluvit i na zapůjčení).

Ta trubka ............. je to 200mm průměr a naše průtoky bez problémů zvládá s rezervou (odhaduji, že stačí do 40l/s, ale to by se dalo vyhledat nebo spočítat). Slouží jako přepad a u dna je odbočka s klapkou, kterou to můžu celé vypustit. Je to moderní model staré rybníkářské "lopaty" .... jenom to má těsnění a je to z plastu. Model "Sepp Holzer" .... tedy trubka naklápějící se v kolenu bez těsnění nemůžu doporučit. Pro nebesáky je nevhodný! Vydlážděný přepad neuškodí, ale nebesák to bez něj asi bez problémů přežije.

QNX: v pripade ze se rozhodnes jezirko vypustit, tak to budes resit jak? Pujde to z brehu?

Jinak ten system si dokazu trochu predstavit .. A teprve ted mi dochazi meritko toho "rybnicku", pokud je trubka 20cm .))

Jak si resil nivelaci? Mel si laser nebo nejaky sklonomer, popr. hadicovou vodovahu?

Marek Parek: Rybníkářská lopata má na sobě přivázaný nějaký provaz, lanko, řetízek ....... a jeho konec se schovává pod hladinou (aby to nějaký trouba nevypustil). Pak stačí zatáhnout z břehu a tím to vypustíš.

Velikost rybníčku ..... je to trochu větší, ale má to sloužit k chovu ryb, proto byla taková velikost nutná.

Nivelace ......... mám nivelační přístroj. Určitě se vyplatí jak pro předběžné vyměření, tak i v průběhu zemních prací. Používám to i pro návrh swejlů, měření vrstevnic do map, vyměřování sklonu trubek atd. Dnes bych asi víc využil totálku, ale nemám nepotřebných cca 50 000kč, tam mi musí stačit nivelák.

Také jsem si koupil v USA "Sight Level"  to je takové šikovné kukátko s bublinou, výborné pro rychlé zhodnocení pozemku a plánování jezírek. To je ten dalekohled co používá na videu i Lawton. V ČR jsem se s tím nikde nesetkal a ani nevím jak ten název přeložit.

zkusil někdo beton,jíl je dost často nutné přivést z velké vzdálenosti a folie mi připadá mimo jiné i dost drahá.
Milan Paldus: Ložiska kvalitního jílu jsou početnější než cementárny :-) Energetická náročnost betonového řešení je také větší................. ale ano, jezírka se dělají i z betonu.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby