Protože alespoň 1 další člověk má zájem debatovat (směňovat) na téma jedlých trvalek, zakládám nové téma a kopíruji sem pár příspěvků z jiného vlákna:

Jedlé trvalky:

Rozdělil bych je na divoké, co rostou přirozeně kolem nás. Těch je opravdu spousta a osobně je k jídlu preferuji. Výrazná a nezvyklá chuť je jen o zvyku.

A jedlé trvalky (nebo samovysemeňující jednoletky), co člověk vysadí na záhon, do guildu..., a o kterých je tady řeč. Osobně mám zkušenost s těmito:

křez úzkolistý (krátkověký, vysemeňující, nenáročný),

lebeda zahradní červená/zelená a merlík obrovský (hojně se vysemeňující - až moc, nenáročný, v zimě oblíbený ptáky - miliony malých semínek),

sléz maurský, sléz pyžmový, topolovka, proskurník,

měsíček lékařský - květy jsou výborné - to mě překvapilo,

jedlá chryzantéma - listy i květy,

fenykl obecný,

lichořeřišnice větší (u nás na Vysočině semínka nepřezimují, sázíme každý rok) - před zámrazem nakládám celou rostlinu jako zelí,

pažitka, cibule sibiřská,

divoké rajče (samovýsev),

šťovík kyselý a zahradní,

bylinky (šalvěj, pelyněk, tymián, yzop, meduňka),

aromatický muškát (pelergonie) - květy přijemné kyselkavé chuti,

plamenka šídlovitá, plamenka latnatá - jedlé květy,

jitrocel vranožka - dužnaté listy,

libeček,

topinambury,

aj.

Mike Dundee: daly by se s Tebou vyměnit, nebo koupit rostliny, o který píšeš?

hlízy oky, hlízoly nachové, čistce hlíznatého, lichořeřišnice hlíznaté (lichořeřišnice jsem měl z Droždína, ale asi uschly nebo nedaly zimu) a vytrvalá kapusta a brokolice. Díky.

Prohlédnuto: 156 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Zatím spíš takové "koření" a "zelenina", nic moc k pořádnému jídlu. Do této kategorie by se dalo zařadit nespočet dalších rostlin. Problém je najít něco, co by poskytovalo významné množství cukrů, tuků, nebo bílkovin a bylo to bez práce.

Ahoj Tomáši,

oku (oxalis tuberosa), hlízolu nachovou, čistec hlíznatý a lichořeřišnici hlíznatou jsem sehnal a sázel letos na jaře. Rostly pěkně a tohle bude jejich první zima, takže doufám, že přežijí. Pokud ano, není problém udělat směnu - líbí se mi nějaké tvé zeleniny. Na jaře tedy budu informovat.

Oka (Oca - Yam - Oxalis tuberosa)

- podle odrůdy se hodí do zóny 5-9, záleží na kultivaru. Některé přežijí větší mrazy, jiné odrůdy vymrznou. Také jsou odrůdy kyselejší a sladší (mají méně kyseliny šťavelové). Sám jsme zvědav co z toho bude a jestli to přežije, ten od koho oku mám ji schovával do sklepa.

- výborná stránka o Oce

Hlízola nachová (Groundnut - Apios americana)
- podle PFAF přežije v zóně 5

Čistec hlíznatý = Čistec sieboldův  (Chinese Artichoke - Stachys affinis = Stachys sieboldii)
- podle PFAF do zóny 4

Lichořeřišnice hlíznatá (Mashua - Tropaeolum tuberosum)
- podle PFAF je do hardiness zone 7, takže jej na zimu zkusím více zamulčovat.

Asi před 14 dny mi dorazily z Británie od Crawforda tyto trvalky:

Vytrvalé zelí/kapusta - Brassica oleracea Acephala – Ewiger Kohl

Doporučuji tuto stránku - tam píší o vytrvalých kapustách více i se spoustou fotek...

Vytrvalá brokolice = brokolice květáková (perennial broccoli - B. oleracea botrytis aparagoides „Nine star“)
Dobrá je tato stránka. Na permies.com se o této brokolici bavili a kdosi ji pěstuje v zóně 5, ikdyž ze začátku mu pár rostlinek zimu nepřežilo.

Nechci riskovat ztrátu těchto dvou vytrvalých rostlin, takže kolem nich raději tuto zimu vybuduju kryt z chvojí, příští rok zkusím z řízků namnožit (podle tohoto videa) a dále experimentovat jakou zimu přežijí a jak moc se musí chránit. Až toho budu mít více, tak ti také mohu poslat.

Kavkazský špenát (Hablitzia Tamnoides)

viz PFAF- velice mrazuodolná

Čínský jam (světelný kořen - Dioscorea batatas - Chinese Yam)
Někde jsem četl článek jak to u nás kdosi pěstoval na zahradě, takže by to u nás mělo přežít (jinde píší že se jedná o nejotužilejší jam), ale nemohl jsem sehnat sazenice. Od Crawforda mi dorazily 4 malé kuličky (aerial tubers), které jsem dal zatím do kompostu se zeminou do sklepa, aby mi to na záhonku nesnědly myši, na jaře by se mělo probrat (klíčí 3 týdny při teplotě 20 stupňů) a začít tvořit klasickou hlízu (kořen). Tak uvidím.

Vytrvalý pór (Allium ampeloprasum babingtonii - Babington's Leek)
Vysadil jsem na záhonek několik cibulek, uvidíme. Přežívá dokonce v zóně 3.

Zde je nějaké info s fotkama.

Ještě bych chtěl přidat odkaz na dobré video od Erica Toensmeiera, autora jedné z knížek o vytrvalých zeleninách, kterou jsem zmiňoval. Ukazuje tam na své zahradě polykulturu topinambur, čistce a hlízoly. Topinambur vytváří tyče po kterých se pne hlízola, která fixuje dusík a čistec který snese zastínění dělá živý mulč. Na konci videa je také vidět ten čínský jam (dá se jíst kořen nebo ty vzdušné hlízky které jsem dával do květináčů a kterými se to množí):

Video

Pozn. ten člověk žije v zóně 5 a kromě spoluautorství na dvojknize Edible Forest Gardens a kromě knihy Edible Perennials A-Z napsal knihu "Paradise Lot: Two Plant Geeks, One-Tenth of an Acre, and the Making of an Edible Garden Oasis in the City", která je velice čtivá a popisuje v ní právě jak sázel svoji permakulturní zahradu na utuženém zanedbaném pozemku, složenou z větší části z jedlých trvalek a sumarizuje v ní své úspěchy či omyly.

Mike Dundee: Dioscorea batatas pěstuje moje máma, před pár dny ho sklízela a náhodou jsem byl u toho. Sklidila překvapivě velké hlízy. Pěstuje to už asi třetím rokem. No, bez práce to teda není :-D

QNX: Dobré slyšet. A nemyslíš náhodou batáty (sladké brambory) ale opravdu ten jam (ten má takovýto kořen)? A jaká je s tím práce (pokud nepočítáme zalévání a vykopávání) ?

A ty cukry, tuky a bílkoviny už by ty rostliny zmíněné nahoře poskytoval mohly ne ?

Mike Dundee: Jo, tvar, barva i velikost sedí.  Pěstuje to v takové bedně s pískem a slámou. Hele já to neřeším, já jenom montuju a demontuju tu bednu :-D Batáty zase pěstoval (nebo pěstuje?) tchán.

Rostliny zmíněné nahoře ...... nic extra výživného tam nevidím. Spíš zdroj vlákniny, minerálů, vitamínů a podobně. Základ stravy z toho moc udělat nepůjde. Nechci to nijak snižovat, jako doplněk stravy to je fajn, ale ani bych tomu nepřikládal moc velký význam. Pořád budeš potřebovat nějaký šikovný zdroj základních živin a v tom docela bodují ty tradiční potraviny.

Mike Dundee: Ok, až budeš mít rostliny rozrostlé, ozvi se. Díky.

QNX: Pro mě je to 'koření' a 'zelenina' plnohodnotným jídlem na celé dopoledne (nebo na 2 - 4 hodiny). Cukry jsou v ovoci, tuky v ořeších. Základním kamenem pro tvorbu svalů jsou esenciální aminokyseliny (které jsou ve zmiňovaném 'koření' a 'zelenině' a v ořeších). Kdyby to byly bílkoviny, jsou býložravci vyhublí na kost.  

QNX: nedalo mi to a chtěl jsem na tvůj popud zjistit něco o dietických vlastnostech výše zmíněných hlíz:
topinambury - sacharidů obsahuje podobně jako brambor (až 20%), ale jedná se hlavně o inulin, který je nestravitelný, takže se jedná spíše o nízkokalorickou potravinu. Na druhou stranu spousta prospěšných látek a minerálů a ten inulin funguje jako prebiotika.
hlízola - velice výživná, podle PFAF obsahuje hodně bílkovin - až 17% (2,5x více bílkovin než srovnatelné množství vajec, nebo také 3x více než v bramborách)
čistec - obsahuje protein a polysacharidy (nemůžu najít kolik %), ale je považován spíše za nízkokalorickou (75 kcal na 100g)
lichořeřišnice - 16% bílkovin. Ale pozor! Je to údajně anafrodiziakum!  (neplést si s afrodiziakem :-)
oka - 11 - 22% polysacharidů, nevýhodou je ta kyselina šťavelová v některých druzích. V těch sladkých je její obsah dokonce nižší než v bramborech
čínský jam - až 20% škrobu v kořeni, obsah těch vzdušných hlízek se mi nepodařilo zjistit.

K tomu čínskému jamu jak pěstuje tvá matka - pěstovat se dá právě několika způsoby:
- intenzivně v těch bednách - plní se pískem, slámou a kompostem - výhodou těch beden je pak to, že rychle sklidíš celý neporušený kořen (ale zase kolem toho asi musíš více skákat behem sezóny... ?)
- extenzivně na záhonku pro kořen - musíš ale mít spíše písčitou půdu abys ten kořen mohl vykopat a sklízí se spíše mladší kořeny, které ještě nedorostly těch obludných rozměrů :-)
- jako liánu a sbíráš ty vzdušné hlízky jak je na videu které jsem poslal výše - tohle je úplně bez práce (teda kromě sběru :-)

Tomáš Svoboda: Plnohodnoté jídlo na 2-4 hodiny, to může být klidně i půst, když se pak najíš. Esenciální aminokyseliny jsou z bílkovin! V "koření"  a zelenině jich moc není. Cukry ........ měl jsem napsat  sachahridy a polysacharidy. Zrovna  ty polysacharidy jsou docela důležitou složkou stravy. Představa, že je zajistíš jen z ovoce je chybná.  Tuk z ořechů, to může být dobrá součást stravy.

Mike Dundee:  No, vyzkoušej si z těch alternativních rostlin poskládat třeba jen 10% své  potravy. U nás doma se sice jí různé podivnosti, ale jako základ potravy to teda není a ani si to jako základ moc představit nedovedu. Takže já to beru jako zajímavost, ale spoléhám na klasické plodiny.

QNX: Jasně že těmi rostlinami nenahradím klasické potraviny. Ale v určitých obdobích (tedy hlavně na podzim a v zimě) podíl může stoupnout i na víc než těch 10%. Svým způsobem ořechy a kaštany jsou také trvalky :-) A letniček - brambor či dýní se samozřejmě nevzdám. Časem chci ještě přidat kukuřici. Čím pestřejší strava, tím lépe. Já moc nemohu chleba z lepkových obilovin, takže musím experimentovat s dalšími potravinami. Pěstovat pohanku, amarant či jáhly je blbost, to se v malém nevyplatí a kdo mi to pak vymlátí, takže ty kupuju. No a ty nové alternativní hlízy by měly jít i dobře skladovat... (některé přímo v zemi kde si je můžu v zimě vykopat když není půda zmrzlá).

Mike Dundee: Možné je samozřejmě lecos. Aby to bylo navíc bylo i funkční, tak se na to musíš dívat jako na celek. Tedy vedle té pěstované plodiny vzít v úvahu i výnos, pracnost pěstování, sklizeň, zpracování sklizně, uskladnění, zpracování do konečné potraviny ....... a to všechno s náklady, časem, ale i ztrátami a různými riziky. Celá tahle úvaha už probíhá tisíce let a během té doby došlo k výběru vhodných variant a opuštění těch méně vhodných.  Pokud se tedy nepěstuje ve velkém čistec, má to svůj důvod. Je sice možné, že když na sobě bude čistec tisíc let makat, že to dotáhne na ceněnou kulturní plodinu....... ale zatím se to nestalo. Ani ty ořechy, které už se šlechtí a využívají dlouho nejsou úplně bez problému. Vyloupat desítky kg vlašáků, to je docela pakárna (a to jsem vzal ještě pohodovej ořech), usušit desítky kg ořechů tak, aby se v nich nerozlezla plíseň (produkujicí vysoce toxické aflatoxiny) je také docela problém.   To všechno se pak znásobí, když se snažíš o potravinovou soběstačnost, protože už to není jeden problém, ale musíš jich řešit stovky ........ a to už nemusí být řešitelné. Můj přístup je tedy opačný. Nejdřív se zaměřit na ověřené hlavní plodiny, tím si vyprodukovat většinu potravin. Jako doplněk si k tomu vzít ty zvláštnosti a divoké rostliny. Ono sice zní lépe, když se člověk pochlubí, že pěstuje oku, hlízolu a čistec, než když řekne, že pěstuje žito, kukuřici, brambory, dýně, fazole a mák      ............ ale v tom druhém případě se dá očekávat větší produkce potravin. Navíc k té potravinové soběstačnosti potřebuješ dost velké plochy a na těch už se výrazně pozitivně projevuje i možnost použít nějaké pomocníky k obdělávání půdy (ať už stroj, nebo zvířecí potah). Momentálně tedy zmenšujeme plochy záhonků a zvětšujeme plochy minipolíček. Čistě z praktického hlediska.

QNX: Naprosto rozumím a souhlasím. Ale ty hlízy o kterých se bavíme se docela hojně pěstují v jejich domovinách - tedy jižní amerika nebo východní asie (kde by je také opustili pokud by  nebyly perspektivní). To jen u nás jsou poměrně neznámé, proto je to spíše taková pionýrská práce prozkoumat možnosti těchto hlíz ve střední evropě. A například topinambury se v poslední době dostávají do hledáčku zemědělců, šlechtitelů a výzkumných pracovišť. Stejně jako pro nás dlouho neznámé obiloviny jako jihoamerický amarant a quinoa, či africký teff (hlavně kvůli jejich odolnosti k suchu, které v poslední době v sušších oblastech decimuje porost pšenice...)

Takže ano - také vyznávám pro naši oblast ověřené hlavní plodiny (teda v mém případě kromě obilovin), ale chci ověřit i možnosti těch dalších hlíz, což je jen v našich končinách neprobádaná oblast. Z těch hlíz mám zatím pořádnou zkušenost jen s topinambury a ty si teda pochvaluji (rostou jako plevel, snesou krátkodobé sucho, nemusím v jeden čas vše sklidit - mohu vykopávat celou zimu ze záhonku, zatím nemá škůdce jako brambory (mandelinka, plíseň), dokonce mi to chutná..., pravda je nutné použít více symetrické odrůdy kvůli práci s čištěním)... O ostatních budu informovat ;-)

Odpovědět do diskuse

© 2017   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby