Protože alespoň 1 další člověk má zájem debatovat (směňovat) na téma jedlých trvalek, zakládám nové téma a kopíruji sem pár příspěvků z jiného vlákna:

Jedlé trvalky:

Rozdělil bych je na divoké, co rostou přirozeně kolem nás. Těch je opravdu spousta a osobně je k jídlu preferuji. Výrazná a nezvyklá chuť je jen o zvyku.

A jedlé trvalky (nebo samovysemeňující jednoletky), co člověk vysadí na záhon, do guildu..., a o kterých je tady řeč. Osobně mám zkušenost s těmito:

křez úzkolistý (krátkověký, vysemeňující, nenáročný),

lebeda zahradní červená/zelená a merlík obrovský (hojně se vysemeňující - až moc, nenáročný, v zimě oblíbený ptáky - miliony malých semínek),

sléz maurský, sléz pyžmový, topolovka, proskurník,

měsíček lékařský - květy jsou výborné - to mě překvapilo,

jedlá chryzantéma - listy i květy,

fenykl obecný,

lichořeřišnice větší (u nás na Vysočině semínka nepřezimují, sázíme každý rok) - před zámrazem nakládám celou rostlinu jako zelí,

pažitka, cibule sibiřská,

divoké rajče (samovýsev),

šťovík kyselý a zahradní,

bylinky (šalvěj, pelyněk, tymián, yzop, meduňka),

aromatický muškát (pelergonie) - květy přijemné kyselkavé chuti,

plamenka šídlovitá, plamenka latnatá - jedlé květy,

jitrocel vranožka - dužnaté listy,

libeček,

topinambury,

aj.

Mike Dundee: daly by se s Tebou vyměnit, nebo koupit rostliny, o který píšeš?

hlízy oky, hlízoly nachové, čistce hlíznatého, lichořeřišnice hlíznaté (lichořeřišnice jsem měl z Droždína, ale asi uschly nebo nedaly zimu) a vytrvalá kapusta a brokolice. Díky.

Prohlédnuto: 339 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Mike Dundee: Jasně, experimentovat je potřeba a já budu rád, když se na tu práci najdou nadšenci. Jen tomu sám moc energie nebudu dávat. Například topinabury jsem letos dal naposledy, příští rok už na ně kašlu. Rostou parádně, ale nemám pro ně žádné rozumné využití.  To raději tu plochu využiju na fazole a obilniny.

Tak objevem roku jsou u mě topinambury. Letos po rozšíření políčka už jich sklízím více a tak došlo i na různé recepty a experimenty. To, že jsou bezúdržbové tu již zmíněno bylo. Ovšem velice oceňuji možnost nakutat si zásobu uprostřed zimy, kdy zem není zmrzlá. Takto jsem letos několikrát při oblevě vykopal kýbl topinambur, venku opral a uložil do ledničky.

Po mrazech mají dokonce sladší chuť. Chutná nám jen tak nasyrovo místo kedlubu, nastrouhat do salátů, nebo v polévce místo kedlubů (chuť mi přijde něco mezi kedlubem a mrkví). Jako příloha místo brambor nám to moc nechutná, je to takové rozblebané. Nevýhodou je, že po konzumaci většího množství topinambur se u citlivých jedinců může objevit plynatost (ne nadarmo je v anglicky mluvících zemí přejmenovali z artichokes na fartichokes, od slova fart=prdět). Člověk si na ně musí zvyknout a pak lze dávky zvyšovat (ve střevech se vyvine zdravější prostředí, topinambury totiž fungují jako prebiotikum), ale rozhodně to nikdy s množstvím nepřehánět...

Každopádně jsem letos zkusil vyrobit kvašené topinambury. A je to lahůdka. Chutnají mi víc než obyčejné kvašáky z okurek. Topinambury nakrájet na kostky, z malé části udělat v mixéru kaši smíchanou s vodou a kapslí s laktobacily, topinambury naložit do sklenice a zalít touto tekutinou, přidat česnek, zázvor a kurkumu. Nechat 4-5 dní kvasit. Bez soli. Chuťovka a hlavně bakterie mléčného kvašení rozloží látky, které způsobují u lidí plynatost. A navíc se z prebiotika stalo i probiotikum. Díky absenci soli lze zbytek šťávy použít např. do hrachové či čočkové polévky místo octa.

Z jaké jiné zeleniny si můžete uprostřed zimy udělat kvašáky ? U mě to letos topinambury vyhrály...

To je hezky pozitivní pohled na topinabury. Pokud se pěstují někde, kde nic jiného neroste, jsem pro. Nakrmit "souseda" je také bohulibá záležitost. Jen je dobré mít současně na paměti, že z 0,31 ha je nutné uživit jednoho člověka.

Ahoj Miku,

světelný kořen pěstuju, buď v bednách s tím že se na zimu vybere a dá do sklepa, nebo ve skleníku jako trvalku, přežil tam i loňskou zimu kdy u nás bylo venku -20, ale nevím kolik stupňů bylo ve skleníku, tam teploměr nemám.
Těch vzdušných hlízek (pacibulek) mi narostlo vždycky jen málo, k jídlu by to moc nevydalo, ale kořeny mi narůstají docela velké. Kdybys chtěl můžu s Tebou pár kořenů za něco vyměnit.

Petr



Mike Dundee říká:

Ahoj Tomáši,

oku (oxalis tuberosa), hlízolu nachovou, čistec hlíznatý a lichořeřišnici hlíznatou jsem sehnal a sázel letos na jaře. Rostly pěkně a tohle bude jejich první zima, takže doufám, že přežijí. Pokud ano, není problém udělat směnu - líbí se mi nějaké tvé zeleniny. Na jaře tedy budu informovat.

Oka (Oca - Yam - Oxalis tuberosa)

- podle odrůdy se hodí do zóny 5-9, záleží na kultivaru. Některé přežijí větší mrazy, jiné odrůdy vymrznou. Také jsou odrůdy kyselejší a sladší (mají méně kyseliny šťavelové). Sám jsme zvědav co z toho bude a jestli to přežije, ten od koho oku mám ji schovával do sklepa.

- výborná stránka o Oce

Hlízola nachová (Groundnut - Apios americana)
- podle PFAF přežije v zóně 5

Čistec hlíznatý = Čistec sieboldův  (Chinese Artichoke - Stachys affinis = Stachys sieboldii)
- podle PFAF do zóny 4

Lichořeřišnice hlíznatá (Mashua - Tropaeolum tuberosum)
- podle PFAF je do hardiness zone 7, takže jej na zimu zkusím více zamulčovat.

Asi před 14 dny mi dorazily z Británie od Crawforda tyto trvalky:

Vytrvalé zelí/kapusta - Brassica oleracea Acephala – Ewiger Kohl

Doporučuji tuto stránku - tam píší o vytrvalých kapustách více i se spoustou fotek...

Vytrvalá brokolice = brokolice květáková (perennial broccoli - B. oleracea botrytis aparagoides „Nine star“)
Dobrá je tato stránka. Na permies.com se o této brokolici bavili a kdosi ji pěstuje v zóně 5, ikdyž ze začátku mu pár rostlinek zimu nepřežilo.

Nechci riskovat ztrátu těchto dvou vytrvalých rostlin, takže kolem nich raději tuto zimu vybuduju kryt z chvojí, příští rok zkusím z řízků namnožit (podle tohoto videa) a dále experimentovat jakou zimu přežijí a jak moc se musí chránit. Až toho budu mít více, tak ti také mohu poslat.

Kavkazský špenát (Hablitzia Tamnoides)

viz PFAF- velice mrazuodolná

Čínský jam (světelný kořen - Dioscorea batatas - Chinese Yam)
Někde jsem četl článek jak to u nás kdosi pěstoval na zahradě, takže by to u nás mělo přežít (jinde píší že se jedná o nejotužilejší jam), ale nemohl jsem sehnat sazenice. Od Crawforda mi dorazily 4 malé kuličky (aerial tubers), které jsem dal zatím do kompostu se zeminou do sklepa, aby mi to na záhonku nesnědly myši, na jaře by se mělo probrat (klíčí 3 týdny při teplotě 20 stupňů) a začít tvořit klasickou hlízu (kořen). Tak uvidím.

Vytrvalý pór (Allium ampeloprasum babingtonii - Babington's Leek)
Vysadil jsem na záhonek několik cibulek, uvidíme. Přežívá dokonce v zóně 3.

Zde je nějaké info s fotkama.

Petr Bulant: Ahoj Petře, díky za info. Uvidím, zda-li mi vyroste nějaký kořen z těch 4 pacibulek. Do budoucna můžeme určitě také něco vyměnit. Zatím ale musím počkat co mi přežije a co se jak rozroste (zatím to mám všechno víceméně v 1 kusu).

drama: Úplně nevím, jak to myslíš. Zaplevelení pozemku topinambury se dá provést vhodnou zábranou. Na stejném místě se dá topinambura údajně pěstovat několik let. Topinambura nemůže sloužit k uživení jako např. náhrada brambor, protože narozdíl od nich je nízkokalorická, obsahuje málo stravitelný inulin (pro člověka spíš slouží jako prebiotikum). Ale nejenom kaloriemi živ je člověk - dle studií obsahuje dost minerálů a stopových prvků, které také potřebujeme. Takže já ji beru jako vhodnou doplňkovou zeleninu na zimu. A nemám v úmyslu ji pěstovat ve velkém. Podle mě stačí tak 2 až 4 m2 na osobu pro zimní použití.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby