Teď po zimě je to celé hezky slehlé, seschlé. Ale pomůže něčemu, když to celé vystřihám? Nebo je to ztráta času? Je nějaká metoda, čím by se dala tato plocha vyčistit, mám šanci tam něco vysázet, vysít, co to potlačí? Vojtěška, jetel a pravidelné střihání trní - může to mít nějaký úspěch? Děkuju

Prohlédnuto: 3652 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Podle našich zkušeností dost záleží na tom, z čeho ty ostružiny rostou.

Náš pozemek je dost suchý a skalnatý, a tak naše "potíže" s ostružinami jsou zřejmě nevyřešitelné. Ten neřád, ze kterého roste leda trní (nápadně připomíná potvoru ostružinu z Tolkienova Mordoru), dělá dlooooouhatánské šlahouny a ty člověka obvykle odněkud ze zálohy chytnou za nohavici či botu a prodrazí mu nohy :-) Jenže roste to ze skály, takže se to nedá vykopat a vytrvalým stříháním se toho taky moc nedocílí. Zřejmě je ta naše ostružina těmi staletími vycvičená k asketismu a vydrží i bez výživy :-) A tak jen několikrát do roka ostříháme šlahouny a v mezidobí se snažíme o ni nezakopnout. Že by naši ostružinu něco vyhnalo z jejího místa, to jsme nevypozorovali, a vzhledem k tomu, že ten neřád trápil i mého dědečka v podstatě na stejných místech už před osmdesáti lety, usuzuju, že je dost nevypuditelná. Plzáci španělští ji nežerou, škoda... Ale Vaše situace může být úplně jiná, já jsem popsala naši zkušenost s divokou ostružinou vyrůstající ze skály :-) Mimochodem, na úrodnějších a vlhčích místech nám žádná ostružina neroste...

Petra: Když jim to tam tak svědčí, co zkusit šlechtěnou a divošky čas od času posekat srpem, namulčovat pod zahradní a tak dále. Zkusil jsem zahr. ostružiny sadit mezi divoké maliny. Jdou tam naprosto úžasně. I zajíci to letos ocenili :-D 

Neon: Kosit, kosit a pak - kosit. Déle, než deset let to ty potvůrky nepřežijou :-) Ne - vážně - chvíli to zabere, ale kosa, nebo koza. nic jiného mě nenapadá. Jo - ještě králík.

Martin: Jenže ony ty naše ostružiny vlastně nejdou a skála jim nesvědčí. Jenom vytrvale přežívají a množí se zřejmě těmi našimi marnými pokusy je zlikvidovat:-) Na divoké ostružině u nás vyrostou trny (mnoho), listy (nějaké) a za výjimečně příznivých okolností dvě tři zrníčka, pochopitelně trpká a nepoživatelná, pokud ovšem člověk nemá ptačí chutě :-) Do těch míst by jakéhokoli šlechtěnce byla škoda, navíc by tam překážel podobným způsobem jako ty potvory divoké. Takže ve výsledku: letos obnovím keřový park s drobným ovocem v příznivé lokaci a budu se jako každý rok koukat pod nohy v místech obsazených ostružinou divokou. 

Chtěla jsem tím vším říct, že někdy mohou být rostliny vůči nám v dost slušné přesile :-) 

my mneli divokima malinama asi 1000metru, kosit kosit kosti kosou, i par krat za rok, u nas behem dvou let zmyzeli.kosit kosit kosit

Kosa. U kozy hrozí nebezpečí, že uteče a kulturní keříky dopadnou, jak sedláci u chlumce. PAK mě napadá: V kamenech bývá málo hrabošů. Co zkusit, hodit sem pár vlašáků - buďto na podzim semena, nebo na jaře stratifikovamé a po pár letech to tu převezmou ořešáky. Taky by šlo sadit už vzrostlý strom. Ale do kamení kopat a sázet - znám a nerad to dělám. Výhoda je, že strom je hned vidět. Proč ořešáky? Odpověď je dvouslovná. Alelopatie a Stín. Nevím, jak si v alelopatii ořešáků stojí maliny a ostružiny. Ale jeho stín nerozchodí. To vím tutově. Pokud bude ze semene, lépe se sžije s prostředím. Jen bude potřeba ho označit a na zimu zajistit, aby ho větve ostružin pod sněhem neumačkali. - Tedy: Nevím, kolik u Vás míváte sněhu. U nás většinou 40 - 50cmZastíní i jedlý kaštan. Ten ale namá alelopatii. Nebo určitě ne tak zásadní. Poslední varianta je ZVÍŘE. Bíložravé, nebo třeba výběh (koncentrák) slepic. Pokud mají dlouhou chvíli, zničí jakýkoliv výhonek. Spolehlivě.

Martin Gross: Dala jsem do fotografií dva příkládky našich kamenů. Do takové skály, suché a převážně jižní, se velmi těžko něco sází :-) Nejlepší je samovýsev, takže ty ořechy leda jako semena. Stromy ovšem v tomto terénu rostou hoooooodně pomalu, pokud vůbec - stín, který by dokázal zahubit ostružiny, by nastal asi tak v generaci mých prapravnoučat. Na obou skalkách rostou divoké ostružiny, pochopitelně regulované, ale nikomu nevadí, protože tudy by pravidelně chodil leda kamzík :-) Máme ale jiná, principiálně podobná místa s ostružinami, kudy je třeba chodit, a tam je přítomnost ostružin docela otravná. Slepice v našem případě nepomůžou, s těmi máme léta letoucí zkušeností - zlikvidovaly ledacos, ostružiny leda pohnojily :-) :-) :-) Podobně jako ostružiny se u nás ve skále chová brslen a zdivočelá mahoniea akát, když je ustřihnu tady, vyraší prostě o škvíru vedle. Vykopat nejde, vytáhnout nejde, trávit to nechci... A co se týká alelopatie, naše ostružiny žijí vesele pod akáty :-(

Kdepak. Máme je právě pod ořešáky, dokonce i pod ořešákem černým, všechno vzrostlé stromy. Rostou jako divé.



Martin Gross říká:

Kosa. U kozy hrozí nebezpečí, že uteče a kulturní keříky dopadnou, jak sedláci u chlumce. PAK mě napadá: V kamenech bývá málo hrabošů. Co zkusit, hodit sem pár vlašáků - buďto na podzim semena, nebo na jaře stratifikovamé a po pár letech to tu převezmou ořešáky. Taky by šlo sadit už vzrostlý strom. Ale do kamení kopat a sázet - znám a nerad to dělám. Výhoda je, že strom je hned vidět. Proč ořešáky? Odpověď je dvouslovná. Alelopatie a Stín. Nevím, jak si v alelopatii ořešáků stojí maliny a ostružiny. Ale jeho stín nerozchodí. To vím tutově. Pokud bude ze semene, lépe se sžije s prostředím. Jen bude potřeba ho označit a na zimu zajistit, aby ho větve ostružin pod sněhem neumačkali. - Tedy: Nevím, kolik u Vás míváte sněhu. U nás většinou 40 - 50cmZastíní i jedlý kaštan. Ten ale namá alelopatii. Nebo určitě ne tak zásadní. Poslední varianta je ZVÍŘE. Bíložravé, nebo třeba výběh (koncentrák) slepic. Pokud mají dlouhou chvíli, zničí jakýkoliv výhonek. Spolehlivě.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby